|
|
Problematika smrti a umírání očima pracovníků v hospicových zařízeních
PLIČŽKOVÁ, Iva
Teoretická část bakalářské práce popisuje základní témata týkající se smrti a umírání tak, aby co nejlépe posloužila jako podklad pro část výzkumnou. První kapitola se věnuje samotné smrti a umírání. Krom definice základních pojmů zde uvádím fáze umírání podle Kübler-Rossové, rozebírám téma utrpení v lidském životě, tabuizaci smrti. Nedílnou součástí je exkurz do historie vnímání smrti, a na závěr se krátce zaobírám současným stavem umírání v České republice. Druhá kapitola je věnována paliativní péči a hospicovému hnutí. Uvádím zde základní dělení, poslání a cíle a samozřejmě zde není opomenuto téma eutanázie. Poslední kapitola stručně popisuje syndrom vyhoření u pomáhajících pracovníků, hospicové pracovníky nevyjímaje. Výzkumná část začíná definováním cíle práce, který zní: Zmapovat názory a postoje pečujících pracovníků v hospicových zařízeních ve vztahu k vnímání smrti a utrpení a faktorů, které jej ovlivňují. K cíly byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které jsem následně naplnila v průběhu výzkumu. Vzhledem k povaze práce jsem použila metodu kvalitativního výzkumu a jako technika sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor, který probíhal formou individuální či skupinovou. Komunikačními partnery mi při výzkumu bylo celkem 11 hospicových pracovníků z Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Z rozhovorů vyplynuly tři okruhy: Důvody pro výběr práce v paliativní oblasti; vnímání smrti, umírání a utrpení a prevence syndromu vyhoření. Důvody pro výběr zaměstnání v hospici jsou velice rozdílné. Mezi důvody patřila prožitá zkušenost se ztrátou blízkého člověka, náhoda při hledání zaměstnání či přechod z nemocniční praxe. Jako jednoznačné pozitivum respondenti uváděli velký rozdíl v kvalitě poskytované péče oproti nemocnicím. Co se týče názoru na smrt, převažuje vnímání smrti jako přirozené součásti života, ale objevila se i myšlenka posmrtného života. Pro všechny pracovníky je jednoznačně stresující faktor úmrtí mladého člověka či dítěte. Nejkomplikovanějším okruhem byl smysl utrpení, na což jsem ne vždy dostala jasnou odpověď. Co se týká problematiky eutanázie, převládaly názory proti zlegalizování eutanázie, a to především z důvodu kvalitní a stále se rozvíjející paliativní péče. Dále jsme se s respondenty krátce věnovali tématům přítomnosti dítěte u umírání, tabuizace smrti či vlivu náboženství na vykonávání této práce. V poslední části výzkumu jsem se ptala na strategie, pomocí nichž se pracovníci vyrovnávají s pracovním stresem a předchází tak syndromu vyhoření. Pozitivní ohlasy měly teambuildingové akce a mezi nejčastější osobní metody patří příroda, kultura, povídání si s přáteli a především striktní oddělování pracovního a rodinného života.
|
|
|
Syndrom vyhoření u příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky
Tvrdková, Denisa ; Hubinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Beňo, Miloslav (oponent)
Tato teoreticko-empirická práce pojednává o syndromu vyhoření u příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky. V teoretické části je pozornost věnována syndromu vyhoření, jeho definici, rizikovým faktorům, možným příčinám, jednotlivým fázím a metodám diagnostikování a měření syndromu vyhoření. Dále se práce zabývá možnostmi léčby syndromu vyhoření a preventivními opatřeními na straně jednotlivce i organizace, která jej zaměstnává. Poté následuje bližší seznámení s Hasičským záchranným sborem České republiky, jeho historií, základním posláním a působností. Následně je představeno povolání profesionálního hasiče a rozebrány možné příčiny a preventivní opatření syndromu vyhoření u příslušníků Hasičského záchranného sboru. V empirické části je prostřednictvím dotazníkového šetření a osobních rozhovorů zkoumán syndrom vyhoření u příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, se zaměřením na výjezdové hasiče a operační techniky. Cílem práce je zjistit případné rozdíly ve výskytu a možných příčinách syndromu vyhoření u těchto dvou skupin příslušníků a posoudit efektivnost činnosti psychologické služby Hasičského záchranného sboru a jejích preventivních opatření proti pracovnímu stresu a syndromu vyhoření.
