|
|
Diferenciální diagnostika dušnosti v přednemocniční neodkladné péči
JENÍČEK, Petr
Bakalářská práce se zabývá tématem diferenciální diagnostiky dušnosti v přednemocniční neodkladné péči. Problematika dušnosti a její diferenciální diagnostiky je stále aktuální téma, z důvodu velkého množství onemocnění, které dušnost způsobují. Teoretická část této bakalářské práce obsahuje základní informace ohledně pojmu dušnost, diferenciální diagnostiky a vyšetřovacích metod týkajících se této problematiky. Dušnost se vyskytuje nejčastěji u kardiálních a pulmonálních onemocnění. Jsou zde ale popsány další onemocnění zcela jiných příčin, například otrava oxidem uhelnatým, anémie nebo hyperventilace, která se v přednemocniční neodkladné péči vyskytuje také velice často a může být problém ji rozlišit od dušnosti pulmonálního. Pro zdravotnické záchranáře může být někdy problém rozlišit dušnost kardiální od dušnosti pulmonální, popřípadě rozpoznat, zda není příčina zcela jiného charakteru. Vyšetřovací metody, které jsou zdravotnickým záchranářům dostupné v přednemocniční neodkladné péči, jsou velice omezené na rozdíl od péče nemocniční, proto může být diagnostika dušnosti v terénu někdy velice obtížná. Výzkum byl realizován pomocí standardizovaných polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Výzkumný soubor tvořilo 14 respondentů ze všech oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Vybraní respondenti byli všech věkových kategorií a lišili se také délkou praxe na zdravotnické záchranné službě, nejvyšším dosaženým vzděláním a posádkami, ve kterých jezdí. Respondenti odpovídali na 20 předem připravených otázek, které se týkaly jejich znalostí a zkušeností ohledně dušnosti. Výzkum byl zaměřen zejména na znalosti zdravotnických záchranářů v oblasti diferenciální diagnostiky dušnosti v přednemocniční péči a také na obtížnost stanovení pracovní diagnózy na základě vyšetřovacích metod, které mají zdravotničtí záchranáři v přednemocniční neodkladné péči k dispozici. Výsledky výzkumu byly pro přehlednost zpracovány do tabulek a následné vyhodnocení výzkumu je obsaženo v diskuzi. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v diferenciální diagnostice dušnosti v přednemocniční neodkladné péči. Druhým cílem bylo zmapovat obtížnost stanovení pracovní diagnózy na základě možností diferenciální diagnostiky v přednemocniční neodkladné péči. Byly zvoleny dvě výzkumné otázky. První otázka zjišťuje, zda mají zdravotničtí záchranáři dostatek znalostí pro správnou diferenciální diagnostiku dušnosti u pacientů v přednemocniční neodkladné péči. Druhá otázka zjišťuje, jestli je dušnost a možnosti její diagnostiky v přednemocniční neodkladné péči pro zdravotnické záchranáře vždy jednoduchým symptomem pro stanovení pracovní diagnózy. Z výsledků rozhovorů je patrné, že znalosti záchranářů u většiny případů nejsou dostatečné. Více znalostí týkajících se této problematiky mají zdravotničtí záchranáři, kteří mají nejvyšší dosažené vzdělání magisterské. Velký nedostatek v tomto ohledu je také ve vzdělávání zdravotnických záchranářů na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Respondenti uváděli, že školení na samostatné téma dušnost vůbec nemají, a že dušnost bývá na školeních Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje probírána pouze v souvislosti s jiným tématem. Zde je patrný velký nedostatek. V souvislosti s nedostatečným vzděláváním zdravotnických záchranářů může souviset také problém špatné diagnostiky dušnosti v přednemocniční neodkladné péči. Zdravotničtí záchranáři ošetřují nejčastěji kardiální a pulmonální dušnost. Výsledky výzkumu ale ukazují, že určení správné pracovní diagnózy, která je velice důležitá pro následnou léčbu a směřování pacienta, je pro zdravotnické záchranáře někdy problém. Pokud vezmeme v potaz závažnost některých onemocnění, které dušnost způsobují, může být jejich nesprávná diagnostika pro pacienta fatální.
