|
|
Metodika terénní identifikace, dokumentace a popisu nemovitých archeologických památek
Sokol, Petr ; Kypta, Jan ; Laval, Filip ; Tišerová, Renata ; Knechtová, Alena ; Neustupný, Zdeněk ; Havlice, Jiří ; Stránská, Radmila ; Vitula, Petr ; Tomášek, Martin
Plný text:  PDF
|
|
|
Průzkum, dokumentace a inventarizace architektonických prvků
Václavík, František V.
Potřeba metodicky ukotvit průzkum, dokumentaci a inventarizaci architektonických prvků (dále jen PDI) vyplynula z každodenní praxe stavebněhistorických průzkumů (SHP) a operativních průzkumů a dokumentace (OPD). Architektonické prvky představují velmi důležitou součást komplexního výzkumu historických staveb a stavební kultury obecně. Metodika poskytuje standard této činnosti, který zároveň umožní diskusi a výměnu informací v rámci oboru i při mezioborové spolupráci. Chce být návodem průzkumné a dokumentační činnosti, prospěšným zejména začínajícím pracovníkům v oblasti péče o kulturní dědictví. Jedním z hlavních cílů metodiky je ukázat cesty k maximálnímu informačnímu vytěžení nálezové situace, velmi často ohrožené dynamickými změnami při stavební a další činnosti.
Plný text: PDF
|
|
|
Rehabilitační ošetřování pacientů s těžkými poruchami hybnosti
STEINBAUEROVÁ, Iveta
Současný stav: Pojem rehabilitační ošetřování nabývá stále na větším významu, protože stále častěji se setkáváme s tím, že někdo trpí nějakou poruchou hybnosti, která většinou bývá způsobena genetickou zátěží, nezdravým životním stylem, pády nebo neopatrností při sportování, ale také při řízení motorových vozidel.Předmět: Cílem této práce bylo zjistit, jestli sestry přistupují aktivně k rehabilitačnímu ošetřování podle vývoje stavu hybnosti. K dosažení cíle byly stanoveny čtyři hypotézy. H1: Rehabilitační ošetřování pacientů s těžkými poruchami hybnosti je prováděno v multidisciplinárním týmu. H2: Účinnost rehabilitačního ošetřování je průběžně zaznamenávána do ošetřovatelské dokumentace. H3: Ošetřovatelský management provádí kontrolu rehabilitačního ošetřování. H4: Součástí práce sestry je plánování ošetřovatelských intervencí v souvislosti s vývojem stavu hybnosti. Metodika: K zajištění dat potřebných k této bakalářské práci bylo použito kvantitativní výzkumné šetření pomocí dotazníků. Dotazník měl několik částí a byl složen z 30 otázek, které sloužily k identifikaci respondentů a následně k potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz. Celkem bylo rozdáno 60 dotazníků (100%) s návratností 88%. K další analýze dat bylo tedy použito 53 dotazníků (100%). Výzkumný soubor: Dotazníkového šetření se zúčastnily sestry pracující na lůžkovém rehabilitačním oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s., Nemocnici Tábor a.s., Nemocnici Písek a.s., Nemocnici Havlíčkův Brod, v Městské nemocnici Plzeň Privamed a.s. a Institutu onkologie a rehabilitace na Pleši s.r.o. Dotazník sestry vyplnily zcela dobrovolně, anonymně a se souhlasem náměstkyň pro ošetřovatelskou péči a hlavních sester. Výsledky: Ve výzkumné části byla zaměřena pozornost na spolupráci s multidisciplinárním týmem. Z uvedených odpovědí vyplynulo, že sestry spolupracují se všemi členy týmu (viz graf č. 23). Nejčastěji spolupráce probíhá s fyzioterapeutem (100%) a s lékařem (96%). Spolupráci se všeobecnými sestrami uvedlo také 96% (viz graf č. 24). Hypotéza byla potvrzena. Dále jsem se zabývala pravidelným zaznamenáváním rehabilitačního ošetřování do dokumentace. Tato hypotéza se potvrdila, protože podle uvedených odpovědí sestry zaznamenávají průběžně ve směně každý den do dokumentace průběh rehabilitačního ošetřování (viz graf č. 18). Většina sester (90%) provádí záznam do ošetřovatelské dokumentace. V mém výzkumném