|
|
Zvláštnosti ošetřovatelské péče o dítě do 6 let s popáleninami
KUČEROVÁ, Radka
Zvláštnosti ošetřovatelské péče o dítě do 6 let s popáleninami Současný stav Tato bakalářská práce se zabývá zvláštnostmi ošetřovatelské péče o dítě do 6 let s popáleninami. Děti patří do jedné z rizikových skupin ohrožených termickým poraněním. Popáleniny u dětí vznikají nejčastěji v domácím prostředí. Léčba popálenin je dlouhodobá a bolestivá, protože zahrnuje chirurgické výkony, jako je nekrektomie, nekrotomie a autotransplantace. Po zahojení popálenin vznikají jizvy, které mohou dítě poškodit fyzicky i psychicky. Následná rehabilitace vyžaduje trpělivost a důslednost. Teoretická část této práce se věnuje popáleninám u dětí. Zabývá se faktory ovlivňující závažnost popáleninového traumatu. Mezi tyto faktory patří mechanismus úrazu, lokalizace, rozsah, hloubka poranění a věk jedince. Dále se práce věnuje prvnímu ošetření popálené plochy dítěte, kde jsou popsána opatření nutné pro zabezpečení stavu dítěte. Léčba popálenin je rozdělena na konzervativní a chirurgickou. Cíle práce a výzkumné otázky Cílem této práce bylo analyzovat zvláštnosti ošetřovatelské péče o dítě do 6 let s popáleninami. Dalším cílem bylo zjistit, jak sestry uspokojí potřeby dítěte s popáleninami. K dosažení cílů byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky. Otázka 1: Jaké jsou zvláštnosti ošetřovatelské péče u dětí s popáleninami? Otázka 2: Jak probíhá následná péče u dětí s popáleninami? Otázka 3: Které hlavní potřeby je nutné uspokojit u dětí s popáleninami? Otázka 4: Jaká je problematika v uspokojování vyšších potřeb dítěte s popáleninami? Metodika práce V této bakalářské práce bylo provedeno výzkumné šetření kvalitativní metodou, pomocí polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněného pozorování. Před uskutečněním výzkumného šetření, bylo požádáno o souhlas hlavní a vrchní sestry na popáleninové klinice, které s výzkumným šetřením souhlasily. Rozhovory byly prováděny se šesti sestrami, které mají zkušenosti s ošetřováním dětí s popáleninami. Rozhovory probíhaly s každou sestrou zvlášť a byly zaznamenány písemnou formou. Pro účely rozhovoru bylo vytvořeno 29 stěžejních otázek (viz příloha 1) a další byly doplněny během rozhovoru v závislosti na odpovědích sester. Pozorování bylo zúčastněné a byly pozorovány čtyři sestry na oddělení JIP. Před samotným pozorováním byl sestaven pozorovací arch (viz příloha 2) a sestry byly sledovány během denních služeb. Výsledky Z výzkumného šetření vyplynulo, že ošetřovatelská péče o dítě s popáleninami má svá specifika. V rozhovorech sestry uváděly, že v rámci výživy je důležitý dostatek bílkovin a tekutin. Ohledně vylučování sestry uvedly, že pokud je popálen genitál, zavedou podle ordinace lékaře permanentní močový katétr, (dále jen PMK). Další specifika má léčba bolesti. Všechny sestry uvedly, že bolest kontrolují pravidelně. Kromě analgetik se zmínily i o alternativních metodách léčby bolesti. Další oblastí byl spánek. Všechny sestry odpověděly, že od rodičů zjišťují spánkové rituály, pro snadnější usínání dítěte. Na otázky týkající se potřeb dítěte, dělalo sestrám problém přesné vyjmenování potřeb. Nebyly schopny pojmenovat potřeby. Z výsledků pozorování bylo potvrzeno, že sestry dodržují zásady ošetřovatelské péče o dítě s popáleninami, tak jak uváděly při rozhovorech. Sestry dodržovaly aseptický přístup a zvýšenou hygienu genitálu při zavedeném PMK. Závěr Výzkumné šetření ukázalo, že sestry pracující na klinice popálenin jsou plně kvalifikovány v oblasti ošetřovatelské péče o popálené dítě. Sestry znají specifika ošetřovatelské péče, výživy, vyprazdňování, hygieny, spánku a potřeb dítěte. Jsou si vědomy, že u popálenin je důležité dodržovat aseptický přístup, což znamená používat sterilní a jednorázové pomůcky a ochranný oděv. Při rozhovorech se sestrami bylo obtížné získat informace ohledně potřeb dítěte a jejich uspokojování. Z rozhovorů a pozorování vyplynulo, že se sestry v rámci svých možností snaží uspokojovat potřeby dítěte.