|
Domácí hospicová péče
KOHOUTOVÁ, Lucie
Umírání a smrt jsou témata, o nichž většina lidí nechce příliš hovořit. Přesto jsou to události, které se dotýkají každého člověka, a je tedy nutné, zvláště ve zdravotně sociální oblasti, se jimi zabývat. Tato bakalářská práce se soustřeďuje na zjištění překážek, s nimiž se potýkají osoby, které by o své umírající blízké chtěly pečovat v domácím prostředí. Cílem práce není vymezit veškeré možné překážky bránící domácí péči o umírajícího, ale spíše zprostředkovat pohled osob, které by měly zájem tuto péči realizovat. Teoretická část obsahuje základní informace o hospicové péči, dále podrobnější charakteristiku domácí hospicové péče a pozornost je věnována též rodině jako hlavnímu činiteli této péče. Výzkumná část práce je pojata formou kvalitativního výzkumu a jako technika sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Soubor osob, s nimiž byly vedeny rozhovory, tvořilo patnáct rodinných příslušníků klientů Ošetřovatelského centra Tereza v Praze 10. Vzhledem k výše popsanému cíli práce byla formulována tato výzkumná otázka: S jakými překážkami se potýkají rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocného, pokud mu v terminálním stádiu onemocnění chtějí poskytovat péči v domácím prostředí? Odpověď na ní tvoří tento výčet překážek: fyzická náročnost péče, narušení rodinných vztahů, nemožnost zajištění kontinuální péče o nemocného, finanční náročnost péče, psychická náročnost péče, nemožnost poskytování odborné zdravotnické péče, bariérovost bydlení a zhoršení péče o hygienu nemocného. Jedním z dílčích cílů práce bylo zjistit jaké je povědomí o domácí hospicové péči. Z výzkumu vyplynulo, že povědomí je nedostatečné. Pouze tři z patnácti dotazovaných dokázali tuto formu péče charakterizovat. Domácí hospicová péče je potřebnou složkou péče o umírající, měl by tedy být kladen důraz na její rozšíření budováním kvalitní sítě domácích hospiců i odstraňováním překážek, kvůli nimž mnozí tuto péči nerealizují. Ani jedno ani druhé není možné bez rozšiřování povědomí mezi širokou veřejností.
|
|
Náhradní rodinná péče pohledem homosexuálů
VODRÁŽKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce pojednává o tom, jaký pohled mají homosexuálové na problematiku náhradní rodinné péče, a to nejen z hlediska své sexuální orientace. V teoretické části bakalářské práce je věnován prostor různým aspektům homosexuality, problematice náhradní rodinné péče a výchově dítěte homosexuálně orientovanými osobami. Pro výzkumnou část bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum, konkrétně fenomenologické zkoumání. Sběr dat byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo osm komunikačních partnerů. Tito komunikační partneři byli bezdětní gayové ve věkovém rozmezí 20 až 35 let, kteří byli vybíráni na základě techniky sněhové koule. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký postoj zaujímají muži homosexuálové k náhradní rodinné péči z hlediska své sexuální orientace a následně jakým způsobem vnímají celkový systém náhradní rodinné péče v České republice. K naplnění těchto cílů byly vytvořeny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka zní, zda muži s homosexuální orientací shledávají na systému náhradní rodinné péče v České republice nějaká negativa. Druhá výzkumná otázka hledá odpověď na to, zda muži s homosexuální orientací touží po tom stát se rodičem. Výsledky výzkumu vyjadřují, že názory gayů na výchovu dítěte jsou velmi různorodé. Většina komunikačních partnerů se spíše přiklání k tomu stát se rodičem. Některé osoby však neví, zda by chtěly pečovat o dítě nebo by již dítě vychovávat nechtěly. Mezi nejčastěji zmiňované osobní překážky, které brání komunikačním partnerům v péči o dítě, patří zejména nedostatek času a nedostatek finančních prostředků, rovněž také skutečnost, že nemají partnera, věk a mnohé další. Co se týká systému náhradní rodinné péče v České republice, komunikační partneři shledávají největší nedostatek v tom, že si homosexuálové nemohou osvojit dítě, ale problém však také spatřují ve výběru heterosexuálních náhradních rodičů, v definování opravdového zájmu biologických rodičů o dítě a v možnosti odebrání dítěte z pěstounské péče.
