|
|
Vliv pratotechnických postupů na uplatnění Plantago lanceolata L. v trvalých travních porostech.
WORTNER, Pavel
Diplomová práce se zabývá problematikou travních porostů, jejich rozdělením, obhospodařováním, ošetřením a výživou. Dále pak botanickým složením travních porostů a nejvýznamnějšími druhy plevelných rostlin, uplatněním leguminóz a fixací N rostlinami. V další části pak popisem a uplatněním dvouděložných bylin a jejich hospodářským významem. Dále pak stanovením vodního a výživného režimu na sledovaných lokalitách a výživou a hnojením porostů dvouděložných bylin a konzervací a skladování píce. Stěžejním úkolem této práce je problematika jitrocele kopinatého (Plantago lanceolata L.) jeho ekologie a zapojení v různých porostových typech. Samostatná kapitola se věnuje popisu biologie, opylení, fenologie a agrotechniky jitrocele. Poslední kapitola popisuje léčivé látky a využití jitrocele ve farmacii. Ve druhé části práce jsou pro dokreslení poznatků o výskytu Plantago lanceolata doplněny výsledky vlastního pozorování (tabulky a grafy) znázorňující zapojení P. lanceolata v různých typech travních porostů a to ve dvouletém sledovacím období.
|
|
|
Vliv způsobů a intenzity využívání na fytocenologický vývoj a biodiverzitu travních porostů.
KONDRÁTOVÁ, Petra
Hlavním úkolem této diplomové práce bylo posouzení vlivu způsobů a intenzity využívání na fytocenologický vývoj a biodiverzitu travních porostů. Tato práce zahrnuje travní porosty z hlediska jejich rozdělení, různých způsobů obhospodařování a využití. Důležitým úkolem této práce bylo hodnocení výskytu rostlinných druhů na travních porostech ležících na vytipovaných lokalitách České Budějovice, Slavošovice a Radostice. Dále se pak tato práce zabývá stanovením vodního výživného režimu na lokalitě ponechané ladem. Poznatky o výskytu rostlinných společenstev byly doplněny o výsledky vlastního pozorování na těchto lokalitách. Na základě zjištěných poznatků byly zpracovány tabulky a grafy, které potvrzují a v některých případech i vyvracejí údaje o výskytu rostlinných druhů v závislosti na odlišném způsobu obhospodařování travních porostů (kosená, spásaná, ležící ladem).
|
|
|
Biologické vlastnosti a podmínky uplatnění popínavých jetelovin v trvalých travních porostech
KRATOCHVÍLOVÁ, Eva
Tématem této bakalářské práce jsou popínavé jeteloviny. Literární rešerše shrnuje význam a ekologické požadavky druhů hrachor luční (Lathyrus pratensis) a vikev ptačí (Vicia cracca) a popisuje porostové typy s výskytem popínavých jetelovin. Jeteloviny mají výbornou píci, ale obsahují i některé antinutriční látky a jsou také často napadány chorobami a škůdci. Problémem popínavých jetelovin je obtížné semenářství, které stěžuje nestejnoměrné dozrávání a pukavost lusků, dormance a tvrdoslupečnost semen. V praktické části byly na vybraných lokalitách s výskytem popínavých jetelovin provedeny botanické snímky. Tyto lokality byly mezi sebou porovnány z hlediska porostové skladby. Na lokalitách byly sbírány lusky hrachoru lučního a vikve ptačí. Semena byla po vyluštění použita k určení vzcházivosti a klíčivosti.
|
|
|
Vliv trvalých travních porostů na jakost vod
DVOŘÁKOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem trvalých travních porostů na jakost vod. V úvodní části je uveden seznam souvisejících pojmů a historický vývoj travních porostů na území České republiky. Následující část popisuje současné využití trvalých travních porostů na našem území. Stěžejní částí práce je vliv trvalých travních porostů na jakost vod a jsou zde uvedeny i příkladové studie zabývající se touto problematikou. Cílem práce je popsat vliv travních porostů na jakost vod a zdůraznění důležitosti udržet si travní porosty v naší krajině.
|
|
|
Srovnání erozního ohrožení půdy u různých typů pícních porostů a technologií jejich pěstování
JIRSOVÁ, Monika
Bakalářská práce se věnuje rozdělení, pěstování a významu různých druhů pícnin ve vztahu k eroznímu ohrožení půd v podmínkách České republiky. V první části je zaměřena na zhodnocení příčin a průběhu degradace půd v současnosti a následný vývoj půdy v podmínkách očekávaných změn klimatu. Mezi nejzávažnější degradační faktory patří pedokompakce, dehumifikace, zábory půd, špatná infiltrace, vodní a větrná eroze. Jen vodní erozí je v České republice ohroženo 42 % zemědělské půdy. V další části bakalářské práce je uveden význam různých druhů luskovin, trvalých travních porostů, širokořádkových plodin a jejich vliv na erozní ohrožení půdy. V neposlední řadě jsou v práci shrnuta organizační, technická a agrotechnická protierozní opatření. Jsou charakterizovány možnosti jejich využití, účinnost a náročnost.
