|
|
Preventivní prohlídky z pohledu sestry
KVÁŠOVÁ, Iveta
Teoretická východiska: Pojem zdraví a nemoc jsou ve společnosti chápány jako dvě ostře oddělené hodnoty. Zdraví ovlivňuje kvalitu života člověka. Preventivní prohlídky slouží k včasnému zjištění ohrožení či poruchy zdraví. U praktického lékaře by měl každý klient jednou za dva roky absolvovat preventivní prohlídku. Novorozenci, kojenci a batolata by do jednoho roku měli lékaře navštívit devětkrát, poté v 18 měsících, ve 3 letech a dále jednou za dva roky. Do osmnácti let života má každý občan právo každý půl rok na stomatologickou preventivní prohlídku, těhotná žena má právo dvakrát v graviditě navštívit zubního lékaře a dospělý člověk jednou ročně. Gynekologickou preventivní prohlídku by měly absolvovat dívky od 15 let každým rokem. Role zodpovědného a aktivního přístupu v prevenci sehrávají praktický lékař a všeobecná sestra, kteří provázejí pacienta v systému zdravotní péče po celý život. Závodní preventivní péče se provádí za účelem posudku zdravotní způsobilosti k práci. Cíl: Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit úlohu sester při preventivních prohlídkách u praktického lékaře pro dospělé. Výzkum byl proveden kvalitativním šetřením formou nestandardizovaných rozhovorů. Nejprve jsme si stanovili tři výzkumné otázky: 1. Jaké informace sestry podávají klientům o preventivních prohlídkách? 2. Jak sestry oslovují klienty k pozvání na preventivní prohlídky? 3.Jakou úlohu zaujímají sestry při provádění preventivních prohlídek? Výzkumným souborem byly sestry u praktických lékařů pro dospělé. Proběhlo celkem 8 rozhovorů v oblasti Humpolec a České Budějovice. Rozhovor samotný obsahoval 13 otázek ( viz příloha 1). Šetření probíhalo v období únor-březen roku 2013. Výsledky výzkumného šetření jsou uvedeny v kapitole 4. Výsledky: V rámci výsledků jsme zjistili, že všechny respondentky jsou středoškolského vzdělání, pouze jedna respondentka má specializaci ARIP. Respondentky se dozvídají nové změny preventivních prohlídek od lékaře, popřípadě absolvují školení a semináře. Většina respondentek odpověděla, že si spousta klientů neuvědomuje rizika nedocházení na preventivní prohlídky, vyjímku tvoří vysokoškolsky vzdělaní, kteří si rizika uvědomují. Dále jsem se dozvěděla, že se klienti informace v souvislosti s nároky na preventivní prohlídky dozvídají ústně od respondentek, lékařů, pomocí letáků, televize, internetu a plakátů na dveřích ordinace. Klientům respondentky podávají základní informace o preventivních prohlídkách, týkající se harmonogramu, domácí přípravy na prohlídku a průběhu vyšetření. Ukázalo se, že v některých oblastech dochází velmi malá procentualita klientů na preventivní prohlídky. Respondentky se snaží přesvědčovat rizikové skupiny lidí, dále klienty nějak zvláště nepřesvědčují. Respondentky zvou klienty na prevence ústní formou, pozvánky už nezasílají, klienti si prevence musí hlídat sami. Na klienty se snaží působit pozitivně a jít vlastním příkladem. Dále vyšlo, že se v ordinaci starají o dostatečný spotřební materiál, a také o hygienicko-epidemiologický režim v rámci prevence. V čekárně mají respondentky na starost osvětu pacientů, kterou jim zařizují dealeři. Závěr: Závěrem lze říci, že všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny. Bakalářská práce splnila svůj účel a nyní bude pouze v rukou klientů a sester, jak se budou k preventivním prohlídkám stavět, neboť jak uslyšíte několikrát v mé práci: "Prevence je lepší než léčba."