|
|
|
Stresogenní faktory ve zdravotnickém lůžkovém zařízení
Fridrichovská, Iveta ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Kandilaki, Daniela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pracovním stresem a stresory zdravotnického personálu, lékařů a zdravotních sester. Cílem je přiblížit tuto problematiku a ve vybraných lůžkových zařízeních zjistit míru stresorů působících na tamní zdravotníky. V teoretické části jsou nejprve popsány charakteristiky a specifika zdravotnické profese, následně i osobnostní předpoklady pro její výkon. Druhá kapitola popisuje stres, kterým jsou zdravotníci zatěžováni, a také konkrétní typické stresory. Třetí kapitola se týká syndromu vyhoření, jenž je možným důsledkem dlouhodobě působícího stresu. Čtvrtá, poslední kapitola teoretické části je věnována prevenci a zvládání stresu či vyhoření. Praktická část představuje vyhodnocení dotazníkového průzkumu působení stresorů na zdravotnický personál čtyř vybraných lůžkových zařízení. Dle zjištěných výsledků jsou navržena opatření pro zlepšení situace a prevenci působících stresorů.
|
|
|
Riziko a prevence syndromu vyhoření v průběhu pracovní kariéry
Petrecká, Veronika ; Jarošová, Eva (vedoucí práce) ; Hochel, Matej (oponent)
Diplomová práce se zabývá výzkumem a zjišťováním faktorů způsobujících syndrom vyhoření, a to zejména v oblasti pracovní kariéry. Dále se zabývá riziky způsobujícími vznik syndromu vyhoření a možnostmi jeho prevence. V teoretické části jsou rozebrány jednotlivé aspekty syndromu vyhoření. Dále práce pojednává o pracovní kariéře jako významné součásti života člověka. Praktická část je založena na vyhodnocení dat empirického šetření, které bylo realizováno ve vybrané organizaci. V praktické části jsou zhodnoceny poznatky účastníků zkoumaného preventivního programu proti stresu a jejich připravenost využít tyto poznatky v praxi. Součástí šetření je rovněž porovnání hodnocení účinků programu zaměstnanci a jejich vedoucími. Cílem této práce je zhodnocení účinnosti preventivního programu proti stresu, analýza jeho dopadů a návrhy na možná zlepšení tohoto programu.
|
|
|
Syndrom vyhoření u studentů Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.
Řehková, Lenka ; Kašparová, Eva (vedoucí práce) ; Hochel, Matej (oponent)
Hlavní podstata této diplomové práce spočívá ve zkoumání studentů Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze a následném zjištění, zda jsou studenti ohroženi syndromem vyhoření nebo jím již trpí. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmů - především syndromu vyhoření, jeho rizikových faktorů, příznaků a fází. Dále je zde věnovaná část prevenci a léčbě syndromu vyhoření. Za zmínku stojí také porovnání vztahů mezi syndromem vyhoření a stresem, depresí a time managementem. Následuje kapitola popisující charakteristiky lidí, kteří mohou být ohroženi syndromem vyhoření, a popisem profesí, kterých se syndrom vyhoření nejvíce týká. Závěr této části je věnován informacím o Vysoké škole ekonomické v Praze, Fakultě podnikohospodářské a studentech. Na teoretickou část navazuje část praktická, která je založena na dotazníkovém šetření, z něhož vyplývá, zda jsou studenti Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze ohroženi syndromem vyhoření nebo jím již trpí. Po vyhodnocení dotazníků a zhodnocení hypotéz je na konci práce uvedeno několik doporučení pro studenty.
|
|
|
Pohybová aktivita pracujících osob se zaměřením na učitelskou profesi
TETOUROVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá tématem: "Pohybová aktivita pracujících osob se zaměřením na učitelskou profesi ". V teoretické části jsou charakterizovány pojmy týkající se historie a náročnosti pedagogické práce, psychické zátěži učitelů a zdravotních rizik spojených s výkonem povolání. Zabýváme se také vlivem pohybové aktivity na zdraví člověka a na možnosti snižování vzniku různých zdravotních rizik. Cílem diplomové práce je monitoring pohybové aktivity u pedagogů v mateřské škole, základní škole včetně malotřídní školy a na střední škole. Je posuzována na základě standardizovaného dotazníku IPAQ-long a monitoringu pomocí krokoměrů Yamax Digiwalker SW-700. Zjištěné výsledky pohybové aktivity jsou porovnávány s doporučením pro pohybovou aktivitu a rozděleny do kategorií klasifikace PA dle Tudor-Locke a Bassett.