souboru je ale i zdravotnické zařízení, které má přímo záznam pro rehabilitační ošetřování. Ošetřovatelský management podle získaných údajů provádí kontroly rehabilitačního ošetřování (viz graf č. 25). Kontroly provádí hlavně vrchní a staniční sestra. Podle uvedených odpovědí kontroly nejčastěji probíhají buď v pravidelných intervalech, nebo namátkově bez ohlášení. Takže i tato hypotéza byla potvrzena. Poslední zkoumanou oblastí bylo, jestli sestry plánují ošetřovatelské intervence podle toho, jak se vyvíjí pacientův stav. Z celkového počtu 53 sester, jich 85% uvedlo, že tyto intervence plánují (viz graf č. 16). Nejčastěji využívají ve svých intervencích polohování, výchovu k soběstačnosti a kompenzační pomůcky. Hypotéza byla potvrzena. Závěr: Ze získaných výsledků vyplývá, že všechny mnou stanovené hypotézy byly potvrzeny a cíl tedy splněn. Výsledky této práce budou v případě zájmu poskytnuty vrchním nebo hlavním sestrám zdravotnických zařízení, ve kterých proběhlo výzkumné šetření k této práci a všem pracovníkům, kteří se zabývají kvalitou péče. V případě zájmu mohou být poskytnuty i studentům, kteří by se o tuto problematiku chtěli zajímat.
|
|
|
Perioperační dokumentace v ČR
KOHOUTOVÁ, Michaela
Se zaváděním ošetřovatelského procesu společně s kvalitní ošetřovatelskou dokumentací do všech oblastí péče o pacienty, vyvstává i potřeba dokumentovat práci perioperačních sester na operačním sále. Perioperační dokumentace se zcela odlišuje od ošetřovatelské dokumentace, a to nejen jejím zpracováním, ale i zaměřením. Diplomová práce je tvořena částí teoretickou a empirickou. Teoretická část je obecně zaměřena na problematiku zdravotnické dokumentace a její složky používané na pracovištích ve zdravotnických zařízeních. Cílem práce bylo 1. Zmapovat stav současné perioperační dokumentace ve vybraných nemocničních zařízeních. 2. Zjistit z jakých částí se skládá perioperační dokumentace. 3. Zjistit názor sester na využití perioperační dokumentace. 4. Vytvoření perioperační dokumentace. Výzkumná část diplomové práce byla realizována kombinací kvantitativního a kvalitativního šetření. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování technikou dotazníků pro perioperační sestry pracující na operačních sálech ve zdravotnických zařízeních v České republice. Byly stanoveny dvě hypotézy. 1. Na operačních sálech mají perioperační dokumentaci. 2. Sestry považují perioperační dokumentaci za přínosnou.Pro kvalitativní šetření byla zvolena srovnávací analýza perioperačních dokumentací. Výzkumný soubor tvořilo šest perioperačních dokumentací, která poskytla zdravotnická zařízení z různých krajů v České republice. V této části jsme zjišťovali odpovědi na tři výzkumné otázky. 1. Používají na operačních sálech perioperační dokumentaci? 2. Z jakých částí se skládá perioperační dokumentace? 3. Odpovídá perioperační dokumentace platné legislativě? Výsledky byly analyzovány a zaneseny do tabulek a schémat.Z výsledků je patrné, že sestry na operačním sále používají perioperační dokumentaci. Šetřením bylo zjištěno, že zpracování sledovaných perioperačních dokumentací není zcela v souladu s platnou legislativou. Ačkoliv převážná většina perioperačních dokumentací povinné údaje obsahuje, ošetřovatelský proces, jako údaj pro ošetřovatelskou péči nejdůležitější, chybí ve všech analyzovaných perioperačních dokumentacích. Přesto sestry perioperační dokumentaci vnímají jako přínos a to nejen v oblasti léčebné, ale také právní, ekonomické a informační. Výsledky výzkumného šetření by mohly být podnětem pro zpracování jednotného modelu perioperační dokumentace. Práce by mohla sloužit také jako informační materiál pro studenty zdravotnického směru.
