|
|
Etické principy v práci sestry a sociálního pracovníka - shody a rozdíly
BARTIZALOVÁ, Alice
Abstrakt Etické principy v práci sestry a sociálního pracovníka {--} shody a rozdíly V sociální a zdravotní péči jsou určité hodnoty, které by sociální pracovníci a zdravotní sestry měly dodržovat. K jejich dodržování jsou nutné určité osobnostní rysy a dovednosti, které by měl každý profesionální pracovní mít. Je to například empatie, schopnost spolupráce, odbornost atd. od těchto vlastností se odvíjí vztah k etickým kodexům a dodržování zásad v nich obsažených. Etické principy zdravotní a sociální péče jsou velmi důležité pro správný vývoj vztahu sociální pracovník/ klient a zdravotní sestra/ pacient. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké etické principy obsahují etické kodexy sociálních pracovníků a zdravotních sester. Bylo zjišťováno, které principy jsou shodné a které jsou rozdílné a jestli by se tyto rozdílné principy daly využít v druhé profesi. Cílem také bylo zjistit podvědomí sociálních pracovníků a zdravotních sester o etických kodexech, jejich obsahu, o aplikovatelnosti do praxe a v neposlední řadě, také názor na etický kodex druhé profese. výsledky obou částí výzkumu byly mezi sebou porovnány. K dosažení výsledků byl využit kvalitativní výzkum, metoda rozboru dokumentů a dotazování formou polořízených rozhovorů. Smyslem této práce bylo odhalit shodné a rozdílné principy v sociální a zdravotní péči. Bylo odhaleno několik společných principů, které shodně dodržují sociální pracovníci i zdravotní sestry. V části rozhovorů se objevily rozdílné zásady, nebo zásady, které obsahuje pouze kodex pro jednu profesi. Některé rozdílné zásady by byly využitelné pro druhou profesi. Tato práce poukazuje na to, jaký je pohled sociálních pracovníků a zdravotních sester na tyto principy. Jejich pohledy byly některé stejné, některé odpovědi byly zcela individuální. Cíl práce byl naplněn. Pro potvrzení nebo vyvrácení hypotéz, které byly v části Diskuze vyřčeny, by byl vhodný detailnější rozbor dokumentů a aby rozhovory byly vedeny s větším počtem respondentů.
|
|
|
Informovanost veřejnosti o systému veřejného zdravotního pojištění
ŘEHÁKOVÁ, Jana
Veřejné zdravotní pojištění je důležitou součástí systému českého zdravotnictví. V České republice je uplatňován model národního zdravotního pojištění s více zdravotními pojišťovnami. Hlavním úkolem zdravotních pojišťoven je výběr pojistného od plátců a úhrada zdravotní péče poskytnuté pojištěnci. Cílem této práce je zmapovat a vyhodnotit informovanost laické a odborné veřejnosti o systému veřejného zdravotního pojištění. V práci byly stanoveny tři dílčí cíle. Prvním dílčím cílem bylo zjistit úroveň informovanosti odborné veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Druhým bylo zjištění úrovně informovanosti laické veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Třetím dílčím cílem bylo porovnat informovanost laické a odborné veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Pro dosažení vytyčených cílů byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1: Většina odborné veřejnosti je informována o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění. Hypotéza č. 2: Většina laické veřejnosti je informována o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění. Hypotéza č. 3: Mezi informovaností odborné a laické veřejnosti o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění není rozdíl. K ověření hypotéz byla zvolena forma kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat byla použita technika dotazníku. Pro praktickou část byl využit identický dotazník pro odbornou i laickou veřejnost. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořili respondenti, kteří žijí či pracují v Českých Budějovicích. Za odbornou veřejnost byly v rámci výzkumu považováni občané, kteří pracují či pracovali ve zdravotní či sociální oblasti. Konečný výzkumný soubor tvořilo 200 respondentů odborné a 200 respondentů laické veřejnosti. Cíl diplomové práce i dílčí cíle byly splněny. První dvě hypotézy byly potvrzeny. Hypotéza č. 3 nebyla výzkumem potvrzena. Bylo zjištěno, v jakých oblastech je odborná i laická veřejnost nejvíce informována a v jakých méně. Výsledky výzkumu by mohly být využity k publikaci v odborných časopisech.