|
|
|
Analýza EKG zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči
KOLLNEROVÁ, Kateřina
Bakalářská práce (BP) se zabývá problematikou monitorace a hodnocení elektrokardiografie (EKG). Monitorace EKG patří mezi základní diagnostické metody srdeční činnosti. Své nezastupitelné místo tak má i v přednemocniční neodkladné péči (PNP). Je tedy nezbytné, aby zdravotnický záchranář uměl s jistotou obsluhovat EKG přístroj a bezchybně rozeznal typické odchylky v EKG křivce u život ohrožujících či často se vyskytujících arytmií, neboť již správně započatá léčba v PNP má mnohdy rozhodující vliv na život pacienta. V teoretické části BP jsem se zabývala základními poznatky z anatomie a fyziologie srdce. Dále pak elektrokardiografií jako bazální vyšetřovací metodou, kde jsem zmínila i typy elektrokardiografie a popis EKG přístroje používaného v PNP. Následně jsem popsala elektrody a svody a jejich dělení. Doplnila jsem též postup monitorace EKG pomocí defibrilačních elektrod a monitoraci EKG pomocí svodů. V další podkapitole jsem se zabývala fyziologickou křivkou EKG, jejím popisem a stanovením srdečního rytmu. Značnou část teoretické části BP jsem věnovala problematice poruch srdečního rytmu a dělením těchto poruch. V poslední kapitole jsem pak zmapovala možnosti léčby poruch srdečního rytmu a to jak farmakologické, tak terapii bez aplikace léčiv. Výzkumná část bakalářské práce byla tvořena kvalitativní i kvantitativní formou výzkumu. Data byla získána metodou rozhovoru a doplňujícím vědomostním testem určeným zdravotnickým záchranářům Jihomoravského kraje (Jmk). Rozhovory byly provedeny se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Jmk. Doplňující vědomostní test se skládá z 16 otázek a obsahuje otevřené i uzavřené otázky. Výsledky výzkumu byly zpracovány a znázorněny pomocí sloupcových grafů. Ty vyjadřují číselnou hodnotu výsledku výzkumu. Hlavním cílem BP bylo analyzovat postup zdravotnického záchranáře při hodnocení EKG křivky a dílčím cílem pak zmapovat vědomosti zdravotnického záchranáře v oblasti hodnocení EKG křivek. Teoretická část bakalářské práce může být využita jako studijní materiál, a to nejen pro studenty oboru Zdravotnický záchranář, ale i pro ostatní studenty zdravotnicky orientovaných oborů, v jejichž studiu se vyskytuje problematika EKG. Na základě výsledků hlavního cíle bakalářské práce byl sestaven manuál usnadňující zdravotnickým záchranářům analýzu EKG křivek.
|
|
|
Přínos kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči
BENEDIKT, Ladislav
V přednemocniční neodkladné péči (PNP) se zdravotničtí záchranáři setkávají s pacienty, kteří mají v souvislosti se svým zdravotním stavem dýchací potíže. Jelikož dýchání tvoří společně se stavem vědomí a krevním oběhem mezi hodnocené základní životní funkce, je nutné zaměřit se na přesné zhodnocení jeho kvality. Mimo hodnocení pohledem, využíváme s výhodou i přístrojového monitorování dýchání, přesněji kvality výměny krevních plynů. V PNP můžeme monitorovat saturaci krve kyslíkem (pulzní oxymetrie) a oxidem uhličitým (kapnometrie). V naší bakalářské práci, jsme se zaměřili ohledně k tématu na kapnometrii. Samotný princip měření kapnometrie je založen na základní fyzikální metodě a to absorpce infračerveného světla. Při bližším zaměření na kapnometrii zjistíme, že má uplatnění ve stavech, kdy nám např. pulzní oxymetrie nemusí poskytovat objektivní výsledky o momentálním stavu nemocného, nebo je při některých typech náhlého postižení zdraví nevyužitelná. Největší výhoda kapnometrie, je téměř okamžitá odpověď přístroje na metabolické změny v dýchacím ústrojí pacienta. Mezi další výhody řadíme hlavně to, že použití této metody při zajišťování dýchacích cest intubací, použitím kombitubusu i laryngeální masky dostáváme přesný přehled o poloze kanyly. Teoretická část bakalářské práce se zabývala pohledem na problematiku kapnometreie. Počátek práce nabízí, co kapnometrií rozumí a objasňuje a charakterizuje přednemocniční neodkladnou péči jako takovou. Je zde i pohled na monitorace celkově. Kapnometrii jako taková je dále rozdělena do typů podle způsobu použití. Teoretickou část uzavírá kapitola, o které zde v bakalářské práci také nesmí nic chybět a tou je kapnografie. Praktická část se zaměřovala na zmapování znalostí zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje v souvislosti o využití kapnometrie a na zmapování využití kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou formou tištěného standardizovaného dotazníku, který se zaměřoval na teoretické znalosti. Objem dat byl nasbírán v březnu 2015. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje. Anonymní dotazník byl rozdán v počtu 100 kusů po Jihočeském kraji, přesněji do územního střediska České Budějovice a oblastních středisek Strakonice, Prachatice, Písek, Český Krumlov a Tábor. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 63 respondentů. Zpětná celková návratnost z počtu 100 kusů (100%) dotazníku byla 63 %. Dotazník celkem obsahoval 24 otázek, z nichž úvodní 4 byly stratifikační a zbylé otázky byly uzavřené a zabývaly se znalostmi respondentů v problematice o kapnometrii. Výsledky byly zpracovány statistickým programem SPSS do přehledných grafů a tabulek a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu. Stanovené hypotézy H1 a H2 byly statisticky vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu a za pomocí dotazníkového šetření. Výsledná hladina významnosti hypotézy H1 zamítla stanovenou hypotézu H1 a potvrdila nulovou hypotézu, která říká, že zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje mají dostatek znalostí o využití kapnometrie. Naproti tomu výsledná hladina významnosti hypotézy H2,nepotvrdila nulovou hypotézu a přijala stanovenou hypotézu H2, která říká, že kapnometrie se nevyužívá u každého pacienta se zajištěním dýchacích cest. Tudíž hypotéza H2 byla potvrzena. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje v souvislosti s využitím kapnometrie, tento cíl byl splněn. Dalším bylo zmapovat využití kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči a i tento cíl byl splněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření prokázalo, že zdravotničtí záchranáři mají dostatek znalostí o využití kapnometrie a jsou schopni ji používat, avšak na základě zjištěných skutečností jsem vypracoval průvodce použitím kapnometru pro zdravotnické záchranáře, který jsem přiložil k bakalářské práci. (Příloha č. 11)
|
|
|
Přednemocniční neodkladná péče u novorozenců očima zdravotníků a rodičů
POLLAKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem přednemocniční neodkladné péče u novorozenců. Rozdílně tuto problematiku vnímá laická veřejnost, konkrétně rodiče novorozenců a veřejnost zdravotnická. V dnešní době je značná iniciativa v této oblasti poskytovat veřejnosti osvětu všemi možnými cestami, aby co největší procento populace mělo o tomto tématu alespoň základní povědomí. V periodickém cyklu období pěti let se aktualizují doporučení pro resuscitační činnost podle evropských směrnic, jež naše republika přejímá a dále upravuje a zprostředkovává veřejnosti. Co se týče zdravotníků, jsou vypracovávány postupy, jak zdravotnickou veřejnost pravidelně seznamovat s nejnovějšími poznatky a udržovat jejich tak jejich profesi v této oblasti na co nejvyšší úrovni. Iniciativou ke zpracování tohoto tématu byl podnět nemocničních pediatrických oddělení, že kompliance těchto doporučení jak v rodičovské veřejnosti tak i u zdravotníků velmi kolísá a obecně se jeví spíše nízká. V teoretické části práce byly zpracovány nejnovější doporučení a materiály ohledně přednemocniční neodkladné péče současně se specifiky týkajícími se novorozeneckého období. Cílem práce bylo zjistit úroveň základních znalostí v oblasti neodkladné přednemocniční péče u novorozenců u jejich rodičů a zdravotníků nepediatrických oborů. Z hlediska oboru porodní asistenky jsem si vybrala jako cílovou skupinu právě porodní asistentky pracující na porodním sále, proto, abych zjistila, jaká je jejich informovanost v případě potřeby poskytnout přednemocniční neodkladnou péči mimo nemocnici. Současně porodní asistentka je nejtypičtějším pracovníkem na pomezí pediatrických a nepediatrických oborů. Také jsem předpokládala, že bude mít tato skupina zdravotníků zkušenost s předemocniční neodkladnou péčí o novorozence. Předpoklad nízké informovanosti rodičů zároveň evokuje potenciální možnost využití výstupu mé práce právě touto danou skupinou zdravotníků. Výzkumné šetření bylo prováděno kvalitativním výzkumem, kdy technikou sběru dat byl hloubkový rozhovor