|
|
|
Povědomí sester primární péče o vlhkém hojení ran
SEDLÁKOVÁ, Dana
Metoda vlhkého hojení ran je jedna z nových moderní metod, která napomáhá zdravotníkům léčit dlouhodobě nehojitelné rány. V minulosti byli lékaři i sestry zvyklí používat při hojení ran suchý obvazový materiál (gázu), ale dnes se nám nabízí mnoho možností jak zkvalitnit ošetřovatelskou péči. Aplikace moderního krytí je vysoce efektivní jak pro sestru, tak pro pacienta. Pacientova bolest je díky moderním obvazovým krytím zmírněna, rána není při převazu tolik bolestivá. Manipulace s moderními obvazy je velice jednoduchá, a to je její hlavní výhoda, jelikož edukovaný pacient je po nějaké době schopen se o ránu postarat sám. Většina moderních materiálů je koncipováno tak, aby udržovaly v ráně vlhké prostředí. Tekutina vzniklá v průběhu hojení obsahuje mnoho růstových faktorů a výživných látek, které přispívají ke zdárnému zhojení rány. Rány, které jsou v průběhu hojení udržovány ve vlhkém prostředí obsahují méně patogenů nežli rány hojené pomocí suché metody. Metoda vlhkého hojení ran je vhodná pro pacienty, kteří trpí jakýmkoliv chronickým kožním defektem, mají otevřené či dlouho se nehojící rány. Práce s názvem Povědomí sester primární péče o vlhkém hojení ran je rozdělena do dvou částí. Teoretická část bakalářské práce se snaží komplexně pojmout téma hojení ran a zdůraznit výhody metody vlhkého hojení ran. Práce se zabývají také vztahem sestra pacient a jejich vzájemnou spoluprácí v oblasti primární péče. Výsledky výzkumu jsou uvedeny v druhé části bakalářské práce. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí dotazníků, v západních Čechách (Cheb, Sokolov Karlovy Vary). Dotazníky byly rozdány sestrám pracujícím v ordinacích praktických a dětských lékařů, dále sestrám, které pracují na chirurgických ambulancích, na kožních ambulancích a sestrám z agentur domácí péče. V bakalářské práci byly stanoveny čtyři cíle a pět hypotéz týkajících se dané tématiky. Autorka se snažila zjistit, zda sestry pracující v oblasti primární péče mají povědomí o vlhkém hojení ran a zda jsou schopné tyto znalosti využívat v praxi. V závěru práce jsou shrnuty nejdůležitější informace týkající se výzkumu a jsou zde uvedeny možnosti řešení dané problematiky. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro sestry a studenty, také může být motivačním prvkem pro sestry, které doposud při své praxi metodu vlhkého hojení ran nepoužívaly.
|
|
|
Potřeba komunitní péče porodní asistentky v oblasti domažlického okresu
HOJDOVÁ, Martina
Ústředním předmětem porodnictví je žena a plod {--} novorozenec. Úkolem všech, kteří se o ženu a dítě starají, je péče o zdraví fyzické, ale také o psycho-sociální stránku. Péče by měla být holistická, komplexní a individuální se zachováním kontinuity a toto vše splňuje komunitní péče porodní asistentky. Z teoretických podkladů světových i českých by se dalo předpokládat, že komunitní péče porodní asistentky má důležitou úlohu v péči o ženu a dítě. V praxi však porodní asistentky narážejí na překážky. Hlavním cílem této práce bylo zjistit zájem žen o péči komunitní porodní asistentky v oblasti domažlického okresu. Dalším cílem je zjištění názoru klientek, které využily služeb terénné porodní asistentky. Dále názor komunitních porodních asistentek na potřebu této péče a také zájem praktických ženských lékařů ke spolupráci s terénní porodní asistentkou. Pro zpracování dané problematiky bylo zvoleno kvantitativní i kvalitativní výzkumného šetření. Hypotéza 1 {\clq}qŽeny v oblasti domažlického okresu mají zájem o komunitní péči porodní asistentky v těhotenství`` byla potvrzena. Hypotéza 2 {\clq}qŽeny v oblasti domažlického okresu mají zájem o komunitní péči porodní asistentky po porodu`` se také potvrdila. Hypotéza 3 {\clq}qŽeny v oblasti domažlického okresu uvádí alespoň 3 konkrétní oblasti, ve kterých by využily péči porodní asistentky v terénu`` byla rovněž potvrzena.. Na výzkumnou otázku 1 {\clq}qPovažují ženy, které využily služeb komunitní péče porodní asistentky tuto péči za potřebnou?