|
|
Problematika dětských lůžek v mateřských školách
MARUŠOVÁ, Pavla
Ve své bakalářské práci se zabývám možnou souvislostí dětských lůžek v mateřských školách se stále se zvyšujícím počtem dětí s vadným držením těla. Cílem je zmapovat stav dětských lůžek v MŠ a zjistit míru jejich prověšování při zátěži. Pro výzkum jsem si vybrala region Českobudějovický, konkrétně dvě mateřské školy v Českých Budějovicích a jednu MŠ v Blatné. V teoretické části popisuji vývoj a funkci pohybového aparátu v období od narození do 6 let věku dítěte, dále se věnuji i růstu dětského organismu v předškolním věku. Následující kapitolu věnuji pohybové aktivitě, která je důležitým preventivním opatřením před nepříznivým vývojem organismu. Dále popisuji anatomické změny způsobené vadným držením těla (VDT). Důležitou částí režimu dítěte, navštěvujícího mateřskou školu je odpolední odpočinek. V této době děti mají odpočívat na lůžkách. Ve své práci se zaměřuji na problematická plastová lůžka, k nimž jsou normy dosud velmi benevolentní. Praktická část se skládá z objektivního měření lůžek, dále sběru a vyhodnocení dat s využitím dotazníků. Měření jsem provedla na 70 lůžkách ve třech mateřských školách, která používají plastová lůžka. Zjišťovala jsem vzdálenost roštu od podlahy před zátěží a při zátěži lůžka (míra prověšení). Evidovala jsem přítomnost či absenci matrace. Zajímalo mě také stáří lůžka, jeho výrobce, uskladnění lůžka, manipulace s lůžky. Shromážděná data slouží k potvrzení první hypotézy: "Dětská lůžka v MŠ nezajišťují pevnou oporu zad dětí".Pro vyhodnocení této hypotézy byl použit T test, který vypočítal statistickou významnost prověšování lůžek. Lůžka dosahovala prověšení v rozmezí, které bylo určené doporučeným požadavkem na pevnou oporu zad. Nulová hypotéza tudíž neplatí. Druhá hypotéza byla vyhodnocena pomocí kvantitativní metody dotazníků. Dotazníky vyplnilo 154 respondentů. Tato skupina byla tvořena rodiči dětí ze tří mateřských škol. Z výsledků dotazníků vyplynulo, že 98 % dětí dotázaných rodičů tráví odpolední odpočinek v prostředí mateřské školy na dětských lůžkách. Statistické vyhodnocení druhé hypotézy z chí kvadrát testu potvrdilo: "Více než dvě třetiny dětí předškolního věku nemají žádné subjektivní potíže týkající se bolestí zad". Statisticky tedy nemohu prokázat spojitost vadného držení těla dětí s kvalitou dětských lůžek v MŠ. Avšak ve dvou ze tří mateřských škol používali lehátka bez matrací, čímž docházelo k většímu prověšení lůžka a nebyla zajištěna dostatečná tepelná izolace od země.Ve výzkumu se vyskytovaly i děti s již diagnostikovanými vadným držením těla. Proto je potřebné pátrat po dalších příčinách jejich ortopedických potíží. Je však třeba připomenout, že zdravotní stav dětí mohou zlepšit pediatři správným vyšetřením pohybového aparátu a nezanedbáním rehabilitační péče. Součástí tohoto systému jsou i odborní pracovníci v ochraně veřejného zdraví, kteří plní úlohu nejen kontrolní, ale především poradní.