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu v komparaci s kojeneckými ústavy v ČR
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá pěstounskou péčí na přechodnou dobu v komparaci s kojeneckými ústavy v ČR. Teoretická práce se zabývá vývojem dítěte do 3 let věku,vymezením základních pojmů, historií náhradní rodinné péče a ústavní výchovy, legislativou, vymezením pěstounské péče na přechodnou dobu, vymezením kojeneckých ústavů a diskusí. Cílem bakalářské práce je na základě studia odborné literatury představit systém pěstounské péče na přechodnou dobu v komparaci se systémem kojeneckých ústavů a zjistit, jaký typ péče o dítě je přínosnější pro dítě a pro stát. Pro naplnění cíle byl využit kvalitativní výzkum formou sekundární analýzy dat. Pro naplnění cíle jsem si zvolila 2 výzkumné otázky: Jaký typ péče je pro dítě přínosnější z hlediska základních potřeb, jaký typ péče je přínosnější pro stát z hlediska finančních nákladů, či personálního zajištění?
|
|
|
Mýty a skutečnosti v náhradní rodinné péči
VLASATÁ, Sabina
Tato bakalářská práce se zabývá mýty a skutečnostmi, které provázejí náhradní rodinnou péči. Cílem práce bylo zjistit informovanost obyvatel Středočeského kraje o náhradní rodinné péči. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje důležité pojmy, se kterými je tato problematika spojena, jako je například adopce, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručnictví, atd. Zabývá se také potřebami dítěte a základními funkcemi rodiny, které jsou pro správný a kvalitní vývoj dítěte velice důležité. Práce dále popisuje, jak probíhá proces zprostředkování náhradní rodinné péče a jaké jsou požadavky na žadatele, nachází se zde také informace o spisové dokumentaci žadatele a dítěte. Dále se práce věnuje ministerstvům, která se podílejí na péči o dítě mimo jeho rodinu. Ve své práci se také věnuji mýtům, které často provázejí náhradní rodinnou péči, jedná se například o mýtus, který zahrnuje procento dětí, které se vrací zpět do své biologické rodiny či k blízkým příbuzným. Praktická část této bakalářské práce je zpracovávána kvantitativní metodou pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor představuje 100 respondentů, kteří jsou obyvateli Středočeského kraje tvoří ho 68 žen a 32 mužů. Otázky v dotazníku byly směřovány tak, aby zodpověděly stanovené výzkumné otázky, které tato práce obsahuje. Po vyhodnocení dotazníku byla data zpracovávána do grafů. Na základě těchto grafů jsem v diskusi odpověděla na stanovené výzkumné otázky a vyhodnotila, kolik procent obyvatel vzorku ze Středočeského kraje ví, co znamená pojem adopce, pěstounství a poručnictví. Kolik procent respondentů by volilo adopci, pokud by nemohli mít své vlastní dítě a kolik procent z nich by k adopci zvolilo dítě stejné národnosti. Dále jsem díky výzkumným otázkám zodpověděla, kolik procent respondentů ví, kde by ve svém okolí hledali nějakou formu institucionální péče o dítě do věku 3 let a kolik procent ví, která ministerstva se podílejí na institucionální péči o dítě mimo jeho rodinu.
|
|
|
Kvalita života u dětí v domovech pro děti ve věku od 10 do 18 let v Praze.
