Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 212 záznamů.  začátekpředchozí183 - 192dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Faktory ovlivňující názor adolescentů na problematiku domácího násilí
BURIANOVÁ, Jana
Abstrakt Diplomová práce na téma ?Faktory ovlivňující názor adolescentů na problematiku domácího násilí? se v teoretické části věnuje všem důležitým aspektům domácího násilí a stalkingu. Výzkumná část je zaměřena na adolescenty ve věku 17 až 19 let, kteří žijí v kraji Vysočina, výzkumný soubor je tvořen 858 respondenty. Cílem práce bylo statistickými metodami na statisticky významném vzorku adolescentů zjistit klíčové faktory ovlivňující názor adolescentů na problematiku domácího násilí. Ve spojitosti s cílem práce byly stanoveny následující hypotézy, které byly testovány na 5% hladině významnosti s šesti zkoumanými otázkami. Hypotéza 1: ?Statisticky významným faktorem pro domácí násilí u adolescentů je osobní zkušenost? byla potvrzena ve čtyřech oblastech. Respondenti mající osobní zkušenost s domácím násilím se liší oproti respondentům bez této zkušenosti v následujícím: více si uvědomují možnost výskytu partnerského násilí v jejich věku, více odmítají tolerovat domácí násilí, lépe rozeznají vymezení domácího násilí a častěji si uvědomují možnost transgeneračního přenosu násilí. V souvislosti s touto hypotézou je důležité zjištění, že 57 respondentů (7%) má osobní zkušenost s domácím násilím, jedná o 49 dívek a 8 chlapců. Hypotéza 2: ?Statisticky významným faktorem pro domácí násilí u adolescentů je vzdělání? nebyla potvrzena v důsledku malé variability odpovědí a nedostatečných dat pro vyhodnocení hypotézy. Hypotéza 3: ?Statisticky významným faktorem pro domácí násilí u adolescentů je pohlaví (ženy)? byla potvrzena ve dvou oblastech. Dívky se liší od chlapců v následujícím: více si uvědomují možnost výskytu partnerského násilí v jejich věku a více odmítají tolerovat domácí násilí. Diplomová práce může sloužit jako zdroj aktuálních informací, které souvisejí s problematikou domácího násilí, přináší aktuální data o výskytu domácího násilí v adolescentním věku a prezentuje informace a názory adolescentů o domácím násilí či partnerských vztazích. Práce může být k užitku odborné i laické veřejnosti, která se zajímá o domácí násilí a může být základem či srovnáním pro další studie či výzkumy.
Kvalita života u dětí v domovech pro děti ve věku od 10 - 18 let ve Zlínském kraji.
LIBROVÁ, Markéta
Bakalářská práce kvalita života u dětí v domovech pro děti ve věku od 10 - 18 let ve Zlínském kraji se v teoretické části zabývá rozdělením a charakteristikou cílové skupiny pubescenty a adolescenty. Popisuje potřeby obecně a následně základní potřeby dětí. Kvalitu života, zdraví a cirkadiánní rytmy s kvalitou života souvisejícími. Ústavní péči, do ní patřící dětský domov a dětský domov se školou. Krátce se zmiňuje o historii dětských domovů a domovech nacházejících se ve Zlínském kraji. Dále jsou v práci popsány rizika ústavní péče, deprivační syndrom a s ním související subdeprivace. Obecným cílem bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života u dětí žijících v dětském domově. Specifickým cílem bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života u těchto dětí ve vybraných oblastech kvality života. Jednalo se o oblast zdraví, spokojenosti a cirkadiánní typologie. Pro zjištění údajů byl použit upravený a přeložený standardizovaný dotazník Cummins (1997) ComQoL-S5 a také bylo vybráno několik otázek z dotazníku Cirkadiánní typologie CIT Harada, Krejčí (2010). Vzhledem k rozsáhlosti dotazníku byly pro hodnocení vybrány pouze některé oblasti života. Oblast zdraví, spokojenosti a cirkadiánní typologie podle kterých byla hodnocena kvalita života. Z výsledků výzkumu vyplývá, že kvalita života s ohledem na spokojenost se zdravím je stejná a pozitivní, jak u pubescentů tak u adolescentů. Oblast spokojenosti hodnotí děti ve věku 10 - 18 let pozitivně. Co se týče oblasti cirkadiánní typologie, pubescenti inklinují k večernímu typu.
Život seniorů pohledem mladé generace.