|
|
|
Vliv plochonoží na posturu u dětí školního věku
ŤUPOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu plochonoží na posturu u dětí školního věku. Noha je orgánem, který nám zabezpečuje kontakt s terénem. Pokud je určitým způsobem její funkční složka patologicky ovlivněna, neplní správně svou funkci a může patologicky ovlivnit celou posturu daného jedince. Jako plochá noha se označuje noha s výrazně sníženou či zcela chybějící nožní klenbou. Nožní klenba nám umožňuje pružný nášlap a má tři opěrné body: hrbol kosti patní a hlavici prvního a pátého metatarsu. Během prvních dvou let života je plochonoží považováno za fyziologické. Během pozdějšího věku je ovšem plochonoží hodnoceno jako deformita a vyžaduje další vyšetření a léčení. Studie ukázaly, že včasná léčba ploché nohy může zabránit pozdějším příznakům, proto by plochá noha u dětí neměla být nikdy podceňována. Plochá noha u dětí je velmi častým tématem ke konzultaci na jakékoliv úrovni zdravotnické péče, je častým důvodem pro návštěvu lékaře dětským pacientem. Není zcela jasné, kdy se ještě noha považuje za fyziologicky plochou bez patologických příčin a kdy už se plochonoží dá klasifikovat jako patologické. Smyslem této práce je pokusit se zmapovat propojení plochonoží a postury. V pohybovém systému je noha klíčovou oblastí, proto její porucha či dysfunkce může být důvodem i důsledkem řetězení funkčních poruch. Proto by při terapii neměla být oblast nohy přehlížena. Dalším cílem bylo navržení cvičební jednotky a zmapování cviků pro danou problematiku. Cvičební jednotka byla sestavena individuálně pro každého probanda, dle jeho potřeb. Výchozí cvičební jednotka se postupně obměňovala podle toho, jak probandi cvičení zvládali. Obměna byla podstatná také pro udržení pozornosti dětí během terapie. Práce má teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám nohou z anatomického, neurologického a kineziologického pohledu a její patologií ovlivňující posturu. Terapie probíhala deset týdnů, děti cvičily denně deset až patnáct minut za dozoru instruovaných rodičů a dvakrát týdně cvičily individuálně pod mým vedením a za dohledu rodičů. Výzkum byl prováděn pomocí rozhovoru s rodiči a dětmi a kineziologického rozboru. U dětí bylo provedeno vstupní a výstupní hodnocení, dle kterého byla na začátku určena terapie a na konci zhodnoceny výsledky terapie. U každého byla terapie zvolena individuálně dle jeho potřeb. Byl stanoven cíl rehabilitace a z hlediska dlouhodobého plánu byla dětem doporučena cvičení a vhodné pohybové aktivity. Z výsledků vyplývá, že vhodnou terapií plochonoží u dětí můžeme pozitivně ovlivnit celou posturu. Z porovnání vstupních a výstupních vyšetření vyplynuly výsledky, jako je například zvětšený rozsah pohybu v oblasti hlezenního kloubu, kladné ovlivnění plochonoží, zlepšení držení těla, změnění dechové mechaniky a v neposlední řadě subjektivní pocity probandů týkající se zlepšení držení těla. Závěrem chci dodat, že téma této bakalářské práce jsem si zvolila, abych přiblížila, jakým způsobem může plochonoží u dětí ovlivnit jejich posturu. Oblast nohy je nedílnou součástí našeho těla. Pokud pojde k poklesu nožní klenby, je ovlivněno postavení v kloubech celé dolní končetiny a celkové držení těla.
|
|
|
Vyšetření posturálních funkcí u dětí staršího školního věku na vybraných školách v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci
MARKESOVÁ, Radka
Diplomová práce se věnuje vyšetření posturálních funkcí u dětí staršího školního věku na vybraných školách. Do výzkumu byly zapojeny základní škola Baarova v Českých Budějovicích a 2. základní škola v Jindřichově Hradci. Pro zjištění kvality těla byly použity standardizované testy na hodnocení postavy podle Jaroše a Lomíčka a hodnocení držení těla podle Matthiase, funkční testy svalů s tendencí ke zkrácení a s tendencí k ochabování. U záměrně vybrané skupiny jsme předpokládaly výskyt vadného držení těla a svalových dysbalancí u 30 % testovaných. Výzkumná skupina dosáhla v daném vyšetření lepších výsledků.
|
|
|
Využití posturálního systému při odstraňování logopedických vad
ŠAFÁŘOVÁ, Michaela
Tato práce se zaměřuje na využití posturálního systému v logopedii. Na základě teoretických poznatků z oblasti anatomie, kineziologie a logopedie popisuje vliv držení těla na respiraci, fonaci a artikulaci. Zabývá se především oblastí hlavy a fonačního ústrojí a souvislostmi mezi dýcháním a posturou. Práce dále navrhuje konkrétní možnosti zapojení posturálního systému do logopedických cvičebních postupů v podobě správného sedu podloženého teorií ozubených kol. Do výzkumného souboru bylo zařazeno 5 dětí mladšího školního věku s diagnózou DMO z centra Arpida o.s. v Českých Budějovicích.