KLOUDOVÁ, Markéta
Předkládaná práce hodnotí kvalitu života dětí v dětských domovech ve věku 10 - 18 let. Teoretická část se zabývá definováním pojmů náhradní výchova, náhradní rodinná péče a ústavní péče. V další části práce popisuje vývojovou periodizaci člověka, cíleně se věnuje věkové kategorii pubescentů a adolescentů. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na kvalitu života a cirkadiánní rytmy. V praktické části jsou zpracovány výsledky z dotazníkového šetření, které proběhlo ve třech dětských domovech v Praze. Pro výzkumnou část byl použit standardizovaný dotazník pro děti ComQOL - česká verze. Cílem bylo zjistit kvalitu života dětí týkající se především cirkadiánních rytmů a na základě zjištěných dat vyhodnotit návyky v dodržování spánkového režimu a celkové spánkové hygieny u dotazovaných dívek a chlapců z vybraných dětských domovů. U obou věkových skupin bylo zjištěno nedodržování pravidelnosti spánkové hygieny zejména o víkendech, kdy doba spánku je odkládána do pozdějších nočních hodin.
|
|
|
Věkové složení dětí ve třídách mateřských škol
RYKLOVÁ, Simona
Cílem a smyslem mé bakalářské práce je zmapovat názory učitelek mateřských škol na práci ve třídách heterogenních a ve třídách homogenních. Pojmenuji pozitiva a negativa obou variant. Klíčové otázky, na které chci najít odpověď: ? jaké je optimální složení třídy z pohledu učitelek MŠ z hlediska věku dítěte ? která z variant homogenní/heterogenní je učitelkami preferována a proč Teoretickou část věnuji socializaci předškolního dítěte v rodině jako primární sociální skupině a dále popíši problém socializace předškolního dítěte v institucionálních zařízeních. Problematiku věkového složení tříd přiblížím z pohledu RVP PV a alternativních vzdělávacích programů. Praktická část je zaměřena na zjištění názorů učitelek mateřských škol. K výzkumu bych ráda použila dotazník, který poté kvantitativně zpracuji a provedu pozorování jak ve třídách homogenních, tak i heterogenních. Zde se zaměřím na úroveň socializace dětí.
|
|
|
Dítě jako oběť domácího násilí
JANŮ, Alena
Domácí násilí je v současné době chápáno jako významný společenský problém, je to forma násilí, která je rozšířená po celém světě, ve všech kulturách i všech sociálních vrstvách. Domácí násilí je ve většině případů směřováno proti ženám, v menší míře jsou oběťmi také muži nebo senioři. Jako na nepřímou oběť domácího násilí je třeba hledět na děti, které žijí v rodinách ohrožených domácím násilím. Domácí násilí neohrožuje totiž pouze samotnou oběť, ale i děti, které jsou přítomny násilných ataků mezi rodiči. Práce, která je právě zaměřena na děti jako oběti domácího násilí, je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části bylo cílem vysvětlení základních pojmů v dané oblasti. V úvodu bylo důležité poukázat na význam rodiny, její základní funkce a nezastupitelnou roli v uspokojování potřeb všech svých členů. Další část je věnována vysvětlení definice domácího násilí, klíčovým znakům násilí v rodině, jeho druhům a formám, rovněž obětem domácího násilí. V souvislosti se zaměřením na dítě jako oběť domácího násilí je objasněn syndrom CAN jako problematika týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte. V neposlední řadě je popsán možný dopad přítomnosti domácího násilí v rodině na psychiku a vývoj dítěte. Dále je v práci shrnuta možnost právní ochrany osob ohrožených domácím násilím, včetně intervence a pomoci obětem. V praktické části práce byly zpracovány výsledky kvantitativního výzkumu, a to jak ze statistik Intervenčního centra pro pomoc obětem domácího násilí při Diecézní charitě České Budějovice, tak údaje na základě rozeslaného dotazníku orgánům sociálně-právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Cílem práce bylo zjistit, zda se v Jihočeském kraji odehrává domácí násilí převážně v rodinách s dětmi a jaký vliv má přítomnost domácího násilí v rodině na psychický vývoj dítěte. Na základě poskytnutých údajů byl zjištěn celkový počet domácností s domácím násilím, ve kterých byly přítomny nezletilé děti, celkový počet ohrožených dětí, i dopad přítomnosti násilí mezi dospělými členy domácnosti na psychiku přítomných dětí.
