|
POJETÍ SEXUÁLNÍ VÝCHOVY V ČR: VÝVOJ A SOUČASNÁ PRAXE
SATTRAN, Jan
Práce se zabývá vývojem pojetí sexuální výchovy v České republice ve státních dokumentech a v praxi. Teoretická část se věnuje vymezení základních údajů a náhledů na sexuální výchovu. Také se věnuje vývoji začleňování sexuální výchovy do českých škol. Praktická část porovnává z literatury získané údaje s výpověďmi tří odborníků angaţovaných v sexuální výchově. Práce ukazuje na přítomnost pozitivních trendů, převáţně v rámci koncepce výchovy, které jsou však částečně brzděny během přechodu do praxe.
|
|
Osobnost pedagoga volného času a smysl jeho práce
KUČERA, Jiří
Tato práce je věnována osobnosti pedagoga volného času a smyslu jeho poslání: V první části je rozebírána samotná pedagogika a pedagogika volného času s ohledem na jediný cíl, na výchovu. Dále se zabývá problematikou pedagoga volného času. Druhá část je věnována otázce důležitosti osobnosti pedagoga z různých úhlů pohledu. Na pedagoga volného času je nahlíženo jako na charismatickou, kreativní, motivující a výjimečnou osobnost, kouče a autoritu, která vede tentokrát k možnosti seberealizace a sebevýchově ve volném čase. Ve třetí, poslední části, se více odhaluje poslání výchovy a směřování sebevýchovy k cíli vychovat dospělou osobnost ve volném čase skrze odpovědi na otázky po smyslu a smysluplném konání.
|
|
Josef Úlehla a jeho přínos reformní pedagogice na přelomu 19. a 20 století
ŠKODOVÁ, Eliška
Práce pojednává o životě a díle Josefa Úlehly, jeho pedagogické, veřejné, částečně také politické činnosti a jeho působení v Ústředním spolku jednot učitelských na Moravě. V první části je charakterizována doba Rakouska-Uherska a politické a církevní vlivy na školství v {\clq}qZemích Koruny české``. Dále se práce podrobněji zabývá charakteristikou vzniku a vývoje reformního pedagogického hnutí na Moravě. V druhé části je uveden životopis Josefa Úlehly a jeho výchovně vzdělávací činnosti, které vyvrcholily v jeho osnově {\clq}qvolné školy``. V závěru práce je shrnut význam a reformátorský přínos výše zmíněného pedagoga a reakce na jeho dílo, nejen jeho současníků, ale také pozdějších pedagogických pracovníků.
|
|
Srovnání autority učitele ve škole a pedagoga volného času
VAŇKOVÁ, Karolína
Práce se zabývá problematikou autority ve společnosti, v pedagogice a úžeji se zaměřuje na autoritu učitele a autoritu pedagoga volného času. V první části se definuje autorita a popisují jevy s ní spojené. Dále práce nastiňuje význam a současnou pozici autority ve společnosti. V druhé části se práce se zaměřuje na postoj pedagogiky k autoritě. Dochází ke snaze o definování jevů, které ovlivňují autority učitele a autoritu pedagoga volného času. Dochází také k porovnání obou autorit.
|
|
Waldorfská mateřská škola
JEKOSCHOVÁ, Miluše
Bakalářská práce se zabývá alternativní mateřskou školou waldorfského typu. Teoretická část je zaměřena na popsání této alternativy z pohledu rytmu MŠ.Druhá část práce je dotazníkové šetření ve kterém rodiče uvádějí důvody, které je vedly ke zvolení této alternativy a jejich spokojenost v konkrétní waldorfské mateřské škole.
|
|
Výchovné možnosti, tradice ve velikonočním období v pedagogice volného času mládeže
KADEŘÁBKOVÁ, Lucie
Cílem Bakalářské práce je rozvynutí tvořivosti, výchovy pro tradice ve velikonočním období také navodit představu tradičních zvyků, jak u nás, tak i v různých zahraničních zemích, přiblížit a oživit tvorbu velikonočních ozdob a různých velikonočních technik barvení vajíček. Teoretická část práce se zabývá výchovou volného času a velikonočními tradicemi, symboly a svátky. Dále se zde mluví o tradicích v různých zemích. V závěru se popisují techniky malování kraslic. V praktické části je kladen důraz na výtvarný projekt, který je určen mladým lidem od 15 {--} 25 a zaměřuje se na využití tradic ve volném čase. Práce poukazuje na využití technik barvení vajíček.
