|
|
Způsoby solení sýrů
Glanzová, Štěpánka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ohledně nasolování sýrů. V prvotní části této práce se zaměříme na obecné dělení sýrů, ve kterém je popsáno, jak rozeznávat různé druhy výroby sýrů a rozdíly mezi nimi. Zaměření proběhne i na celkovou výrobu sýrů, kde je popsáno, jakým způsobem můžeme výrobu ovlivnit, ale také, z jakých surovin sýr vyrábíme. Závěrečnou kapitolou je pak samotné solení sýrů, ve kterém je důkladně rozebrán vliv soli na sýr, a to i včetně přesné specifikace dle typu sýru, který vyrábíme. Cílem této práce je seznámit čtenáře s celkovou výrobou sýru, jaké má solení vliv na výsledný sýr a jaké vady může špatné nasolení způsobit.
|
|
|
Porovnání vybraných masných výrobků se sníženým obsahem soli
Straňák, Lukáš
Diplomová práce je vypracována na téma masné výrobky a obsah soli. Teoretická část definuje a rozděluje masné výrobky dle legislativy a technologie přípravy. Jsou v ní popsány rovněž jednotlivé kroky při výrobě masných výrobků. V práci jsou také zmíněny metody hodnocení masných výrobků. Dále jsou uvedeny základní fakta o soli a zdravotní komplikace spojené s nadměrným příjmem. Praktická část vyhodnocuje jakostní rozdíly u gothajského salámu dvou různých receptur. Z výsledků analýz vyplývá, že je možné vyrobit gothajský salám se sníženým obsahem soli na 1,4 % (místo 2 %) bez významného vlivu na jakost, a přispět tak ke snížení příjmu soli. Dotazníkového šetření ukazuje, že muži konzumují masné výrobky častěji než ženy a z celkového počtu respondentů jich nejvíce nakupuje v supermarketu. Obsah soli na etiketě potravin sleduje při každém nákupu malé procento dotázaných. Z tohoto důvodu je třeba provádět další edukaci společnosti pro snížení spotřeby soli v České republice.
|
|
|
Příjem soli u kojenců
KRÁLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá příjmem soli u kojenců. Toto téma je aktuální, protože v současnosti se mluví o nadměrném příjmu soli. V dětství se formuje pocit slané chuti, které ovlivňuje její následné vnímání. Dlouhodobý nadměrný příjem soli ve stravě může způsobit riziko pro vznik hypertenze. Podle profesora Jandy je doporučené denní množství soli pro kojence do 1 g. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat příjem soli u kojenců. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jaké množství soli ve stravě přijímají vybraní kojenci?" a "Jaký je rozdíl v příjmu soli mezi kojencem čistě kojeným, kojencem, který dostává příkrm mléčný a kojencem který dostává příkrm nemléčný?" Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje problematiku. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkumný soubor tvořilo 12 kojenců, kteří byli rozděleni do 3 skupin po 4 kojencích. Do první skupiny byli zařazeni kojenci ve věku do 4 měsíců, do druhé 4-8 měsíců a do třetí 8-12 měsíců. Pro výzkum byl vybrán každý čtvrtý kojenec z databáze pacientů školitele. Od matek kojenců byl získán třídenní jídelníček kojenců, ze kterého byl následně propočítán v programu Nutriservis obsah soli. Výsledky výzkumu jsou prezentovány formou tabulek a slovního zhodnocení. Z výzkumu vyplývá, že mateřské mléko je ideální výživou pro kojence z hlediska příjmu soli. U všech vybraných kojenců nebyla překročena doporučená denní dávka soli. Nejméně soli přijímali kojenci, kteří byli kojeni mateřským mlékem a nejvíce, kteří dostávali příkrm nemléčný. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací pro studenty oboru Nutriční terapeut, ale i pro matky kojenců.