|
|
|
Determinanty práce sester na interních odděleních Jihočeského kraje
SKOŘEPOVÁ, Jana
Základní teoretická východiska: Východiskem pro zpracování této práce byla skutečnost, že s požadavky rozvíjející se společnosti se také významně změnil pohled na sesterské povolání. Na současném trhu práce je především poptávka po erudovaných, kvalifikovaných všeobecných sestrách, které jsou schopné flexibilně a nezávisle fungovat v rozmanitých podmínkách, samostatně se vzdělávat a získávat nové zkušenosti. Teoretická část se v úvodu zabývá bližší identifikací práce sester a následně přibližuje jednotlivé atributy, které se práce sester dotýkají, jako vzdělávání, náplň a kompetence. Jedna z kapitol se také zaměřuje na osobnostní předpoklady pro práci sestry a na organizaci práce na interních odděleních. Druhá část teoretické práce se potom věnuje rozboru hlavních determinantů práce. Cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy: Pro splnění hlavního záměru práce byly vytyčeny tři cíle. Cíl 1: Identifikovat hlavní determinanty práce všeobecných sester na interních odděleních Jihočeského kraje. Cíl 2: Zmapovat spokojenost sester na interních odděleních Jihočeského kraje. Cíl 3: Zmapovat výskyt syndromu vyhoření u sester na interních odděleních Jihočeského kraje. K dosažení cílů byly v části kvalitativního výzkumu položeny čtyři výzkumné otázky. VO 1: Jaké determinanty své práce sestry udávají nejčastěji? VO 2: Jak jsou sestry spokojeny se svými pracovními podmínkami? VO 3: S jakými motivačními prvky se sestry během své praxe setkaly? VO 4: Jak jsou sestry informovány o fenoménu syndrom vyhoření? Pro kvantitativní výzkum bylo následně stanoveno pět hypotéz. H1: Sestry s vysokoškolským vzděláním označují špatnou organizační strukturu a vedení zařízení jako nejvýznamnější determinant své práce více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H2: Sestry s vysokoškolským vzděláním vnímají celoživotní vzdělávání jako motivující prvek pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H3: Sestry s délkou praxe v interních oborech 10 let a méně udávají více pocit uspokojení z práce, než sestry s délkou praxe v interních oborech delší než 10 let. H4: Sestry s délkou praxe v interních oborech 10 let a méně udávají více spokojenost s pracovními podmínkami, než sestry s délkou praxe v interních oborech delší než 10 let. H5: Sestry s celkovou délkou praxe nad 10 let udávají více zkušeností s výskytem syndromu vyhoření, než sestry s délkou praxe 10 let a méně. Metodika: V této diplomové práci bylo využito techniky kvalitativního i kvantitativního sběru dat. Výsledky v první fázi empirického šetření byly získány na podkladě polostrukturovaných rozhovorů, vedených s dvanácti všeobecnými sestrami pracujícími ve čtyřech nemocnicích Jihočeského kraje na odděleních s interním zaměřením (České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec). Výsledky výzkumného šetření byly následně analyzovány a zaneseny do kategorií. Druhá část empirického výzkumu obsahuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo založeno na získání dat pomocí anonymního dotazníku, určeného všeobecným sestrám pracujících v nemocnicích Jihočeského kraje na odděleních s interním zaměřením (České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice, Český Krumlov). Získaná data byla následně roztříděna, popsána a zpracována nejdříve popisnou statistikou do grafů pomocí programu Microsoft Office Excel 2010 a v dalším kroku bylo provedeno statistické vyhodnocení hypotéz. Hypotézy byly testovány chí kvadrát testem v kontingenční tabulce. Zvolená hladina významnosti byla 5 %.