prováděný se dvěma skupinami respondentek matkami novorozenců a porodními asistentkami z porodních sálů dvou nemocnic. Při vytváření konceptu rozhovorů jsem se snažila nalézt odpovědi na tři výzkumné otázky: Mají matky dostatečné znalosti v laické přednemocniční péči o novorozence? Mají zdravotníci dostatečné znalosti v přednemocniční péči o novorozence? Jakou formu informovanosti o této problematice považují rodiče a zdravotníci ze svého pohledu za nejefektivnější? Z rozhovorů vyplynuly nejen odpovědi na tyto otázky, ale také nutnost brát v potaz emocionální stránku osobnosti, zejména v případě rodičů novorozenců, neboť ta hraje v krizových situacích vedle úrovně znalostí významnou roli co se týče schopnosti správně a včas reagovat. Toto zjištění odpovídá také faktu, že jsem cíleně vybírala matky, které již akutní stav u novorozence zažily. Z výzkumného šetření vyplynulo, že informovanost matek je velmi nízká, ačkoli všechny dotazované projevily po prožité situaci zájem se v této oblasti informovat. Co se týče informovanosti porodních asistentek, z rozhovorů vyplynulo, že jejich informovanost je dostatečná, ačkoli zkušenosti s přednemocniční neodkladnou péčí většina z nich neměla. Zajímavým zjištěním byla výpověď několika dotazovaných asistentek, které uvedly, že nejefektivnější cestou, jak informovat matky novorozenců by byla možnost, aby si situaci samy vyzkoušely, nejlépe na modelu. Současně dotazované matky potvrdily tento fakt, protože pro ně bylo největší motivací k získávání informací právě osobní setkání s danou situací. Vzhledem k výsledkům výzkumu jsem se rozhodla zpracovat krátký audiovizuální materiál, který by jednoduchým a názorným způsobem rodičům i zdravotníkům poskytl ty nejzákladnější informace týkající se předemocniční neodkladné péče, konkrétně kardiopulmonální resuscitace novorozence. Na tento materiál si nečiním žádná autorská práva a poskytuji ho k volnému šíření všem, kteří ho budou chtít použít.
|
|
|
Monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG v přednemocniční neodkladné péči
VRÁNOVÁ, Anna
Tématem bakalářské práce je monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG v přednemocniční neodkladné péči. Pojednává tedy o nezbytné součásti vyšetření pacienta předcházející účelnou léčbu. V teoretické části je definována přednemocniční neodkladná péče a charakterizována zdravotnická záchranná služba, která tuto péči poskytuje. Je zde nastíněna anatomie a fyziologie srdce. Dále se zde pojednává o krevním tlaku a jeho měření. Popsána je i elektrokardiografie a jsou uvedeny informace k základní orientaci v EKG záznamu. Praktická část byla realizována pomocí smíšeného výzkumu. První metodikou bylo kvantitativní výzkumné šetření formou standardizovaného anonymního dotazníku. Respondenty se stali pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje zaměstnaní na pozici zdravotnického záchranáře. Kvalitativní výzkumná strategie spočívala v pozorování zdravotnických záchranářů při monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG v přednemocniční neodkladné péči. Výzkumná část bakalářské práce měla za cíl zmapovat stavy a situace, jež vedou zdravotnické záchranáře k rozhodnutí monitorovat krevní tlak a srdeční činnost pacienta, popsat způsoby monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti v přednemocniční neodkladné péči a v neposlední řadě zjistit zkušenosti zdravotnických záchranářů s dostupnými přístroji. Posledním cílem bylo podrobné seznámení se s monitorováním krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG. Výsledky poukazují na dále uvedené informace. Zdravotničtí záchranáři měří krevní tlak u každého nebo téměř u každého pacienta. Monitorování srdeční činnosti pomocí EKG zahajují vždy při bolestech na hrudi, bezvědomí, riziku arytmií a u oběhově nestabilních pacientů. Auskultační metoda zprostředkovaná pomocí aneroidního tonometru je nejběžnější způsob monitorování krevního tlaku v přednemocniční neodkladné péči. S přístroji a pomůckami k monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti jsou zdravotničtí záchranáři spokojeni. Všechny dosažené poznatky slouží k podrobnému seznámení se s problematikou, se kterou se každý zdravotnický záchranář ve své práci dennodenně potkává a musí ji mít plně pod kontrolou.
