|
|
Vliv zrušené pěstounské péče na vývoj dítěte
TŮMOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá vlivem předčasně zrušené pěstounské péče na vývoj dítěte. Popisuje systém péče o ohrožené děti v České republice, uvedeny jsou aktuální zákony, podle kterých se při zprostředkování náhradní rodinné péče vychází. V roce 2013 vstoupila v platnost novela zákona o SPOD, při vzniku této novely vycházeli zákonodárci ze zkuše-ností s profesionální pěstounskou péčí na Slovensku. Účelem je snížení počtu dětí umís-těných v dětských domovech. Práce obsahuje podrobné zpracování vývojových potřeb dítěte. Pěstouni musejí počítat s tím, že se rozhodli přijmout dítě s nenaplněnou potře-bou vazby. Předčasné zrušení pěstounské péče může svědčit o tom, že si pěstounská rodina s dítětem nedokázala vytvořit vazbu, neposkytla dítěti přiměřenou míru opory pro jeho rozvoj. Práce uvádí nebezpečí, kterým jsou mladiství vlivem neúspěšné pěs-tounské péče vystaveni. Na základě rozhovorů s řediteli dětských domovů v Jihočeském kraji byl ověřen negativní dopad zrušené pěstounské péče na další vývoj dítěte. Z rozhovorů vyplynuly možné otázky vhodné pro další výzkum v této oblasti. Poskyt-nutí rodinného modelu výchovy dětem umístěných v dětském domově, nabízí hostitel-ská péče. Ředitelé se shodují, že pro kvalitní pěstounskou péči je nejdůležitější kvalitní osobnost pěstouna, tedy takový pěstoun, který se dokáže dítěti otevřít a nabídnout mu své rodinné láskyplné zázemí. Jen díky opravdovému přijetí dítěte a bezvýhradné lásce k němu, lze problém neúspěšné pěstounské péče minimalizovat.
|
|
|
Alternative family care
Kmiťová, Dana ; Žák, Květoslav (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá náhradní rodinnou výchovou. Cílem bakalářské práce je přiblížit jednotlivé formy náhradní rodinné výchovy, poukázat na systém náhradní rodinné výchovy ve vybraných státech Evropské unie a objasnit pojem mezinárodní adopce. První kapitola je věnována základním pojmům, které souvisejí s náhradní rodinnou výchovou. Ve druhé kapitole jsou přiblíženy jednotlivé formy náhradní rodinné výchovy. Třetí kapitola je zaměřena na dopad právní úpravy Evropské unie na náhradní rodinnou výchovu a přibližuje systém náhradní rodinné péče ve vybraných zemích EU, zvláště Slovenska. Poslední kapitola je věnována osobnímu výzkumu mezi osvojiteli a pěstouny, jehož cílem je zjistit, co je motivací pro žadatele na vznik náhradní rodinné péče a především jaké jsou jejich osobní praktické zkušenosti s procesem osvojení nebo pěstounské péče.
