|
|
Možnosti pracovního uplatnění klientů Domova Petra Mačkov
KOUBKOVÁ, Markéta
Práce se zabývá problematikou pracovního uplatnění osob s mentálním postižením. Je zde popsán systém vzdělávání těchto osob a následně jejich možnosti v oblasti pracovního uplatnění jak na trhu práce, tak v rámci sociálních služeb. V práci je popsán také proces individuálního plánování sociálních služeb uživatelů, neboť veškeré jejich činnosti a aktivity musí s individuálním plánem korespondovat. Práce je cíleně zaměřena na konkrétní situaci v uvedené oblasti u uživatelů sociálních služeb Domova Petra Mačkov. Příloha práce obsahuje kazuistiky tří klientek Domova Petra Mačkov. Slouží k vytvoření komplexního obrazu o aktuální situaci v konkrétních místních podmínkách.
|
|
|
Barevná modifikace Warteggova kresebného testu u dětí se sluchovým postižením (bakalářská práce je součástí širšího výzkumného projektu)
WERNEROVÁ, Tereza
Bakalářská práce zkoumá společné znaky zpracování barevné modifikace Warteggova kresebného testu sluchově postiženými a dětmi s kombinovaným postižením. Kombinované postižení je zde chápáno jako sluchové a mentální postižení u jednoho jedince. Na začátku práce je uveden teoretický základ k dané problematice. Práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a praktické. V teoretické části jsou vysvětlovány pojmy jako kresebné projektivní techniky, Warteggův kresebný test, sluchové a mentální postižení. Bylo vybráno 20 testů vyplněných dětmi se sluchovým postižením, které docházejí do základní školy a do základní školy praktické. V empirické části je zformulována výzkumná otázka, která je v závěru práce zodpovězena. Výsledky zkoumání jsou rozděleny nejprve podle věku a následně podle kritérií. Z výsledků je patrné, že žáci se sluchovým postižením nejčastěji zobrazují geometrické útvary, dopravní prostředky, budovy, postavy a jejich části. Kresby nejsou začleňovány do širšího kontextu. K pojmenování obrázků využívají nerozvinuté názvy vystihující nakreslené.
|
|
|
Komunikační kompetence sociálního pracovníka při jednání s žadatelem o příspěvek na péči s mentálním postižením
SKALOVÁ, Anna
Práce se zabývá komunikací s lidmi s mentálním postižením v prostředí státního úřadu při sjednávání příspěvku na péči. Teoretická část charakterizuje mentální postižení, komunikaci, narušenou komunikační schopnost, příspěvek na péči, dále se zevrubně zabývá specifiky komunikace s lidmi s mentálním postižením. Práce obsahuje také praktické rady pro komunikaci s lidmi s mentálním postižením. V závěru teoretické části jsou popsány komunikační kompetence sociálního pracovníka se zaměřením na jednání s lidmi s mentálním postižením. Praktická část práce popisuje šetření komunikačních kompetencí sociálního pracovníka na Městském úřadě v Táboře a hodnotí příčiny jeho neúspěchu. Vzhledem k zhodnocení šetření obsahuje praktická část také jednoduchou metodiku, která obsahuje praktické rady, jak jednat s klientem s mentálním postižením při rozhovoru na úřadě. Dále praktická část obsahuje analýzu zaměstnavateli požadovaných kompetencí na pozici sociálního pracovníka na základě inzerátů s nabídkou práce. Komunikace s lidmi s mentálním postižením v prostředí městských úřadů je opomíjené téma, avšak vzhledem ke snaze integrovat lidi s mentálním postižením co nejvíce do společnosti téma velice důležité. Schopnost sociálního pracovníka správně komunikovat a jednat s lidmi s mentálním postižením může být jedna z cest k zpřístupnění úřadů i pro tyto klienty.
|
|
|
Vytvoření projektu ?Den zdraví? pro osoby se zdravotním postižením
KOPTÍKOVÁ, Pavla
Teoretická část bakalářské práce se zabývá tematikou osob s mentálním postižením obecně, podrobněji pak v souvislosti interakce pomocí aplikovaných pohybových aktivit. V části praktické byl vytvořený intervenční pohybový program za účelem integrace osob s mentálním postižením a osob bez postižení právě díky pohybovým aktivitám, realizovaný v domově sociální péče Empatie v Českých Budějovicích. Na základě poznatků z uskutečněného projektu byl potvrzen pozitivní vliv na cílovou skupinu a také ověřena možnost realizace v podobných ústavních zařízeních.