|
|
|
Vliv sedavého zaměstnání na posturu člověka z pohledu fyzioterapeuta
RAZIMOVÁ, Kateřina
Tématem mé bakalářské práce je vliv sedavého zaměstnání na posturu člověka z pohledu fyzioterapeuta. Teoretická část práce zahrnuje obecný popis postury, obtíže pohybového aparátu vzniklé dlouhodobým sedem, ergonomii a vhodné ergonomické židli. Velká pozornost je věnována technice správného sedu a jeho dalším variantám sedu. V závěru teoretické části jsem se pokusila o popis kompenzačního cvičení, technik či metod vhodných pro terapii potíží vzniklých následkem sedavého zaměstnání. Cílem praktické části bylo zjistit informovanost pacientů, zda ví, jaká rizika se sebou nese sedavé zaměstnání a jejich zájem o prevenci. Konečným cílem bylo vytvoření souboru doporučených kompenzačních cvičení. Ke splnění výše uvedených cílů mi byly především nápomocné metody a techniky kvalitativního výzkumu ? nestrukturované rozhovory, zúčastněné pozorování, kineziologický rozbor a dotazník. Zkoumaný soubor tvořily tři pacientky pracující v sedavém zaměstnání, u nichž se objevily typické obtíže vzniklé dlouhodobým sedem. Pacientkám jsem nejdříve položila otázky formou dotazníku ke stanovení předem vytyčených cílů. Při terapii byla odebrána jako první anamnéza, následovalo vyšetření pohledem, palpací, vyšetření chůze, vyšetření olovnicí, goniometrie kořenových kloubů, krční páteře a zápěstí. Poté následovalo vyšetření hybnosti páteře, brániční test, samotná terapie a vhodně zvolené kompenzační cvičení. U všech pacientek byl stanoven krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Podle osobního uvážení jsem jim doporučila vhodné ergonomické rozložení pracoviště, především jsem se zaměřila na motivaci ke správnému držení těla a provádění kompenzačního cvičení.
|
|
|
Vliv cílené pohybové aktivity na utváření návyku správného držení těla\\
MÍKOVÁ, Jiřina
Diplomová práce je zaměřena na zjištění vlivu cílené pohybové aktivity na utváření návyku správného držení těla u žáků sekundy a tercie víceletého Česko-anglického gymnázia s.r.o. v Českých Budějovicích. Výzkumu se zúčastnilo celkem 34 probandů, kteří byli rozděleni do 2 skupin, experimentální a kontrolní, přičemž každá skupina čítala 17 probandů. Obě skupiny byly podrobeny vstupnímu testování, jehož obsahem bylo hodnocení držení těla dle Jaroše a Lomíčka, člunkový běh 4 x 10 metrů, který testuje tělesnou zdatnost, a testy na zkrácené a oslabené svaly. V následujících 6ti týdnech byly s experimentální skupinou pod mým vedením realizovány hodiny zdravotní tělesné výchovy. Kontrolní skupina pokračovala v hodinách tělesné výchovy pod vedením svého učitele tělesné výchovy. Po uplynutí této doby následovalo výstupní měření a hodnocení shodné se vstupním. Při vstupním hodnocení experimentální skupiny mělo 88% žáků dobré držení těla a 12% vadné držení těla, zatímco v kontrolní skupině mělo 94% žáků dobré držení těla a 6% vadné držení těla. Po 6týdenním cvičení při výstupním hodnocení v experimentální skupině mělo 94% žáků dobré držení těla a 6% dokonalé držení těla. V kontrolní skupině mělo 88% žáků dobré držení těla a 12% vadné držení těla. Výsledky ukázaly, že vlivem cílené pohybové aktivity lze docílit zlepšení v držení těla.
|
|
|
Vliv svalstva pánevního dna na hloboký stabilizační systém
KOTALÍKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce nahlíží na problematiku bolestí zad z funkčního hlediska. Stabilitu páteře, jako členitého osového orgánu, zajišťují kromě pasivních struktur ještě dlouhé vícekloubové svaly, přesto jejich stabilizační funkce není dostatečná. Ke zvýšení stability napomáhají další svalové skupiny, které nazýváme hluboký stabilizační systém (HSS). HSS v oblasti trupu je tvořen z dorzální strany krátkými mm.multifidi, kraniálně bránicí, ventrálně m. transversus abdominis a kaudálně pánevním dnem. Cílem teoretické části bylo zmapovat existující metody, které ovlivňují hluboký stabilizační systém s využitím pánevního dna. V této části najdeme anatomický popis jednotlivých složek HSS, možné způsoby vyšetření a hlavně metodické postupy zaměřující se na ovlivnění tohoto systému převážně se zapojením pánevního dna. Cílem praktické části bylo zjistit, zda má pánevní dno vliv na aktivaci hlubokého stabilizačního systému a dále také jaký vliv má pohlaví na zapojení pánevního dna při prováděných fyzioterapeutických postupech. Byla využita metodika kvalitativního výzkumu. Na výzkum byli vybráni čtyři probandi z mého okolí u nichž se občasně objevovaly bolesti v oblasti páteře a u kterých jsem při vstupním vyšetření objevila poruchu frontální stability páteře. Sledování trvalo cca dva měsíce. U všech probandů došlo k zapojení hlubokého stabilizačního systému. Prvotním impulsem pro to ale byla aktivace pánevního dna. Terapie byla ukončena výstupním vyšetřením, které ukázalo, že je důležité využít k aktivaci HSS pánevní dno. Toto současně přispělo ke splnění cíle ve výzkumné části. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů a některé její části mohou být použity jako edukační materiál pro pacienty.