|
|
Etika a Morálka jako součást řízení lidských zdrojů
TICHÝ, Petr
Cílem doplomové práce je zjistit, do jaké míry zaměstnanci vnímají etiku a morálku jako součást řízení lidských zdrojů. Pro můj výzkum byly vybrány tři podniky zemědělské prvovýroby a jedna instituce státní správy. Vybral jsem tyto podniky kvůli jejich rotdílné orientaci. Vytvořil jsem dotazník který byl dán 96 zaměstnancům. V první části diplomové práce jsem shrnul teoretické informace o etice, morálce a řízení lidských zdrojů. V metodice je popsána dotazníková metoda a forma rozhovoru která byla pro šetření použita. V další kapitole vyhodnocuji jednotlivé otázky. Každá odpověď je dána do grafu po kterém následuje diskuse k dané otázce. Etika a morálka není prioritou ve většině našich podnicích zemědělské prvovýroby. Řídící personál se musí naučit tyto důležité části řízení lidských zdrojů jsou kličem k jejich cestě za úspěchem. V instituci státní správy je etika a morálka součástí řízení lisdkých zdrojů již dlouhou dobu. Stále se ještě ale vyskytují problémy v této problematice. Etický kodex je sice samozdřejmostí ale top management by se měl více starat o své zaměstnance a dávat jim více respektu a uznání.
|
|
Problematika ošetřovatelské péče při aplikaci transfuze
PEŠKOVÁ, Radmila
Abstrakt Problematika ošetřovatelské péče při aplikaci transfuze Současný stav: Transfuze je podání plné krve nebo jejích komplementů (plazma, erytrocyty) do krevního řečiště. Odpovědný za podání transfuze je lékař, který transfuzi provádí. Během aplikace je důležitá spolupráce sestry s lékařem, jakákoliv chyba může ohrozit pacienta na zdraví i životě (Vyhnálek, 2003). Mezi sesterské kompetence při aplikaci transfuze patří odběry krve u pacienta na vyšetření krevní skupiny a křížové zkoušky, příprava pomůcek a setu, zajištění žilního vstupu, zajištění kompatibility krve a krevní konzervy u lůžka pacienta, sledování pacienta během podání transfuze a vedení dokumentace (Vokurka, 2005). Cílem výzkumu: byla zjistit problematika ošetřovatelské péče o pacienta s potřebou krevního převodu. Dále zjistit zda sestry dodržují standardní ošetřovatelský postup o pacienty s potřebou krevního převodu. Metodika: Empirická část bakalářské práce byla vypracovaná na základě kvalitativního výzkumného šetření sběr dat pomocí rozhovorů. Kvalitativní šetření bylo doplněno pozorováním sester technikou auditu. Výsledky byly zpracovány za pomoci otevřeného kódování tužka a papír byly tvořeny kódy, které byly rozčleněny do kategorií a podkategorií. Výzkumný soubor: Rozhovor byl určen pro všeobecné sestry pracující na chirurgickém a ortopedickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Rozhovory probíhaly po domluvě s vrchními sestrami daných oddělení. Šlo o záměrný výběr, který byl ovlivněn ochotou participantů spolupracovat. Vzorkování bylo ukončeno po teoretickém nasycení získaných dat. V rámci semestrální praxe byl proveden audit u 5 sester. Výsledky: Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že sestry mají dobré teoretické znalosti v péči o pacienta potřebou krevního převodu, ale jsou určitá místa, kde se u sester projevila slabší stránka. Slabší stránky sester se objevily u vyjmenování druhů transfuze, krevních přípravků. Nejslabší stránku sestry projevily u krevních derivátů. Znalosti v této oblasti je třeba si neustále doplňovat a rozvíjet. Z výsledků vyplývá, že znalosti sester v péči o pacienta před aplikací transfuze je výborná. Další zkoumanou částí výzkumu bylo zjistit, jaké povinnosti musí sestry vykonávat během aplikace transfuze. Zde bylo zjištěno, že ne všechny sestry dodržují doporučený postup v pozorování pacienta během aplikace transfuze. Poslední částí výzkumného šetření bylo zjistit, jaké jsou povinnosti sester po aplikaci transfuze. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry vědí, jak mají manipulovat s ukončenou transfuzí a že jí mají ponechávat ve speciální ledničce po dobu 24 hodin. Dále všechny dotazované sestry po ukončení transfuze změří pacientovi fyziologické funkce a ty následně zapíše do ošetřovatelské dokumentace. Dále z výzkumného šetření bylo vyzkoumáno, že čím je delší praxe a čím častěji se sestry setkávají s aplikací transfuze, hrozí menší poškození zdraví pacienta. Z výsledků auditu aplikace transfuze vyplývá, že nejčastějších chyb, kterých se sestry dopouštěly, byly v nedostatečné identifikaci pacienta, nedodržením doporučené doby aplikace a nedostatečným kontrolováním stavu pacienta během a po transfuzi. Závěry: Z výsledků šetření vyplývá, že dotazované sestry mají o dané problematice poměrně široké povědomí. Znají ošetřovatelskou péči o pacienta s potřebou krevního převodu před, během a po aplikaci. Z výzkumu vyplývá, že čím častěji se sestra setkává s aplikací transfuze, tím lepší jsou její dovednosti v aplikaci transfuze. Výzkum prokázal, že přestože se sestry znají standardní ošetřovatelský postup o pacienta s potřebou krevního převodu, v praxi jej zcela nedodržují.