`` odpověděly všechny respondentky jednoznačně pozitivně. Na výzkumnou otázku 2 {\clq}qPovažují porodní asistentky, které mají zkušenost s prací v komunitní péči, tuto péči za potřebnou?`` odpověděly porodní asistentky pozitivně. Na výzkumnou otázku 3 {\clq}qV jakých oblastech péče o ženu vidí praktičtí ženští lékaři možnost spolupráce s porodní asistentkou v terénu?`` odpověděli praktičtí ženští lékaři, že vidí možnost spolupráce s porodní asistentkou v terénu především v doporučování předporodní přípravy, u návštěvní a prenatální péče je spolupráce omezená.{\crq}q Práce bude dále využita pro podporu rozvoje komunitní péče porodní asistentky v České Republice.
|
|
|
Požadavky a očekávání sester v primární péči
KOPŘIVOVÁ, Lenka
Cílem práce bylo zjistit požadavky a očekávání sester v primární péči. Výzkum byl proveden dotazníkovou metodou u celkem 160 respondentek z Prahy. Výsledky potvrzují velký zájem sester o sebevzdělání. Profesionální vztah a nezávislost ve výkonu zaměstnání jsou pro ně prioritní.
|
|
|
Edukátorka - role sestry v primární péči o děti a dorost
NETOLICKÁ, Jana
Tato práce se věnovala problematice edukace, edukačního procesu a oblasti primární péče o děti a dorost, se zaměřením na primární prevenci. Cílem práce bylo zmapování edukační činnosti sester pracujících v ordinacích primární péče o děti a dorost v oblastech primární prevence. Při zpracování dat byla použita metoda kvantitativního výzkumu, pomocí dotazování. Dotazník byl určen sestrám pracujících v ambulancích praktických lékařů pro děti a dorost v Budějovickém kraji. Dotazník byl anonymní, dobrovolný a obsahoval 35 polootevřených a uzavřených otázek. K výzkumu bylo použito 76 z celkového počtu 120 rozdaných dotazníků.
|
|
|
Komunitní péče versus sestry v primární pediatrické péči
VAŇKOVÁ, Soňa
Mezi poskytovatele primární zdravotní péče v dětské populaci patří pediatričtí lékaři ve spolupráci s dětskými sestrami. Sestry zaujímají klíčovou úlohu v rámci primární péče a jejich pozice se bude dále upevňovat v rámci zvyšujících se nároků na zdraví. Výzkum probíhal jako kombinace kvantitativního a kvalitativního šetření. Byl vytvořen dotazník pro sestry i pro rodiče a připraven rozhovor pro sestry. Výzkumný soubor tvořilo 102 sester v primárních pediatrických ordinací a 112 rodičů. 5 sester se zúčastnilo rozhovoru. V diplomové práci bylo stanoveno šest cílů. Prvním cílem bylo zjistit, zda sestry v primárních pediatrických ordinacích pracují pomocí ošetřovatelského procesu. Na první cíl byla postavena hypotéza: Sestry v primárních pediatrických ordinacích nepracují formou ošetřovatelského procesu, která se na základě získaných odpovědí potvrdila. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry mají vlastní sesterskou dokumentaci. Byla stanovena druhá hypotéza: Sestry v primárních pediatrických ordinacích nemají vlastní sesterskou dokumentaci, tato hypotéza se také potvrdila. Třetím cílem práce bylo zjistit, zda sestry v primární pediatrické péči provádějí návštěvní službu v rodinách. Pro tento cíl byla stanovena hypotéza: Sestry v primární pediatrické péči provádějí návštěvní službu v rodinách, která se na základě výzkumného šetření potvrdila. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda sestry sledují děti v rodinách se špatnou socioekonomickou situací. Stanovily jsme hypotézu: Sestry sledují děti v rodinách se špatnou socioekonomickou situací, která se taktéž potvrdila. V pátém výzkumném cíli jsme zjišťovaly, zda sestry mají informace o komunitní péči. Byla stanovena pátá hypotéza: Sestry v primární pediatrické péči nemají informace o komunitní péči, ta se na základě získaných odpovědí nepotvrdila. Šestým cílem bylo zjistit rozsah povědomí rodičů o komunitní péči. Stanovily jsme šestou a sedmou hypotézu: Rodiče nemají povědomí o komunitní péči, která se nám nepotvrdila a Rodičům postačuje péče poskytovaná pediatry a dětskými sestrami, která byla potvrzena. V rámci kvalitativního výzkumného šetření a na základě čtyř výzkumných otázek je možné stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: Dětské sestry pracující v primární pediatrické péči se domnívají, že práce v komunitní péči je nutná a potřebná z hlediska zajištění dětí z rodin se sníženým socioekonomickým statusem. Druhá hypotéza zní: Dětské sestry z primárních pediatrických praxí se domnívají, že je nutná spolupráce s ostatními sestrami pracujícími v terénu a je nezbytné se soustředit na výchovu ke zdraví. Sestry by si měly uvědomit jaké postavení mají ve zdravotnických systémech, nejsou jen pouhé poskytovatelky péče a vykonavatelkami příkazů lékaře. Mají své další role, které by se měly naučit využívat, např. manažerky, výzkumnice, obhájkyně práv, poradkyně, edukátorky aj.
|
|
|
Školní sestra její zařazení do zdravotnického systému ČR
KUDLÁČOVÁ, Simona
Nový trend v poskytování zdravotnické péče se přesouvá z nemocničních zařízení do přirozeného prostředí pacienta. Stále více si uvědomujeme nákladnost, někdy i neúčinnost pozdní nemocniční léčby, a proto sílí snaha o včasnou diagnostiku, prevenci a výchovu ke zdraví od útlého věku. Je nutné, abychom budoucí generaci vedli k zájmu o své zdraví a zdraví svých nejbližších žijících ve společné komunitě. Podnět musí vycházet nejen z rodiny, ale i ze školního prostředí, ve kterém se děti téměř denně pohybují. Školní sestra je odborník v oblasti komunitní péče pracující v prostředí školy. Cílem práce školní sestry je udržení a zlepšení fyzického a duševního zdraví. Školní sestra podporuje žáky v odpovědnosti za své zdraví a vytváří systém formalizovaných školních aktivit, připravuje a realizuje edukační program školy se zaměřením na prevenci. Data ve výzkumné části diplomové práce byla získána kvantitativním a kvalitativním výzkumným šetřením. Kvantitativní výzkumné šetření bylo provedeno technikou anonymního dotazníku. Dotazník byl určený praktickým lékařům pro děti a dorost a sestrám pracujícím u praktických lékařů pro děti a dorost. Data kvalitativního výzkumného šetření byla sbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s řediteli základních a středních škol, na jejichž základě byly vytvořeny kasuistiky, ze kterých vycházejí kategorizované tabulky. Cílem této diplomové práce bylo zjistit postoj praktických lékařů pro děti a dorost a dětských sester pracujících u praktických lékařů pro děti a dorost k zavedení funkce školní sestry do systému zdravotnictví ČR. Zjistit názor ředitelů škol na využití pozice školní sestry na jejich školách. Navrhnout zařazení školní sestry do systému zdravotnictví ČR. Výzkum v této diplomové práci ukázal malou míru informovanosti o pozici školní sestry. Jako hlavní sporné body zavedení školní sestry lze označit: způsob financování, otázku kompetencí této sestry a způsob přípravy na toto povolání. Hlavní pozitivum školní sestry respondenti vidí v ucelené péči o žáky, v prevenci a lepší osvětě. Ředitelé škol, lékaři a sestry se domnívají, že školní sestra by měla být ve škole umístěna dle počtu žáků školy a ředitelé škol předpokládají vyšší uplatnění školní sestry na základních než na středních školách. Způsob financování školní sestry by měl být dle respondentů z více zdrojů. Tato práce může být použita jako podklad pro další výzkumné šetření zaměřené na pozici školní sestry, dále jako návrh pro vytvoření pozice školní sestry v systému zdravotnictví v České republice, anebo jako informační materiál pro odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém.