|
|
|
Psychický dopad pěstounství na biologické děti pěstounů
TÁBOROVÁ, Pavla
V současné době se o pěstounské péči hodně hovoří, zejména ve spojitosti s plánovaným zrušením kojeneckých ústavů. Nyní je dávána přednost umístění dítěte do pěstounské péče před ústavní výchovou. Nelze ale věnovat pozornost pouze dětem, které se umisťují do náhradní rodiny. Rodině, která dítě přijímá, by měla být věnována také velká pozornost. Za rodinu nelze považovat pouze dospělé osoby, které se stanou pěstouny pro přijaté děti, rodinu tvoří i děti. Právě na děti, na biologické děti pěstounů, je zaměřena tato bakalářská práce, protože jejich postoj k samotné pěstounské péči může značně ovlivnit situaci v nově vzniklé rodině. Teoretická část bakalářské práce je tvořena třemi kapitolami, kdy první se zabývá rodinou jako primárním socializačním činitelem, druhá kapitola je věnována sourozeneckým vztahům a třetí kapitola je zaměřena na náhradní rodinnou péči. Cílem praktické části této práce bylo zjistit, jaký psychosociální dopad může mít pěstounství rodičů na biologické děti pěstounů. Dílčím cílem bylo zjištění pozitiv a negativ, která vyplývají z pěstounství pro biologické děti pěstounů. Pro získání informací byl zvolen kvalitativní přístup. Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů s vybranými respondenty. Vybraní respondenti byli biologickými dětmi pěstounů. Výsledky práce obsahují zpracované rozhovory. Výsledky práce poskytují informace o tom, jaký dopad může mít pěstounství rodičů na jejich biologické děti a zároveň, co tyto děti považují za pozitiva a negativa, která pro ně z pěstounství vyplývají. Následně jsou výsledky z rozhovorů porovnány mezi sebou a zároveň i s odbornými informačními zdroji. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že psychosociální dopad pěstounství se projevil hlavně v následujících oblastech. Respondenti se naučili žít v kolektivu, pomáhat rodičům, být samostatnější, museli se naučit komunikovat s dětmi, které mají za sebou i nepříjemné zkušenosti, zároveň se museli vyrovnat s reakcemi okolí, pro něž byla jejich rodina něco neobvyklého, co stojí za větší pozornost. Jeden z respondentů pocítil dopad pěstounské péče v tom, že si ho někteří lidé díky tomu více váží. Pro jednu z respondentek byl příchod dítěte do pěstounské péče podnětem k tomu, aby přestala spoléhat na své rodiče a na to, že jsou jedna rodina a měla potřebu být sama za sebe. Za pozitiva byly jmenovány zkušenosti z rodiny, které se budou hodit do budoucna, pomoc rodičům, aktivní a pestrý život v rodině, uznání lidí, samostatnost, zlepšení psychického stavu matky, vzájemné sblížení rodičů, přestěhování na vesnici. Za jmenovaná negativa byla početnost, která se projevuje zejména při dopravě a u vstupů, pohledy lidí, ochuzení o čas rodičů, okamžik, kdy se veřejnost prvně dozvěděla, že je do rodiny přijaté dítě do pěstounské péče, trápení rodičů, když byli okolím obviňováni, že nevhodné chování přijatých dětí je způsobeno pouze výchovou a také, že přijaté děti dostávaly od fondů různé dary a biologické nikoliv. Pouze v jednom případě byla pěstounská péče hodnocena zejména negativně, příčina by mohla být v tom, že rodiče názor biologického dítěte nezajímal, věděli, že s přijetím dítěte nesouhlasí, ale nebrali na to ohled. V ostatních rodinách byl názor biologických dětí důležitý, měly možnost podílet se na rozhodování, zda se dítě do pěstounské péče přijme. To by mohla být hlavní příčina vcelku kladného hodnocení pěstounské péče.
