|
| |
|
|
Úmluvy o zákazu biologických a chemických zbraní - shody a rozdíly
JANTAČOVÁ, Veronika
Abstrakt V dnešní době, kdy je hrozba chemického nebo biologického útoku, především ze strany některé z teroristických skupin nebo válčícího státu, reálná. Je potřeba využít všech možných dostupných opatření pro zachování globální bezpečnosti před zbraněmi hromadného ničení. Jedny ze zásadních opatření jsou obsaženy i v mezinárodně závazných Úmluvách o zákazu biologických (bakteriologických) a toxinových zbraní a o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Cílem této práce bylo: ? analyzovat texty obou uvedených Úmluv a získat tak ucelený pohled na problematiku biologických a chemických zbraní z jejich pohledu ? na základě analýzy a systematického porovnání jednotlivých ustanovení získat přehled o shodných a rozdílných prvcích ? na základě výsledů vzájemného srovnání jednotlivých ustanovení posoudit vliv jejich znění, významu a rozsahu na plnění obou úmluv. Po splnění těchto cílů a bylo možno odpověď na stanovenou výzkumnou otázku: Jsou opatření formulovaná v mezinárodních Úmluvách o zákazu biologických a chemických zbraních dostatečná ve svém významu, znění a rozsahu včetně efektivní kontroly? Teoretická část je zaměřena především na definici biologických a chemických zbraní, a působení jejich účinných látek. Pro získání představy o závažnosti existence mezinárodních Úmluv o zákazu těchto zbraní je uvedena stručná historie jejich používání i historie, provázející jednání ohledně jejich zákazu. Stanovených cílů bylo dosaženo za pomoci metod kvalitativního výzkumu. Po podrobné analýze obou textů a systematickém posouzení jednotlivých opatření, která jsou v nich obsažena, byl zjištěn především rozsah a celkové znění každé z Úmluv. Následně byly shodné i rozdílné články porovnány ve svém znění, významu i rozsahu, aby bylo možné vypozorovat rozdíly, jež by mohly mít vliv na samotné plnění obou Úmluv. Po celkovém přezkoumání shod a rozdílů a po zhodnocení rozsahu, znění a významu jednotlivých rozdílných ustanovení mohlo být odpovězeno na výzkumnou otázku a současně mohla být vymezena určitá doporučení, která svým významem mohou dopomoci k efektivnějšímu plnění ustanovení Úmluv. Podle výsledků porovnání jednotlivých ustanovení obou Úmluv je potřeba konstatovat, že opatření formulovaná v CWC se jeví jako dostačující pro plnění svých závazků. Zatímco opatření obsažená v BWC jsou především, co se týče absence jakýchkoli kontrolních opatření, potřebných jako informace pro zpětnou vazbu o plnění ustanovení Úmluvy, nepovinnosti deklarovat informace o činnostech nezakázaných Úmluvou a nepřesných definic komponent, se ve svém znění, rozsahu a významu jeví pro své účely jako nedostačující. Zásadní nápravou pro plnění zásad BWC by bylo přijetí souboru kontrolních opatření po vzoru CWC, které má na plnění cílů Úmluvy zásadní vliv. Efektivní může být i navrhované doplnění stávajících článků, u kterých by se změnou znění rozšířil rozsah a zvýšil důraz na některé oblasti ustanovení.