|
|
|
Kvalita a její řízení ve vybraném podniku
KOLÁŘOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zabývá řízením kvality ve společnosti MOTOR JIKOV Strojírenská a. s. V práci je nejprve systém řízení kvality popsán teoreticky a tyto poznatky jsou poté aplikovány na zhodnocení vybraného podniku. V závěru jsou navrhnuta opatření na jeho další zlepšování, týkající se zejména návrhu nového výrobku, využívání metod v oblasti kvality a zjišťování spokojenosti zákazníků.
|
|
| |
|
|
Dokumentace k převodním cenám
Kocánková, Zuzana ; Buus, Tomáš (vedoucí práce) ; Brabenec, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá převodními cenami, konkrétně jejich dokumentací. Snaží se zmapovat legislativní normy a postupy tvorby dokumentace k převodním cenám, které by mohly být aplikovány v podmínkách České republiky. Hlavním cílem této práce je pak sestavit dle těchto postupů část dokumentace pro konkrétní společnost působící právě v České republice. Práce obsahuje tři hlavní kapitoly. První část pokrývá především základní teoretické pojmy a aktuálně platnou legislativu z oblasti převodních cen. Jedná se o nezbytné minimum pro zasvěcení do problematiky. Druhá kapitola se již konkrétně věnuje teoretickému postupu tvorby dokumentace. Závěrečná, třetí část práce obsahuje aplikaci dané teorie na konkrétní společnost.
|
|
|
Problematika péče porodních asistentek o ženy s mrtvým plodem
VANÍČKOVÁ, Marie
Problematika péče porodních asistentek o ženy s mrtvým plodem je složitá velmi náročná.Rodiče potřebují účast personálu, dostatek informací,intimitu a odpovídající ošetřovatelskou péči.Na přístupu porodních asistentek záleží, jak se budou s tragickou událostí vyrovnávat. V práci byl použit kvantitativní výzkum. Technika dotazníku byla zvolena z důvodu získání velkého množství informací v relativně krátkém časovém úseku. Poznatky získané vyhodnocením dotazníků jsou shrnuty a porovnány s dostupnými informacemi získanými z odborné literatury. V dotazníku bylo položeno 35 otázek. Výzkum probíhal od listopadu 2008 do ledna 2009. Dotazníky byly rozdány mezi porodní asistentky v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Domažlicích, Jindřichově Hradci, Praze, Prachaticích, Strakonicích a Ústí nad Labem. Celkový počet respondentek je 66 (100 %). V uvedených nemocnicích bylo provedeno srovnání péče. Poté byly náhodně vybrány a porovnány nemocnice v Českých Budějovicích, v Českém Krumlově a v Jindřichově Hradci. V bakalářské práci bylo stanoveno 7 cílů a 7 hypotéz. Během výzkumu bylo zjištěno, že cíle byly splněny a hypotézy potvrzeny. S běžnými úkony ošetřovatelské péče seznamují porodní asistentky matku bez problémů a do největších podrobností. Informace o rituálu rozloučení se s dítětem, o vyřizování pohřbu a o možnosti konzultace s psychologem podává pouze menší část porodních asistentek. Jednat s rodiči umějí spíše ty, které mají delší praxi. Je to dáno osobní zkušeností. Většina porodních asistentek nevěděla, že v České republice neexistuje pohřbívací povinnost. Možnost pojmenovat mrtvě rozené dítě znaly. Přínosem výzkumu pro praxi je, že všechny porodní asistentky chtějí matce a jejímu partnerovi nelehkou úlohu usnadnit. Jejich přítomnost u porodu mrtvého plodu představuje určitou formu doprovodu a měly by na ni být připraveny. K tomu potřebují dostatek informací o průběhu smutku i o tom, jak ony samy mají v dané situaci reagovat. Potřebují vědět, co je normální reakcí na daný stav, aby mohly adekvátně zasahovat a usměrňovat další průběh truchlení. Jsou-li porodní asistentky schopny doprovodu rodiny s mrtvorozeným novorozencem, vycházejí z této situace posíleny zkušeností a dobrým pocitem, že udělaly pro klientku vše, co bylo v jejich silách.