|
|
|
Komunikace s dětmi s Downovým syndromem s využitím znakové řeči
BERÁNKOVÁ, Veronika
Znakový jazyk jako jedna z forem alternativní a augmentativní komunikace je používána především k dorozumívání osob neslyšících, u kterých se nevyvinula nebo nebyla dostatečně vyvinuta verbální složka projevu. Ve zjednodušené podobě znakového jazyka pomáhá vyjadřovat se také dětem s Downovým syndromem. U této cílové skupiny slouží znakování jako podpůrná metoda, která by měla napomáhat rozvoji řeči, jež je v důsledku mentálního postižení opožděna. Při komunikaci s dětmi s Downovým syndromem se verbální řeč doprovází znaky. Ty pomáhají dítěti porozumět sdělení a taktéž mu dávají možnost vyjádřit se. Cílem práce bylo porovnat na základě studia českých i zahraničních odborných publikací dva rozdílné náhledy na využití znakové řeči při komunikaci s dětmi s Downovým syndromem a tyto náhledy ilustrovat pomocí kazustik. Práce obsahuje vymezení a charakteristiku Downova syndromu, vývoj řeči dětí s touto diagnózou, charakteristiku alternativní a augmentativní komunikace a její jednotlivé systémy, a také přínosům a možným rizikům znakování. V další části práce jsou poznatky z předchozích kapitol ilustrovány formou kazuistik. Na základě rozdílných zkušeností se znakováním byly vybrány dvě respondentky, matky dětí s Downovým syndromem. Odhalilo se, že při znakování je nutná podpora matky celou rodinou a její zapojení do procesu znakování. Dále se ukazuje, že nelze poznatky z odborné literatury aplikovat na celou cílovou skupinu, tj. děti s Downovým syndromem. Práce také ukazuje, jak málo odborných publikací se věnuje možným rizikům znakování. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro rodiče, kteří se rozhodují, zda se svým dítětem začít komunikovat za pomoci metody znakové řeči.
|
|
|
Klady a zápory integrace žáka s mentálním postižením na 1. stupni ZŠ
PIPKOVÁ, Edita
Předmětem bakalářské práce jsou klady a zápory integrace žáka s mentálním postižením na 1. stupni základní školy. Cílem práce je zjistit podoby speciálně pedagogických podpůrných prostředků v hlavním vzdělávacím proudu a v základní škole praktické. V teoretické části se zabývám mentální retardací, její etiologií a klasifikací se zaměřením na lehkou a středně těžkou mentální retardaci. Dále se věnuji systému edukace a podrobněji základnímu vzdělávání žáků s mentálním postižením. V praktické části pomocí kvantitativního výzkumu zjišťuji podoby speciálně pedagogických podpůrných prostředků u tří integrovaných žáků s mentálním postižením na základních školách v Českobudějovickém kraji a na Základní škole praktické v Českých Budějovicích a v Třeboni. Sběr dat byl realizován prostřednictvím strukturovaného rozhovoru s třídními učiteli a asistenty pedagoga v základních školách a v základních školách praktických a pozorováním, které bylo zvoleno za doplňující techniku. Výsledky výzkumu ukazují, že integrovaným žákům jsou poskytnuty takové speciálně pedagogické podpůrné prostředky, které jsou potřeba pro jejich úspěšnou integraci a úspěšné vzdělávání. Podoby speciálně pedagogických podpůrných prostředků jsou individuální podle stupně jejich postižení. Oproti tomu podoby speciálně pedagogických podpůrných prostředků na základních školách praktických se téměř shodují. Speciálně pedagogické podpůrné prostředky jsou v těchto školách pilíři úspěšného vzdělávání žáků s mentální retardací.
|
|
|
Individuální plánování s uživateli chráněného bydlení Proutek v Jindřichově Hradci
HORŇÁČKOVÁ, Marta
V současné době je problematika individuálního plánování s uživateli sociálních služeb velice diskutované téma, které je chápáno jako základní kámen v poskytování kvalitní sociální služby. Je ukotveno v zákoně č.108/2006 Sb., o sociálních službách, kde je uložena povinnost plánovat průběh služby s uživatelem a to s ohledem na jeho potřeby a přání, tak aby byl s naplňováním a uskutečňováním individuálních plánů spokojen. Individuální plánování patří také do důležitých standardů kvality, které je potřeba splňovat, aby byla služba poskytována kvalitně, efektivně a v souladu s posláním a cíli organizace a přitom respektovala individuální potřeby uživatele. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem je prováděno individuální plánování s uživateli chráněného bydlení Proutek v Jindřichově Hradci, jehož klientelou jsou lidé s mentálním postižením. Za účelem naplnění cíle popíši v teoretické části práce co je individuální plánování, jaká má specifika, metody a postupy v sociální práci s mentálně postiženými uživateli, zdůrazním předpoklady pro úspěšné plánování s klienty s mentálním postižením. Zaměřím se i na osobu pracovníka, který provádí individuální plánování, jak je proškolen, jakými zásadami by se měl během plánování řídit, aby byla zajištěna již výše zmiňovaná kvalita služby dle standardů. V praktické části se konkrétně zaměřím na uplatňování důležitých předpokladů pro kvalitní individuálního plánování pro uživatele s mentálním postižením v chráněném bydlení. Formou polořízených rozhovorů se čtyřmi asistenty, kteří realizují individuální plánování v bydlení, budu zjišťovat způsob realizace plánování ve službě, dále hodnotit pozitiva případě negativa, která při individuálním plánování s touto specifickou skupinou uživatelů mohou nastat. Výstupem mé bakalářské práce je zhodnocení realizace individuálního plánování ve službě. Srovnání práce asistentů a poukazování na dobrou praxi v poskytování kvalitního individuálního plánování s uživateli s mentálním postižením a to se zaměřením na aplikaci zásadních předpokladů plánování využitelných i pro jiná zařízení s podobným typem služby.