|
|
|
Poranění způsobená zvížetem v přednemocniční neodkladné péči a jejich následná ambulantní péče
VOTRUBOVÁ, Kateřina
Tématem této bakalářské práce jsou různé typy poranění od zvířete v přednemocniční neodkladné péči a dále jejich návazná péče na ambulancích zdravotnických zařízení. Teoretická část zahrnuje souhrn možných stavů, které způsobují různí živočichové. Pojednává o anafylaktické reakci na hmyzí bodnutí, dále intoxikaci jedovatými hady, v České Republice primárně o intoxikaci zmijí obecnou. Další kapitolu tvoří onemocnění způsobené kočkou, tedy nemoc kočičího škrábnutí (lymfadenopatie) a toxoplazmóza s akutním porodem. Akutní stav pokousání způsobený psem a vzteklina patří do další části práce a na závěr je zde zmíněn stručný souhrn úrazů, které hrozí během manipulace s hospodářskými zvířaty, kde se práce zaměřuje na polytraumatizovaného pacienta, zlomeniny a kraniocerebrální poranění. Praktická část probíhala na dvou kvalitativních úrovních ve Středočeském kraji spojeném s krajem Hlavní město Praha a v kraji Jihočeském. První z nich bylo prověření znalostí zdravotnických záchranářů o poraněních způsobenými zvířaty pomocí vědomostních testů o 10 otázkách. Tyto dotazníky byly vyplňovány vždy za přítomnosti mé osoby. Celkem bylo rozdáno 40 vědomostních testů, odevzdáno jich bylo 38. Návratnost tedy činila 95%. Druhá část zjišťovala rozdíly v ambulantní péči v jednotlivých krajích. Ta probíhala řízenými rozhovory s ambulantními lékaři chirurgického oddělení, interního oddělení, traumatologa a praktického lékaře a pediatra, cekem 8 oslovených lékařů. Těmto lékařům byl dále předložen totožný vědomostní dotazník. Výzkum probíhal od listopadu 2013 do dubna 2014. Cílem této práce bylo zjistit znalosti zdravotnických záchranářů v Středočeském kraji spojeném s krajem Hlavní město Praha a Jihočeském kraji o těchto poraněních a porovnat je. Dále najít rozdíly v ambulantní péči o takto postižené pacienty ve stejných územních jednotkách. Zde byly položeny 3 výzkumné otázky a to pro střední zdravotnický personál, zda mají zdravotničtí záchranáři správné znalosti o této problematice a zda se jejich vědomosti v krajích liší. K druhému cíli byla stanovena otázka, zda se ambulantní péče o takto poraněné pacienty liší v příslušných krajích.
|
|
|
Přednemocniční neodkladná péče u dětí s akutním dušením
VETÝŠKOVÁ, Petra
Bakalářské práce se zabývá přednemocniční neodkladnou péčí u dětí s akutním dušením. Pojednává tedy o ošetřování dětí v přednemocniční péči, čímž se stává specifickou, protože péče o děti a péče o dospělé osoby není vždy totožná. Akutní dušení je velmi nepříjemný stav, který vyžaduje co nejrychlejší odborný zásah. Bez pomoci může být pacient ohrožen na životě ztrátou vědomí s náhlým bezdeším. Teoretická část práce se zabývá nejprve stručnou anatomií a fyziologií dýchacího systému, dále specifikami ošetřování pacientů ve věku 018 let, kdy je nejprve rozdělen dětský věk a následně jsou popsány zásady správné komunikace s dětmi a postupy při ošetřování dítěte. Teoretická část práce především přibližuje příčiny akutního dušení u dětí. Jednotlivá onemocnění a úrazy, které mohou děti do 18 let věku postihnout, jsou charakterizovány inspirační nebo expirační dušností. Onemocnění zmíněná v této práci jsou akutní tracheitida, akutní pablánová laryngotracheobronchitida, alergický otok, akutní laryngitida, akutní epiglotitida, akutní bronchitida, akutní bronchiolitida a astma bronchiale. Úrazem je aspirace cizího tělesa. U jednotlivých nemocí je popsána příčina, příznaky a přednemocniční neodkladná péče, mnohdy také diagnostika a první pomoc. Poslední kapitola teoretické části se zabývá neodkladnou resuscitací u dětí. Tato bakalářská práce má 3 cíle: zmapovat frekvenci výskytu akutního dušení u dětí ve výjezdech zdravotnické záchranné služby, zmapovat příčiny výskytu