|
|
|
Využití sociálních a zdravotních služeb u lidí s roztroušenou sklerózou
KAŠPAROVÁ, Eva
Roztroušená skleróza mozkomíšní je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, kdy dochází jak k demyelinizaci nervových vláken, tak k jejich přímé ztrátě. Roztroušená skleróza je nejčastější neurologickou příčinou chronické disability u mladých dospělých. Není známa účinná léčba této nemoci. Aktivitu roztroušené sklerózy lze pouze omezit nebo zastavit nově dostupnými léky a jejich kombinacemi. Významným přínosem pro usnadnění života lidí s roztroušenou sklerózou jsou sociální a zdravotní služby. Zdravotní služby mají význam nejen léčebný, ale i podpůrný, protože se snaží zlepšit nebo udržet fyzický stav a působí i na psychiku člověka. Zajištění potřebných sociálních služeb začíná nabývat na významu s postupující nemocí, když člověk přestane zvládat aktivity všedního dne. Cílem práce bylo vypracovat návrh doporučení vhodných zdravotních a sociálních služeb pro osoby s roztroušenou sklerózou. Dále pak zjistit, které z těchto služeb jsou nemocnými lidmi využívány. Hypotéza práce zněla: Některé typy sociálních služeb pro lidi s roztroušenou sklerózou nejsou kvantitativně zajištěny na rozdíl od zdravotních služeb. V práci byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování, technika dotazník. Dotazníky byly určeny pro dospělé osoby s roztroušenou sklerózou ve vybraných organizacích Roska na území České republiky. Ve výzkumu se objevily problémy nedostatečné informovanosti o sociálních službách a nevyužívání příspěvku na péči na sociální služby. Z výzkumu naopak vyplynulo, že zdravotní služby jsou využívány. Domnívám se, že hypotéza byla potvrzena. Přínos bakalářské práce shledávám v tom, že byl vypracován návrh doporučení vhodných zdravotních a sociálních služeb pro osoby s roztroušenou sklerózou. Tento návrh by mohl po doplnění místních kontaktů sloužit jako informační brožura, která by byla k dispozici lidem s roztroušenou sklerózou.
|
|
|
Zdravotní pojištění z pohledu občana
FILAŘOVÁ, Marie
Zdravotní pojištění se dělí na veřejné a soukromé. Základní forma péče je financována ze zákonného pojištění prostřednictvím devíti zdravotních pojišťoven, zákonem je dána povinnost být zdravotně pojištěn. Ve své diplomové práci jsem použila kvantitativní výzkum a metodu dotazování. Ke sběru dat jsem použila techniku dotazníku. Sledovaný soubor byl tvořen 100 respondenty. Jednalo se o občany města Písku, kde kvótou pro výběr byl věk 26 - 65 let. Cílem mé diplomové práce bylo přiblížit pohled občana České republiky na zdravotní pojištění. V souladu s cílem práce jsem si stanovila tři hypotézy. Tato práce bude využita při výuce a dále by mohla sloužit jako podklad pro možné legislativní návrhy změn předpisů upravujících zdravotní pojištění.
