|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Problematika šikany z pohledu školních metodiků v Českých Budějovicích
SVOBODOVÁ, Vendula
Tématem celé práce byla šikana. Přesný název práce zní: Problematika šikany z pohledu školních metodiků v Českých Budějovicích. Cílem práce bylo zjistit, znalosti školních metodiků v problematice šikany, dále účelnost řešení, plnění minimálního preventivního programu a efektivitu primární prevence. Současný stav byl čerpán z odborné literatury. Je v něm popsána šikana, její vývojová stádia, formy, oběť, agresor, postupy řešení, primární prevence, funkce školního metodika, minimální preventivní program. V práci byl použit kvalitativní výzkum, kde nástrojem sběru dat byl polostandardizovaný rozhovor. Rozhovor obsahoval 39 otázek, které se týkaly šikany, výskytu šikany na základních školách, minimálního preventivního programu a primární prevence. Výzkumný vzorek tvořilo 5 školních metodiků ze základních škol v Českých Budějovicích. Z výzkumu vyplynulo, že respondenti nemají dostatečné odborné informace týkající se problematiky šikany. Neznají přesné definice šikany, její vývojová stádia a hlavní zásady pří řešení šikany. Pozitivum je, že respondenti potvrzují výskyt šikany na jejich škole. Znamená to, že se neotáčí k tomuto problému zády. Respondenti vědí, co je minimální preventivní program a řídí se jím. Primární prevence je podle nich nedostatečná. Z výsledků vyplynula nutnost dalšího vzdělávání školních metodiků v problematice šikany. Dále také potřeba více efektivních primárních prevencí. Tato práce může být v praxi využita pro získání, či doplnění odborných znalostí týkajících se problematiky šikany. Díky popsanému postupu řešení šikany může být také použita jako instruktáž.
|
|
|
Primární prevence a její vazba na rizikové chování dětí a mládeže
NÝDLOVÁ, Pavla
Práce se zabývá problematikou primární prevence ve školách a její vzabou na rizikové chování dětí a mládeže. Teoretická část obecně popisuje sociální prostředí škol, výskyt sociálně patologických jevů ve školách, z nichž plyne potřeba prevence, popisuje systém primární prevence v ČR a také se zabývá efektivní primární prevencí. Praktická část sleduje strukturu prevence ve školách a její návaznost na rizikové chování dětí a mládeže. Zkoumá výskyt sociálně patologických jevů z hlediska první zkušenosti a zjišťuje, zda je prevence dostatečně včasná a kontinuální.
|
|
|
Úloha monitoringu v primární prevenci
KABÁTOVÁ, Iva
Úkolem mé práce je zmapovat využívání monitoringu při primárně preventivním dění na školách, zohlednění statistických údajů v návaznosti na prováděnou prevenci a zhodnotit efektivitu primární prevence v návaznosti na včasnost preventivního dění před vlastním vznikem rizikového chování či experimentování s omamnými a psychotropními látkami.
|
|
|
Rizikové chování adolescentů a možnosti sekundární prevence v Klatovském regionu
STREJCOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá rizikovým chováním adolescentů se zřetelem na možnosti sekundární prevence tohoto chování na Klatovsku. V teoretické části práce je nejprve popsáno celé období adolescence. V návaznosti na vývojové charakteristiky adolescence se další kapitoly zabývají rizikovým chováním a jeho prevencí, zejména prevencí sekundární. Součástí bakalářské práce je výzkumná sonda, jejímž hlavním cílem je zjistit dostatek institucí a odborníků státní i nestátní v Klatovském regionu, na které se školy mohou obrátit či odkázat své studenty a jejich zákonné zástupce s žádostí o pomoc při řešení rizikového chování. Výzkumná sonda je realizována formou písemného dotazování na středních školách v Klatovském regionu. Prezentace zjištěných výsledků s následnou diskusí jsou uvedeny v praktické části práce.
