|
|
Alternativy léčby hypertenze v ČR a jejich vliv na ošetřovatelskou péči
HOLAROVÁ, Erika
Diplomová práce byla vypracována na téma: Alternativy léčby hypertenze v ČR a jejich vliv na ošetřovatelskou péči. Hypertenze patří mezi nejčastější onemocnění kardiovaskulárního systému a zároveň je nejčastější příčinou mortality a morbidity v České republice. Vysoký krevní tlak se v dnešní době vyskytuje čím dál tím častěji a je mnohdy pacienty podceňován. Proto je důležitá jeho léčba, ale také především jeho prevence. Sestra by měla umět pacienta s hypertenzí navést na správnou cestu a poradit mu především v oblasti preventivního opatření vzniku hypertenze, ale také zároveň by mu měla být nablízku při léčbě vysokého krevního tlaku ostatními metodami. Byly prováděny dva typy rozhovorů se sestrami a s pacienty na kardiologickém oddělení nemocnice České Budějovice, a.s, kardiologickém oddělení nemocnice Na Homolce, a.s. a na interním oddělení nemocnice Klatovy, o.p.s. V obou rozhovorech jsme se nejdříve zaměřili na identifikační údaje sester i pacientů a následně byli otázky směřovány na zodpovězení našich předem stanovených výzkumných otázek. Dle výsledků ze získaných dat z rozhovorů se sestrami i s pacienty bylo zjištěno, že není rozdíl v poskytované ošetřovatelské péči pacientům léčených farmakologicky a pacientům léčených nefarmakologicky. Jednotlivé alternativy léčby hypertenze tedy nemají vliv na ošetřovatelskou péči. Výzkumná otázka 1 zněla: Jsou rozdíly v ošetřovatelské péči u hypertenze léčené farmakologicky a hypertenze léčené alternativně? Výzkumná otázka 2 zněla: Mají alternativy léčby hypertenze vliv na ošetřovatelskou péči? Obě tyto výzkumné otázky jsou zodpovězeny dle získaných dat z rozhovorů se sestrami i z rozhovorů s pacienty. Výzkumná otázka 3 zněla: Vidí pacienti alternativní léčbu hypertenze jako součást léčby tohoto onemocnění? Tato otázka je odpovězena ze získaných dat z rozhovorů s pacienty. Jelikož bylo během šetření zjištěno, že nejsou rozdíly v poskytované ošetřovatelské péči pacientům s léčbou farmakologickou či léčbou nefarmakologickou a alternativy léčby hypertenze nemají vliv na ošetřovatelskou péči, je nutné obě skupiny pacientů řádně edukovat a kontrolovat jim hodnoty krevního tlaku. Vhodným doporučením je uspořádat další výzkumné šetření v problematice edukace pacienta o režimovém opatření při nefarmakologické léčbě arteriální hypertenze.
|
|
|
Možnosti těhotenství po transplantaci srdce
CHVOJKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá možnostmi těhotenství žen ve fertilním věku po transplantaci srdce. Cílem je zjistit zda jsou v ČR ženy po transplantaci srdce, které otěhotněly, porodily dítě, snaží otěhotnět anebo se alespoň zajímají o těhotenství. Kvalitativní výzkum využívá dotazníkové metody, která byla směrovaná lékařům pečujícím o pacienty po transplantaci srdce. Dále byl použit nestandardizovaný rozhovor s lékařkou z Ambulance transplantovaných v IKEM a s její pacientkou, která se v současné době snaží otěhotnět. K výzkumu bylo použito pro upřesnění studium osobních dokumentů pacientky snažící se otěhotnět. Z výsledků je patrné, že žen po transplantaci ve fertilním věku je malá skupina. Proto bylo k zjištění výsledku použito zahraniční literatury, která popisuje již úspěšná těhotenství po transplantaci srdce u těchto žen. Rizika těhotenství je nutno rozdělit na rizika pro matku a pro plod. Těhotnou ženu po transplantaci srdce nejvíce ohrožuje hypertenze, dále nebezpečí epizody rejekce štěpu, infekce, těhotenská cukrovka a preeklampsie. Plod je ohrožen nejvíce nebezpečím infekce a předčasným porodem. Většina novorozenců se rodí s nízkou porodní váhou. Potratovost, s porovnáním úspěšných porodů, je relativně nízká. Pokud žena chce otěhotnět, je vždy informována o rizicích spojených s těhotenstvím po transplantaci. Rizika, která ohrožují matku i plod, ale při dobře sledovaném těhotenství se dají snížit na minimum. Práce může být využita pro větší informovanost žen po transplantaci srdce, které chtějí otěhotnět.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Srovnání některých parametrů při neinvazivním vyšetření hypertoniků dvěma metodami - echokardiograficky a impedanční kardiografií s použitím systému HOTMAN
