Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  začátekpředchozí18 - 27  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ochrana přírody a krajiny v jižních Čechách - historie a současnost
PFLEGEROVÁ, Adéla
Téma mé práce zní: " Ochrana přírody a krajiny v jižních Čechách historie a současnost". Jak už název vypovídá, ve své práci se věnuji převážně ochraně přírody a krajiny. Na začátku přibližuji první snahy o ochranu přírody na našem území a postupně se dostávám k provopočátkům právní ochrany, tu datujeme přibližně se vznikem Československa. První zákon o ochraně přírody čili, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, byl přijat až po dlouhodobém úsilí českých odborníků a politiků. Na základě tohoto zákona byla vyhlašována chráněná území, chráněné přírodní výtvory, přírodní rezervace, a dále chráněné druhy živočichů, rostlin, nerostů a zkamenělin. O pár let později Česká republika změnila zcela pohled na ochranu přírody a v roce 1992 byl přijat dosud platný zákon č. 114/1992 Sb. Z tohoto zákona jsem vybrala především obecnou ochranu přírody a její základní povinnosti při ochraně přírody a orgány ochrany přírody. Největší pozornost ze zákona jsem věnovala zvláštní ochraně přírody a krajiny, zákon vymezuje tyto kategorie zvláštně chráněných území - NP, CHKO, NPR, NPP, PP, PR.
Porovnání realizace managementu odbornou firmou a vlastníkem pozemku v rámci péče o chráněná území.
VLÁŠKOVÁ, Milena
Cílem bakalářské práce je porovnání výsledků péče o lokality (managementu) v zájmu ochrany přírody, se zaměřením na zvláště chráněná území. Část je prováděna subjektem vybraným na základě výběrového řízení a část je prováděna přímo vlastníkem nebo nájemcem lokality. Jako modelový druh byl vybrán hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica). Úvodní, obecná část (literární rešerše) se věnuje obecné problematice managementu chráněných území. První část tvoří přehled legislativních východisek. Zde je popsána struktura chráněných území, jejich kategorizace legislativní východiska související s managementem chráněných území. Druhá část je věnována obecným a biologickým principům péče o přírodní lokality. Třetí, závěrečná část je věnována plánování, realizaci a financování managementu chráněných území. V úvodu praktické části je nejprve popsána problematika a nároky kriticky ohroženého druhu hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica). Hlavní částí je zhodnocení péče o lokality v kompetenci Krajského úřadu Jihočeského kraje od roku 2004 do roku 2015. Jsou zde popsány principy výběrů dodavatelů prací, zkušenosti a problémy s organizováním výběrových řízení, důvody zavedení systému dotací pro vlastníky a nájemce pozemků a zhodnocení výsledků péče na modelových lokalitách, jejichž charakteristika je rovněž uvedena v této části.
Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Lužické hory
Zícha, Jan
Cílem práce bylo zhodnotit 14 maloplošných zvláště chráněných území, které se nachází v chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Toto hodnocení proběhlo s využitím Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005). Celková výměra hodnocených území činí 286,75 ha. Stav 2 území byl hodnocen jako vynikající (stupeň 1), 9 území bylo hodnoceno jako dobré (stupeň 2), 3 území jako průměrné (stupeň 3). Péče byla u 4 území vyhodnocena jako vynikající (stupeň 1), u 9 území jako dobrá (stupeň 2) a u 1 byla hodnocena jako průměrná (stupeň 3). U stavu byla nejlépe (nejvýše) ohodnocena kritéria zachovalost a struktura, nejhůře (nejníže) bylo hodnoceno kritérium jiné negativní vlivy. Z kritérií péče byla nejlépe hodnocena kritéria dokumentace, nejhůře hodnoceno bylo omezování vnějších negativních vlivů. Nejlépe byl hodnocen stav PP Pustý zámek, nejhůře stav PR Vápenka. Nejlépe byla hodnocena péče o PP Louka u Brodských, nejhůře o PR Vápenka.
Možnosti a limity rozvoje cestovního ruchu Mikroregionu Šumava - Západ
Hadrabová, Kateřina ; Silovská, Hana (vedoucí práce) ; Kramulová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem cestovního ruchu na regionální rozvoj, dále charakterizuje turistický region Šumava a především obsahuje analýzu cestovního ruchu v samotném Mikroregionu Šumava - Západ. Praktická část práce je tvořena rozhovory se dvěma starosty obcí v řešeném území, a také vyhodnocením dotazníků od návštěvníků tohoto mikroregionu. Cílem této práce je zhodnotit potenciál Mikroregionu Šumava - Západ, zejména z hlediska jeho přírodních a kulturních atraktivit oproti jiným částem Šumavy, dále posoudit aktuální zázemí pro cestovní ruch a stanovit další možnosti a limity rozvoje letního a zimního cestovního ruchu v tomto mikroregionu.
Vliv liniové stavby na přírodu a krajinu
LEPIČOVÁ, Jana
Práce je zaměřena na vliv liniové stavby na přírodu a krajinu na příkladu modernizace IV. Železničního koridoru v trase: Nemanice I. ? Ševětín. Shrnuji, porovnávám a hodnotím ve vymezeném úseku vliv záměru modernizace na zátěži krajinného rázu, vymezení zvláště chráněných území v dané lokalitě a porovnávám varianty modernizace.
Možnosti a limity socioekonomického rozvoje v regionu Šumava
Staňková, Lucie ; Silovská, Hana (vedoucí práce) ; Schuster, Karel (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na limity a příležitosti rozvoje v regionu Šumava. Tento region se vyznačuje především tím, že se na jeho území vyskytují rovnou tři typy zvláště chráněného území -- národní park, chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace. Ve své práci se zabývám otázkou souladu socioekonomického rozvoje tohoto území s principy ochrany přírody a udržitelného rozvoje. Hlavním cílem mé práce je vymezení možností, klíčových aktivit a dopadů na daný region v souvislosti s výskytem příslušných typů chráněných územních útvarů. Dále se snažím o objasnění současné situace, k čemuž přispěly získané informace z rozhovorů se třemi aktéry rozvoje, analyzování strategických dokumentů a vyhodnocení již zrealizovaných projektů v regionu.
Socioekonomický a environmentální vývoj ve zvláště chráněných územích
Homola, Jakub ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kramulová, Jana (oponent)
Analýza environmentálních, ekonomických a sociálních efektů, které vznikají v území v souvislosti s jeho vyhlášením za "zvláště chráněné". Tento zpřísněný režim ochrany přírodních a krajinných hodnot, omezující možnosti využívání území, přináší různé důsledky, které budu analyzovat. Teoretická část je založena na analýze české a mezinárodní legislativy chráněných území -- zejména Soustavy Natura 2000 a programu UNESCO Člověk a biosféra. Důležitým výstupem této části práce je popsání účelů vyhlašování zvláště chráněných území. Analytická část ilustruje skutečný vývoj v chráněných územích, včetně historického kontextu. Závěrečná, generalizující, část charakterizuje vysledované jevy, které se obecně vyskytují jako důsledek vyhlášení chráněného území.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   začátekpředchozí18 - 27  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.