|
|
|
Kojenecké ústavy a mimoústavní péče
FERDANOVÁ, Michaela
Problematika transformace Kojeneckých ústavů a mimoústavní péče je velmi rozsáhlá a složitá. Vše se odvíjí od kritiky ČR od OSN za velký počet dětí umístěných v kojeneckých ústavech. Reakcí na tuto kritiku je transformace (rušení) Kojeneckých ústavů a mimoústavní péče, které by měla odpovídat Slovenskému vzoru. Bakalářská práce má čtyři hlavní cíle. Prvním cílem bylo zmapování současného počtu kojeneckých ústavů a jejich počty dětí zde hospitalizovaných ve třech krajích České republiky a na Slovensku. Druhým cílem bylo zjištění počtu zrušených kojeneckých ústavů v České a Slovenské republice. Třetím cílem bylo zjištění, komu byly děti svěřeny po zrušení kojeneckého ústavu. Čtvrtým cílem bylo zjištění celkového počtu dětských center v České republice. Vedlejší cíle zahrnovaly zjištění počtu profesionálních pěstounů ve třech krajích ? Jihočeský, Jihomoravský a Západočeský a na Slovensku. Dále, výsledky dotazníkové ankety mezi studenty ZSF JČU a pracovníků OSPODU na otázky transformace a náhradní rodinné péče v ČR.Diskusní části práce je rozdělena na několik tematických okruhů.Pro metodickou stránku práce je doporučeno uvažovat skupinu názorů prezentovaných v dotazníkové akci, tj. studenty ZSF JČU a pracovníky Sociálně právní ochrany dětí. Lze předpokládat, že obě skupiny budou více či méně ovlivňovat řešení současné i budoucí problematiky kojeneckých ústavů, náhradní rodinně péče, apod. Kriticky je také nutno se stavět k tzv. cizím vzorům. ČR má řadu specifických rysů odvoditelných z vývoje společenského i ekonomického. Vhodný se jeví pouze příklad Slovenské republiky, která měla podobný vývoj. Přístup k problematice na Slovensku lze hodnotit i jako vzorový pro ČR. Rovněž transformace tam probíhá již od roku 1993/5 a je soustředěna pouze na jediné ministerstvo.Značná část diskuse je věnována informaci o Profesionální rodině na Slovensku, kde jsou jak pojetí tak zkušenosti příkladné pro ČR. Podle výsledků ankety i mého souhlasného názoru je potřeba částečně modifikovat nároky na vzdělání profesionálních pěstounů, protože tato forma zaměstnání je velice náročná, vyžadující velmi široký rozsah vědomostí i zkušeností, a výrazně se lišit od rekvalifikačních kursů běžného typu. Nejčastějším důvodem k umístění dítěte do ústavu se jeví dle literatury, anketních výsledků i mého vlastního názoru nefungující rodina, která se projevuje jako selhání některého člena či členů rodiny v nedostatečném naplňování některých nebo všech jejích základních funkcí, v menším procentu špatná sociální situace rodiny, a závislost matky na drogách či alkoholu. Jde o následování vzorce chování, který dávají rodiče dětí dětem a tento vzorec chování děti později následují jako normální příklad.
|
|
|
Motivace rodičů k přijetí dítěte do pěstounské péče
STROLENÁ, Adéla