|
|
|
Vliv objemu výdajů do zdravotnictví na zdravotní stav populace
Dvořák, Michal ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Rudolf (oponent)
Zdravotní stav populace a výdaje na něj vynaložené v současnosti jsou, a v budoucnosti bezesporu budou, jedněmi z nejostřeji sledovaných ukazatelů v lidském společenství. Těžištěm výzkumu této práce je porovnat výši výdajů plynoucích do zdravotní péče a zdravotní stav populace vybraného vzorku zemí. Analýza statistických dat odkryje, zda objem výdajů vede k lepšímu zdravotnímu stavu či nikoliv. Výzkum se opírá o veřejně přístupná, retrospektivní, statistická data referenčních států, jejichž porovnáním získám informace nutné k vyvození závěrů. Výsledek práce může dokázat, zda vyšší výdaje vedou k lepšímu zdravotnímu stavu populace či nikoliv a zda existuje výdajové optimum, nad které jsou výdaje čím dál méně efektivní. Analytická část obsahuje ekonomická a medicínská data vybraného vzorku dvanácti států, rozděleného na tři skupiny dle stupně rozvinutosti. V syntetické kapitole porovnám získaná data a vyvodím závěry položených hypotéz. Dále nastíním důvody akcelerující úrovně výdajů na zdravotní péči v USA a porovnám řadu ekonomických i medicínských ukazatelů s průměry zemí OECD. V závěru práce shrnu zjištěné výsledky a pokusím se nastínit optimální výši výdajů vzhledem k úrovni zdravotního stavu populace.
|
|
| |
|
|
Zdravotnické informační systémy a měřítka kvality zdravotnické péče
Kopecká, Markéta ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Kotilová, Lenka (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na kvalitu zdravotnické péče v konkrétním zdravotnickém zařízení. Cílem práce je charakterizovat současnou situaci kvality poskytovaných služeb. Zjistit, zda nastavený informační systém je přínosem a vede ke zkvalitnění zdravotnické péče v nemocničním zařízení či naopak. V práci jsou nejprve vymezeny teoretické poznatky z oblasti kvality zdravotnické péče a informačních systémů. Ty jsou poté aplikovány v praktické části. Na základě získaných podkladů z informačního systému, byly vymezeny indikátory, kterými byla hodnocena kvalita. Zvolené indikátory byly podrobeny analýze, srovnání a následnému vyhodnocení. V případě zjištění, že systém není efektivní a nepřispívá ke zvyšování kvality zdravotnického zařízení, jsou navrženy jisté změny, návrhy či doporučení pro jejich zefektivnění.
|
|
|
Analysis of American Health Care System with respect to current affairs: Is Universal Health Care a Potential Reality?
Šotolová, Petra ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Haňka, Rudolf (oponent)
Hlavním úkolem této práce je rozbor amerického systému zdravotnictví, jeho správy a fungování včetně stanovení výhod a nevýhod systému. Popis a prostudování systému zlepší pochopení jeho možného budoucího vývoje a napomůže také k zodpovězení klíčové otázky, zda "Je všeobecné zdravotnictví možnou realitou v U.S.A.?". S ohledem na současné události, a to podepsání komplexní reformy zdravotnictví, bude možné uvažovat a současně předpovídat případné dění, které by mohlo vylepšit povědomí o výkonu amerického zdravotnictví. Za zástupce dobře fungujícího zdravotnického systému se považuje systém socialistického zdravotnictví ve Velké Británii - National Health Service založený na myšlence, že zdravotní péče by měla být dostupná všem, bez ohledu na bohatství nebo příjem.
|
|
| |
|
|
Privátní a veřejná zdravotnická zařízení a jejich ocenění v podmínkách ČR
Čibera, Roman ; Krabec, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmídová, Radana (oponent)
Práce se zabývá možnostmi užití postupů oceňování podniku při ocenění privátních a veřejných zdravotnických zařízení. Snaží se zachytit specifika spojená s fungováním zdravotnických zařízení a jejich vliv na volbu kategorie hodnoty, metodologii ocenění i výběr finálního způsobu ocenění. První část popisuje zdravotnická zařízení a jejich fungování na trhu zdravotní péče. Další části se zabývají možnostmi ocenění zvlášť pro privátní a veřejná zařízení. Rozdíly jsou následně shrnuty v závěru.
|
host ::
RSS.