|
|
Kantův vliv na Brezinkovo pojetí výchovy
HÖLZEROVÁ, Libuše
Práce se zabývá vlivem Kantovy německé klasické filosofie jako jedním z možných zdrojů filosofie výchovy na Brezinkovo pojetí výchovy. Účelem práce je deskripce Brezinkovy filosofie výchovy a nalezení základních styčných bodů mezi Kantovým Brezinkovým pojetím výchovy. Pro první kapitolu je stěžejní deskripce Brezinkovy filosofie výchovy, včetně jeho pohledu na pedagogiku, výchovu, výchovné činitele. V této části je možno naleznout komparaci koncepcí cílů Brezinky a Deweye. Druhá kapitola je věnována osobě Kantově, myšleno jeho filosofii a pohledu na výchovu. Pro třetí kapitolu je nejdůležitější krátká komparace Brezinkovy a Kantovy koncepce výchovy. Za styčné body považuji náhled na pedagogiku, cíle, pojetí ideálu, aj. Taktéž poukazuji na Kanta jako jednoho z důležitých zdrojů pro Brezinkovo smířlivé pojetí filosofie výchovy.
|
|
Vybrané fragmenty z děl představitelů německého idealismu o výchově a vzdělání (včetně J. J. Rousseaua jako jejich inspiračního zdroje v oblasti výchovy)
HÖLZEROVÁ, Libuše
Práce se zabývá pohledem německého idealismu na otázky týkající se výchovy a vzdělání. V 1. kapitole jsou popsány základní pojmy idea, idealismus, německý idealismus a dále následuje krátký vhled do myšlenek představitelů německého idealismu (Kant, Fichte, Schelling a Hegel). Dále se práce zaměřuje na oblast výchovy a vzdělání s hlavním akcentem na antické pojetí výchovy reprezentované Platónem a Aristotelem. Pro komparaci je uvedeno dílo Rousseauovo s jeho hlavním pedagogickým dílem Emil čili O vychování je srovnáván s Kantovým dílem O výchově. Ke konci jsou zařazeny Fichteovy a Hegelovy názory na výchovu a vzdělání. V poslední části nalezneme myšlenky současných filozofů. Hlavní zřetel je kladen na aktuálnost či použitelnost myšlenek německého idealismu pro dnešní pedagogickou oblast.
|
|
Bohumil Markalous / Jaromír John (Příspěvek k dějinám společnosti a kultury v českých zemích v první polovině 20. století)
ŠKRABAL, Luděk
Tato diplomová práce je životopisnou studií o Bohumilu Markalousovi - Jaromíru Johnovi (1882-1952). Estetik, pedagog a osvětový pracovník Markalous začal během První světové války publikovat svá literární díla pod pseudonymem Jaromír John a zařadil se mezi přední české spisovatele první poloviny 20. století. V meziválečném období pracoval v redakci Lidových novin, v letech 1928-1934 vedl redakci časopisu Pestrý týden, své články publikoval dále v Právu lidu, Tribuně, Naší době, Přítomnosti, Magazínu Družstevní práce, atd. V letech 1925-1928 založil a vedl obrazový archiv České tiskové kanceláře. V roce 1927 spoluzakládal a podílel se na organizaci Společenského klubu v Praze Na Příkopech. Založil a redigoval jeden ročník Bytové kultury (1924-1925) a knižnici Ars v nakladatelství Orbis (1924-1948). Jako osobní přítel architekta Adolfa Loose propagoval jeho teoretickou i praktickou činnost v Československu a uspořádal sbírku jeho statí Řeči do prázdna, která vyšla v nakladatelství Orbis v roce 1929. V letech 1934-1946 se věnoval literární tvorbě. V roce 1946 na přímou výzvu rektora nově založené Palackého univerzity v Olomouci Josefa Ludvíka Fischera založil tamní katedru estetiky. Jeho osobní fond se nachází v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze (fond John Jaromír). Většina jeho estetických a žurnalistických prací, které nevyšly za jeho života, je dostupná v publikovaných edicích, stejně jako výbor z korespondence.
|
| |