Tato bakalářská práce je zpracována na téma Motivace rodičů k přijetí dítěte do pěstounské péče. Pěstounská péče je státem garantovaná forma náhradní rodinné péče. Děti, které jsou vhodné do pěstounské péče, nejsou právně volné. Pěstounská péče vzniká vždy rozhodnutím soudu, který ji může ze závažných důvodů také zrušit. Pěstounská péče zaniká dnem zletilosti dítěte. Pokud se však dítě připravuje na své budoucí povolání, může pěstounské péče trvat až do 26 let dítěte. V první kapitole bakalářské práce se zabývám rodinou. V dalších kapitolách se zaměřuji na náhradní výchovu, kde se věnuji různým typům náhradní rodinné péče. V jedné z kapitol se zabývám specifikací pěstounské péče. V další kapitole se věnuji zprostředkování pěstounské péče. Dále se zmiňuji o motivech uváděných v literatuře. Jedná se o motivy veřejné, neveřejné a skryté. V závěru teoretické části mé bakalářské práce se zabývám podporou pěstounské péče. Ke zpracování praktické části bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní výzkum, metodou polostrukturovaných rozhovorů. Sběr dat jsem prováděla s pěstouny, kteří pocházeli z města Most. Dohromady jsem rozhovor dělala s pěti pěstouny. Rozhovor se skládal z devíti okruhů, které obsahovaly několik otázek. Hlavním cílem těchto rozhovorů bylo zjistit, jaké motivy vedou pěstouny k přijetí dítěte do pěstounské péče. Dílčím cílem potom bylo zjistit, jaké jsou přednosti, popřípadě úskalí poskytované péče. K dosažení cílů jsem si zvolila tyto výzkumné otázky: 1. Jaká je motivace rodičů k přijetí dítěte do pěstounské péče. Odpovědi respondentů se na tuto výzkumnou otázku lišily. Dva z pěti pěstounů uvedli, že hlavní motivace, která je vedla stát se pěstouny, byla pomoc vlastní rodině. Další motivací bylo například to, že manželé svoje vlastní dítě mít nemohou, a proto se rozhodli stát se pěstouny. Motivací dalšího manželského páru bylo překonání manželské krize. Jedna z rodin uvedla, že jejich hlavní motivací byla především pomoc dítěti, které bylo opuštěné a pomoc potřebovalo. Podle toho jak respondenti odpovídali, můžeme motivy rozdělit na motivy veřejné, neveřejné a skryté. Jako motiv veřejný respondent uvedl motiv nemožnosti mít své další dítě ze zdravotních důvodů a tou je neplodnost. Jako další veřejný motiv byla uváděna pomoc dítěti. Jako motivy neveřejné dva respondenti uvedli hlavně pomoc vlastní rodině. Jedná se o pěstouny, kteří se o děti začali starat hlavně na základě příbuzenských vztahů. V případě motivu skrytého se jednalo o překonání manželské krize. Jako další skrytý motiv můžeme vyvodit finanční podporu, kterou respondenti uváděli hned na prvním místě. Mezi motiv, který vychází z nevědomí, nebo je respondenty vědomě utajovaný můžeme zařadit pokus o odčinění za špatné vychování svých dětí. Výsledky výzkumu ukazují, že motivy, které vedou náhradní rodiče stát se pěstouny, jsou různé. Na motivaci žadatelů velmi záleží, protože se od toho odvíjí celý přístup k pěstounství. Pěstounům by však mělo jít hlavně o blaho dítěte. 2. Jaké jsou přednosti a úskalí poskytované pěstounské péče. Hlavní problém pěstouni viděli v dlouhé době vyřizování všech formalit. Shodovali se také na tom, že o pěstounské péči je poměrně malá informovanost. Jako další překážku vidí v navázání citového vztahu k náhradním rodičům, které může být přerušeno. Pozitivně potom hodnotí pomoc krizového centra nebo podporu od státu ve formě dávek pěstounské péče. Z výzkumu vyplývá, že největší pomoc, kterou pěstounské rodiny oceňují, je hlavně peněžitá pomoc od státu. Tato bakalářská práce může posloužit dalším studentům jako zdroj informací. Práci lze využít i jako podklad pro zájemce o pěstounskou péči, protože obsahuje názory a motivace pro přijetí dítěte do pěstounské péče.