WALDMANNOVÁ, Veronika
Pro tuto bakalářskou práci bylo zvoleno téma Život seniorů pohledem mladé generace. V teoretické části jsem se snažila nastínit život starých lidí společně s jejich potřebami, a také život dnešní mladé generace. Mladou generaci jsem rozdělila na dvě věkové skupiny a to na osoby ve věku adolescence a osoby ve věku časné dospělosti. Poznatky z teoretické části jsem následně aplikovala v praktické části bakalářské práce. Informace od respondentů jsem sbírala pomocí řízených rozhovorů s otevřenými otázkami. Zvolila jsem 17 respondentů, kteří odpovídají věkové kategorii mladých lidí a bydlí na území Prahy. Stanovila jsem si dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit pohled mladé generace na život seniorů a druhým cílem bylo zjistit, jaké hodnoty jsou podle mladých lidí pro seniory těmi nejdůležitějšími. K prvnímu cíli jsem došla několika připravenými otázkami pro respondenty. Odpovědi respondentů jsem porovnala s literaturou a ve většině případů se odpovědi respondentů s touto literaturou shodovaly. Z toho vyplývá, že se mladí lidé snaží vnímat seniory jako součást naší společnosti a ve většině případů na ně pohlíží stejně, jak se o nich píše v literatuře. Pokud nemají mladí lidé zájem se seniory přijít do užšího kontaktu a trávit s nimi delší dobu, snaží se je alespoň respektovat a nevyvolávat zbytečné dohady či konflikty. V mé bakalářské práci jsem došla také k druhému cíli. Nejdůležitějšími hodnotami pro seniory jsou podle mladých lidí zdraví, rodina, přátelé, víra a jistota. Tyto hodnoty vybrali respondenti díky svým zkušenostem se starými lidmi, anebo je vybírali podle toho, jak znají seniory z různých médií. V závěru bakalářské práce jsem uvedla některé možnosti, které by mohly přiblížit život seniorů mladé generaci. Proto tato bakalářská práce může sloužit jako materiál pro zlepšení mezigeneračních vztahů.
Kriminalita dětí a mladistvých jako sociální jev moderní společnosti
KADLECOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá protispolečenským jevem kriminality dětí a mladistvých, jeho sociologickým i kriminologickým rozborem. Uvádí možné příčiny výskytu násilnického a delikventního chování dětí a mladistvých v naší společnosti. Práce poukazuje na negativní jevy a agresi v naší společnosti, která může být spouštěčem dalšího kriminálního a delikventního chování. Tato bakalářská práce se zamýšlí nad postojem naší společnosti k projevu násilí, uvádí možnosti represe tohoto chování a snaží se zjistit jak nejlépe tomuto nežádoucímu jevu předcházet.
Aspekty duševního a sociálního zdraví u adolescentů ve vztahu k cirkadiánnímu rytmu
VAŠINOVÁ, Iveta
V práci se zabývám problematikou duševního a sociálního zdraví u adolescentů ve vztahu k jejich cirkadiánnímu rytmu. Teoretická část práce je orientována na základní vhled do problematiky duševního zdraví, sociálního zdraví, vymezení a charakterizování období adolescence, dále je zde přiblížena problematika cirkadiánních rytmů a spánkové hygieny. Výchozí soubor dotazníkového šetření tvořilo 300 adolescentů (150 dívek, 150 chlapců) ze středních škol v Českých Budějovicích (15-18 let). Průměrný věk dotazovaných byl 16 let. Data byla získána v rámci projektu GAJU č. 101/2011/S "Psychosociální a somatické ukazatele v komparaci k cirkadiánnímu rytmu" v období květen 2011- březen 2012. Metody výzkumu tvořil výběr otázek ze 2 standardizovaných dotazníků. Otázky sociální koncepce pochází z dotazníku kvality života Cummins (1997), ComQoL - S5, který byl přeložen a upraven pro podmínky ČR. Otázky týkající se cirkadiánních rytmů jsou vybrány z dotazníku cirkadiánní typologie, CIT (Harada, Krejčí, 2010). Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických metod a výpočtů.
