|
|
Etická přijatelnost pěstounské péče z pohledu křesťanské etiky
BARTOŠOVÁ, Lenka
Práce se zabývá problematikou pěstounské péče z pohledu křesťanské etiky. Představuje pojetí manželství a rodiny v Bibli, v křesťanské tradici a v současnosti. Věnuje se koncepci pěstounské péče, v jejím historickém vývoji až po její současnou podobu, danou platnou legislativou v České republice. Dotýká se etických otázek spojených s náhradní rodinnou péčí. Prezentuje základní křesťanské principy, na jejichž základě se ukazuje pěstounská péče být opodstatněnou, což nevylučuje diskuzi o její konkrétní podobě a formě.
|
|
|
Specifika pěstounské péče u sourozeneckých skupin
ROZUM, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá specifiky pěstounské péče u sourozeneckých skupin a je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je členěna do čtyř základních kapitol. První kapitola popisuje význam rodiny pro dítě, druhá kapitola se věnuje náhradní rodinné péči, třetí kapitola se zabývá dětmi v pěstounské péči a jejich vzájemnými vztahy a poslední čtvrtá kapitola se věnuje zprostředkování náhradní rodinné péči. Empirická část obsahuje výsledky výzkumu, který probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů a uskutečnil se s pěti předem vybranými pěstounskými rodinami, které mají s pěstounskou péčí mnohaleté zkušenosti. Cílem výzkumu bylo nalezení odpovědi na otázku: Jaká jsou specifika pěstounské péče u sourozeneckých skupin?
|
|
|
Etický pohled na interrupci a její legalizaci
ŠABACKÁ, Lenka
Práce se zabývá otázkami interrupcí. Je zde stručně uvedena jejich historie a vymezení základních pojmů. Dále se zde uvádí základní postupy při provádění interrupcí, případné zdravotní problémy a je zde i zmínka o Hippokratově přísaze. Větší pozornost je poté věnována právní úpravě interrupcí na území České republiky, zahrnující současné legislativní znění, trestní zodpovědnost, ale například i jevy spojené se zákonným omezením interrupcí. Kromě toho zde lze nalézt informace charakterizující etiku jakožto vědní disciplínu a její samotný pohled na interrupce. Jsou zde zmíněny i základní rozdíly mezi osvojením a pěstounskou péčí, jakožto jiné možnosti jak řešit nechtěné těhotenství.
|
|
|
Zdroje tvorby identity adoptovaných dětí
KLOUDOVÁ, Hana
Osvojení neboli adopce je nejvyšším a z hlediska právního postavení dítěte nejvýhodnějším typem náhradní rodinné péče, protože právní postavení osvojeného dítěte je stejné jako postavení dítěte vlastního. V současné době se dává přednost informování dítěte o faktu adopce už od útlého věku. Žadatelé o adopci se v přípravných kurzech učí, jakou formou situaci dítěti vysvětlit. Cílem práce je zmapovat, jaký význam přikládají adoptované děti faktu adopce, jakou roli hraje tento fakt při tvorbě jejich identity, jakou roli hrají osoby z okolí, které o faktu adopce ví. Pro výzkum jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii. Metodou získávání dat byly polostrukturované rozhovory s adoptovanými dospělými dětmi, a to vedené ?face to face? nebo e-mailem. Dál jsem využila internetové diskuze. Zkoumanou skupinou bylo 5 adoptovaných dospělých dětí ve věku 20 až 40 let, včetně mě. Respondenty jsem získala metodou sněhové koule. Metodou zpracování dat byl biografický výzkum, tedy rekonstrukce a interpretace života jedince někým druhým, a kvalitativní obsahová analýza výpovědí. Výsledky jsou uvedené jednak jako: biografie adoptovaných dětí, jednak jako souhrnné odpovědi výzkumné otázky. Z výsledků vyplývá, že základní vliv na tvorbu identity adoptovaných dětí má fungující rodinné zázemí, tedy lidé, kteří je mají rádi. Zjistila jsem, že fakt adopce, neznamenal v životě respondentek nic zásadního. Ani vliv lidí z okolí na mě neměl nějaký zásadní vliv, mají fungující rodinu a to je to hlavní.
|
|
|
Hlavní důvody odebrání dítěte rodičům a předání do ústavní, čí jiné náhradní výchovy. Případy řešené OSPOD Trhové Sviny v letech 2001-2011
PILEČKOVÁ, Jindra
Práce se zabývá konkrétními důvody, které vedou k návrhu SPOD v Trhových Svinech na odebrání dítěte rodičům a následného umístění do náhradní péče. Teoreticky práce popisuje rodinu, její funkce, rodinné vazby, rodičovství a poruchy rodičovství, rodinu neúplnou a náhradní. Dále stručně poukazuje na potřeby dětí, jejich psychickou a citovou deprivaci v raném dětství a na rizikové faktory, které mají na děti zásadní vliv. V neposlední řadě se zabývá legislativou, SPOD, ústavní péčí a druhy zařízení, kde probíhá následná péče, po odebrání z rodiny. Praktická část se zaměřuje na jednotlivé případy, dělí kazuistiky do tří základních skupin. Rozdělení spočívá v bližší specifikaci hlavních důvodů odebrání dětí rodičům ve všech dvanácti případech. Práce se dále věnuje sociální práci s rodinami realizovanou SPOD, jejich možnostmi v preventivní a poradenské činnosti. Poslední jmenované činnosti jsou velice důležité až nepostradatelné. Pokud budou zajištěny v plné možné míře, nebude docházet k výše popsaným případům tak často.
