|
|
Využití reminiscenčntí terapie při práci se seniory
KLEČKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá využitím reminiscenční terapie v práci o seniory v domovech pro seniory. Je rozdělena na dvě části. V první kapitole je charakterizován pojem stáří a stárnutí, jeho rozdělení, popsány změny, ke kterým v tomto období dochází a dále analýza potřeb. V druhé kapitole se práce se zabývá reminiscenční terapií, jejími funkcemi, významem a využitím v sociálních službách. V této části jsou na kazuistikách, které byly vytvořeny v domově pro seniory ve Veselí nad Lužnicí, popsány jednotlivé funkce reminiscence, tak jak byly v praxi zaznamenány autorkou práce.
|
|
|
VÝZNAM RODINY V PROCESU ZKVALITNĚNÍ INSTITUCIONÁLNÍ PÉČE O KLIENTY S DEMENCÍ
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Práce se zabývá možnými okolnostmi, které ovlivňují spolupráci rodiny klientů s demencí a pečujícím personálem na oddělení se zvláštním režimem. Zkoumá, jaký význam má spolupracující rodina v procesu zkvalitnění institucionální péče o tyto klienty. V textu jsou představeny některé novodobé přístupy v péči o seniory s demencí, v nichž je důležité znát osobní biografii klienta. Nejen v tomto směru má velký význam spolupracující rodina, jež by se umístěním svého seniora do institucionálního zařízení neměla zbavovat odpovědnosti vůči němu. Záleží i na přístupu zařízení a aktivitě pečujícího personálu, který by měl vtáhnout rodinné příslušníky do procesu poskytování péče.
|
|
| |
|
|
Holistické pojetí ošetřovatelské péče v kontextu konceptu Smyslové aktivizace
ŠVEJDOVÁ, Kristýna
Počet klientů s demencí každým dnem stoupá. Tato vážná, duševní nemoc se stává celospolečenským problémem u starších lidí. Nejčastějším degenerativním onemocněním mozku je Alzheimerova choroba. Většina zařízení sociálních služeb nabízí pestré aktivity pro soběstačné, orientované klienty. Jaké aktivizace jsou potom určené klientům, kteří trpí demencí? V mnoha případech žádné. Následkem toho dochází u těchto osob k omezení v oblasti tělesné a duševní. Smyslová aktivizace představuje novodobý koncept, který se snaží pomoct nejen starším klientům, ale právě lidem s onemocněním demence. Snaží se oslovit smysly člověka, které jsou správnou cestou k jeho zdrojům. Cílenou podporou se snaží o uspokojení všech potřeb během přímé ošetřovatelské péče. Pro výzkumnou část byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím metody strukturovaného, zúčastněného pozorování. Pro doplnění informací bylo také využito nestrukturované dotazování. Výzkum probíhal v domově pro seniory se zavedeným konceptem Smyslové aktivizace a v domově pro seniory bez tohoto konceptu. Cílem práce bylo popsat způsoby uspokojení potřeb pacienta s demencí Alzheimerovského typu v kontextu běžné ošetřovatelské péče a péče poskytované v rámci konceptu Smyslové aktivizace dle Lore Wehner. Z výzkumného šetření vyplynulo, že péče poskytovaná dle konceptu Smyslové aktivizace uspokojuje potřeby starších klientů a demencí postižených osob na vysoké úrovni. Sledovat pozitivní změny v oblastech celého člověka je možné, je-li využívána tato aktivizace. Péče, která je poskytována v domově pro seniory bez tohoto konceptu, uspokojuje potřeby klientů. Přesto bylo zjištěno, že je nutné péči orientovat také na psycho-sociální potřeby, které je důležité během přímé ošetřovatelské péče saturovat. Smyslem práce není srovnávat ani vyvozovat jakékoliv závěry. Snahou je poukázat na novější přístup, který přináší mnoho pozitivních změn v přímé ošetřovatelské péči o starší klienty a osoby s onemocněním demence.
|
|
|
Smyslová aktivizace a její využití při poskytování ošetřovatelské péče.