NUSKOVÁ, Oldřiška
Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém. Pro bakalářskou práci Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém byly stanoveny 4 cíle. Cíl 1: Zjistit využití ošetřovatelských intervencí zaměřených na prevenci karcinomu prsu u žen v primární péči. Cíl 2: Zjistit, jaké informace sestry v primární péči poskytují ženám o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu. C 3: Identifikovat překážky, které brání ženám využít možnosti prevence karcinomu prsu. C 4: Zmapovat důvody, které vedou ženy k návštěvě lékaře s pokročilým karcinomem prsu. Byly stanoveny 4 výzkumné otázky. 1. Které ošetřovatelské intervence využívají sestry v primární péči v prevenci karcinomu prsu u žen? 2. Jaké informace sestry v primární péči poskytují ženám o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu? 3. Jaké překážky brání ženám využít možnosti prevence karcinomu prsu? 4. Jaké důvody vedou ženy k návštěvě lékaře s pokročilým karcinomem prsu? Výzkumný soubor představovaly dvě skupiny respondentů. První výzkumný soubor tvořilo 6 sester pracujících v zařízeních primární péče v Českých Budějovicích. Druhý výzkumný soubor tvořilo 8 žen, které byly léčeny pro karcinom prsu na Onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Rozhovory s respondenty byly vedeny za použití techniky nestandardizovaného rozhovoru, na podkladě předem připravených otázek. Na základě analýzy rozhovorů byly zodpovězeny výzkumné otázky. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že sestry využívají ošetřovatelské intervence v prevenci karcinomu prsu u žen a informují ženy o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu pouze na základě údaje o genetické zátěži nádorového onemocnění prsu v rodině žen nebo na základě dotazu žen. Možností, jak dosáhnout uplatnění ošetřovatelských intervencí v prevenci karcinomu prsu u žen v primární péči, by mohly být edukační pomůcky pro ošetřovatelský personál a uskutečněné projekty zaměřené na cílenou preventivní péči a včasné odhalení karcinomu prsu.