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace v ČR
RAK, Michal
Téma diplomové práce: Ošetřovatelská dokumentace v ČR. Práce porovnává ošetřovatelské dokumentace, používané v různých zdravotnických zařízeních, zabývá se jejich tištěnou podobou. Vybírá jejich hlavní součásti, zaměřuje se na obsah jednotlivých složek a na záznam realizace ošetřovatelského procesu. Tyto oblasti jsou v práci analyzovány a porovnány v praktické části. Cílem diplomové práce bylo zjistit jakou dokumentaci používají zdravotnická zařízení v ČR a porovnat tyto interní materiály. Z oslovených 49 zařízení všech krajů ČR bylo do zpracování zařazeno 15, která kladně reflektovala na spolupráci a poskytla ošetřovatelskou dokumentaci v tištěné podobě. Všechny získané materiály byly podrobeny analýze a využity ve výzkumném šetření. Pro splnění cílů bylo použito kvalitativní šetření. K porovnávání byl vytvořen záznamový arch. Vycházel z 12 oblastí modelu Gordonové. Jednotlivé dokumentace byly vedeny, zpracovávány a jsou v práci zmiňovány pod písmeny abecedy, aby byla zachovány anonymita výzkumného šetření. Jednotlivé materiály byly podrobeny analýze. Obsahy archů byly porovnány a vyhodnoceny. Sebraná data byla zpracována pomocí programu Microsoft Office Word. Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že dokumentace má ve všech zdravotnických zařízeních podobné složení. Obsahuje ošetřovatelskou anamnézu, plán ošetřovatelské péče a další dokumenty, které jsou v práci uvedeny podrobněji. Ošetřovatelská anamnéza je rozdělena do jednotlivých oblastí, nejsou voleny dle žádného modelu a jejich počet je různý. V dokumentacích jsou využívány měřící techniky. Nejčastěji byl volen Barthelův test základních všedních činností. Na ošetřovatelskou anamnézu navazuje plán ošetřovatelské péče. Všech 15 dokumentací obsahuje tento plán. Šest zdravotnických zařízení volilo formu volné tvorby, šest formu předtištěnou a tři zdravotnická zařízení spojila tištěnou i volnou formu v jedno. Všechny zkoumané vzorky jsou dle zjištění na srovnatelné úrovni a splňují veškerá kritéria daná potřebami praxe pro kvalitní péče o pacienta. Výsledky práce budou zpětně poskytnuty spolupracujícím zařízením, která je mohou využít pro lepší kvalitu záznamů o pacientech.
|
|
|
Dokumentace při vývoji softwaru
Černá, Martina ; Buchalcevová, Alena (vedoucí práce) ; Benáčanová, Helena (oponent)
Tato práce je věnována problematice dokumentace při vývoji softwaru. Na začátku práce jsou popsány základní druhy softwarové dokumentace. Těžiště práce spočívá v popisu a porovnání přístupu norem vydaných Mezinárodní organizací pro standardizaci a Mezinárodní elektrotechnickou komisí a standardu CMMI for Development k dokumentaci při vývoji softwaru. Dále jsou v práci uvedeny nejdůležitější obecné zásady pro tvorbu softwarové dokumentace.
|
host ::
RSS.