PROKEŠOVÁ, Simona
Smyslová aktivizace v přímé ošetřovatelské péči o staré osoby nabízí konceptuální rámec, jak poskytovat individualizovanou ošetřovatelskou péči. Z demografického pohledu bude seniorů přibývat, v této souvislosti se mluví o nedostatečně zajištěném způsobu poskytovaných služeb, které mají život seniorům prodloužit a zkvalitnit. Současné služby jsou nastavené na akutní péči a především zvládnutí akutního stavu klienta. Politika, jež by vedla ke zkvalitnění péče v domácím prostředí a zkvalitnění nabízených služeb v institucích je prioritou České republiky. Bakalářská práce je psaná jako teoretická. Cílem této práce je popsat metodu Smyslové aktivizace v kontextu realizace ošetřovatelské péče a následně porovnat tuto metodu u nás a v zemích, kde metoda vznikla. K naplnění cíle byla využita sekundární analýza dat stávajících dokumentů vztahujících se k tématice. Smyslová aktivizace sehrává velký potenciál v péči o staré, přestárlé a dementní osoby. Právě tato cílová skupina ztrácí chuť do života a tím jde jejich život nesprávným směrem. Cílem je, aby u každého člověka bylo stáří alespoň dle možností kvalitní. Sestry, které zajišťují péči o tyto nemocné, mohou touto metodou pomoci udržet, obnovit schopnosti, kompetence všedního dne, podpořit a udržovat úroveň soběstačnosti pacienta. Práce je rozdělena do několika kapitol. V první kapitole je popsán současný stav, jehož součástí je nastínění vzniku konceptu, vymezení pojmu Smyslová aktivizace, stáří a stárnutí, demence a projekt Montessori pro seniory. Druhá kapitola je analytická část práce, kde popisujeme zkoumaný problém. V této kapitole najdeme shrnutí cíle práce. To znamená popsání metody Smyslové aktivizace v ošetřovatelské péči a následné porovnání aktivizace v ČR a Rakousku. V poslední kapitole se věnujeme zhodnocení výsledků a doporučení pro navázání metody v praxi. Cílem Smyslové aktivizace je rozšíření metody do většiny sociálních zařízení s ošetřovatelskou péčí. Správnou cestou rozšíření je přivést změnu od vedení ke všem zaměstnancům. Je nutná týmová spolupráce. Hlavním rozdílem metody v ČR a Rakousku je v době působení. V Rakousku se metoda začala rozvíjet již od roku 2008, je tedy více rozšířená a rozvinutá. Zhodnocení výsledků a doporučení pro praxi: Prvky aktivizace se v některých domovech pro seniory již nevědomě a bohužel neřízeně objevují. Hlavním cílem Smyslové aktivizace je zmapovat její body, popsat, vyučovat a uplatnit u všech pečujících ve většině zařízení s péčí o seniory. Podaří-li se nám pomocí této metody najít u klienta druhý a poslední "domov" v životě, splníme její cíl. Závěr: Přínosem této práce je pochopení celistvého konceptu a to, jak zlepšit kvalitu života seniorů a klientů s onemocněním demence. Zároveň by mohla být užitečná pro ty, kteří s takovými klienty pracují a pro zařízení kde se s touto úspěšnou metodou doposud nesetkali.
|
|
|
Teoretická východiska péče o seniory v rezidenčních zařízeních ve spolkové zemi Salzburg v Rakousku
KŘIŽKOVÁ, Petra
Jedná se teoretickou bakalářskou práci, jejímž cílem je poskytnout vhled do problematiky opatrování klientů v zařízeních rezidenční péče ve spolkové zemi Salzburg v Rakousku. První kapitola je věnována problematice stáří a stárnutí. Druhá kapitola se zabývá onemocněním demence, které se výrazně vyskytuje u seniorské populace a jeho dopady na způsob péče. Ve třetí kapitole je představena legislativa ve spolkové zemi Salzburg a teoretická východiska péče o klienty v rezidenčních zařízeních. Jsou teoreticky popsány modely a koncepty péče. Dále jsou představeny nejužívanější koncepty péče, aplikované v praxi. Konkrétně se jedná se o koncept bazální stimulace, koncept validace, koncept smyslové aktivizace a psychobiografický model E. Böhma. Závěr práce je věnován reflexi situace na základě vlastní praxe.
|
|
|
Koncept smyslové aktivizace podle Lore Wehner jako jeden z novodobých přístupů v péči o seniory s onemocněním demencí
ŠÍMOVÁ, Jiřina
Práce se zabývá Konceptem smyslové aktivizace od Lore Wehner jako jedním s novodobých přístupů v péči o seniory s onemocněním různými stupni demence. V úvodu jsou zmíněny kognitivní, tělesné a emoční změny, které jsou charakteristické pro stáří. Dále také změny sociálního zařazení seniora, hodnotového žebříčku a problémy s adaptací na nově vzniklé životní situace. Druhá kapitola je věnována domovům pro seniory a standardům sociální péče. V další části jsou popsány koncepty používané při aktivizaci seniorů, hlavní zřetel pak je kladen na Koncept smyslové aktivizace Lore Wehner, jeho principy a cíle. Bakalářská práce vede ke zhodnocení významu zmíněného konceptu v současné péči o seniory a jeho přínosu pro zlepšování kvality života seniorů postižených různými stupni demence.
