Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  začátekpředchozí21 - 25  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Pravopisná specifika rukopisného zápisu Cesty z Čech do Jeruzaléma a Egypta Martina Kabátníka
Vajdlová, Miloslava
Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta r. 1491–1492 Martina Kabátníka je spolu s Deníkem panoše Jaroslava nejstarším původním česky psaným cestopisem. Původní zápis památky, rukopis uložený pod signaturou O 35 v Archivu Pražského hradu, je psán mladším spřežkovým pravopisem, písař částečně užívá i diakritická znaménka a pokouší se zavést značení měkkých/příznakových konsonantů. Kvantitu značí pouze u koncového e. Shodné jevy i totožná slova píše různě, při zápisu postupuje značně nesystematicky. Celkově je rukopis nereprezentativním zápisem diktovaného textu určeným spíše k zaznamenání, než dalšímu šíření zapsaného sdělení.
K pravopisné podobě proprií cizího původu v prvotisku staročeského Překladu kroniky Twingerovy Beneše z Hořovic (1488)
Šimek, Štěpán
Článek představuje výsledek analýzy pravopisné podoby vlastních jmen cizího původu v prvotisku staročeské kroniky Martimiani z roku 1488, připisované Beneši z Hořovic. Soustředí se na pravopisné ztvárnění fonémů c, k, f, a t a na interference mezi pravopisnými principy českými a cizími, zvl. latinskými.
Kvantita jako významový diferenciační činitel ve středověkém právnickém textu
Jamborová, Martina
Příspěvek se věnuje grafickému záznamu staročeských substantiv město (ve smyslu civitas) a miesto (ve smyslu locus) v českém překladu sbírky nálezů brněnsko-jihlavských (2. pol. 15. stol.) Kvantita při záznamu slov stejného původu, ale rozrůzňujícího se významu, jako jsou město a miesto, pracuje jako významový diferenciační činitel. Její explicitní písemný záznam se jeví tím potřebnější, čím více jsou příslušná slova v dané době rozlišena jako samostatné významové jednotky. Rukopis právní povahy je v tomto ohledu specifický tím, že slova shodná nebo velmi podobná svou formou, ale odlišná svým významem, se zde dostávají do kontextů, kdy je jejich významová diferenciace nezbytná pro správnou recepci textu.
Specifické rysy pravopisného systému ve Slovníku klementinském (1455)
Voleková, Kateřina
Článek se věnuje specifickým rysům pravopisnému systému v latinsko-českém Slovníku klementinském z poloviny 15. století, které jsou ovlivněny subjektivními a objektivními faktory: pravopisnými zvyklostmi písaře a specifickými vlastnostmi slovníkového textu, jako je dvojjazyčnost textu a stručný heslovitý zápis.
Pravopisné zvláštnosti v sbírce staročeských kázání založených na legendách
Janosik-Bielski, Marek
KázLeg či Pasionál křižovnický nebo také Staročeská sbírka kázání založených na legendách textově navazující na takzvaný Staročeský pasionál je nejen z lingvistického hlediska velmi zajímavý text s mnoha formálními zvláštnostmi dobře patrnými i v oblasti pravopisu. Vzhledem k formě a účelu a také k mnoha opravám a vpiskům dokládajícím hojné používání především v patnáctém a šestnáctém století je tato sbírka jedinečným dokladem mnoha změn v jazyce i pravopisu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   začátekpředchozí21 - 25  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.