|
|
Výskyt rtuti v nivních půdch horního toku řeky Ohře
MILLER, Zbyněk
Cílem této práce bylo jednak shrnout informace o chování rtuti v půdách, zejména posouzení její mobility a biologické dostupnosti, a také ověřit rozsah kontaminace nivních půd pod nádrží Skalka. Tento výzkum se zaměřil na posouzení míry znečištění rtutí v nivních půdách horního toku řeky Ohře u obce Chvoječná, poblíž 230. ř. km. Říční sedimenty horního toku řeky Ohře a přilehlé nivní půdy v záplavových oblastech obsahují vysoké hladiny rtuti. Ve sledované lokalitě byly pro analýzu rtuti odebrány půdní vzorky ze zemědělsky využívaných ploch, u kterých se předpokládalo obohacování rtutí sedimenty vnesenými Ohří. Jednalo se o dva hlavní typy ploch, trvalý travní porost a ornou půdu. Ze zjištěných výsledků lze učinit závěr, že říční splaveniny obohacují nivní půdu o rtuť. Použitá analytická metoda (atomová absorpční spektrometrie, CV-AAS) prokázala, že téměř všechny povrchové půdní vzorky ze záplavové oblasti přesahují nejvyšší povolené hodnoty (pro lehké půdy 0,6 mg.kg-1 a ostatní půdy 0,8 mg.kg-1), které jsou určené pro zemědělské půdy. Orientačně byla zjišťována mobilita rtuti, která se pohybovala do 2,18 %. V půdě byly měřeny i obsahy organických forem rtuti, které dosahovaly na ploše TTP 2 maximálně 0,147 mg.kg-1, u vedlejší plochy S1 pak bylo relativní zastoupení organické rtuti až 10,98 % v hloubce 101-140 cm.
|
|
|
Hodnocení kontaminace ryb ve vybraných rybářských revírech
ČERVENÝ, Daniel
Tato práce se zabývá hodnocením kontaminace ryb vybranými cizorodými látkami z řad toxických kovů, polychlorovaných bifenylů a dioxinů ve vybraných rybářských revírech. Pro účely hodnocení kontaminace byly vybrány rybářsky atraktivní revíry Vltava 20 ? Kořensko (421090), Údolní nádrž Rozkoš (451200), Odrava 1 - ÚN Jesenice (431200) a Vltava 28 P (423040). Odlovy byly prováděny pomocí elektrických agregátů a rybářských udic. Sledování obsahu cizorodých látek bylo prováděno ve svalovině ryb odlovených v dané lokalitě. Ve svalovině ryb byly sledovány koncentrace Hg, Cd, Pb, PCB, DDT, HCH, HCB, a dioxinů.
|
|
|
Obsah rtuti v hubách z území poblíž nádrže Skalka
SZABOVÁ, Martina
Metodou AAS (AMA-254) byla rtuť stanovena ve 64 vzorkách 15 druhů plodnic jedlých druhů hub. Houby byly shromážděny z lesů poblíž nádrže Skalka. Nejvyšší obsah 15,5 mg/ kg suš. byl zaznamenány ve vzorku hřibu smrkového (Boletus edulis). Obsah rtuti se velmi dobře shodoval s koncentracemi, které jsou běžné na neznečištěných lokalitách. Proto konzumace hub ze sledované lokality nepředstavuje zdravotní riziko.
|
|
|
Nebezpečné látky v elektrozařízení
VÁVROVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá vlivem nebezpečných látek v elektrozařízení na životní prostředí i na samotného člověka. Cílem práce je toxikologická charakteristika nebezpečných látek v elektrozařízení a formou dotazníku zjišťuje, jaké je povědomí lidí o nebezpečnosti elektrozařízení a odpadu. Práce nejprve popisuje samotné zákony týkající se této problematiky, jak z hlediska nebezpečných látek, tak také z hlediska nebezpečného odpadu. V práci jsou poté zpracována data, která byla získána od dvou věkových skupin pomocí dotazníků, která se zaměřila na znalosti těchto skupin o nebezpečných látkách a o nebezpečném odpadu. V této části jsou popsány i toxikologické vlastnosti kovů.
|
|
|
Obsah rtuti v rybách z údolní nádrže Jordán v Táboře.
KUBECOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo zjistit aktuální obsah rtuti ve tkáních ryb z údolní nádrže Jordán v Táboře. Porovnat jednotlivé ryby dle druhu, věku a potravní strategie a jejich schopnosti akumulovat rtuť. Byla určena distribuce a vzájemné poměry obsahu celkové rtuti v jednotlivých tkáních dravých a nedravých druhů ryb (svalovina, játra, ledviny). Ke stanovení obsahu celkové rtuti byl použit jednoúčelový atomový absorpční spektrofotometr AMA 254. Výsledky ukazují překročení bývalého hygienického limitu 0,1 mg.kg-1 čerstvé hmotnosti ve svalovině nedravých ryb téměř u všech vzorků. Nízký věk dravých druhů ryb byl pravděpodobně příčinou toho, že dřívější hygienický limit (0,5 mg.kg-1 č. hm.) byl zaznamenán jen výjimečně (ve svalovině pětiletého bolena dravého, Aspius aspius, 0,888 {$\pm$} 0,041 mg.kg-1 č. hm.). Jako srovnávací lokalita k údolní nádrži Jordán byl využit rybník Košín, nacházející se nad ním. Průměrný obsah rtuti ve svalovině zvoleného indikátorového druhu ryby z Jordánu {--} cejna velkého (Abramis brama) ve stáří pět let {--} činil 0,241 {$\pm$} 0,080 mg.kg-1 č. hm., kdežto ze srovnávací lokality, rybníka Košín, pro stejný druh a stáří ryby jen 0,045 {$\pm$} 0,008 mg.kg-1 č. hm., tj. více než pětinásobek obsahu ve srovnání s nezatíženou lokalitou. Z dosud zjištěných výsledků dále vyplývá, že zatížení ryb rtutí nepřekračuje pro standardního konzumenta {\clqq}hazard index`` (HI) ani toxikologický limit (maximální doporučená týdenní dávka rtuti z potravy je 1,6 {$\mu$}g MeHg na 1 kg tělesné hmotnosti) dle WHO. Ovšem při intenzivnější konzumaci především dravých ryb z Jordánu např. některými členy rodin sportovních rybářů by mohlo ke vzniku rizika z konzumace dojít (tj. HI > 1). Další práce by se v této oblasti měly proto zaměřit na sledování obsahu rtuti ve tkáních především dravců vyšší věkové kategorie.
|
|
|
Obsah rtuti v houbách z území poblíž závodu na výrobu střeliva a průmyslové střelnice
BRÁZDOVÁ, Lenka
Metodou AAS (AMA-254) byla rtuť stanovena ve 119 vzorkách 41 druhů plodnic v naprosté většině jedlých druhů hub. Houby byly shromážděny z lesů z blízkého okolí továrny na střelivo a její průmyslové střelnice (fy Sellier & Bellot, Vlašim). Nejvyšší obsahy byly zaznamenány ve vzorkách žampionu ovčího (Agaricus arvensis), čirůvky fialové (Lepista nuda), čirůvky májovky (Calocybe gambosa) a holubinky černající (Russula nigricans). Obsah rtuti se velmi dobře shodoval s koncentracemi, které jsou běžné na neznečištěných lokalitách.
|
|
|
Výskyt rtuti v půdách.
MACHOVÁ, Zdeňka
ANOTACE Rtuť se vyskytuje v atmosféře, ve vodě i v půdě. Práce se zabývá sestavením literární rešerše o výskytu rtuti v půdách a dekontaminace kontaminovaných půd. Dekontaminace mohou probíhat pomocí elektrokinetické metody, polymetalurgickými procesy, biochemickými procesy a pomocí rostlin. Práce je doplněna o experimentální část, která byla prováděna na pokusných lokalitách. Hlavní pokusná lokalita se nachází nedaleko obce Velký Chuchelec na Českokrumlovsku. Dvě další lokality se nacházejí u obce Břehov na Českobudějovicku a obce Lužice nedaleko Netolic na Prachaticku. Lokalita u Velkého Chuchelce je různými způsoby obhospodařovaná louka. V lokalitě Břehov byly odebrány vzorky orné půdy a v lokalitě Lužice byly vzorky odebrány z orné půdy, louky a lesa. Celkový obsah rtuti v půdě byl stanoven pomocí atomové absorpční spektrometrie (AAS). Výsledky byly porovnány mezi jednotlivými částmi lokality Velký Chuchelec, které byly různě obhospodařované. Byly zpracované pomocí statistické metody ANOVA a pro obsah celkové rtuti byla vypočtena korelace s lyzimetrickými vodami, s oxidovatelným uhlíkem a organickým uhlíkem. Dále byly porovnány obsahy celkové rtuti mezi lokalitami navzájem a mezi variantami les, orná půda a louka. Bylo zjištěno, že na pokusné lokalitě u Velkého Chuchelce bylo obsaženo nejméně celkové rtuti na ploše 1, parcele obhospodařované kosením třikrát za rok a hnojené NPK hnojivy, průměrný obsah činil 0,0265 {$\mu$}g/g. Naopak nejvyšší hodnota v této lokalitě byla na parcele obhospodařované mulčováním v kombinaci s kosením také na ploše 1, průměrná hodnota byla 0,1171 {$\mu$}g/g. V porovnání ostatních lokalit byla prokázána klesající tendence u druhu půdy. Rozdíly obsahu rtuti v půdě mezi lesní půdou, loukou a ornou půdou byly průkazné. Klesající trend byl v pořadí: lesní půda F+H > louky > lesní půda A1+A2 > orná půda, s následujícími průměrnými hodnotami v uvedeném pořadí: 0,1896 {$\mu$}g/g > 0,0924 {$\mu$}g/g > 0,0517{$\mu$}g/g > 0,0401 {$\mu$}g/g.
|
|
|
Výskyt rtuti a olova v sedimentech horního toku Vltavy a nádrže Lipno.