|
|
| |
|
|
Používání chemických zbraní v 1.světové válce a poučení pro součastnost
PRAŽÁK, Marek
Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis a charakteristiku chemických zbraní použitých během první světové války a na důsledky, které z toho vyplývají pro současnost. V úvodní části práce předkládám ucelený přehled chemických zbraní, jejich klasifikaci a účinek na lidský organismus. Dále popisuji jednotlivé chemické látky použité v bojích první světové války v letech 1914 ? 1918 a zmiňuji nejdůležitější a klíčové útoky bojovými chemickými látkami včetně popisu vývoje a konstrukce použité chemické munice. V další části práce se věnuji ochraně proti zbraním hromadného ničení a to zejména jednotlivým typům ochrany a zhodnocuji dopad použití chemických zbraní během první světové války na současnost. Co se týká metodické stránky, shromáždil jsem informace z odborných pramenů a snažil se obecně a srozumitelně zmapovat danou problematiku a to i na základě vlastních poznatků a zkušeností. Práce je postavena na dvou základních hypotézách: 1. První světová válka ukázala, že v případě potřeby se válčící strany uchýlí i k použití zakázaných prostředkům včetně chemických zbraní; 2. První světová válka položila základní stavební kameny moderní ochrany proti chemickým zbraním a ochraně proti zbraním hromadného ničení obecně. Obě tyto předložené hypotézy se ukázaly být pravdivé, což se snažím ve své práci doložit. První hypotéza dokládá, že i přestože chemické zbraně byly oficiálně zakázány na Haagské konferenci, válčící strany neváhaly je v případě potřeby vyrobit, zdokonalit a využít proti nepříteli. Druhou hypotézu potvrzuje fakt, že spolu s vývojem a zdokonalováním chemických zbraní a munice se vyvíjela a zdokonalovala ochrana proti těmto zbraním, stejně jako detekce bojových chemických látek a varování vojsk při jejich použití. Důsledkem tohoto je existence současné protichemické ochrany a vznik nového vojenského oboru - Ochrany proti zbraním hromadného ničení.
|
|
|
Testování chemických zbraní na lidech
MLEJNEK, Miroslav
Chemické zbraně jsou lidskou společností právem považovány za nejstarší druh zbraní hromadného ničení. Bohužel je to tatáž lidská společnost, která dokázala pradávné principy použití bojových chemických látek neustále uplatňovat a zdokonalovat. Současný svět je tedy i přes veškeré humanistické snahy zastavit dějiny tohoto typu zbraní, nadále reálně ohrožován jejich zneužitím. Musím podotknout, že studium dějin chemických zbraní je nesmírně náročné a rozsáhlé téma. Celý proces historického vývoje těchto bojových prostředků je propojen mnoha souvislostmi a bohužel se stal zdrojem nepředstavitelného lidského utrpení. Právě proto jsem si dovolil vstoupit na cestu vedoucí k ohlédnutí zpět do minulosti, protože si myslím, že takové ohlédnutí člověku neukazuje jen dávno minulé a nepotřebné historky, ale pomáhá mu k pochopení své současnosti a především k poučení se z chyb a k získání pokory. Na základě studia mnoha dostupných pramenů jsem se pokusil v diplomové práci předložit komplexní souhrn současných i historických poznatků z oblasti bojových chemických látek, dále pak i z oblasti jejich výzkumu a testování na lidech. Problematice chemických zbraní a válek jako takových je totiž věnována poměrně vysoká pozornost, avšak problematika testování chemických zbraní na lidech je dosud okrajovou záležitostí. Podnětem k vytvoření této práce se staly výše zmíněné skutečnosti a věřím, že by v tomto směru mohla být má diplomová práce pro čtenáře přínosná. Mým největším cílem a přáním bylo čtenáři prezentovat historickou cestu, kterou použití a s tím spojený výzkum a testování chemických zbraní prošlo. Doufám, že jsem zpracoval tuto problematiku tak, aby byla čtenáři, a to nejen laickému, ale i odbornému, lépe srozumitelná. Snažil jsem se postupovat zcela systematicky a věřím i zajímavě, a přeji si, aby daný text obohatil nejen mne.
|
|
|
Toxikologické a zdravotnické aspekty neletálních chemických zbraní.