|
|
Ošetřovatelská péče o operační pole před operací a po operaci
KRATOCHVÍLOVÁ, Michaela
Teoretická východiska Příprava operačního pole je důležitou součástí každé předoperační přípravy. Samotnou operační přípravu nelze před operačním výkonem ošidit. Ve většině případů bez důkladné operační přípravy lékař neprovede operační výkon. Výjimkou jsou urgentní operační výkony, u kterých se zajišťuje pouze ta nejzákladnější příprava před operací. Vlastní předoperační přípravu rozdělujeme na dlouhodobou, krátkodobou a bezprostřední. Do krátkodobé předoperační přípravy zahrnujeme i přípravu operačního pole. Důkladná a správně provedená příprava operačního pole snižuje vnik pooperačních komplikací spojených s operační ránou. K předcházení pooperačních komplikací slouží následná pooperační péče. Tato péče je zaměřena na kontrolu aktuálního zdravotního stavu klienta po operačním výkonu, ale také na kontrole operační rány a jejího krytí. Tyto kontroly jsou jak povinností sestry, tak i povinností lékaře. V tomto raném pooperačním období je klient přijat na standardní lůžkový pokoj, nebo na pooperační pokoj. V případě vzniku komplikací během operačního výkonu je klient přijat na oddělení JIP nebo ARO. Cíle práce Cílem práce bylo zmapovat rozdíly v předoperační přípravě operačního pole na odděleních chirurgického typu a zjistit rozdílnost přípravy operačního pole před plánovaným a urgentním výkonem. Dále také zjistit zda sestry provádějí předoperační a pooperační péči o operační pole správně. K těmto cílům byly zvoleny tyto otázky: Jaké jsou rozdíly v předoperační přípravě operačního pole na odděleních chirurgického typu? Jaký je rozdíl přípravy operačního pole před plánovaným a urgentním výkonem? Jak provádějí sestry předoperační a pooperační péči i operační pole? Použité metody K získání potřebných informací byla zvolena kvalitativní forma výzkumného šetření pomocí hloubkových rozhovorů, metodou dotazování a následném pozorováním respondentek. Pozorování bylo provedeno metodou skrytého pozorování. Respondentkami byly sestry z urologického a chirurgického oddělení, z nemocničního zařízení na Vysočině. Sběr dat byl proveden od února do března 2014. Získaná data byla dále analyzována metodou otevřeného kódování. Výsledky Následně přepsané rozhovory a pozorování byly podrobeny důkladné analýze dat, metodou tužka a papír, otevřeným kódováním. Z celkové analýzy dat posléze vzniklo pět kategorií: Předoperační příprava před plánovaným operačním výkonem, Předoperační příprava před akutním a urgentním operačním výkonem, Příprava operačního pole, Péče o operační ránu po operaci, Zdravotnická dokumentace. Závěr Z výzkumu vyplývá, že o celkové předoperační a pooperační péči mají sestry velké povědomí. Zarážející je však fakt, že během poskytování této péče velmi kolísá dodržování zásad bariérové péče a intimity klienta. Závěr této práce by měl směřovat především ke zdokonalení předoperační a pooperační péče o klienta a k odstranění zjištěných nedostatků v poskytované ošetřovatelské péči. Praktickým výstupem této bakalářské práce bude článek v odborném sesterském časopise.