akutního dušení u dětí ve výjezdech zdravotnické záchranné služby a zmapovat informovanost zdravotnických záchranářů o správném poskytování přednemocniční neodkladné péče u dětí s akutním dušením. Praktická část práce je členěna na dvě části. Data získaná v první i druhé části byla vyhodnocena a pro lepší přehlednost zanesena do tabulek a grafů, které byly slovně popsány. Jejich vyhodnocením bylo odpovězeno na všechny výzkumné otázky. Frekvence výskytu akutního dušení u dětí ve výjezdech ZZS Jčk od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 včetně byla 598 výjezdů. Bylo zjištěno, že frekvence výskytu každý rok vzrostla. Nejčastější příčiny výskytu akutního dušení u dětí ve výjezdech Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje jsou akutní zánět hrtanu (akutní laryngitida) a dušnost (dyspnoe). Dalšími příčinami takových výjezdů byly například cizí těleso v dýchacím ústrojí nebo respirační selhání. Výsledky dotazníkového šetření byly rovněž vyhodnoceny. Správné odpovědi na otázky zjišťující vědomosti a informovanost o akutním dušení a poskytování přednemocniční neodkladné péče respondentů byly bodově ohodnoceny. Metodou dotazníkového šetření bylo tedy zmapováno, že zdravotničtí záchranáři mají dostatečnou informovanost o poskytování přednemocniční neodkladné péče u dětí s akutním dušením. Údaje získané a zpracované ve výzkumné části bakalářské práce svědčí o tom, že akutní dušení dětí se ve výjezdech ZZS Jčk vyskytuje a počet takových výjezdů každoročně roste. Proto je důležité mít informace o příčinách akutního dušení u dětí, znát charakteristiku a příznaky jednotlivých onemocnění a úrazů, a především mít informace o poskytování přednemocniční nedokladné péče u dětských pacientů s tímto problémem. Je tedy na místě, aby zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraji měli optimální informovanost o poskytování přednemocniční neodkladné péče u dětí s akutním dušením.
|
|
|
Možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
KOZELKA, Pavel
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Zajištění dýchacích cest je jeden z nejdůležitějších výkonů v přednemocniční neodkladné péči, s kterým se setkáváme převážně při náhle vzniklých, neočekávaných situacích. Správné zajištění dýchacích cest u pacienta neznamená jen možnost účelné ventilace, ale i dostatečnou oxygenaci všech tkání. Ne vždy se nám povede zprůchodnit dýchací cesty obvyklou technikou, a proto bychom měli mít v záloze připravenou nějakou další alternativní pomůcku, která by nám pomohla zvládnout a vyřešit vzniklou situaci. Teoretická část práce se zabývá komplexní problematikou zajištění dýchacích cest. První kapitola se zaměřuje na historii, abychom si představili, jak se v průběhu času vyvíjely techniky v obnově a zajištění dýchání. Následoval krátký úvod do anatomie a fyziologie dýchacích cest člověka. V dalších kapitolách byl definován pojem přednemocniční neodkladná péče a kompetence zdravotnického záchranáře. Následující kapitoly už byly zaměřeny přímo na zajištění dýchacích cest, které byly rozděleny na zajištění dýchacích cest bez pomůcek a s pomůckami. U zajištění dýchacích cest bez pomůcek jsme se zabývali revizí dutiny ústní, záklonem hlavy, trojitým manévrem a Heimlichovým a Gordonovým manévrem. Z pomůcek, které se používají k zajištění dýchacích cest, jsme popisovali vzduchovody, kombitubus, laryngeální tubus, laryngeální masku a její typy, I-gel, endotracheální intubaci a alternativní zajištění dýchacích cest, mezi které patří koniopunkce a koniotomie. V závěrečné kapitole jsme pojednávali o umělé plicní ventilaci a ventilačních režimech. Praktická část práce byla zaměřena na porovnání možností zajištění dýchacích cest a znalostí postupů při zajištění dýchacích cest mezi zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského, Středočeského a Plzeňského kraje.
