|
|
Role kancléře v zahraniční politice Spolkové republiky Německo: Angela Merkelová
Farská, Kateřina ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí kancléře v zahraniční politice z hlediska institucionálních možností, jaké mu německý politický systém nabízí a také z hlediska osobnosti kancléře - snaží se odpovědět na otázku, zda je možné v zahraničněpolitických pozicích kancléře identifikovat vliv jeho osobnosti. To vše zkoumá na příkladu současné kancléřky Angely Merkelové, která je v úřadu dostatečně dlouhou dobu pro provedení výzkumu a zároveň je v zahraničí uznávanou osobností. Práce dochází k závěru, že kancléř disponuje možnostmi přímého zasahování do zahraniční politiky a tyto možnosti využívá. Pomocí diskurzivní a obsahové analýzy projevů bylo možné identifikovat zahraničněpolitické preference kancléřky, které je možné spojit s její osobní životní zkušeností.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Změna kurzu ruské zahraniční politiky v 1. dekádě 21. století
Valentová, Emilie ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl identifikovat změnu kurzu ruské zahraniční politiky v 1. dekádě 21. století s pomocí reflexe trojice strategických dokumentů Ruské federace dvou prezidentských administrativ; dekretů Vladimira Putina -- Koncepce národní bezpečnosti RF z ledna 2000, Vojenské doktríny RF z dubna 2000 a Koncepce zahraniční politiky RF z června 2000 -- v porovnání s dekrety Dmitrije Medveděva -- Koncepcí zahraniční politiky RF z července 2008, Strategií národní bezpečnosti RF do roku 2020 z května 2009 a Vojenskou doktrínou RF z února 2010, a to na čtyřech hladinách zkoumání - hladině mezinárodního systému, hladině státu, hladině domácích vlivů a hladině jednotlivce. Z výsledků diskurzivní analýzy vyplývá, že mezi lety 2000 a 2010 se Rusko posouvá ke zdůrazňování problematiky mezinárodního práva a multilaterální spolupráce, odklání se od konfrontačního diskurzu a preferuje multivektorové směřování své zahraniční politiky, zejména posiluje asijský směr. Rusko je také diskurzivně sebevědomější a ambicióznější. V 2. dekádě 21. století očekáváme aktivnější roli Ruska ve světě i v utváření nových strategických partnerství.
|
|
|
Pragmatické ukazatele ve španělštině, typy a frekvence
HARTVICHOVÁ, Iva
Cílem této diplomové práce je zjistit zastoupení různých typů pragmatických ukazatelů v hovorové španělštině a jejich frekvenci u rodilích a nerodilích mluvčích. Dále je v této práci uveden systematický popis deseti nejfrekventovanějších ukazatelů u rodilích a nerodilích mluvčích a příklady jejich použití převzaté ze zkoumaného vzorku. Autorka vychází především z lingvistických prací zaměřených na pragmatické ukazatele a hovorovou španělštinu, zejména pak z prací José Portolése Lázara a Maríe Antonie Martín Zorraquinové a Antonia Brize. Ve své práci se opírá zejména o klasifikaci, charakteristiku a použití pragmatických ukazatelů tak, jak je vidí Portolés a Zorraquinová. Praktická část je zaměřená na rozdíly v použití pragmatických ukazatelů mezi rodilími a nerodilími mluvčími a zkoumá frekvenci a zastoupení jednotlivých skupin ukazatelů v hovorové španělštině.
|
host ::
RSS.