|
|
|
Syndrom vyhoření v policejní práci, jeho projevy a cesty k jeho překonání
BUREŠOVÁ, Adriana
Hlavním tématem této práce je problematika syndromu vyhoření v policejní práci. Syndrom vyhoření může postihnout téměř každého, kdo dlouhodobě vykonává stejnou činnost. Tato problematika se dotýká celé řady profesí a nejvíce těch pomáhajících, jejichž cílem je pomáhat ostatním. Takovou profesí může být i povolání policisty. Policistům, zejména těm, kteří přicházejí do kontaktu s občany v okamžicích, kdy nejenom preventivně pomáhají a chrání, ale i v rámci ostrých policejních akcí, dopravních nehod či vyšetřování různého druhu kriminality, hrozí syndrom vyhoření. Jde o to, nakolik si své problémy uvědomují a jsou ochotni o nich mluvit. Cílem práce bylo objasnit míru ohrožení syndromem vyhoření, zjistit, zda jsou policisté schopni odhalit na sobě počátek syndromu vyhoření a které oblasti pracovních činností jsou pro ně nejvíce zatěžující, případně zda jsou ochotni vyhledat odbornou pomoc. Jaké formy má odborná pomoc a nakolik je při práci v policejních složkách účinná. Výzkumný soubor tvořili policisté z obvodních oddělení pořádkových služeb v Českých Budějovicích a Zvíkovském Podhradí. A policejní psycholog. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativní výzkumnou strategií, metodou dotazování. Sběr dat byl proveden technikou polostrukturovaného rozhovoru a nestrukturovaného rozhovoru a dotazníku Burnout Measure. Z výzkumu vyplynulo velmi zajímavé zjištění, a to, že policisté mají negativní postoj k odborné pomoci v boji proti syndromu vyhoření. Odmítají pomoc policejního psychologa. Pomoc pro ně představuje jejich rodina a přátelé. A nejvíce zatěžující pracovní oblast pro policisty představuje administrativa.
|
|
|
Představy sociálních pracovníků o každodenní etice jejich profese
LEDINSKÁ, Hana
Výzkum této bakalářské práce je zaměřen na představy sociálních pracovníků o každodenní etice jejich profese, protože moderní sociální práce je založena na vnímání člověka jako jedinečné bytosti a správnému přístupu k němu. Cílem prácebylo zjistit jaká je jejich představa o etice sociální profese, etickém kodexu a jeho využitím v každodenní praxi. Výzkumná otázka pro všechny sociální pracovníky zněla: Jaká je vaše představa o etice sociální práce a jejího využití v praxi? V teoretické části této práce čerpám informace a poznatky z již zpracovaných publikací, které se zabývají tématem etiky, etického kodexu, holistického přístupu a základních lidských práv ve spojitosti se sociální prací. Výzkumná část práce proběhla formou kvalitativního výzkumu metodou dotazování, kdy jsem s jednotlivými sociálními pracovníky využila techniku individuálního hloubkového rozhovoru. Výběrový soubor byl tvořen 10 sociálními pracovníky, kteří byli vybráni nahodilým způsobem, poté seznámeni s tématem mé práce a ujištěnio uchováníanonymityjejich osoby a osobních dat.Výběr byl založen na principu dobrovolnosti a ochoty aktivního zapojení se do výzkumné studie. Respondenti pocházejí z různých typů organizací. Ve výzkumné části pak pracuji s materiálem, který jsem získala od jednotlivých sociálních pracovníků při sběru dat.Tento materiál jsem roztřídila podle jednotlivých okruhů témat, které jsou spojeny podobností obsahu. V diskuzi pak porovnávám výroky mých subjektů s názory autorů, ze kterých jsem čerpala v teoretické části práce. Konkrétně v čem se jejich názory shodují a v čem se naopak rozcházejí. V závěru práce se věnuji celkovému shrnutí příspěvků od respondentů a navrhuji možná řešení problémových okruhů v praxi.
|
|
|
Syndrom vyhoření u zaměstnanců v přímé péči v Domově pro seniory Mitrov
HARVÁNKOVÁ, Dana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření u zaměstnanců v přímé péči (zdravotní sestry, pečovatel/ky) v Domově pro seniory Mitrov. Pomocí kvalitativního výzkumu je mapována celková informovanost respondentů v této oblasti. Obsahově je práce rozdělena na klíčové části část teoretická a část empirická. Teoretická část je zaměřená na komplexní informace o syndromu vyhoření, dále je zde vymezen pojem "pracovník v přímé péči" a podmínky výkonu této pracovní činnosti. Závěr výše zmiňované práce je věnován stručnému představení Domova pro seniory Mitrov, kde byl prováděn výzkum. Hlavní část bakalářské práce je empirická část. Jejím obsahem je objasnění výzkumu, zpracování rozhovorů a jejich vyhodnocení. Cíleně jsem se zaměřila na obecnou informovanost, na prevenci ze strany respondentů i ze strany zaměstnavatele.
|
host ::
RSS.