|
|
|
Pěstounská péče ukončená před dovršením zletilosti dítěte
SEDLÁČKOVÁ VINKLEROVÁ, Blanka
Náhradní rodinná péče v naší zemi má několik forem. Nejčastějšími formami je osvojení a pěstounská péče. V této práci je věnována pozornost zejména pěstounské péči. Základními podmínkami pro svěření dítěte do pěstounské péče je zájem dítěte a záruka řádné výchovy. Pěstounskou péčí dítě neztrácí vazby k biologické rodině a rodičům zůstává zachována rodičovská zodpovědnost. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a zaniká dosažením zletilosti dítěte nebo může být z důležitých důvodů opět soudem zrušena ještě před tím, než dítě nabude zletilosti. Důvody pro ukončení pěstounské péče před dosažením zletilosti dítěte se mohou vyskytnout na straně dítěte i na straně pěstounů. V každém případě má následné selhání pěstounské péče značný vliv na budoucí životy dětí, které v ní vyrůstají. Cílem této práce je zjistit důvody, pro které je pěstounská péče ukončována před dosažením zletilosti dítěte. Dílčím cílem je posoudit vliv pěstounské péče na další život dětí, které do pěstounské péče byly umístěny. Za účelem dosažení cílů byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. U zkoumaných souborů byla využita metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a technika analýzy dokumentů. První výzkumný soubor byl tvořen ženou a muži ve věku 20-27 let, kteří byli po určitou část svého života vychováváni v pěstounské péči, která musela být z různých důvodů ukončena před dovršením jejich zletilosti. Druhý výzkumný soubor byl tvořen pěstounskými manželskými páry, v jejichž rodinách, v pěstounské péči, po určité období vyrůstali respondenti prvního výzkumného souboru. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že důvody, jejichž vyústěním je v mnoha případech ukončení pěstounské péče před dosažením zletilosti dítěte lze skutečně spatřovat na straně dítěte i na straně pěstounů. V případě dětí je v převážené většině vznik problémů ovlivněn jejich věkem, možnostmi a schopnostmi v oblasti školního prospěchu, genetickými předpoklady, schopností přijmout hodnoty náhradní rodiny. Na straně pěstounů je důležitým faktorem úspěšnosti pěstounské péče jejich schopnost přijmout dítě s jeho specifickými potřebami a osobními limity, které jsou dány nepříznivou rodinnou a osobní anamnézou. V důsledku nereálných očekávání náhradní rodiny se děti následně dopouští nežádoucího chování a propojením těchto faktorů dochází k ohrožení stability pěstounské péče. Podstatná je i samotná motivace pěstounů k výkonu pěstounské péče. Dále bylo výzkumem zjištěno, že život mladých lidí, kteří byli v dětském věku po určitou dobu vychováváni v pěstounské péči, je zcela jistě pobytem v náhradních rodinách ovlivněn. Jako kladný vliv se ukázaly zkušenosti, názory a postoje dětí získané v pěstounských rodinách, které ve většině případů zformovaly do určité míry jejich vlastní pohled na život a postoj k němu. Uvědomují si rozdíly mezi běžně fungujícími rodinami, k nimž patří pěstounské rodiny, ve kterých žily, a způsobem života jejich biologických rodin. Toto poznání jim následně slouží při budování vlastního, samostatného života. Autor práce je přesvědčen o závažnosti této problematiky, neboť bezprostředně ovlivňuje životy mladých lidí. Domnívá se, že je třeba zaměřit pozornost na výběr žadatelů o náhradní rodinnou péči ve smyslu jejich vhodnosti přijmout konkrétní typ dítěte a v souvislosti s motivací pěstounů soustředit pozornost na jejich morální profil. Výsledky předložené práce mohou přispět ke zkvalitnění výběru vhodných pěstounů, při utváření rodinných svazků, při vlastní práci s pěstounskými rodinami. Práce bude poskytnuta krajským úřadům, které o vhodnosti pěstounů rozhodují a sociálním pracovníkům na odděleních orgánů sociálně-právní ochrany dětí zabývajícími se náhradní rodinnou péčí.