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících pubescentů (hráčů hokeje) a nesportujících pubescentů
CHRT, Jakub
Cílem bakalářské práce "Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících pubescentů (hráčů hokeje) a nesportujících pubescentů" bylo analyzovat cirkadiánní rytmy a denní návyky pubescentní mládeže. Prozkoumat a porovnat dva výzkumné soubory tvořené sportujícími (hráči ledního hokeje) a nesportujícími pubescentními chlapci. Na základě získaných výsledků potvrdit, nebo vyvrátit stanovené výzkumné předpoklady. Výzkumné šetření bylo provedeno dotazníky životních rytmů a spánkového režimu 9 - 15 let (HARADA, KREJČÍ, 2010). Naeditovaná data byla statisticky zpracována Univerzitou v Kochi a následně vyhodnocena. Výsledky ukazují rozdílnost testovaných souborů a signifikantně potvrzují většinu výzkumných předpokladů.
Drogová závislost a prevence na střední škole
STEHLÍK, Petr
Tématem bakalářské práce je drogová závislost a prevence na střední škole. V první polovině práce se nejprve seznámíme s obdobím, které je charakteristické pro žáky navštěvující střední školu a to adolescence. Následně přiblížíme základní pojmy objevující se na drogové scéně a uvedeme charakteristiku nejčastěji zneužívaných drog adolescenty. V druhé polovině práce seznamuji čtenáře s druhy závislostí a možné prevenci, která ovlivňuje dnešní žáky a nejen je. Praktická část byla zaměřena na zneužívání drog a prevenci mezi žáky střední školy.
Sebehodnocení dětí na běžném typu střední školy a střední škole waldorfské - porovnání.
MACHOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce s názvem ?Sebehodnocení dětí na běžném typu střední školy a střední škole waldorfské ? porovnání? popisuje využívání studentského sebehodnocení a jeho metod na středních školách. Cílem práce je porovnávání situace na školách běžného typu a školách waldorfských. V teoretické části bylo sebehodnocení popsáno z pohledu psychologie a pedagogiky, byly shrnuty základní metody sebehodnocení a vliv stylu vedení učitele na sebehodnocení dospívajících. V praktické části práce bylo provedeno výzkumné šetření zabývající se otázkou jakým způsobem je sebehodnocení prováděno na středních školách běžného typu a waldorfských školách a jak danou problematiku vnímají studenti a jejich učitelé. Na základě získaných dat lze konstatovat, že podmínky pro používání sebehodnocení jsou na waldorfských školách příznivější.
Potřeby adolescentů nízkoprahového klubu Oráč
BENEŠ, Luděk
Práce se zabývá tématem nízkoprahové práce s mládeží v kontextu salesiánské pedagogiky. Za pomoci sekundární analýzy zkoumá potřeby adolescentů zaznamenané do oficiálních dokumentů nízkoprahového klubu Oráč. Potřeby jsou třízené do stanoveného systému potřeb a výsledky výzkumu slouží k ucelenému pohledu na deklarované potřeby adolescentů nízkoprahového klubu Salesiánského střediska v Českých Budějovicích pro rok 2012.
Alkoholismus u mladistvých
STRAKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematikou alkoholismu u mladistvých - jak je ovlivněn jejich vztah k alkoholu výchovou, trávením volného času a vrstevníky. Práce má dvě části. Teoretická část je napsána na základě odborné literatury a je rozdělena do 7 kapitol. První kapitola pojednává o alkoholu jako značném nebezpečí pro mladistvého. Popisuje příčiny požívání alkoholu, jeho vliv a působení na organismus především u mladistvých a jednotlivé skupiny lidí dle vztahu k alkoholu. Ve druhé kapitole je popsáno společenské prostředí jako prostor pro vytváření vztahu k alkoholu. Třetí a nejrozšířenější kapitola pojednává o rodině jako ochranném a zároveň rizikovém prostředí. Je zaměřena na různé způsoby výchovy dítěte, dále na rizikové a ochranné činitele, ale také na zvláštnosti prevence v různých věkových skupinách. Další kapitoly se zabývají jak dědičnost, vrstevnické skupiny, škola a volný čas ovlivňují mladistvého ve vztahu ke konzumaci alkoholu. Druhá část bakalářské práce je praktická část, která z teoretické části vychází a je postavena na výzkumu. Je stanoven cíl sociálního výzkumu: Cílem šetření byl zjistit přístup mládeže k alkoholu, tzn. v jaké míře konzumují alkohol učni SOU v Sušici. Jsou definovány tři hypotézy. Techniky výzkumu byly dotazníky pro žáky středního odborného učiliště v Sušici a žáky, kteří pokračují v následující nástavbové formě studia. Celkový počet respondentů byl 64

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 212 záznamů.   začátekpředchozí183 - 192dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.