|
|
|
Použití analgosedace při úrazech dětí v přednemocniční neodkladné péči
TOMANOVÁ, Markéta
Tématem této bakalářské práce je použití analgosedace při úrazech dětí v přednemocniční neodkladné péči. Úrazy dětí jsou v České republice závažným zdravotním, ekonomickým i sociálním problémem, neboť u dětí zejména v kojeneckém, batolecím a předškolním věku dochází k rychlému rozvoji pohybových schopností, avšak v této době ještě rozvoj rozumových schopností neumožňuje rozpoznávání nebezpečných situací. Každé náhlé zhoršení zdravotního stavu dítěte představuje zátěž nejen pro něj, ale i pro rodiče a všechny ostatní v jeho blízkosti. Vzhledem k menšímu zastoupení dětských pacientů v celkově širokém spektru zásahů zdravotnické služby, vyžadují malé děti zvýšenou péči, a proto je potřeba, aby se zdravotničtí záchranáři v této problematice dobře orientovali. Tato bakalářská práce si klade za cíl zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v souvislosti s podáváním analgosedace při úrazech dětí v přednemocniční neodkladné péči. Kvantitativní výzkum je zaměřen na zdravotnické záchranáře pracující na stanovišti Zdravotnické záchranné služby v Českých Budějovicích a na oddělení ARO v nemocnici v Českých Budějovicích a.s. Na začátku teoretické části jsem se snažila přiblížit přednemocniční neodkladnou péči a specifika dětského věku. Velký podíl teoretické práce jsem věnovala kapitole analgosedace, ve které je pohled do historie, kde jsou vidět již prvopočátky analgezie a zvládání bolesti. Za důležité jsem považovala zmínit zásady podávání léků, aplikační cesty či užívaná farmaka. Poté už je věnovaná pozornost kapitole bolesti, tedy její definice, typy, prožívání bolesti dětmi a podrobnější rozpracování hodnotících škál. Jak již bylo řečeno, úrazy jsou velmi aktuálním tématem, a proto se další velká kapitola teoretické části věnuje právě úrazům. Praktická část se zaměřuje na mapování znalostí ohledně podávání analgosedace při úrazech dětí v přednemocniční neodkladné péči. Data byla sbírána od měsíce ledna do měsíce března roku 2014. Dotazníky byly osobně odevzdány formou tištěného dotazníkového formuláře, rozesílány byly i formou elektronickou. Celkem bylo odevzdáno 70 dotazníků, tj. 50 dotazníků na územní středisko RZP v Českých Budějovicích a 20 dotazníků na oddělení ARO v nemocnici v Českých Budějovicích a.s. Návratnost činila 82,8%, což představuje 58 vrácených dotazníků, které byly zahrnuty do následného vyhodnocení výzkumného šetření. Dotazovaní zdravotničtí záchranáři byli na začátku seznámeni s charakterem výzkumu s důrazem na zachování jejich anonymity. Jednotlivé otázky byly koncipovány tak, abychom získali potřebné informace k zodpovězení výzkumné otázky ("jaké jsou znalosti zdravotnických záchranářů v podávání analgosedace dětem v přednemocniční neodkladné péči") a tak splnili cíle této bakalářské práce. Dotazník obsahoval celkem 15 otázek, z nichž otázky 1-3 sloužily pro bližší zmapování dotazovaných. Následujících 12 otázek bylo záměrně voleno tak, abychom zjistili, zda mají zdravotničtí záchranáři znalosti týkající se analgosedace při úrazech dětí. Tato data byla poté graficky znázorněna a jednotlivé otázky samostatně vyhodnoceny. Pouze otázky číslo 4, 8, 9, 10, 11, 12, 13 a 14 byly zahrnuty do výzkumného šetření, aby se mohlo odpovědět na výzkumnou otázku. Stanovená výzkumná otázka byla statisticky pomocí Chí kvadrát testu vyhodnocena. Získaná hladina významnosti zamítla stanovené tvrzení ("dostatečné znalosti bude mít 75% respondentů") a potvrdila výsledky výzkumu, že znalosti zdravotnických záchranářů ohledně analgosedace nejsou dostatečné. Závěrem z výzkumu vyplývá, že zdravotničtí záchranáři by se měli více zajímat o oblast týkající se analgosedace u dětí, jejího podávání, dávkování či možných komplikací. Řešením by mohla být školení pro pracovníky Zdravotnické záchranné služby a to alespoň jednou lépe však dvakrát ročně.
