|
|
Důvody umisťování jedinců do základní školy praktické ve Vimperku
BANDÍKOVÁ, Kateřina
Práce se zaměřuje na nejčastější důvody umisťování jedinců do Základní školy ve Vimperku a do dislokovaného pracoviště Volary. Teoretická část se zabývá současným systémem vzdělávání jedinců s mentální retardací, převážně praktickou školou a školskými poradenskými zařízeními. Dále charakterizuje mentální retardaci, psychosociální a sociokulturní handicap. Praktická část obsahuje analýzu dostupné dokumentace všech žáků Základní školy praktické ve Vimperku. Z této analýzy je patrné, že nejčastějším důvodem umístění žáků do praktické školy je mentální retardace. Psychosociální a sociokulturní handicap je zde zastoupen, ale není zásadním důvodem pro umístění dětí do tohoto školského zařízení.
|
|
|
Problematika zaměstnávání lidí s mentálním postižením v chráněné dílně Rolnička
NEVYHOŠTĚNÁ, Marcela
Tato bakalářská práce se věnuje problematice zaměstnávání lidí s mentálním postiţením. V teoretické části se zabývám pojmem mentální retardace, přípravou na zaměstnání, jejímţ neodmyslitelným pilířem je edukace, a vzdělávání lidí s mentálním postiţením. Pozornost věnuji hlavně zaměstnávání lidí s mentálním postiţením, legislativnímu rámci a podpůrným mechanizmům napomáhající lidem s mentálním postiţením v uplatnění na trhu práce. V praktické části představuji chráněnou dílnu Rolnička a její probíhající projekt Pracovní integrace na Táborsku. Součástí tohoto projektu je i Tranzitní program, který napomáhá mimo jiné zaměstnancům chráněné dílně Rolnička v přechodu na volný trh práce. Z tohoto důvodu jsem ve výzkumné části zjišťovala, pomocí polostrukturovaného individuálního rozhovoru zájem zaměstnanců CHD Rolnička o přechod na volný trh práce.
|
|
|
Srovnání systému péče o osoby s mentálním postižením v ČR a zahraničí
KUBÍČKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá srovnáním systému péče o osoby s mentálním postižením v České republice, Velké Británii a Rakousku. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž první kapitola se zabývá vymezením pojmu mentální retardace, osobám s mentálním postižením. Navazující kapitoly se týkají popisu systémů péče o osoby s mentálním postižením v jednotlivých zemích. Závěrečná kapitola nesoucí název ?Srovnání? se týká naplění cíle bakalářské práce, a to právě komparace jednotlivých zemí a jejich systémů péče.
|
|
|
Výzkum verbální a nonverbální komunikace speciálních pedagogů a vychovatelů s lidmi s handikepem v rámci metody bazální stimulace
JANKŮ, Jana
Práce se v teoretické části zabývá Konceptem bazální stimulace. Jeho prvky a možnostmi použití. Dále seznamuje s pojmy komunikace verbální a nonverbální a jejími druhy. Popisuje možnosti vhodné komunikace s lidmi s různými typy postižení. Vysvětluje klíčové pojmy mentálního postižení a jeho stupně. V praktické části práce ukazuje komunikační přístupy a dovednosti speciálních pedagogů a vychovatelů v souvislosti s použitím Konceptu bazální stimulace a jejich rozdílné vnímání žáků s handikepem. Věnuje se také reakcím žáků na pedagogy a metodu bazální stimulace.
|
|
|
Sexuální výchova osob s mentálním postižením v ústavní péči.
KOCIHOVÁ, Veronika
Práce shrnuje dosavadní poznatky v oblasti sexuality a sexuální výchovy osob s mentálním postižením. Cílem bakalářské práce je zjistit názory a postoje poskytovatelů služeb CSS Empatie a rodičů uživatelů služeb CSS Empatie k sexualitě a sexuální výchově osob s mentálním postižením. Hlavním cílem je pak porovnání těchto názorů a postojů k sexualitě a sexuální výchově u jedinců s mentálním postižením. Práci lze rozdělit na teoretickou a výzkumnou část, kdy se teoretická část zabývá aspekty mentální retardace, sexuality, sexuální výchovy a také službami sociální péče o osoby s mentálním postižením. Ve výzkumné části jsou popsány zjištěné postoje a názory rodičů osob s mentálním postižením a pracovníků CSS Empatie a jejich porovnání.