|
|
Léčba bolesti u pacientů v terminálním stadiu na ONP z pohledu sestry
KUNEŠOVÁ, Martina
Bakalářská práce se věnuje léčbě chronické bolesti u umírajících pacientů na oddělení následné péče. Teoretická část je zaměřena na popis chronické bolesti a její dělení, možnosti léčby chronické bolesti, charakteristiku terminálního stadia a práci sester na oddělení následné péče. Teoretická část má přinést nejdůležitější informace o problematice chronické bolesti u umírajících pacientů. Praktická část informuje o výsledcích kvalitativního výzkumného šetření. Ve výzkumném šetření byly stanoveny čtyři cíle. První cíl byl zaměřen na přínos ošetřovatelské péče o umírající pacienty s chronickou bolestí v paliativní péči. Druhý cíl se věnoval postojům sester k pacientům v terminálním stadiu. Třetí cíl měl zjistit používané metody ošetřovatelských postupů v péči o pacienta s bolestí v paliativní péči. Čtvrtý cíl měl zhodnotit vědomosti sester na oddělení následné péče o současné léčbě bolesti v paliativní péči. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jaký je přínos ošetřovatelské péče v léčbě bolesti v paliativní péči?, Jaké jsou postoje sester k pacientům v terminálním stadiu?, Jaké nové možnosti ošetřovatelských postupů u pacientů s bolestí nabízí paliativní péče?, Jak jsou sestry informovány o léčbě bolesti v paliativní péči? K realizaci výzkumu byl použit hloubkový, strukturovaný rozhovor, který je metodou kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo osm všeobecných sester, pracujících na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a. s. Rozhovor se věnoval informacím o přínosu ošetřovatelské péče, postojích sester k umírajícím pacientům, používaných ošetřovatelských postupech a vědomostech sester, pracujících na oddělení následné péče. Záznam rozhovorů byl proveden písemně. Získané rozhovory byly analyzovány a kódovány technikou otevřeného kódování. Bylo vytvořeno šest kategorií, kterými byly: Metody ošetřovatelských postupů v léčbě chronické bolesti u umírajících pacientů, Účinnost léčby chronické bolesti u umírajících pacientů, Přínos ošetřovatelské péče, Postoje sester k umírajícím pacientům s chronickou bolestí, Spolupráce s rodinou a Vědomosti sester. Ve výzkumném šetření bylo zjištěno, že přínos ošetřovatelské péče je velký, péče přináší spokojenost pacientů, jistotu, komunikaci, dostatek informací, zajištění základních potřeb, kontakt, informace o aktuálních změnách zdravotního stavu, nabídku lepší péče, podporu psychiky, lepší spolupráci sestry s pacientem a s rodinou, a blízkost personálu. Myslím si tedy, že ji lze považovat za velice přínosnou. Dále byly zjištěny tyto postoje sester k umírajícím pacientům: Důvěra či nedůvěra sester ve schopnost projevit bolest, aktivní zájem sester, přístup k pacientovi a komunikace. Výzkum dále odhalil tyto používané ošetřovatelské postupy v léčbě chronické bolesti u umírajících pacientů: polohování, aplikaci tepla, aplikaci chladu, masáže a nezatěžování zbytečnou manipulací. Vědomosti sester o současné léčbě bolesti v paliativní péči odhalily obsáhlé informace o zásadách podávání analgetik a opiátů, kterými se řídí sestry na ONP. Praktickým výstupem bakalářské práce je brožura Podávání opioidů a Záznam o spotřebě omamných látek, určený všeobecným sestrám. Klíčová slova: bolest, sestra, ošetřovatelská péče, terminální stadium, oddělení následné péče
|
|
Etické aspekty v činnosti pracovníků sociálně-právní ochrany dětí
ŽÍLA, Petr
