|
|
Vliv vybraných krmných doplňků na výskyt kokcidií v zažívacím traktu bažantů
ŠÍP, Pavel
Výskyt kokcidiové nákazy je velkým problém na bažantích farmách. Cílem této studie proto bylo prokázat, že toto onemocnění lze léčit nekonvenčními metodami za pomoci krmných doplňků. V této studii byly použity následující krmné doplňky: prebiotika (Ascophyllum nodosum), probiotika (Lactobacillus fermentum), Homeopatika, Sulfacox a pokrutiny ze semen révy vinné (Vitis vinifera). Pokus probíhal na farmě Daniela v obci Hůrka (v blízkosti Horní Plané), a to od 26.7.2014 do 10.5.2014. Bylo sestaveno šst skupin, z čehož bylo 5 pokusných a jedna kontrolní. V každé skupině bylo 15 bažantů. V tomto experimentu byl použit Phasianus colchicus. Krmné doplňky byly podávány po dobu dvou týdnů, pak byla dva týdny pauza v podávání a pak pokus opět pokračoval. Vzorky trusu byly rozborovány v laboratoři pomocí flotační metody v Sheatherově cukerném roztoku. Výsledky byly zapsány do tabulek a následně vyhodnoceny. U skupin Ascophyllum nodosum, Homeopatika a Lactobacillus fermentum Byl prokázán pozitivní vliv těchto krmných doplňků na snížení frekvence výskytu oocyst v trusu a v zažívacím traktu bažantů.
|
|
|
Vliv vybraných krmných doplňků na výskyt kokcidií v zažívacím traktu slepic
PAZDERKOVÁ, Lenka
Základní preventivní opatření každého chovu má zásadní vliv na celkový zdravotní stav drůbeže a dá se tak předcházet nemalým ekonomickým ztrátám. Cílem této práce bylo získat základní poznatky o výskytu oocyst kokcidií v trusu a o výskytu patologických změn na střevní sliznici brojlerových kuřat po podání vybraných krmných doplňků. Pozorování proběhlo vždy na 250 kusech jednodenních brojlerových kuřat ve sledovaném období zima 2013 a léto 2014. Byly vytvořeny čtyři pokusné (prebiotika, probiotika, homeopatika, kokcidiostatika) a jedna kontrolní skupina. Pokusným skupinám byly podávány vybrané krmné doplňky od 6. dne života po dobu 14 dní. Směsné vzorky trusu byly odebírány dvakrát týdně a následně zpracovávány v laboratoři. Pod světelným mikroskopem byla poté sledována frekvence výskytu oocyst kokcidií. Dále byla během plánovaných porážek kuřat (vždy u pěti kusů z každé skupiny) odebrána a vyšetřena střeva (celkem ve třech opakováních po 7 dnech), aby se potvrdil nebo vyvrátil výskyt patologických změn spojených s kokcidiózou drůbeže. Při pokusu byla prokázána snížená frekvence výskytu oocyst kokcidií v trusu kuřat u všech skupin ze zimního i letního sledovaného období. Patologické změny na sliznici střev však prokázány nebyly.
|
|
| |
|
|
Základní aspekty výživy a vyhodnocení vybraných hematologických a biochemických parametrů v krvi telat
POBORSKÁ, Anna
Zdravá a správně krmená telata jsou hlavním předpokladem vysoké užitkovosti. Cílem práce je zhodnotit koncept výživy telat a posoudit dynamiku vybraných hematologických a biochemických parametrů v krvi ve vybraném zemědělském podniku v závislosti na vlivu vybraných potravních doplňků. Pokus byl proveden v zemědělském družstvu Krásná hora nad Vltavou a.s. na farmě Perovice, kde se chová holštýnský skot. Byly vytvořeny tři skupiny telat - jedna kontrolní a dvě pokusné. Pokusným skupinám byly podávány doplňky stravy na podporu aktivní imunity podle pokynu. V první skupině doplňky stravy Lactovita, druhé skupině potravinové doplňky s názvem Biopolym. První odběry krve se prováděly od 5. do 7. dne věku a druhé odběry byly provedeny o 3 týdny později. Zjištěné údaje a rozbory byly shrnuty a vyhodnoceny. Pokus byl prováděn od srpna do listopadu 2013.
|
|
|
Využití aditivních látek ve výživě hospodářských zvířat
ADAMOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá využitím aditivních látek ve výživě hospodářských zvířat, rozdělením těchto látek a jejich charakteristikou. Práce je zaměřena zejména na charakteristiku vybrané skupiny zootechnických doplňkových látek. V této skupině látek jsou prezentovány jednotlivé konkrétní látky přidávané do krmiv a je zde popsán jejich účinek a význam ve výživě hospodářských zvířat.