HAMERNÍKOVÁ, Magdalena
ABSTRACT Toxikologické a zdravotnické aspekty neletálních chemických zbraní V současné době jsou jednou z nejdiskutovanějších oblastí neletální chemické zbraně, které patří mezi významné zbraně hromadného ničení. Tyto zbraně mohou elegantně s minimálními náklady dočasně vyřadit z činnosti živou sílu nebo bojovou techniku a zbraně. Oblast možných aplikací jako neletální chemické zbraně je v porovnání s ostatními druhy snad nejširší a také je již dnes mnoho prostředků schopných okamžitého rozsáhlého použití. Zvláště se poukazuje na možnost vytvoření vysoce účinných psychotropních preparátů s ovlivnitelnou dobou jejich působení, látek znehybňujících člověka. Hlavním cílem mé práce je objasnit význam neletálních chemických zbraní, jako možných prostředků k potlačení vnitřních nepokojů, a zjistit míru informovanosti odborné veřejnosti a laické veřejnosti v problematice neletálních chemických zbraní, pomocí získaných odpovědí a následným výzkumem. A dále pomocí vybraných statistických metod potvrdit hypotézy, že odbornou veřejností jsou neletální chemické zbraně považovány za bojové prostředky a zbraňové systémy, které jsou určeny k dočasnému zneschopnění osob z bojové či jiné cílevědomé činnosti; laickou veřejností jsou neletální chemické zbraně vnímány spíše jako látky ohrožující zdraví člověka a o jejich použití má jen málo informací. Pro zjištění informovanosti laické a odborné veřejnosti v této problematice jsem zvolila dotazníkový průzkum. Soubory u obou skupin obyvatelstva zahrnují celkem sto respondentů, v městě České Budějovice. Pro oba zkoumané soubory byl proveden stratifikovaný výběr na základě konzultace s odborníkem, členem Hasičského záchranného sboru v Českých Budějovicích. Z hlediska ohrožení populace je důležité zajištění její bezpečnosti a to na základě znalostí zasahujících složek Integrovaného záchranného systému v případě teroristického útoku.
|
|
|
Porovnání radiologických a chemických zbraní v rámci jejich použití při teroristických útocích proti civilnímu obyvatelstvu
GUBRICKÝ, Václav
Práce je zaměřena na problematiku radiologických a chemických zbraní v rámci jejich použití při teroristických útocích proti civilnímu obyvatelstvu ve vztahu k záchranným a likvidačním pracím složek Integrovaného záchranného systému (IZS) České republiky. Cílem práce je specifikovat pojmy radiologické a chemické zbraně, zhodnotit možné negativní důsledky jejich použití s akcentem na ohrožení životů a zdraví obyvatel, zhodnocení ekonomických dopadů pro společnost a porovnání činností IZS při prvotním zásahu po uskutečněném teroristickém útoku. Na základě rešerše a analýzy platných právních norem, které se dotýkají problematiky činností složek IZS při těchto mimořádných událostech a dokumentů IAEA (International Atomic Energy Agency) a dalších prací zaměřených na zneužití radioaktivních a chemických látek při teroristických útocích. Závažnost a složitost problematiky je dokreslena uvedením informací o radiační nehodě v brazilské Goianě, o sarinových útocích japonské sekty Óm šinrikjó a na důsledcích modelového příkladu použití radionuklidu 137Cs. V práci jsou rozebrány aktuální metodiky, na základě kterých složky IZS při takovýchto mimořádných událostech zasahují, a je upozorněno na některé aspekty, které jsou předmětem souboru typových činností zpracovaných Výborem civilního nouzového plánování a GŘ HZS ČR, a které mohou být slabými místy při reálném zásahu IZS. Jednou z hlavních analyzovaných oblastí problematiky v této práci je porovnání radiologického a chemického útoku se zaměřením na počáteční fázi zásahu složek IZS. Prezentace odlišností v jednotlivých činnostech složek IZS při takových zásazích může výrazně přispět k pochopení a následně k zvládnutí činností vykonávaných složkami IZS v rámci těchto mimořádných událostí.