|
|
|
Jaké děti si přejí žadatelé o náhradní rodinnou péči
ČERNÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá problematikou náhradní výchovné péče v České republice. Rozlišuje náhradní výchovnou péči a náhradní rodinnou péči, která se dělí na osvojení a pěstounskou péči. V popředí zájmu práce je pak samotný proces osvojení či pěstounské péče v praxi, kdy nedílnou součástí je úloha krajského úřadu při poradenské a zprostředkovatelské činnosti. Cílem práce je zjistit a vyhodnotit údaje z dotazníků pro zájemce o náhradní rodinnou výchovu u krajských úřadů, jak jsou tolerantní, jaké děti by si pro sebe a svou novou rodinu představovali. Teoretická část charakterizuje rodinu a její význam pro vývoj dítěte, poukazuje na problémy psychické deprivace u dětí, rozdělení náhradní rodinné a výchovné péče včetně jejího historického vymezení. Zaměřuje se na popis všech forem náhradní péče se zaměřením na náhradní rodinnou péči a v neposlední řadě charakterizuje systém zprostředkování náhradní rodinné péče v České republice. Praktická část se zabývá analýzou dat žadatelů o náhradní rodinnou péči, ze které vychází sám název práce ?Jaké děti si přejí žadatelé o náhradní rodinnou péči? při Krajském úřadu v Českých Budějovicích za rok 2011.
|
|
| |
|
|
Komparace forem ústavní a náhradní rodinné péče v České republice a ve Francii
KORÁLOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá širokou problematikou náhradní rodinné a ústavní péče. Cílem této práce je porovnat jednotlivé formy náhradní rodinné péče v České republice a ve Francii a kriticky zhodnotit výhody a nevýhody této péče v obou zemích. Celá práce se rozdělena do tří částí, z nichž první, zaměřená na situaci v České republice, a druhá, zaměřená na situaci ve Francii, jsou především výkladové a podrobně popisují právní rámec alternativních forem rodinné péče. Třetí část obsahuje samotnou komparaci jednotlivých forem péče a hodnotí a porovnává jejich výhody a nevýhody. Práce obsahuje francouzsky psané resumé a dvojjazyčný glosář.
|
|
|
Náhradní rodinná výchova
Bruštíková, Martina ; Žák, Květoslav (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem náhradní rodinné péče, přičemž hlavním cílem je zde poskytnutí uceleného přehledu o náhradní rodinné péči, konkrétně pak o pěstounské péči, žadateli o svěření dítěte do náhradní rodinné péče. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola vymezuje základní pojmy důležité pro správné pochopení této oblasti. Druhá kapitola se zabývá náhradní rodinnou péčí obecně a její legislativou. Ve třetí kapitole jsou představeny zvlášť jednotlivé formy náhradní rodinné péče. Čtvrtá a pátá kapitola jsou pak součástí praktické části práce, která obsahuje vysvětlení procesu zprostředkování osvojení a pěstounské péče a v poslední řadě i rozbor ankety deklarující ochotu veřejnosti přijmout dítě do pěstounské péče.
|
|
|
Analýza konkrétního subjektu neziskového sektoru ČR
Ajdini, Drita ; Říhová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Petrášek, František (oponent)
Práce nejdříve charakterizuje neziskový sektor v České republice. Popisuje jeho vývoj a právní úpravu. Dále uvádí možné způsoby financování a ukazuje, které z nich jsou v neziskových organizacích nejčastěji využívané. Práce následně popisuje specifickou roli PR v neziskovém sektoru. Praktická část analyzuje Nadaci Terezy Maxové dětem a popisuje její PR aktivity. Součástí práce je také anketa, jejíž výsledky odhalují vztah veřejnosti k této nadaci a jejím projektům. Poslední část ukazuje, že nadace, která se snaží prostřednictvím podpory různých projektů, dostat co nejvíce dětí do náhradní rodinné péče, má pro společnost také ekonomický přínos. Tento přínos spočívá v tom, že náhradní rodinná péče znamená nižší zátěž pro státní rozpočet než ústavní péče. Jako důkaz pravdivosti tohoto tvrzení uvádí argumenty porovnání nákladů státu na děti v ústavní péči a v pěstounské péči a předpoklad dosažení lepšího vzdělání u dětí vyrůstajících v rodinném zázemí namísto ústavních zařízení, což v konečném důsledku znamená také nižší náklady pro státní rozpočet.
|
host ::
RSS.