První dvě kapitoly teoretické části diplomové práce se zabývají systémem sociálně-právní ochrany dětí v České republice. Přiblížena je její historie, legislativní zakotvení a organizační zabezpečení. Samostatná část je věnována činnosti pracovníků sociálně-právní ochrany dětí v systému státní správy. Třetí kapitola nabízí stručný pohled do tématu etiky v sociální práci. Pozornost je věnována zejména etickým problémům a dilematům. Praktická část obsahuje prezentaci dotazníkového šetření, kterého se zúčastnili pracovníci sociálně-právní ochrany dětí obecních úřadů Plzeňského kraje. Jeho cílem bylo zjistit, jakou roli hrají etické aspekty v činnosti těchto sociálních pracovníků. Šetření mělo přinést odpověď na otázku, jestli etické aspekty považují pracovníci sociálně-právní ochrany dětí za důležité, zda se jim v praxi systematicky věnují a pokud ne, co může být příčinou.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o nemocného s lymfomem
ŠTOKSOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienta s lymfomem. Pacienti s tímto onemocněním pociťují značnou únavu a jejich stav mohou zhoršovat komplikace spojené s léčbou. Nejčastější komplikace, které se při léčbě objevují, jsou nevolnost, zvracení, průjem a záněty dutiny ústní. Úlohou sestry je efektivní ošetřovatelská péče o pacienta, psychická podpora a dostatečná komunikace. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a na část výzkumnou. V teoretické části je popsána charakteristika onemocnění, léčba a ošetřovatelská péče o pacienta s lymfomem. Ve výzkumné části bylo použito kvantitativního šetření pomocí anonymních dotazníků pro sestry a kvalitativního šetření, kde byly provedeny rozhovory s pacienty. Prvním stanoveným cílem bakalářské práce bylo zjistit informovanost sester o ošetřovatelské péči u nemocných s lymfomem. Druhým cílem bylo zjistit, zda současná ošetřovatelská péče o nemocné s lymfomem přispívá ke zlepšení jejich psychického stavu. K prvnímu cíli byla zvolena hypotéza: Sestry jsou informovány o ošetřovatelské péči u pacientů s lymfomem. Odpověď na tuto hypotézu zní: Ano, sestry jsou informovány o ošetřovatelské péči u pacientů s lymfomem. Ke druhému cíli byla zvolena výzkumná otázka: Jak přispívá ošetřovatelská péče ke zlepšení psychiky u nemocných s lymfomem? Odpověď na tuto otázku zní: Ošetřovatelská péče přispívá ke zlepšení psychiky nemocných možností spolupracovat s psychologem, podporou ze strany zdravotnického personálu a dostatečným informováním pacientů o průběhu léčby a ošetřovatelské péči. Tato práce může sloužit jako doplňující informační materiál pro sestry, které se během své praxe s onemocněním zvané lymfom setkávají, ale i pro sestry, které chtějí získat informace o daném onemocnění. Důležité je, aby sestry své teoretické znalosti aplikovali i v praxi.
|
|
Volný čas rodičů dětí se zdravotním postižením
KROPÁČKOVÁ, Kristýna
Ve své bakalářské práci Volný čas rodičů dětí se zdravotním postižením se věnuji problematice volného času těchto rodičů. Kapitola s názvem současný stav přibližuje téma obecně. V šesti podkapitolách pak s pomocí odborné literatury vysvětluji pojem volný čas, nastiňuji specifika ovlivňující možnosti, jak ho trávit, a jakou roli hrají další faktory. V následující kapitole jsou stanoveny cíle a výzkumné otázky. Hlavním cílem mé práce je zmapovat subjektivně vnímanou spokojenost s vlastním trávením volného času rodičů dětí se zdravotním postižením, a jeho reálnou kvantitu a kvalitu. Pro splnění cílů a zodpovězení stanovených otázek jsem zvolila kvalitativní výzkum, metodu polostrukturovaného rozhovoru. Soubor dotazovaných tvoří 8 rodičů, resp. matek dětí se zdravotním postižením. Stanovené cíle se podařilo splnit na základě uskutečněných rozhovorů, ukázalo se, že přestože pojem volný čas dotazovaní chápou podobně, reálné možnosti, jak ho trávit, se u jednotlivců často i výrazně liší, především podle kvality rodinného zázemí. Zjištěné výsledky je možno využít jako přehled stávajícího stavu v oblasti volného času rodičů dětí se zdravotním postižením nejen pro zařízení, jež s těmito rodiči spolupracují, ale také pro širokou veřejnost a pro rodiče samotné.
|
| |
host ::