|
|
|
Příjem soli u žen nad 60 let a vliv stravy na jejich krevní tlak
KLOUZKOVÁ, Barbora
V současné době se celosvětově uvádí, že příjem soli několikanásobně přesahuje doporučené množství, které literatura uvádí 5-7 g NaCl na den, včetně České republiky. Cílem mé bakalářské práce bylo jednak zjistit, jaký je příjem soli u vybraných respondentek starších 60- ti let a jak toto množství ovlivňuje jejich krevní tlak. Pro výzkum byl zvolen soubor pěti žen. Zvolila jsem metodu kvalitativního výzkumu, kde jsem sledovala příjem soli, odpad minerálních látek z moči a hodnoty krevního tlaku. Při získávání hodnot o množství přijaté soli jsem se nespoléhala na žádné nutriční databáze. Osobně jsem kontrolovala obaly potravin, které množství soli uváděly. Díky nařízení EU č. 1169/2011, je nyní povinnost výrobce množství NaCl uvádět. Dále jsem vážila všechnu sůl, kterou jsme přidávaly do pokrmů. Na základně těchto propočtů jsem stanovila příjem NaCl za den, celkem za čtyři dny. Volila jsem takové potraviny, u kterých byl příjem soli uveden. Současně jsem měřila hodnoty krevního tlaku a to ráno, v poledne a večer. Nakonec jsem poslední den sbírala moč, která byla následně vyšetřena na odpad minerálních látek. Výsledky z vyšetření mi slouží jako kontrola, zda odpad odpovídá příjmu. Na základě výzkumu jsme zjistili, že v souboru při osobním dozoru nad příjmem soli v této věkové kategorii, nebyl překročen doporučený denní příjem NaCl, hodnoty krevního tlaku neodpovídají hypertenzi a výsledky z laboratoře naopak odpovídají množství přijaté soli.
|
|
|
Příjem soli ve stravě školních dětí
MIČULKOVÁ, Barbora
Je všeobecně známo, že příjem soli v civilizovaných zemích v současnosti mnohonásobně převyšuje doporučené množství, které Světová zdravotnická organizace stanovila na méně než 5 g za den. V České republice je tato dávka překračována až trojnásobně. Cílem bakalářské práce je zhodnotit množství soli v obědech školních dětí ve školních jídelnách vzhledem k současným výživovým doporučením. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje významu sodíku a soli ve stravě člověka, doporučeným dávkám soli pro dospělé a děti a komplikacím při jejím nadměrném příjmu. Dále se práce zaměřuje na výskyt soli v potravinách, redukci soli v jídelníčku a na výživu dětí. V praktické části jsem spolupracovala s pěti školními jídelnami v Českých Budějovicích, které mi poskytly týdenní jídelníčky spolu s výčtem surovin a odvažovaným množstvím soli použité při vaření jednotlivých obědů. Obsah sodíku vyhodnotila aplikace Nutriservis Profesional, do které jsem vkládala suroviny, z nichž se obědy vařily. Dle rovnice jsem množství sodíku převedla na množství soli, ke které jsem dále přičetla sůl přidanou do jedné průměrné porce podávané ve školní jídelně. Celkovou dávku soli jsem porovnávala s hodnotou 1,75 g, která měla být v obědě obsažena. Z výsledných hodnot zpracovaných do tabulek se slovním hodnocením vyplývá, že všechny školní jídelny výzkumného souboru překročily doporučovanou hranici soli ve všech sledovaných dnech. Ke skupinám potravin, které svým vysokým obsahem soli značně ovlivnily výslednou hodnotu, řadíme pekárenské výrobky, sýry a masné výrobky. Je potřeba věnovat větší pozornost danému tématu ze strany rodičů i školních jídelen.
|
|
| |
|
|
Příjem NaCl v potravě u nemocných s těžkou arteriální hypertenzí
Křišťálová, Kateřina ; Petrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Štrauch, Branislav (oponent)
Arteriální hypertenze je závažné kardiovaskulární onemocnění, kterým v České republice trpí až 2,5 milionu lidí. Jde o civilizační chorobu, jejíž výskyt má v naší populaci stále rostoucí trend. Bakalářská práce je věnována problematice výživy u nemocných s těžkou arteriální hypertenzí s ohledem na příjem kuchyňské soli v potravě. Nadbytek soli je jedním z rizikových faktorů rozvoje arteriální hypertenze. Cílem práce bylo posouzení vybraných stravovacích návyků z hlediska nutriční terapie. Teoretická část popisuje arteriální hypertenzi, její příčiny, klasifikaci, epidemiologii, diagnostiku a v neposlední řadě léčbu. Dále složení soli, nezbytností či škodlivostí na lidský organismus. Praktická část vychází z anonymního dotazníkového šetření, které je zaměřeno na dotazy týkající se: · základních demografických parametrů v klinické léčbě hypertenze a · nefarmakologické léčby tj. výživy (se zaměřením na sůl) a pohybové aktivity. Snahou je zjistit stav výživy u pacientů s arteriální hypertenzí, informovanost o vhodné dietě, dodržování dietních zásad, jestli omezují či se vyhýbají slaným a nevhodným potravinám a jak jsou na tom z používáním soli. Do dotazníkového šetření bylo zahrnuto 115 osob (s převahou mužů 67,8%). Průměrný věk je 53 ± 13 let s průměrným BMI 32 ± 5 kg/m2. Výsledky ukazují vysoký příjem tučných...