|
|
|
Vliv různých způsobů hospodaření na trvalé travní porosty
SEJPKOVÁ, Jana
Řešeným tématem je posouzení vlivu různých způsobů hospodaření na trvalé travní porosty, ať už se jedná například o spásání porostu hospodářskými zvířaty, sečení, nebo o různá agrotechnická opatření. Cílem bylo si uvědomit a podat návrh, který způsob hospodaření na trvalých travních porostech je výnosnější, na kvalitu pícní biomasy nejkvalitnější a popřípadě, jaký vliv může mít na porostovou skladbu píce. Obhospodařování travního porostu je nezbytnou činností zemědělců, neboť travní porosty jsou jednou z hlavních složek krmivové základny pro hospodářská zvířata a zároveň se podílejí na některých funkcích mimoprodukčního zemědělství. Kdyby se na travních porostech nehospodařilo, docházelo by k sukcesi a následně ke klimaxovému stavu lesa. Rovněž je důležité respektování přirozeného potenciálu stanoviště, zachovávání biodiverzity agroekosystému a minimalizování negativního dopadu civilizace na životní prostředí.
|
|
|
Vliv pastvy masného skotu na utváření porostové skladby a rozvíjení mimoprodukčních funkcí travních porostů
TRNKOVÁ, Ivana
V letech 2005 až 2006 byl v oblati Šumavy (Kaplice) v nadmořských výškách 550 {--} 850 m.n.m sledován vliv pastvy masných plemen skotu na složení pastevního porostu. Zároveň byl sledován vliv různých způsobů obhospodařování travních porostů na jejich porostovou skladbu a mimoprodukční funkce. V pastevním porostu převažovaly travní a vikvovité druhy. Na lokalitě ponechané ladem převažovaly bylinné druhy. Na kombinovaně využívané lokalitě (pastva, seč) byl zjištěn vyšší výskyt smetánky lékařské (Taraxacum officinale), jetele lučního (Trifolium pratense ) a srhy laločnaté (Dactylis glomerata ).
|
|
|
Vliv pratotechnických postupů na botanickou skladbu a biodiverzitu travních postupů.
KONDRÁTOVÁ, Petra
Bakalářská práce se v první části věnuje rozdělení, významu trvalých travních porostů, působení vlivů na travní porosty, údržbě a obnově travních porostů. V samostatných kapitolách je zmíněn vliv ekologických podmínek na porostovou skladbu a význam biodiverzity. Poslední kapitola se věnuje indexům druhové diverzity a pestrosti. Druhá část bakalářské práce pojednává o výsledcích zkoumání získaných z různých typů travních porostů ležících na lokalitách České Budějovice, Slavošovice a Radostice. V třetí závěrečné části jsou zpracovány tabulky a grafy, které znázorňují stav porostové skladby v travních porostech při působení různých pratotechnických postupech.
|
|
|
Vliv různých způsobů agrotechniky a využití na fytocenologické složení travních porostů.
VÁCLAVÍK, Petr
Cílem práce je posouzení vliv způsobu obhospodařování a frekvence využívání travních porostů na výnos a kvalitu pícní biomasy travních porostů a návrh doporučení k využívání ověřených travních porostů.Sledovaná oblast byla v okolí Kašperských Hor, kdy byly vybrány tři různé pastviny. Botanické snímky byly prováděny na pastvině Lídlovy Dvory, Nebe a Ovčárně. Následně byl proveden analýza porostové skladby s agrotechnikou.
|
|
|
Vliv hnojení a frekvence kosení na porostovou skladbu, produkci a kvalitu píce travního porostu
SMRŽ, Jan
V roce 2003 byl na stanovišti Jevíčko založen dlouhodobý maloparcelkový pokus. Sledování probíhalo v letech 2006 a 2007. Byly použity čtyři intenzity využívání (čtyři, tři, dvě a dvě seče ) a čtyři úrovně hnojení (bez hnojení, PK, N90PK, N180PK). Průměrná produkce sušiny travního porostu byla 6.99 t.ha-1, což byla statisticky vysoce průkazná (P 0.01) redukce výnosu tří a čtyřsečného využívání ve srovnání s dvousečnými variantami. Počet přítomných botanických druhů kolísal mezi 17.8 a 27.6. Intenzita sečení zvyšovala statisticky vysoce průkazně (P 0.01) koncentraci NL (z 116.6 na 149.8 g kg-1 sušiny), produkci NL (z 787.4 na 951.1 kg.ha-1), koncentraci NEL (z 5.09 na 5.57 MJ.kg-1 sušiny), koncentraci NEV (z 4.81 na 5.41 MJ.kg-1 sušiny), koncentraci PDIE (z 75.1 na 83.3 MJ.kg-1 sušiny), a koncentraci PDIN (z 68.9 na 89.2 MJ.kg-1 sušiny) ve srovnání s extenzivním využíváním. Intenzivní systémy vysoce průkazně (P 0.01) snižovali koncentraci vlákniny z 292.2 na 234.2 g.kg-1 sušiny. Hnojení N vysoce průkazně (P 0.01) zvyšovalo produkci sušiny (z 4.77 na 9.92 t.ha-1), koncentraci NL (z 123.4 na 140.9 g.kg-1 sušiny), produkci NL (z 545.7 na 1285.4 kg.ha-1) a koncentraci PDIN (z 68.5 na 83.8 g.kg-1 sušiny) ve srovnání s nehnojenou variantou.
|
host ::
RSS.