|
|
|
Význam prebiotik a probiotik při onemocnění v dětském věku
JERKOVIČOVÁ, Diana
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat a shrnout problematiku významu prebiotik a probiotik při prevenci a léčbě onemocnění v dětském věku ve formě teoretické práce s využitím celé řady literárních zdrojů, a to jak českých, tak i zahraničních. Nejdůležitějším předpokladem pro správný tělesný růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte je správná výživa. Nejjednodušším a zároveň nejpřirozenějším způsobem výživy kojence je kojení. Mateřské mléko má naprosto ideální složení, optimální teplotu a chrání kojence před různými infekcemi a alergiemi. K osidlování střevní mikroflóry, která ovlivňuje mimo jiné i náš imunitní a zažívací systém, začíná docházet až při porodu (vaginální a fekální mikroflóra matky) a dále z mateřského mléka či okolního prostředí. Osidlování je zpožděno, pokud bylo dítě narozeno císařským řezem. Pokud jsou novorozenci výlučně kojeni, jejich střevní mikroflóra bude z 90 % složena ze zdraví prospěšných bifidobakterií a laktobacilů. Jako probiotika jsou označovány živé organismy (bakterie a kvasinky), které mají prokazatelně pozitivní vliv na zdravotní stav hostitele, pokud jsou aplikovány v adekvátním množství. Využití probiotik v pediatrické praxi se za posledních deset let ztrojnásobilo. Nejvíce využívané jsou bifidobakterie a laktobacily. Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které příznivě ovlivňují hostitele tím, že selektivně stimulují růst a / nebo aktivitu některých kmenů střevní mikroflóry. První oblastí zájmu vlivu prebiotik a probiotik při prevenci a léčbě různých onemocnění v dětském věku byla atopická onemocnění, jejichž prevalence v posledních desetiletích značně ovlivňuje celou společnost. V případě atopické dermatitidy a potravinových alergií existuje celá řada optimistických studií, která prokazují pozitivní vliv především kombinace probiotik a prebiotik (synbiotik), na druhou stranu ale existují i studie, které jsou k této problematice spíše skeptické a tento pozitivní vliv nepotvrzují. Přesvědčivější výsledky pocházejí z oblasti průjmových onemocnění. Co se týká akutních průjmových onemocnění, které bývají u dětí způsobeny především rotaviry, byl zaznamenán prokazatelně pozitivní vliv probiotik, kdy docházelo ke zkrácení doby trvání rotavirového průjmu až o 40 hodin, případně ke snížení počtu stolic a trvání průjmu přibližně o jeden den a to především v případech, kdy došlo k jejich časnému podání. Stejně tak byl ve většině případů uváděn pozitivní vliv užívání probiotik při průjmu souvisejícím s užíváním antibiotik a to především při jejich současném podávání. Co se týká nespecifických střevních zánětů, optimistických výsledků je dosaženo především v případě ulcerózní kolitidy, kdy je využití a pozitivní vliv probiotik v léčbě pacientů s lehkou až střední aktivitou zánětu srovnatelné s medikamentózní léčbou, nicméně u Crohnovy nemoci není jejich pozitivní vliv zcela jednoznačný. Pozitivní výsledky přicházejí také v oblasti nekrotizující enterokolitidy u nedonošených novorozenců. Bohužel jsou tyto výsledky špatně interpretovatelné. Velice podobně je na tom výzkum vlivu probiotik a prebiotik při prevenci nozokomiální sepse u nedonošených novorozenců. Ačkoli se ukazuje určitý pozitivní vliv a to především u novorozenců s velmi nízkou porodní váhou, nebyl pozitivní vliv probiotik ani prebiotik v různých studiích zcela prokázán a bylo by žádoucí posouzení jejich bezpečnosti a efektivnosti dalšími výzkumy. Bylo by třeba prověřit, které konkrétní druhy probiotik využívat a v jakém dávkování. Obecně by se tedy dalo říci, že přes všechny optimistické výsledky pozitivního vlivu probiotik a prebiotik u prevence a léčby různých onemocnění, by bylo třeba dalších výzkumů, aby byl tento pozitivní vliv potvrzen či vyvrácen.
|
|
|
Vliv vybraných krmných doplňků na výskyt kokcidií v zažívacím traktu bažantů
ŠÍP, Pavel
Kokcidioza působí velké problémy v umělých chovech bažantů, tento výzkum má prokázat využití nekonvenkčních přípravků k jejímu potlačení. Pro tento pokus byly použity přípravky: Biopolym- výtažek z hnědých mořských řas jako prebiotikum, Laktovita- probiotikum obsahující bakterii Lactobacillus sporogenes a homeopatika. Pokus probíhal v období od 1.7.2012 do 18.11.2012 na Ranči Daniela v Hůrce u Horní Plané. Byly vytvořeny tři skupiny po třinácti bažantích kuřatech a jedna kontrolní skupina taktéž o třinácti kusech. Pro pokus byla použita bažantí kuřata Bažanta obecného (Phasianus colchicus) z vlastního chovu. Bažantům byly podávány biopreparáty vždy po dobu dvou týdnů a dva týdny bez podávání. Po celu dobu pokusu byly odebírány vzorky trusu a pomocí koprologického vyšetření jsme prováděli flotaci v Sheatherově cukerném roztoku. Výsledky byly zapisovány do tabulky a následně vyhodnoceny. Byl prokázán příznivý vliv zejména Biopolymu a homeopatik na zažívací trakt bažantích kuřat a následný výskyt oocyst kokcidií v trusu.