|
|
|
Současný stav likvidace chemických zbraní ve světě
HELEŠIC, Jiří
Předmětem bakalářské práce je popis, zmapování a zhodnocení současného stavu likvidace chemických zbraní ve světě a pokus o předpověď dalšího vývoje v této oblasti. V úvodní části práce je popsáno vymezení základních pojmů, charakteristika chemických zbraní, klasifikace bojových chemických látek, historie vzniku Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, popis tohoto dokumentu a následný vznik a činnost Organizace pro zákaz chemických zbraní, její vztahy s Organizací spojených národů a přehled států stojících mimo závazek chemického odzbrojení. Cílem práce bylo zmapovat a zhodnotit současný stav likvidace chemických zbraní ve světě a pokusit se předpovědět další vývoj v této oblasti. Použitými metodami ke zmapování této problematiky bylo shromažďování informací z odborných zdrojů a zainteresovaných organizací, porovnávání výsledků jednotlivých států při likvidaci chemických zbraní s ohledem na jejich závazky k dokončení likvidace. Výsledkem práce bylo potvrzení hypotézy, že se navzdory velkému úsilí mezi-národního společenství, široké veřejnosti a zainteresovaných subjektů jednotlivých států likvidovat chemické zbraně ve světě tato činnost daří jen velmi pomalu a s velkými problémy. Dosažení úplného odzbrojení bude možné za podmínky, že země budou podrobeny účinné mezinárodní kontrole a že se bude i po konečném termínu odzbrojení v roce 2012 vyjednávat se zeměmi, které stojí stále mimo proces chemického odzbrojení.
|
|
| |
|
|
Historie chemických válek
HORKÁ, Jana
Chemické zbraně patří ke zbraním hromadného ničení. Mezi tyto zbraně se počítají kromě chemických zbraní i zbraně jaderné a biologické. Chemické zbraně patří k historicky nejstarším. Své prvopočáteční kroky udělaly {--} i když se tak ještě nenazývaly {--} v hlubokém dávnověku. Počáteční používání chemických látek proti lidské síle je však více spojováno s ohněm. Ten se používal při ochraně před útokem zvířat i lidí. Později sloužil při obraně nebo dobývání měst a opevnění. K nejrozsáhlejšímu bojovému použití chemických zbraní došlo pouze v průběhu 1. světové války. Byla vyzkoušena řada chemických látek, z nichž nejvýznamnější byl fosgen. Německá armáda v roce 1917 použila u města Ypres zpuchýřující látku yperit. Vývoj bojových chemických látek pokračoval i po roce 1918. V průběhu 2. světové války nebyly chemické zbraně prakticky použity. Pokud se tak stalo, tak pouze na vedlejších frontách. Hlavní příčinou byl strach z možné odvety. V období let 1939 {--} 1945 byla vyrobena ohromná množství bojových chemických látek. Ke konci války stav zásob představoval kolem 400 000 tun. Po 2. světové válce došlo k nové etapě chemického zbrojení. Největší pozornost byla soustředěna na nervové látky sarin, soman a látku VX. Bojové chemické látky byly dále používány i po roce 1945. V nedávné minulosti použil Irák nervově paralytické látky a yperit v průběhu íránsko-irácké války (1980 {--} 1988). V neposlední řadě je třeba připomenout i použití bojových chemických látek pro teroristické účely. Celosvětový boj proti chemickým zbraním vyvrcholil v lednu 1993 podpisem Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení. Tato Úmluva požaduje likvidaci chemických zbraní do roku 2007. Smluvní státy, které tento termín nesplnily, požádaly o prodloužení konečných termínů likvidace chemických zbraní až do 29. 4. 2012. Zůstává otázkou, zda i toto prodloužení splní cíl Úmluvy {--} zajistit svět bez chemických zbraní. Do té doby, dokud zásoby chemických zbraní nebudou úplně zlikvidovány, nelze vyloučit jejich možné zneužití. Mohou je použít státy, které se k Úmluvě dosud nepřipojily a vlastní omezené arzenály chemických zbraní.
|
host ::
RSS.