|
|
|
Výchovné postoje pěstounů
FIALOVÁ, Adéla
Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče a upravuje ji zákon o rodině. (zákon č 94/1963 Sb. v platném znění). Pěstounskou péči kontroluje a garantuje stát. Děti vhodné do pěstounské péče jsou děti, které nejsou právně volné, a tudíž nemohou být svěřený do adopce. Do pěstounské péče se obvykle umisťují starší děti nebo děti s postižením. Pěstounská péče zaniká zletilostí dítěte. Pokud se dítě připravuje na budoucí povolání, může pěstounská péče trvat do 26 let jeho věku. Pěstounská péče může být vykonávána skupinově nebo individuálně. V prvních kapitolách na téma: výchovné postoje pěstounů se věnuji rodině a atmosféře v ní. V dalších kapitolách popisuji formy náhradní rodinné péče ? opatrovnictví, poručenství, osvojení neboli adopce a pěstounská péče, kde se také zmiňuji o historii náhradní rodinné péče a o zprostředkování osvojení a pěstounské péče. Jednu kapitolu věnuji biologických rodičům svěřených dětí, protože svěřené děti v pěstounské péči a biologická rodina mají právo být spolu v kontaktu. V několika kapitolách se věnuji výchově, kde se podrobně rozepisuji o výchovných prostředcích a to o odměně a trestu. Dále se v kapitole o výchově věnuji tématu rodičovských postojů k dítěti (a to jsou postoje účinné a postoje, které jsou velmi často neúčinné), výchovným stylům a přístupu rodičů k dítěti. Půl stránky věnuji kapitole s názvem pravidla, kde zmiňuji důležitost pravidel a různé oblasti, ve kterých se pravidla vyskytují. Jednu kapitolu věnuji konfliktům a jejich řešení, kde píši o různých způsobech, jak konflikt řešit. Protože se do pěstounské péče umisťují i děti se zdravotním postižením, v závěru teoretické části bakalářské práce se zabývám kapitolou s názvem děti s postižením v pěstounských rodinách, a to konkrétně Downovým syndromem a autismem. Pro výzkumnou část jsem zvolila kvalitativní metodu a rozhovory s respondenty jsem prováděla pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty bylo celkem šest pěstounských rodin. Rozhovory jsem se souhlasem respondentů nahrávala na diktafon a poté přepisovala. Jediné kritérium, které rozhodovalo o respondentech, bylo to, že respondenti musí být v současné době pěstouny a musí mít v pěstounské péči alespoň jedno svěřené dítě. Ve výzkumné části jsem si zvolila tyto cíle: 1.Zjistit vědomé i nereflektované výchovné postoje pěstounů. 2.Dílčím cílem je zachytit kontext změn a vývoje výchovných postojů pěstounů. K dosažení těchto cílů jsem formulovala tyto výzkumné otázky: 1.Jaké styly výchovy používají pěstouni při výchově svěřených dětí. Polovina respondentů se shodla na tom, že ve výchově jsou důležitá pravidla a hranice, které se mají dodržovat. Ve výchově dětí se pěstouni snaží o demokratickou výchovu. 2.Jaké používají pěstouni odměny či tresty. Pěstouni uvádějí, že porušení pravidel trestají zákazem oblíbené činnosti, například televize nebo počítače. Pěstouni se shodli, že přísné tělesné (fyzické) tresty nepoužívají, kromě občas nějakého pohlavku. 3.Existují odlišnosti ve výchově biologických dětí a svěřených dětí do pěstounské péče. Všechny pěstounské rodiny se shodly, že rozdíly ve výchově biologických a svěřených dětí nedělají. Ale zároveň většina pěstounů si myslí, že obecně pěstouni rozdíly mezi biologickými dětmi a svěřenými dětmi dělají, například oblečením, a že u některých je to hodně vidět. Dvě pěstounky uvedly, že by měl být rozdíl v přístupu, ve smyslu, že ne vše se může svěřených dětem říci narovinu. Závěr mé bakalářské práce končím diskuzí, kde se ještě jednou vracím k výsledkům z výzkumné části mé bakalářské práce. Má bakalářská práce poskytuje autentické zkušenosti pěstounů.