MAŘÍKOVÁ, Helena
Cílem práce bylo zhodnotit zatížení sedimentů horního toku Vltavy a ÚN Lipno rtutí a olovem s cílem posoudit, zda sklárna v Lenoře měla případný vliv na zatížení této lokality. Práce byla rozšířena o testování ryb z lipenské přehrady na zatížení jejich jater obsahem celkového olova a rtutí, byly určeny izotopické poměry olova v těchto rybách, kde se podobně jako v sedimentech ÚN Lipno neprokázala signatura olova odpovídající olovu ze sklárny v Lenoře. Sestavený literární přehled se týká především problematiky obsahu rtuti a olova ve vodách a sedimentech vodních toků a nádrží, chemickým složením sedimentů vodních nádrží, vazby toxických prvků v sedimentech a rizik jejich uvolňování do životního prostředí, ale také výroby skla ve sklárně v Lenoře a surovinám používaným pro jeho výrobu. Experimentální část popisuje charakteristiku odběrových míst, pracovní postupy odběru a zpracování vzorků k analýze, použité chemikálie a výsledky jednotlivých analýz. Sedimenty údolní nádrže Lipno a horního toku Vltavy sice nejsou závažně zatíženy rtutí ani olovem, ale v sedimentech pod Lenorou byl prokázán několikanásobný nárůst obsahu olova i rtuti proti pozadí, ale odpovídá limitům. Lesní půdy mají ve srovnání se sedimenty vyšší obsah rtuti ve všech studovaných lokalitách, obsah EDTA-extrahovatelného olova v půdách studovaných lokalit je naopak nižší. Zjištěné izotopické poměry olova v sedimentech Vltavy pod sklárnou v Lenoře mají jasně odlišnou signaturu proti signatuře olova v sedimentech Vltavy nad Lenorou (pozadí). Naopak signatura olova všech sedimentů nádrže Lipno vykazovala hodnoty odpovídající přirozenému pozadí oblasti. Signatura odpovídající olovu ze sklárny byla ale překvapivě zjištěna také v humusovém horizontu lesní půdy z okolí Lenory.
|
|
|
Rtuť a její sloučeniny v životním prostředí
PRÉDA, Luboš
Bakalářská práce na téma {\clqq}Rtuť a její sloučeniny v životním prostředí`` se zabývá současným stavem znečištění životního prostředí kovovou rtutí i jejími anorganickými a organickými sloučeninami, přírodními a antropogenními zdroji emisí rtuti v ovzduší, v půdě a ve vodních ekosystémech, fyzikálními a chemickými vlastnostmi rtuti a jejích sloučenin, použitím rtuti, její toxicitou a také nebezpečím intoxikace. Kontaminace životního prostředí rtutí a jejími sloučeninami je vážným ekologicko-společenským problémem, který se bezprostředně dotýká celé lidské populace, a přesto o něm není veřejnost dostatečně informována. Cílem bakalářské práce je podat ucelený přehled o nebezpečí, které plyne ze znečišťování životního prostředí rtutí a jejími sloučeninami a to nejen v oblasti prevence a bezpečnosti práce v resortu Policie ČR, ale i široké laické veřejnosti, která by měla zájem se s touto problematikou seznámit a zároveň informovanost obyvatel o dopadech kontaminace rtutí a jejími sloučeninami ověřit. Dalším cílem je shromáždění informací o rozsahu kontaminace životního prostředí rtutí ve městě Tábor a jeho okolí.
|
|
|
Obsah rtuti v houbách rostoucích poblíž Horního Slavkova.
BAŽILOVÁ, Štěpánka
Metodou AAS (AMA-254) byla rtuť stanovena ve 130 vzorkách 13 jedlých druhů hub. Houby byly shromážděny z lokality historické těžby cínu. Nejvyšší obsahy byly zaznamenány ve vzorkách hřibu smrkového (Boletus edulis) a čirůvky májovky (Calocybe gambosa). Obsah rtuti se velmi dobře shodoval s koncentracemi, které jsou běžné na neznečištěných lokalitách.
|
host ::
RSS.