|
|
|
Zjišťování a ověřování posturálních vad na vybraných školách v okresu Havlíčkův Brod
KLATOVSKÁ, Gabriela
Vzhledem k tomu, že jsem studovala střední zdravotní školu, není mi tato oblast týkající se části lidského těla úplně neznámou, proto jsem si toto téma vybrala. Posturální vady jsou staré jako lidstvo samo. Dělí se mimo jiné na vrozené a získané. Dříve bylo větší množství vrozených vad. Jedinci s větším postižením byli vyloučeni ze společnosti a odsouzeni k živoření a více méně k zániku. S rozvojem vědy a zdravotnictví se snižuje množství lidí postižených křivicí v důsledku nedostatku vitamínu D. Tyto vady se netýkají jen lidské společnosti, ale i zvířecí. Zjistili se civilizační choroby i u zvířat. Šlechtěním zvířecích ras (např. psů a koček) k získání co nejdokonalejších zevních vlastností mnohdy dochází k degenerativním změnám páteře, kyčelních kloubů a podobně. Chybí tzv. "zdravá krev". V dnešní době je více získaných vad, což je způsobeno nezdravým způsobem života: špatná životospráva, přejídání se a nedostatkem pohybových aktivit. S rozvojem počítačové techniky (dlouhodobé vysedávání) je toto ještě umocněno. U dospělých vzhledem k nadměrnému pracovnímu vytížení se nedostává času k pohybovým aktivitám a tím k možnosti relaxace, ale také k posilování svalů, které jsou důležité ke správnému držení těla. Ve své práci popisuji testy hodnocení držení těla, kterými lze rozpoznat různé druhy vad, rehabilitační a nápravná cvičení, kterými lze docílit zlepšení, někdy i úplnou nápravu některých postižení.
|
|
| |
|
|
Jóga a její význam ve fyzioterapii
SUDICKÝ, Milan
Práce se zabývá postavením a možnostmi širšího využití jógy v moderní fyzioterapii. Jóga je integrální disciplínou pohlížející na člověka jako na celek. Nedělí ho na oddělené součásti jako tělo, mysl, duch. V posledních desetiletích zakotvila jóga v lékařských vědách a jako účinný prostředek v prevenci civilizačních chorob, v rehabilitaci i jako pomocná metoda při léčení zejména psychosomatických onemocnění. Jóga se tak stává integrální součástí novodobého lékařství. Jógový pohyb je velmi uvolněný, pomalý, vědomý, aktivně řízený a v koordinaci s dechem. Takto lze tento pohyb nazvat reedukačním, tedy znovu napravujícím vadné pohybové vzorce. Pomocí jógy lze velmi dobře korigovat jednostranné přetížení pohybového aparátu s nastolením jeho rovnoměrného zatížení. Nastolením psychosomatické rovnováhy lze kvalitně podpořit i stávající další léčebné postupy. Teoretická část práce ukazuje fyziologické principy působení jógových technik a mapuje současné postavení jógy ve fyzioterapii. Cílem práce je ukázat možnosti širšího využití jógy ve fyzioterapii, zvláště k ovlivnění postury, dechového vzoru, pohyblivosti páteře a kloubů a zlepšení psychické kondice pacientů. Byla využita metodika kvalitativního výzkumu s technikami: rozhovor, vyšetření pohledem, hodnocení postavy a držení těla, vyšetření pohyblivosti páteře, vyšetření rozsahu pasivního pohybu kyčelního kloubu, dotazník STAI, sekundární analýza dat. Testovaný soubor byl tvořen třemi probandy, kteří se během výzkumu účastnili šestiměsíčního veřejného kurzu jógy. Z provedených vyšetření vyplývá, že cvičení jógy vede k úpravě dechové vzoru, zlepšení postury a vyrovnání psychiky cvičenců. Práce upozorňuje na fakt, že větší využití technik jógy ve fyzioterapii může přinést nové možnosti při terapii vadného držení těla, řešení vertebrogenních obtíží a úpravě dechových pohybů. Bakalářská práce může být dále využita v klinické práci fyzioterapeutů, ale i pro potřeby běžných cvičenců jógy.
|
host ::
RSS.