|
|
|
Vliv jógy na osobnost a zdraví dítěte s mentálním postižením
CANDROVÁ, Alena
Bakalářská práce se ve své teoretické části zabývá tématikou mentálního postižení nejprve v obecné rovině, úžeji pak v souvislostech s pohybovými aktivitami a jógou. Cílem bakalářské práce je ověření blahodárného vlivu jógy na osobnost a zdraví dítěte s lehkou mentální disabilitou. Pro splnění vytyčeného cíle bylo nutné v praktické části vytvořit pohybový intervenční program na bázi jógy a ten aplikovat na vybrané skupině 10 probandů s lehkou mentální disabilitou po dobu třech měsíců. Na počátku a po skončení intervenčního pohybového programu bylo nutné zrealizovat měření fyziologických parametrů, zaznamenání behaviorálních znaků do škály maladaptivního chování a standardizovaný test Nedokončených vět, který testoval sociální kompetence probandů. Na základě zjištěných poznatků a naměřených výsledků, jsem došla k závěru, že blahodárný vliv jógy byl u vybrané skupiny probandů prokázán.
|
|
|
Dobrovolnická činnost v Diakonii ČCE Klatovy zaměřená na osoby s mentálním postižením
SEJPKOVÁ, Zdeňka
Stručná charakteristika práce: V této práci jsem se pokusila vyjmenovat a definovat základní pojmy, které se týkají problematiky lidí s mentálním postižení. Cílem praktické části bylo provést předvýzkum, který měl vysledovat, motivační faktory, které přivedly studenty k dobrovolnické činnosti a zároveň sledovat jaký vliv může mít tato činnost na mladé lidi z řad studentů. Výzkumný vzorek tvořily studenti Střední školy zemědělské a potravinářské školy v Klatovech, kteří pravidelně docházejí za uživateli denního stacionáře. V kapitolách je také představena organizace Diakonie ČCE. Podrobná analýza dotazníků vyplněných dobrovolníky, kterou jsem vykonala, mi napomohla k pochopení motivačních faktorů, které studenty vedou k dobrovolnické činnosti a že je též velmi významně tato činnost pozitivně ovlivňuje. Studenti nabývají nové zkušenosti, znalosti a dovednosti. Cítí, že dělají dobrou věc a tato činnost je naplňuje. Získávají nový pohled na problematiku lidí s postižením. Za hlavní iniciativy v této oblasti mnozí z nich považují potřebu nového poznání, zvídavost a nové zážitky. Má bakalářská práce by mohla být pomocníkem v zamýšlení se nad integrací lidí s postižením. Možná by také mohla být oním důvodem, proč se zapojit do dobrovolnické činnosti a pomáhat lidem s mentálním postižením. Pojmy uvedené v teoretické části se mohou stát vodítkem, jak se ve stručnosti zorientovat v problematice mentálního postižením.
|
|
|
Rodina s mentálně postiženým dítětem a společnost aneb pohled na etický přístup odborníků a sociálního okolí očima rodiny
PAZDERSKÁ, Soňa
V diplomové práci se zabývám tím, jak rodina s mentálně postiženým dítětem vnímá přístup sociálního okolí a odborníků vůči sobě. Práce obsahuje základní pojmy týkající se zde zkoumané problematiky. Dále je zde uveden, jaký význam mají etické kodexy odborných profesí jako jsou lékaři, sociální pracovníci a pedagogové. Způsob, jakým má lékař komunikovat s rodiči postiženého dítěte a jak sdělit nepříznivou diagnózu, je v práci popsán také. Způsob, jak se rodiče v jednotlivých fázích vyrovnávají s diagnózou svého dítěte, jsou rovněž uvedeny v práci. Sociální vyloučení, kterým je tato rodina ohrožena, je objasněno v krátké kapitole teoretické části. Ve výzkumné části je popsán sběr dat, který byl uskutečněn formou rozhovorů s rodinami s mentálně postiženým dítětem. Po metodice sběru dat následuje analýza odpovědí na předem stanovené výzkumné otázky. Konečné výsledky jsou shrnuty v přehledných tabulkách.
|
host ::
RSS.