|
|
|
Úloha porodní asistentky v sexuální výchově žáků ZŠ
KADLECOVÁ, Zdeňka
Úloha porodní asistentky v sexuální výchově žáků ZŠ Sexuální výchova by měla být především záležitostí výchovy rodinné, nicméně také školní výchova má být její samozřejmou součástí. V současné době probíhá na ZŠ sexuální výchova, která je vedena z pozice slovně názorné koncepce a trpí nedostatky našeho vzdělávání a výchovy vůbec. Budoucí učitelé, přesto, že jsou na svou profesi připravováni v rámci vysokoškolského studia, nemají možnost, vzhledem ke studijním programům se dokonale seznámit s problematikou sexuální výchovy. Jedním ze základních problémů realizace sexuální výchovy na základních školách je nepřipravenost učitelů pro tuto specifickou oblast. Myslím si, že by určitým řešením byla spolupráce učitelů se zdravotníky (porodními asistentkami, lékaři) v sexuální výchově žáků. Cílem této práce bylo zjistit úroveň znalostí žáků ZŠ v oblasti sexuální výchovy, jejich zájem o sexuální výchovu v rámci výuky na ZŠ a zájem vedení školy o vedení sexuální výchovy porodní asistentkou. Byl zvolen kvantitativní výzkum kombinovaný s kvalitativním. Výzkum probíhal na ZŠ v Českých Budějovicích a výzkumným souborem pro kvantitativní výzkum byli žáci ZŠ, pro kvalitativní výzkum byli vybráni učitelé z těchto ZŠ. Byly stanoveny dvě hypotézy a jedna výzkumná otázka. Hypotéza 1 předpokládala, že žáci postrádají znalosti v oblasti způsobu přenosu pohlavních chorob. Tato hypotéza se nepotvrdila. Většina žáků ví o způsobu přenosu pohlavních chorob. Hypotéza 2 předpokládala, že žáci mají zájem o sexuální výchovu v rámci výuky na ZŠ. Tato hypotéza se potvrdila. Žáci odpovídají, že by uvítali, kdyby se výuce o sexuální výchově věnovalo více času, informace chtějí získávat hlavně od učitelů a rodičů. Jak jsme zjistili, na školách, ve kterých byl prováděn výzkum, zájem o vedení sexuální výuky porodní asistentkou byl. Na dvě školy již porodní asistentka dochází, na dvou školách se již projednávalo, že porodní asistentku pozvou a na jedné škole zatím zájem neprojevili. Tím jsem si odpověděla na výzkumnou otázku, zda školy vnímají porodní asistentku jako vhodnou osobu pro výuku sexuální výchovy. Byla bych ráda, kdyby výsledky naší práce sloužily ke zkvalitnění sexuální výchovy na ZŠ a případně se do této výchovy zapojili odborníci, lékaři a porodní asistentky.
|
|
|
Úloha sestry v primární péči o děti trpící enurézou
VYSTRČILOVÁ, Kateřina
Výzkumné šetření ukázalo, že nejčastěji porušenou potřebou enuretických dětí je potřeba vyprazdňování moče s problémem pomočování, potřeba jistoty a bezpečí s projevovanými pocity studu nejen enuretickými dětmi ale i jejich rodiči a potřeba příjmu tekutin s problémem nedodržování dostatečného přísunu v průběhu dopoledních a brzkých odpoledních hodin a jím způsobeným pocitem žízně. Dle sester jejich hlavní úloha spočívá v edukaci rodičů a jejich enuretických dětí v oblasti režimu příjmu tekutin a vyprazdňování moče a provádění základních vyšetření moče. Ošetřovatelská péče poskytovaná sestrou v ordinaci PLPDD enuretickým dětem je dostatečná, sestry si problémů v potřebách enuretických dětí všímají a to se snaží také řešit. Bohužel ale enuretické děti a jejich rodiče o zásadách léčebného režimu edukují špatně, zpětnou vazbu nezjišťují a o dodržování doporučených pravidel se dále nezajímají. Informovanost sester pokulhává především v pravidlech správného pitného režimu, zásadách správného hygienického režimu a užívání hygienických pomůcek u starších dětí, pravidlech buzení dětí na vymočení rodiči a především ve znalostech o fyziologickém vývoji dítěte v regulaci močení a jeho výchovy pomocí 7 kroků. Informovanost rodičů enuretických dětí je v pravidlech léčebného režimu dostačující. Správné informace získávají zřejmě od praktických lékařů a nefrologů a jiných zdrojů jako je internet. Bohužel informovanost v oblastech problematiky enurézy (pojem, příčiny, věková hranice patologie pomočování) a vývoje dítěte v regulaci močení a jeho výchově pomoví 7 kroků je nedostačující. Rodiče děti na nočník vysazují předčasně nejvíce před 1 rokem života a tím přispívají ke vzniku onemocnění pomočováním. Celkově svou informovanost rodiče bohužel hodnotí za nedostačující.
|
host ::
RSS.