SASSMANNOVÁ, Anna
Echokardiografie je vyšetření srdce pomocí ultrazvuku. Ten umožňuje určit pohyb a polohu srdečních struktur pomocí ultrazvukových pulzních vln odražených od akustických rozhraní. Impedanční měření hrudní hemodynamiky je založeno na změnách elektrické impedance. K těmto změnám dochází hlavně v důsledku činnosti srdce. Při své rytmické činnosti srdce periodicky mění podmínky průtoku krve všemi cévami, čímž se mohou vysvětlit periodické změny impedance s frekvencí srdečního pulsu, které pozorujeme při měření. V této práci popisuji srovnání dvou neinvazivních vyšetřovacích metod {--} echokardiografie a impedanční měření hemodynamiky. Obou těchto metod lze využít při vyšetření pacientů s vysokým krevním tlakem (hypertenzí). Moje měření jsou založena na hemodynamickém pojetí hypertenze a nezohledňovala jsem aktuální léčbu pacienta. Je tedy zhodnocena jeho aktuální situace a hodnoty EF (ejekční frakce) a CI (minutového objemu) jsou srovnávány ve stejném čase a za stejných podmínek.
|
|
|
Zdravotně sociální dopady u pacientů po akutním infarktu myokardu.
HAVLÍČEK, Robert
V klinickém obrazu akutního infarktu myokardu je bolest na hrudi, typicky lokalizovaná v oblasti za hrudní kostí, nebo někdy v oblasti epigastria, která často vyzařuje do krku, levé paže a levého ramene. Stejně tak se mohou vyskytovat anginózní příznaky, jako je dušnost a nepříjemné pocity v nadbřišku. Fyzikální nálezy mohou zahrnovat pocení, bledou chladnou kůži, sinusovou tachykardii a někdy snížení krevního tlaku. Cílem mé diplomové práce je popsat celkový zdravotně sociální dopad. Problematikou akutního infarktu myokardu jsem se poprvé zabýval při studiu jako záchranář. Ve své práci jsem použil metodu klasifikační analýzy dokumentů, komparaci a analogii jejich výsledků navzájem. Hlavním úkolem bylo ukázat, jak lidé po akutním infarktu myokardu žijí, jestli pracují či nikoliv. Grafy ukazují pacientů sociální anamnézu, produktivitu, poměr pohlaví atd. Vzorek pro analyze tvoří 109 pacientů, ze kterých 16 vytváří výsledky pracovní anamnézy, které byly vytvořeny odděleně.
|
|
| |
|
|
Trendy ve spotřebě antihypertenziv za období 2002 - 2007
Krčmaříková, Monika ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Hladká, Libuše (oponent)
V dnešní době stále stoupá počet lidí s diagnózou hypertenze, tedy s trvale zvýšeným krevním tlakem nad 140/90 mm HG. Hypertenze je závažné onemocnění, které může být i smrtelné a které velmi často způsobuje jiná, také smrtelná onemocnění. Pro léčbu hypertenze je doporučováno dodržování zdravého životního stylu a užívání antihypertenziv. Cílem mé práce je zjistit, která z podskupin antihypertenziv a jaká konkrétní antihypertenziva jsou nejvíce předepisována lékaři v daných regionech a jaký je trend celkové spotřeby antihypertenziv v těchto regionech. Data jsem získala od Nymburské pobočky VZP ČR a to o okresu Nymburk, za období 2002 až 2007 a okresech Kolín a Mělník, za období 2004 až 2007.
|
|
|
Fenomén non-compliance u dospělých pacientů oddělení kardiologie.
Červenková, Kristýna ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Jelínek, Pavel (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat míru výskytu fenoménu non-compliance pro léčbu dospělých pacientů oddělení kardiologie Nemocnice v Českých Budějovicích. Informace pro zpracování práce jsem získala prostřednictvím anonymního dotazníku pro pacienty. V teoretické části se zabývám vysvětlením fenoménu non-compliance, hypertenze a také významu komunikace. V praktické části vyhodnocuji získané informace z dotazníků a následně ověřuji stanovené hypotézy. V závěru vlastními závěry hodnotím výsledky zkoumání.
|
host ::
RSS.