|
|
|
Zdravotně sociální dopady střídavé péče na dítě mladšího školního věku
KRÁSNÁ, Jana
Sociální dopady střídavé péče na dítě mladšího školního věku V současné době je rozvod považován za velmi dobré řešení jakéhokoliv nesouladu v manželství. Považuji proto za velmi potřebné se zabývat především dětmi, které z rozvedených rodin pocházejí, protože právě oni jsou rozpadem rodiny zasaženy nejvíce. Jsou to právě děti, které si většinou ze všeho nejvíce přejí, aby měly rodinu jako dříve a hlavně aby i nadále měly oba svoje milované rodiče, otce i matku a neztratily je. Ve své bakalářské práci jsem se proto zaměřila na problematiku střídavé péče. Tato možnost se v soudní praxi objevila před 13 lety novelou zákona o rodině, jejím smyslem je zachovat dítěti i nadále přítomné oba rodiče a širší rodinu. Tento způsob péče by tedy měl co nejvíce vycházet z potřeb dítěte. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou dopady střídavé péče na dítě mladšího školního věku, také zda je střídavá péče naplňuje potřeby dítěte lépe než výhradní péče jednoho rodiče. Mezi dotazovanými jsem také zjišťovala, co považují za pozitiva a co za negativa střídavé péče. Dotazovanými byli pracovníci orgánů sociálně právní ochrany dětí jednotlivých měst České republiky, dále psychologové a rodiče, kteří se střídavou péčí mají zkušenosti. Pro sběr dat jsem použila metodu kvantitativní distribuce anonymních dotazníků, které byly sestaveny z otázek, jež jsem měla připraveny pro rozhovor. Tímto se tedy zasílané dotazníky velmi podobají rozhovorům. Z výsledků výzkumu, které byly vyhodnocovány kvalitativní metodou tedy vyplývá následující: Jako pozitivní dopad střídavé péče je dotazovanými považováno zachování obou rodičů. Naopak jako negativní dopad je hodnoceno časté stěhování a nestabilní prostředí pro dítě. Nejčastěji užívaný a osvědčený interval pro střídání je interval týdenní. Za pozitiva střídavé péče je považována především aktivní přítomnost obou rodičů na výchově dítěte, a také jeho lepší připravenost pro partnerský život a lepší zvládnutí rozvodu. Jako negativní je opět označována častá změna prostředí pro dítě. Dále z výsledků vyplývá, že potřeby dítěte by měly být díky střídavé péči naplněny podobně jako je tomu v rodině.
|
|
| |
|
|
Dětský domov jako jedno z východisek v situaci nefunkční rodinné péče
ŘEPÁSKOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá vztahy mezi rodiči a dětmi v rodině, funkcí a poruchami funkce rodiny, výchovou a socializací dítěte v prostředí dětského domova. Teoretická část charakterizuje rodinu a faktory, které do péče o dítě vstupují. Dále popisuje zdravý vývoj dítěte, naplnění dětských potřeb, které umožňuje pouze kvalitní vztah mezi rodičem a dítětem. Zabývá se otázkou sanace rodinného prostředí a možnostmi náhradní výchovné péče, především v dětském domově rodinného typu. Praktická část charakterizuje současnou kvalitu péče o děti v zařízení dětského domova rodinného typu, a podporu její optimalizaci, předkládá přehled důvodů umístění dětí do dětského domova. Popisuje a analyzuje socializační aspekty výchovy v pěti dětských domovech regionu Středočeského kraje. Výsledky dotazníkového šetření ukazují na možnost uspokojivé výchovy a sociální adaptace dítěte v prostředí péče v dětském domově.
|
|
|
Dětský domov a jeho úloha při řešení sociální situace dítěte
JANEČKOVÁ, Jana
Dětský domov je zařízení, kde jsou děti, jejichž rodiče se o ně nemůžou, neumějí či nechtějí postarat. Poskytuje péči jejímž cílem je zabezpečit dítěti vše potřebné pro jeho dobrý vývoj, a to v prostředí, které se snaží, co nejvíce přiblížit rodinnému. Děti jsou do dětského domova umisťovány hlavně na základě rozhodnutí soudu. Sociální situace dítěte je v kontextu práce chápána jako situace a okolnosti, kdy je nutné poskytnout dítěti ochranu nebo pomoc na základě zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zejména taková situace, která vede k nařízení ústavní výchovy. Cílem práce bylo blíže zmapovat jakou úlohu hraje dětský domov při řešení sociální situace dítěte. Data byla získána v rámci kvantitativního výzkumu, jehož cílem je ověření či vyvrácení stanovených hypotéz. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování, technika rozhovoru. V rámci výzkumné části byly stanoveny 3 hypotézy.
|
host ::
RSS.