|
|
|
Funkční potraviny ve výživě člověka
ZEVLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá funkčními potravinami a jejich rolí ve výživě člověka. Je zde popsána historie funkčních potravin, jejich charakteristika, složky, vyhodnocení jednotlivých druhů a vliv na zdraví konzumenta. Na téma funkčních potravin se vede plno výzkumů, ale zatím nemají žádnou legislativně ustálenou definici. Ani v ČR ani v EU. Používají se pouze některá označení, které mají v různých zemích malé odchylky. Funkční potraviny mohou vznikat odlišnými způsoby. Jedná se o odstranění některé škodlivé látky, o modifikaci, ale nejčastěji používanou metodou je přidávání některé látky do potravin. Tyto látky mohou být různého původu. Mezi nejčastěji používané patří probiotika a prebiotika, antioxidanty, antikarcinogeny, vláknina a mnoho dalších. Jako druhy funkčních potravin jsou zde zmíněny obiloviny a výrobky z nich, dále maso a masné výrobky, ovoce a zelenina, rostlinné tuky, potraviny ze stévie a velmi důležité probiotické potraviny. Dále se práce zaměřuje na chování těchto potravin v prevenci civilizačních onemocnění, konkrétně diabetem, obezitou, hypertenzí, nealkoholickým mastným onemocněním jater a Alzheimerovou chorobu. Následně se tato část zabývá významem funkčních potravin pro jednotlivé skupiny obyvatelstva. Pozornost je věnována dětem, seniorům, těhotným ženám a sportovcům.
|
|
|
Význam probiotik a prebiotik ve výživě člověka
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá probiotiky, prebiotiky a složením střevní mikroflóry. Význam střevní mikroflóry byl dlouhou dobu velmi podceňován. S rozvojem vědy docházelo k poznatkům o jejích pozitivních přínosech a složení. Bakterie tvořící střevní mikroflóru jsou dvojí. Ty ?dobré?, které napomáhají v boji proti mnoha onemocněním, a ty ?špatné? které různá onemocnění způsobují. Zdraví prospěšné bakterie, které se zároveň používají k výrobě probiotických potravin a doplňků stravy, jsou zejména z rodů Lactobacillus, Bifodobacterium, Enterococcus a Streptococcus. Probiotika a prebiotika jsou důležitou součástí nového vědního oboru ?Funčkní potraviny?. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při podání v dostatečném množství, poskytují zdravotní přínos pro hostitele. Svojí funkcí napomáhají udržovat rovnováhu trávicího traktu. Nerovnováha je spojena s průjmem, infekcí močových cest, bolestí svalů a únavou. Probiotika mají také vliv na imunitní systém. Když nefunguje správně, mohou se objevit alergické reakce, autoimunitní onemocnění (např. ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc a revmatoidní artritida) a infekce (např. infekční průjem, Helicobacter pylori, kožní infekce a vaginální infekce). Dále se probiotika a prebiotika podílejí na prevenci proti obezitě, snižují hladinu cholesterolu v krvi, snižují hladinu krevního cukru a tím napomáhají v boji proti diabetu 2. typu, pomáhají předcházet vzniku rakoviny tlustého střeva. Dále ustavují či obnovují vyvážení mikroflóry tlustého střeva, zvyšují odolnost proti osídlení tlustého střeva mikroorganismy, které vyvolávají průjmy, zmírňují nesnášenlivost (intoleranci) vůči mléčnému sacharidu laktose u osob postižených touto poruchou, zvyšují vstřebávání vápníku, syntézu některých vitaminů a některá probiotika vytvářejí bakteriociny, což jsou bílkoviny a peptidy potlačující choroboplodné bakterie. Prebiotika jsou naopak nestravitelné složky potravy, které příznivě ovlivňují zdraví hostitele a selektivně stimulují růst a / nebo aktivitu jednoho nebo omezeného počtu bakterií v tračníku. Nejčastěji jsou jako prebiotika používány oligosacharidy, které se přirozeně vyskytují v mnoha druzích zeleniny a ovoce.
|
|
|
Probiotické mikroorganismy v mléčných produktech
KORANDOVÁ, Květa
Probiotické mikroorganismy jsou živé mikroorganismy, které podporují optimální složení střevní mikroflóry. Tato práce pojednává o jejich pozitivním vlivu na zdraví člověka. Zabývá se popisem nejčastěji používaných rodů bakterií, mezi které patří Lactobacillus, Bifidobacterium, Streptococcus a Lactococcus. Dále pojednává o zdravotních, mikrobiologických a technologických požadavcích potřebných pro dosažení účinnosti probiotik. Jsou také uvedeny charakteristiky produktů s obsahem probiotických mikroorganismů, mezi které patří farmaceutické preparáty a vybrané funkční potraviny. V této skupině je práce zaměřena zejména na fermentované mléčné výrobky.
|
host ::
RSS.