|
|
|
Dostatečnost poskytovatelů primární prevence rizikového chování v městě Příbram
ŠVŮGEROVÁ, Hana
Název mé bakalářské práce zní Dostatečnost poskytovatelů primární prevence rizikového chování v městě Příbram. Primární prevence si klade za cíl předcházet vzniku rizikového chování nebo první zkušenost s ním oddálit do co nejpozdějšího věku. Cílem je zabránit zvyšování výskytu rizikového chování. Primární prevence je ve školním prostředí zajišťována školními metodiky prevence, kteří vybírají pro své žáky a studenty preventivní aktivity, jimiž se snaží zlepšit jejich sociální dovednosti. Rizikové chování je takové chování, v jehož důsledku dochází k nárůstu sociálních, zdravotních a dalších rizik. Primární prevence by se měla zaměřit zejména na tyto oblasti: užívání návykových látek, šikana a kyberšikana, netolismus, gambling, HIV/AIDS či poruchy příjmu potravy. Dalšími jevy, kterým se snaží prevence předcházet, jsou politický a náboženský extremismus, projevy rasismu a xenofobie. K zajištění primární prevence využívají školy služeb poskytovatelů, kteří nabízí prevenci pomocí různých forem. Aby byla primární prevence efektivní, měla by být dlouhodobá a kontinuální. Její působení by se mělo objevit 2 ? 3 roky před prvním kontaktem s konkrétním jevem. Mezi méně účinné formy patří jednorázové aktivity, jako jsou například přednáška či beseda, které v programu nevyužívají potenciálu cílové skupiny. Cílem mé bakalářské práce je zjistit dostatečnost poskytovatelů primární prevence vybraného rizikového chování a provést evaluaci primární prevence na školách v městě Příbram. Vlastní výzkum byl proveden kvantitativně a doplněn pro ověření dat a údajů kvalitativně, metodou dotazování technikou polořízeného rozhovoru. Hlavní část výzkumu byla zajištěna prostřednictvím obsahové analýzy dat z minimálních preventivních programů ve vybraných základních a středních školách. Za stěžejní výsledky považuji fakt, že školy v městě Příbram nerealizují prevenci všech typů rizikového chování dle metodického pokynu MŠMT ČR. Nejčastěji je prevence zajištěna v oblastech užívání návykových látek a onemocnění HIV/AIDS. Naopak minimálně je prevence prováděna v případech kybeřšikany, netolismu, gamblingu a poruch příjmu potravy. Na základních školách přichází prevence pozdě. Z rozhovoru se školními metodiky prevence jsem zjistila, že nejčastější důvod, proč školy v těchto oblastech nedělají prevenci, je domněnka nepotřebnosti tématu či představa zbytečnosti a pozdního zásahu preventivních aktivit. Na nedostatek poskytovatelů primární prevence v Příbrami upozornili pouze dva metodici prevence, což se týká především problematiky šikany a kyberšikany, alkoholu a rasismu a xenofobie. Na tomto základě se domnívám, že skutečnost, že školy nedělají primární prevenci všech typů rizikového chování, není způsobena nedostatkem poskytovatelů. Jako možné řešení stávající situace na školách vidím zejména pevnější zakotvení primární prevence v legislativě České republiky. Výsledky mojí práce mohou posloužit jako podklad pro zkvalitnění primárně preventivního dění na jednotlivých školách v městě Příbram, pro potřeby dalšího výzkumu či jako materiál pro laickou veřejnost zajímající se o prevenci.
|
|
|
Systém organizace a řízení primární prevence sociálně patologickch jevů na ZŠ
VARECHOVÁ, Pavla
Cílem této práce bylo zmapovat situaci v oblasti této problematiky na základních školách v Českých Budějovicích a podat návrhy na možné zlepšení spolupráce mezi organizacemi, které do systému prevence sociálně patologických jevů vstupují. Primární prevence sociálně patologických jevů je řešena především v Metodickém pokynu MŠMT k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních č.j.:20 006/2007-51. Abych dosáhla uvedených cílů, provedla jsem kvalitativní výzkum s dvěma cílovými skupinami. Výzkumu se zúčastnilo 13 základních škol s 1. a 2. stupněm výuky v Českých Budějovicích, Pedagogicko-psychologická poradnu v Českých Budějovicích, krajská školská koordinátorka prevence na Krajském úřadu v ČB, protidrogový koordinátor města České Budějovice a soukromé poradenské zařízení v Českých Budějovicích. Při realizaci výzkumu jsem použila metodu dotazování, techniku polořízeného rozhovoru. Výsledky ukázaly současný stav systému prevence v Českých Budějovicích. Velkým pozitivem stávajícího systému prevence je především postupné osamostatňování základních škol při realizaci prevence. Mezi nedostatky stávajícího systému primární prevence sociálně patologických jevů patří nedostatečné personálního zajištění systému (v rámci MŠMT, v Pedagogicko-psychologické poradně, na školách), nenávaznost služeb primární prevence a nedostatek financí v této oblasti. Na základě získaných výsledků jsem navrhla možnosti, jak současnou situaci řešit. Jednou z možností je aktivní vzdělávání všech pedagogů v problematice prevence sociálně patologických jevů. Další možností je zřízení centra primární prevence v Jihočeském kraji, které by poskytovalo komplexní pomoc všem subjektům v rámci systému primární prevence. Bakalářská práce slouží jako zdroj informací o současném systému primární prevence sociálně patologických jevů v Českých Budějovicích. Myšlenka centra primární prevence může být použita jako možné řešení současného systému primární prevence sociálně patologických jevů pro Jihočeský kraj.
|
host ::
RSS.