|
|
|
Ochrana náhradní rodiny v českém právu
BÍNOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá ochranou náhradní rodiny v českém právu. Cílem práce bylo zjistit, zda právní systém náhradní rodinné péče nevykazuje nedostatky a zda skutečně chrání zájmy a práva nezletilých dětí a náhradních rodičů. Práce je rozdělena na dvě základní části, teoretická a praktická část.V teoretické části je popsán současný stav náhradní rodinné péče v České republice. Zaměřuje se především na pěstounskou péči a osvojení. Následující kapitola je věnována ukotvení náhradní rodinné péče v zákonech. Více se zde zaobírám aktuálními otázkami právního systému náhradní rodinné péče - novela zákona o sociálně právní ochraně dětí a nový občanský zákoník. Poslední kapitola teoretické části popisuje vlastní proces zprostředkování náhradní rodinné péče a upozorňuje na úskalí a problémy spojené s touto problematikou. Praktická část je zaměřena na popis techniky sběru informací a vyhodnocení výsledků. Byla použita kvalitativní metoda polostrukturovaného rozhovoru. Na otázky odpovídalo 12 odborníků - 4 soudci a 8 sociálních pracovníků.Z výsledků vyplynulo, že v současné době stát zajišťuje podle odborníků náhradní rodině dostatečnou ochranu. Respondenti upozornili na změny, které přináší novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, o rodině i nový občanský zákoník. Tyto změny, které se týkají zejména podpory a odborného doprovázení náhradní rodiny společně s respektováním práv dítěte znát svůj původ, mohou poskytnout náhradní rodině podle názoru dotazovaných zvýšenou ochranu a snížit rizika selhávání. S jistotou lze říci, že přínos zákonných změn prověří až praxe. Přesto, že většina dotázaných hodnotí nové zákonné úpravy v oblasti náhradní rodinné péče pozitivně, vyjadřují obavy nad tím, jak se podaří uvést je do praxe. Systém NRP není podle dotazovaných na tyto změny dostatečně připraven po stránce personální, institucionální ani odborné. Praxe ukáže, zda se podaří tyto překážky odstranit a stávající právní úprava zajistí náhradní rodině v České republice vhodnější podmínky pro vytváření a udržení fungujícího rodinného prostředí.U sociálních pracovníků i soudců vyvolaly pověrně bouřlivé reakce otázky týkající se pěstounské péče na přechodnou dobu a informování o osvojení před nástupem do školy. V průběhu rozhovorů vyvstala další otázka související s tímto tématem. Téměř všichni dotázaní považují za závažný problém narůstající počet rodin s nevyhovujícími majetkovými a ekonomickými poměry.Těmto otázkám je pak více prostoru věnováno v diskuzi. Práce splnila svůj cíl. Ukázala na problematiku náhradní rodinné péče a poukázala i na řadu bodů, kterým by se dalo více věnovat např. v navazující diplomové práci.
|
|
|
Etická přijatelnost pěstounské péče z pohledu křesťanské etiky
BARTOŠOVÁ, Lenka
Práce se zabývá problematikou pěstounské péče z pohledu křesťanské etiky. Představuje pojetí manželství a rodiny v Bibli, v křesťanské tradici a v současnosti. Věnuje se koncepci pěstounské péče, v jejím historickém vývoji až po její současnou podobu, danou platnou legislativou v České republice. Dotýká se etických otázek spojených s náhradní rodinnou péčí. Prezentuje základní křesťanské principy, na jejichž základě se ukazuje pěstounská péče být opodstatněnou, což nevylučuje diskuzi o její konkrétní podobě a formě.
|
|
|
Specifika pěstounské péče u sourozeneckých skupin
ROZUM, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá specifiky pěstounské péče u sourozeneckých skupin a je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je členěna do čtyř základních kapitol. První kapitola popisuje význam rodiny pro dítě, druhá kapitola se věnuje náhradní rodinné péči, třetí kapitola se zabývá dětmi v pěstounské péči a jejich vzájemnými vztahy a poslední čtvrtá kapitola se věnuje zprostředkování náhradní rodinné péči. Empirická část obsahuje výsledky výzkumu, který probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů a uskutečnil se s pěti předem vybranými pěstounskými rodinami, které mají s pěstounskou péčí mnohaleté zkušenosti. Cílem výzkumu bylo nalezení odpovědi na otázku: Jaká jsou specifika pěstounské péče u sourozeneckých skupin?
|
host ::
RSS.