|
|
|
Ventilační podpora v přednemocniční péči a během transportu pacienta
PETROVIČ, Pavel
Tématem této bakalářské práce je ventilační podpora v přednemocniční péči a během transportu. Vědomí, dýchání a krevní oběh patří mezi základní životní funkce. Ventilační podporou jsme schopni zajistit úplnou nebo částečnou plicní ventilaci. K tomu nám slouží různé pomůcky, ať už to jsou jednoduché resuscitační roušky a masky určené pro laickou veřejnost, nebo se jedná o pomůcky určené pro vyškolené zdravotnické záchranáře, jako je například laryngeální maska nebo endotracheální kanyla a ventilátor pro umělou plicní ventilaci. Přednemocniční péče se týká nejen poskytnutí profesionální první pomoci, ale také poskytnutí první pomoci laickou veřejností. Proto jsou v práci uvedeny pomůcky k zajištění ventilaci plic. Tato bakalářská práce měla dva cíle, a to zmapovat a porovnat znalosti studentů maturitních ročníků o dýchání z úst do úst a zmapovat zkušenosti zdravotnických záchranářů s laryngeální maskou Supreme a s kapnometrií. Průzkum byl realizován smíšenou metodou výzkumu. Znalosti studentů maturitních ročníků byly zjištěny formou testů, které byly rozdány v třídě Z4 Střední odborné školy veterinární, mechanizační a zahradnické a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a ve třídě 4. B Gymnázia Jírovcova. V ročníku Z4 byl průzkum proveden 14. března 2014, ve třídě bylo přítomno 25 studentů, z toho 4 muži a 21 žen. Ve třídě 4. B bylo testování znalostí studentů provedeno 2. dubna 2014 a bylo přítomno 26 studentů, z toho 16 žen a 10 mužů. Na začátku testu byl kladen důraz na zachování anonymity respondentů, dále byli seznámeni s charakterem výzkumu a jeho cílem. Na začátku testu bylo provedeno krátké statistické šetření zda se jedná o muže či ženu a zda je daná osoba vlastníkem řidičského oprávnění či nikoli. Následovalo 15 uzavřených otázek, ve kterých studenti vybírali právě jednu správnou odpověď. Po odevzdání testů byla provedena zpětná vazba a studentům řečeny správné odpovědi. Celkem bylo tedy rozdáno 51 testů. Zkušenosti zdravotnických záchranářů s laryngeální maskou Supreme a s kapnometrií byly zjišťovány formou pěti krátkých rozhovorů v týdnu od 7. do 11. dubna 2014. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři v zaměstnaneckém poměru u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Získaná data z testů byla vyhodnocena, každá otázka zvlášť, a následně přenesena do grafů, které vyobrazují počty správných a špatných odpovědí. Cílem práce bylo zmapovat a porovnat znalosti studentů maturitních ročníků. Statisticky vyhodnocené testy svědčí o tom, že studenti ze třídy Z4 mají více znalostí o umělém dýchaní z úst do úst potažmo o neodkladné resuscitaci. Celkem v 7 otázkách byli určitě úspěšnější, než jejich vrstevníci ze 4. B, kteří byli lepší pouze ve třech otázkách. Zkušenosti zdravotnických záchranářů s laryngeální maskou Supreme jsou pozitivní a pokud je u pacienta nutné zajistit dýchací cesty, kdy na místě zásahu není lékař, tak volí právě LMA Supreme. Zdravotničtí záchranáři se shodují, že následná ventilace přes LMA Supreme je dostačující, pokud správně zvolíme velikost. Zdravotničtí záchranáři využívají kapnometr, pokud je k dispozici, protože není dostupný ve všech vozech ZZS. Zdravotničtí záchranáři ze zkoumaného souboru se denně nesetkávají s pacienty, kteří by potřebovali, nebo by byli na řízené ventilaci. Studenti maturitních ročníků mají povědomí o dýchání z úst do úst, popřípadě o poskytování první pomoci. Ovšem tyto znalosti nejsou 100% a bylo by třeba zavést výuku první pomoci na středních školách. Zdravotničtí záchranáři přejímají nové pomůcky a přístroje za své a používají je během své praxe. A první pomoc se díky tomu stává prospěšnější pro pacienta a komfortnější pro zdravotnického záchranáře.
|
host ::
RSS.