|
Proměna fauny denních motýlů na střední škále: Situace v Jihočeském kraji
ZAPLETAL, Michal
Práce shrnuje historické a současné poznatky o výskytu denních motýlů v Jihočeském kraji. Vznikla na základě 54 123 údajů z literatury, sbírek a terénních hlášení, získaných během celostátního mapování motýlů ČR. Výskyt každého ze 130 zjištěných druhů v minulosti a současnosti je zobrazen na síťové mapě. Z těchto 130 druhů jich ve zkoumaném území 24,1% vyhynulo, 42,1% je v nějaké míře ohroženo. Srovnání s faunou celé ČR ukazuje vyšší míru vymírání v kraji, což je pravděpodobně zaviněno menší rozlohou. Na rozdíl od většiny ČR byly v jižních Čechách vymíráním postiženy hlavně druhy xerotermních stanovišť, mezofilní druhy si stojí lépe, a pro druhy rašelinišť představuje kraj jejich hlavní útočiště v rámci ČR. V závěru jsou diskutovány priority pro další výzkum a aktivní druhovou ochranu.
|
|
Mění se párovací chování denních motýlů s fenologickým stavem populací?
VLAŠÁNEK, Petr
Optimalizační teorie předpokládá, že samci hmyzu s oddělenými generacemi dospělců by do aktivního párovacího chování měli investovat tehdy, kdy je k dispozici nejvíce čerstvých samic; jindy by měli párovacími aktivitami šetřit a soustředit se na chování {\clqq}udržovací``. Z tohoto předpokladu vyplývá, že chování motýlů by se mělo lišit s průběhem sezóny, stavem populace (zejména poměrem pohlaví) a konečně i denní dobou. K prozkoumání těchto předpokladů jsme použili data získaná při různých projektech zahrnujících zpětné odchyty, při nichž bylo, vedle jiných charakteristik, zapisováno i chování jedinců. Taková data máme k dispozici pro čtrnáct druhů {--} jasoně dymnivkového, babočku síťkovanou, tři perleťovce, šest hnědásků a tři okáče. Některé projekty trvaly více let {--} celkem se jedná o 24 {\clqq}motýlo-sezón``, 21 737 jedinců (14 228 samců, 7 509 samic), respektive 41 877 odchytů celkem (29 738 samců, 12 139 samic). Pracovali jsme mnohorozměrnými (ordinačními) metodami, přičemž všechny výpočty odfiltrovaly rušivý vliv počasí. K denní době, dopoledne a podvečer často zahrnují udržovací aktivity, zatímco odpoledne převládá párovací chování. Během sezóny, samci většiny druhů přepnou z chování párovacího k chování udržovacímu. U samic nebyl žádný převažující trend nalezen; vyskytuje se jak změna od párovacího k udržovacímu chování, tak změna od udržovacího k párovacímu chování. Co se týče denzitních charakteristik (poměr pohlaví, denní velikost populace), jsou ve většině případů zřetelné změny párovacího chování jednoho pohlaví při změně abundance pohlaví druhého.
|