|
|
|
Pilotní ověření dotazníku patologické závislosti na jídle - šetření prováděné ve vybraných pražských fast foodech a cukrárnách
Stará, Iveta ; Čablová, Lenka (vedoucí práce) ; Nevoralová, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem závislosti na jídle. Výzkum byl prováděn mezi zákazníky pražských cukráren, provozoven rychlých občerstvení a supermarketů. Cílem práce je zjistit prevalenci tohoto jevu v pražské populaci navštěvující daná zařízení. Dále zkoumá prevalenci tohoto jevu ve vztahu k socio-demografickým údajům, jako je pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání a výše měsíčního příjmu. Všímá si také četností výskytu jednotlivých kritérií závislosti na jídle. V poslední řadě se také zabývá problematickými potravinami. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část rozebírá problematiku závislosti na jídle. Dle rešerše dostupných zdrojů informuje o diagnostice této nemoci a o nejčastějších problémových potravinách, respektive aditivech v jídle. Pro pochopení problematiky uvádím i rozdíly mezi poruchami příjmu potravy, obezitou a závislostí na jídle. Dále v teoretické části popisuji výzkumy provedené na hlodavcích i lidech, které potvrzují, že tato nemoc existuje. Praktická část se zabývá samotným výzkumem, ke kterému byl použit dotazník převzatý ze Spojených států amerických - Yalská škála závislosti na jídle. Před sběrem dat byly formulovány tři výzkumné otázky a tři hypotézy. Po vyhodnocení dat jsou tyto otázky zodpovězeny a hypotézy potvrzeny nebo vyvráceny....
|
|
|
Endotelinový systém a úloha soli v hypertenzi
Čejková, Soňa ; Vaněčková, Ivana (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Ačkoli je hypertenze studována již po několik desetiletí, stále však není tento problém vyřešen a dokonce se její incidence zvyšuje. Většina případů sekundární hypertenze souvisí s ledvinami, hlavním orgánem regulujícím objem a iontové složení tělních tekutin. Dojde-li k poškození ledvin, nebo přílišnému příjmu soli, nejsou ledviny schopny plnit svou úlohu a dochází ke zvýšení KT. Právě sůl často přispívá k sekundární hypertenzi. Nadměrný příjem soli zvětšuje objem tělesných tekutin a následně se zvyšuje krevní tlak (KT), a jednak působí na mechanismy regulující KT, hlavně endotelinový (ET) a renin-angiotensinový systém (RAS). Endotelin-1 (ET-1) je hlavním účinným peptidem v ET systému. ET-1 je jeden z nejsilnějších vasokonstriktorů. Působí přes ET receptory typu A a B (ETA a ETB receptory), které patří do rodiny receptorů spřažených s G-proteiny. Receptory se poněkud liší v účincích v závislosti na typu buněk, kde se nachází, například ETB receptory v hladkém svalstvu cév se podílí na vasokonstrikci, zatímco v endoteliálních buňkách cév působí naopak vasodilatačně (stimulují produkci NO). V ledvinách ET systém ovlivňuje exkreci Na+, vody a reguluje i průtok krve ledvinami. ET systém je velice složitý a kromě regulace KT a složení tělních tekutin se podílí i na řízení vývoje organismu, angiogenezi,...
|
|
|
Množství přijímané soli ve stravě u vybraných dospělých jedinců a vliv tohoto množství na krevní tlak
DVOŘÁKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá problematikou vysokého příjmu soli stravou a s tím souvisejícími zdravotními komplikacemi - zejména vysokým krevním tlakem, hypertenzí. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat množství přijímané NaCl ve stravě u vybraných dospělých jedinců a vliv přijímaného množství na krevní tlak. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části je daný problém charakterizován. Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu, který byl realizován prostřednictvím pozorování za současného dokumentování získaných údajů do vytvořených formulářů. Technikou sběru dat bylo vážení veškerých surovin při přípravě stravy, měření krevního tlaku respondentů a laboratorní rozbor moči za 24 hodin. Vyhodnocení dat bylo provedeno pomocí programu Nutriservis Profesional spolu s využitím výživových údajů uvedených na obalech použitých potravin. Výzkumný soubor tvořilo 5 respondentů, dva muži a tři ženy. Získané výsledky jsou prezentovány formou textu, souhrnných tabulek a výsledků z laboratoře. Vyplývá z nich, že při zprůměrování výsledných čísel přijímané soli za jednotlivé dny, ani jeden respondent nesplňuje doporučené množství a s tím koresponduje i TK. Tři respondenti mají normální TK (již prehypertenze) a dva mají TK optimální. Jako nejvýznamnější zdroje soli se potvrdily uzeniny, pečivo a sýry.
|
host ::
RSS.