|
|
|
Volný čas jedinců s mentálním postižením
TOMANOVÁ, Jana
Předmětem bakalářské práce je volný čas jedinců s mentálním postižením. Cílem práce je zjistit možnosti a zájmy jedinců s lehkou a středně těžkou mentální retardací, kteří žijí v DOZP v Bystřici nad Úhlavou, navrhnout opatření ke zlepšení konkrétní situace v zařízení a zjistit spokojenost klientů s nabídkou volnočasových aktivit. V teoretické části se zajímám o problematiku mentální retardace, volného času a terapie, které jsou vhodné pro osoby s mentálním postižením v rámci volného času. Empirická část obsahuje kvalitativní výzkum, kam jsem zahrnula charakteristiku zařízení, kde se zaměřuji především na kulturní a společenský život obyvatelů. Dále zde zmiňuji skutečné prožívání klientů ve volném čase, kteří představují výzkumný vzorek 18 respondentů žijících DOZP v Bystřici nad Úhlavou. Výzkum je zaměřen na volnočasové aktivity. Ukazuji na rozdíly trávení volného času mužů a žen, a dále spokojenost nabídky aktivit v zařízení a její využití. V neposlední řadě obsahuje návrhy na zlepšení kvality v současné době. Jednoznačně volný čas hraje velký vliv na rozvoj a kvalitě života u osob s mentálním postižením.
|
|
|
Křesťanská etika jako téma náboženské výchovy mentálně handicapovaných osob
PŘÍBORSKÁ, Tereza
Práce se zabývá nábožensko-pedagogickými možnostmi rozvíjející mravní jednání u mentálně handicapovaných se zaměřením na Desatero Božích přikázání. Teoretická část definuje základní pojmy, rozdělení a specifikace z odvětví speciální pedagogiky, psychopedie, didaktiky mentální retardace, náboženské pedagogiky, didaktiky etické výchovy a křesťanské morálky. Praktická část se věnuje metodickým postupům náboženské výchovy zpracovaných v didaktickém projektu, konkrétně didaktickým aplikacím. Tyto přípravy vycházejí z Desatera Božích přikázání, jak je charakterizuje KKC. S ohledem na vývojovou psychologii, didaktiku mentálně retardovaných a hodnocení didaktického projektu se jeví jako nejvhodnější nábožensko-pedagogickou možností k rozvoji mravního jednání náboženská pedagogika celistvé výchovy Franze Ketta a Esther Kaufmannové.
|
|
|
Integrace dětí s mentálním postižením v mateřské škole
BROŽOVÁ, Pavlína
Každý člověk je jedinečná osobnost s právem na plnohodnotný život, jehož součástí je společně s láskou a uznáním též právo na vzdělání. Děti s mentálním postižením se vyvíjejí pomaleji, to ale neznamená, že jsou méně citlivé, možná právě naopak. Integrace, stejně jako další jiná témata, má nejen příznivce, kteří ji vyzdvihují a opěvují, ale i odpůrce kteří jí zcela zavrhují. Nelze vytknout ani jeden názor nikomu z těchto lidí. Úspěch integrace závisí na několika na sobě závislých faktorech. Mezi jednotlivé faktory ovlivňující integraci patří připravenost organizace a všech aktérů tohoto procesu. Neoddělitelnou součástí je tedy připravenost osob, nejen k integrovanému, ale i k integraci jako takové. Podle výzkumu k hypotéze H1 je postoj pracovníků specializovaných předškolních zařízení je kladný, čímž se hypotéza vyvrátila. Hypotéza H2 jednoznačně potvrdila že rodiče chtějí integrovat své děti s mentálním postižením do běžných mateřských škol. Ani hypotéza H3 nebyla potvrzena, neboť postoj vedoucích pracovníků mateřských škol k dětem s mentální retardací v Českých Budějovicích je stejně pozitivní jako u vedoucích pracovníků mateřských škol v Jindřichově Hradci. Nutno dodat, že ač je postoj k integraci jako celku pozitivní, co se týká integrace dětí s mentálním postižením pak i ta je vítána, ovšem pouze u postižení lehčích forem.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u klientů v Domově pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky
LHOTECKÁ, Markéta
V Domově pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky jsou klienti s kombinovaným postižením, kteří vyžadují specifickou ošetřovatelskou péči. Ošetřovatelská činnost je zaměřená na uspokojování potřeb klientů. Posláním Domova pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky je vytvořit pro uživatele domov jako důstojnou náhradu za domácí prostředí a umožnit jim co nejvíce se přiblížit běžnému způsobu života. Snahou Domova je rozvoj soběstačnosti klientů v životních úkonech s přihlédnutím k jejich individuálním možnostem a schopnostem. Cílem výzkumu je zjistit úroveň ošetřovatelské péče v Domově a analyzovat ošetřovatelskou péči poskytovanou klientům Domova. Na základě výsledků výzkumu můžeme poukázat na případné nedostatky v ošetřovatelské péči a práce sester může být zefektivněna. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. V rámci výzkumu byla použita technika pozorování, rozhovoru a analýzy dokumentů. Během přímého zúčastněného pozorování bylo sledováno uspokojování potřeb klientů a byla provedena analýza zdravotnické dokumentace. Výzkumný soubor 1 tvořili čtyři náhodně vybraní klienti Domova pro osoby se zdravotním postižením, kteří mají kombinované postižení. Polostandardizované rozhovory byly vedeny se všemi sestrami Domova pro osoby se zdravotním postižením, které tvořily výzkumný soubor 2 (sedm sester). Z výsledků pozorování a analýzy zdravotnické dokumentace vyplývá, že sestry potřeby klientů v rámci jejich možností uspokojují. Pokud je potřeba uspokojena pouze částečně, je důvodem vážné postižení klienta, které se sestry snaží maximálně kompenzovat. Během pozorování byly stanoveny specifika ošetřovatelské péče, mezi které patří především uspokojování potřeb v oblasti aktivity a odpočinku. Sestry se účastní rehabilitačních a aktivizačních činností. Dalším specifikem je aplikace bazální stimulace, která výrazně zlepšuje uspokojování potřeb v oblasti komunikace a také vnímání a poznávání. V uspokojování potřeb v oblasti hygieny, vylučování a výživy je péče obdobná jako u imobilizovaných pacientů v jiných zdravotnických zařízeních. Rozhovory se sestrami byly směřovány na dodržování zdravotně sociálních standardů Domova pro osoby se zdravotním postižením. Péče poskytovaná v Domově je péčí komunitní, proto i tyto standardy odpovídají principům komunitní péče. Mezi tyto principy patří komplexnost, akceptování lidských práv, obnova zdraví ve společnosti, kontinuální vzdělávání, standardizace postupu. Na základě výzkumu byla stanovena Hypotéza 1: ošetřovatelská péče poskytovaná klientům s kombinovaným postižením odpovídá zdravotně sociálním standardům Domova pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky. Nedostatky byly zjištěny v dodržování principu komplexnosti. V ošetřovatelském procesu chybí ošetřovatelská diagnostika. Cíle práce byly splněny. Výsledky získané výzkumem budou poskytnuty Domovu pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky a mohou být použity ke zlepšení ošetřovatelské péče. Vhodným řešením by bylo, uspořádání školení pro sestry na téma ošetřovatelský proces.
|
|
|
Možnosti a specifika pracovního začlenění lidí s mentálním postižením
HERIANOVÁ, Dagmar
Cílem diplomové práce {\clqq}Možnosti a specifika pracovního začlenění lidí s mentálním postižením`` bylo zjistit, jaké jsou možnosti a specifika pracovního začlenění mentálně postižených osob v Karlovarském kraji. Zajímala jsem se o možnosti pracovního uplatnění lidí s mentálním postižením, které vede k jejich úspěšnému začlenění do společnosti a k plnohodnotnému prožití života. Z výzkumu vyplynulo, že v Karlovarském kraji je nedostatek možností pro pracovní uplatnění.
|
host ::
RSS.