|
|
|
Využití biografické anamnézy v péči o klienty s demencí v domovech pro seniory v Českých Budějovicích
ČÁPOVÁ, Pavlína
Základní teoretická východiska: Počet lidí trpících demencí neustále stoupá, zejména z důvodu snížení porodnosti a prodlužování průměrné délky života. Problematice péče o klienty s demencí se věnuje i Světová zdravotnická organizace, která na toto téma sepsala podrobnou zprávu. Souhrn této zprávy vypracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. V tomto souhrnu je uvedeno, že v roce 2011 se počet léčených klientů v ambulantní péči v České republice vyšplhal na číslo 14 932 (z toho 67% žen) s diagnózou F00 (Alzheimerova choroba) a s diagnózami F01 F03 (ostatní demence) na 17 955 (z toho téměř žen). K roku 2010 byl odhadován celosvětový počet nemocných demencí na 35,6 milionů. Společností je člověk s demencí neustále vnímán jako nekomunikativní klient, o kterého je péče velice náročná a složitá (Kopecká, 2012). Demence tedy představuje problém nejen ve sféře bio-psycho-sociální, ale také v ekonomické (Wija, 2012). Základem psychobiografického modelu péče je změnit úhel pohledu na klienta, především jako na osobnost, která má svou vlastní biografickou historii a to individuální, regionální či kolektivní. Za pomoci psychobiografického modelu se péče stává tolerantnější, jelikož je tento model zaměřený především na udržení a podpoření schopnosti sebepéče a udržení a reflektování stávajících schopností klienta, a to zejména schopností psychických (Procházková, 2011). U klientů s demencí je podstatné najít cestu k jejich emočnímu životu, které můžeme dosáhnout znalostí informací z klientovy biografie. Znalost životní cesty klienta také objasní potřeby v péči, které si klient žádá (Kopecká, 2012). Psychobiografický model péče zlepšuje péči o klienta s demencí zejména v oblasti individuální péče a aktivizace klienta. Cíle práce: Pro výzkumné šetření této práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit názor sester na využití biografické anamnézy v domovech pro seniory v Českých Budějovicích a druhým cílem zjistit vliv biografické anamnézy v péči o klienty v domovech pro seniory v Českých Budějovicích, u kterých se biografická anamnéza využívá. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné otázky: Jak nahlíží sestry pracující v domovech pro seniory v Českých Budějovicích na vliv biografické anamnézy v péči o klienty? Další výzkumnou otázkou byla: V jakých oblastech, si myslí sestry pracující v domovech pro seniory v Českých Budějovicích, že biografická anamnéza zlepšuje péči o klienta? Metodika: Výzkumné šetření k tématu využití biografické anamnézy v péči o klienty s demencí v domovech pro seniory v Českých Budějovicích bylo prováděno formou kvalitativního šetření. Technikou sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor se sestrami pracujícími v domovech pro seniory v Českých Budějovicích. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že všechny respondentky shledávají využívání biografické anamnézy jako přínosné v péči o klienty s demencí, zejména v oblasti zlepšení individuální péče, spolupráce s klientem a rodinnými příslušníky a zisku informací o klientovi. Všechny respondentky by chtěly začít využívat biografickou anamnézu v péči o klienty s demencí, i když pro některé z nich by bylo zavedení modelu do praxe problematické, z důvodu nedostatku personálu a rozšíření stávající dokumentace. Závěr: Výsledky výzkumného šetření by mohly sloužit ke změně přístupu v péči o klienty s demencí a ke zkvalitnění této péče. Vrchním sestrám by tato bakalářská práce mohla sloužit jako podkladový materiál k seznámení se s touto problematikou a ke zvážení možnosti zavedení biografické anamnézy do péče o klienty s demencí, jelikož všechny dotazované respondentky uvedly práci s biografií klienta jako přínosnou v péči o klienty s demencí.
|
|
|
Nové koncepty v péči o seniory: Validace Naomi Feil, Psychobiografický model prof. Böhma, Smyslová aktivizace Lohre Wehner
KOUBOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je teoretická a cílem je na základě rozboru odborné literatury a absolvování odborného školení teoreticky popsat tyto nové modely a to jak se vztahují ke klientům a pracovníkům v domovech pro seniory. Součástí práce bude diskuse, v které tyto modely navzájem porovnám. V úvodu definuji pojmy stáří, stárnutí a jeho projevy. Dále se zaměřuji na popis domovů pro seniory, na s nimi související standardy a na pracovníky pomáhajících profesí. V poslední kapitole se věnuji novým konceptům péče o seniory, kterými jsou validace Naomi Feil, Psychobiografický model prof. Böhma a smyslová aktivizace Lohre Wehner. Přínosem této práce je pochopení těchto modelů a to, jak je možné usnadnit a zlepšit kvalitu života klientům. Zároveň může být užitečná pro ty, které o klienty pečují a snaží se jim porozumět.
|
|
|
Ochrana práv a důstojnosti osob s demencí v domově se zvláštním režimem
TETOUROVÁ, Renata
Diplomová práce se zabývá ochranou práv a důstojnosti osob s demencí. Práce zkoumá, jakým způsobem jsou lidská práva garantována a zajišťována jednak mezinárodními lidsko-právními dokumenty, ale zejména jakým způsobem k této problematice přistupuje Česká republika, konkrétně sociální služby, které se řídí standardy sociálních služeb. Práce hledá odpověď, zda jsou standardy kvality sociálních služeb dostatečnou zárukou ochrany lidských práv a důstojnosti osob, konkrétně osob s demencí v domově se zvláštním režimem. Pro toto zjištění používá rozbor vypracovaného standardu kvality sociálních služeb Ochrana práv konkrétního poskytovatele sociálních služeb a nabízí možná východiska vedoucí k zajištění ochrany práv a důstojnosti osob s demencí.
|
host ::
RSS.