|
|
Sociální aspekty v přístupu k rodičovství v České republice
ČARNICKÁ, Hana
Téma mé diplomové práce se týká sociálních aspektů v přístupu k rodičovství. V české společnosti došlo v rodinném chování v posledních desetiletích k mnoha změnám. Záměrem této práce je přispět k porozumění sociálním jevům, které mají vliv na utváření postojů a bezprostřednímu přístupu k rodičovství současné populace a zasazení výzkumů těchto aspektů do širšího rámce odborného reflexe sociodemografických faktorů. První oddíl teoretické části práce se zabývá historickými proměnami v rodinném chování a jeho současnými trendy. Dále v něm uvádím přehled základních demografických dat vztahujících se k rodičovství. Druhý oddíl teoretické části popisuje vývoj rodinné politiky v ČR a její současný stav s akcentem na současná prorodinná opatření. Třetí oddíl diplomové práce se již věnuje vlastnímu výzkumu, který hodnotí účinnost současných opatření rodinné politiky státu, zejména pak vliv těchto opatření na rozhodování se partnerů o budoucím rodičovství. Práce je zakončena diskusí a stručným závěrem.
|
|
| |
|
|
Příbuzenská náhradní rodinná péče v okresu Strakonice
PANUŠOVÁ, Iveta
Abstrakt PANUŠOVÁ, I. Příbuzenská náhradní rodinná péče v okresu Strakonice. České Budějovice 2011, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce I. Bublíková. Práce je zaměřena na příbuzenskou náhradní rodinnou péči se zvláštním zaměřením na prarodiče, kterým bylo svěřeno dítě na základě §45 zákona o rodině nebo na základě příbuzenské pěstounské péče. Tyto formy péče jsou pro dítě, které se nachází v obtížné životní situaci, nejvhodnější, protože dítě zůstává ve vlastní rodině a tím je mu zachována jeho identita. Cílem této práce je zmapování počtu dětí svěřených do příbuzné náhradní péče na Strakonicku od roku 2005 do 2010. Tento hlavní cíl je doplněn dvěma vedlejšími cíli. První je zaměřen na to, kdo se jako první ujme dítěte v nouzi, a druhý vedlejší cíl se snaží zjistit nejčastější důvody, které vedou k odebrání dítěte biologickým rodičům. Výzkumné šetření bylo realizováno na odděleních sociálně-právní ochrany dětí na Strakonicku metodou analýzy a srovnání dokumentů. Tato práce především zhodnocuje počet dětí v příbuzenské náhradním rodinné péči v okresu Strakonice v daném období.
|
|
|
Změna otcovské role po narození nedonošeného dítěte z psychosociálního hlediska
ZIKEŠOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je zabývá zkušenostmi s problematikou předčasně narozených dětí z pohledu otců. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak vnímá svojí roli otec po narození nedonošeného dítěte, poukázat na jeho pocity a potřeby a zároveň zmapovat psychosociální dopad na rodinu z jeho pohledu. V bakalářské práci byly položeny tyto výzkumné otázky. Jak prožíval období před a těsně po narození nedonošeného dítěte otec? Co otci pomohlo zvládnout nastalou situaci? Odrazila se tato situace nějakým způsobem v jeho běžném životě? Práce byla zpracována na základě kvalitativního výzkumu. Data byla získána na podkladě rozhovorů s otci a metodou obsahové analýzy dokumentů. Výzkumný vzorek tvořili otcové dětí, které byly hospitalizované na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice. Výsledky šetření ukazují, že předčasné narození dítěte je pro otce velmi náročnou životní událostí, která značně ovlivňuje jeho každodenní život. Pro otce je důležité vědomí, že má možnost s někým sdílet svoje pocity a potřeby.
|
|
|
Harmonizace rodičovství a zaměstnání v rodinách s dětmi do 3 let věku. Domov nebo jesle?
DUDOVÁ, Jiřina
Práce se zabývá problematikou sladění rodinného života s pracovními povinnostmi rodičů dětí do 3 let věku v České republice. Teoretická část se zaměřuje na obtíže, které harmonizaci doprovázejí a ztěžují, na podpůrná opatření v rodině i v zaměstnání, které ji pomáhají, věnuje se roli státu a zaměstnavatelů v této oblasti. Dále popisuje systém služeb denní péče o nejmenší děti s důrazem na problematiku jeslí. Představuje současné moderní jesle a vyvrací argumenty, které zpochybňují smysl jejich existence. Praktickou část práce tvoří popis a vyhodnocení výzkumné sondy provedené mezi rodiči, kteří se rozhodli umístit své děti do jeslí. Cílem výzkumu je zjistit, jaké důvody vedly rodiče k využití této formy služby péče o děti, co je přimělo k tomu, že si zvolili veřejné institucionální zařízení a ne jinou formu péče, která by jim umožnila zajistit péči o dítě v domácím prostředí.
|
|
|
Rodina jako systém interakcí
LAKOMÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na rodinu a její význam pro vzájemné vztahy jednotlivých členů rodiny. Rodina je chápána jako prostředí, kde se vytvářejí vztahy na základě komunikace. Teoretická část rozebírá rodinu jako systém od nejužšího rodinného kruhu až po začlenění rodiny do široké společnosti. Dále se zabývá funkcemi rodiny, porovnává způsoby a styly ve výchově dětí, popisuje rodiny funkční a dysfunkční, zamýšlí se nad funkcí rodičovství, popisuje dopad rozvodu na jednotlivé členy rodiny. Praktická část pomocí dotazníkové metody porovnává pohled dětí a rodičů na každodenní fungování rodiny, zjišťuje odlišnosti v chápání běžných rodinných situací jako trávení volného času dětí, rodinná pravidla, výchovu dětí, spolupodílení se na fungování rodiny jako celku apod.
|
|
|
Postoj svobodných mladých žen k instituci manželství a k rodičovství
CIPÍNOVÁ, Dagmar
Problematika manželství a partnerství je v současné době dosti ožehavé téma v souvislosti s narůstajícím počtem nesezdaných soužití, neúplných rodin či oddalováním rodičovství. Na základě své bakalářské práce jsem proto chtěla zjistit názory a postoje současných svobodných mladých žen k problematice manželství a k rodičovství. Informace potřebné pro zpracování bakalářské práce byly získány obsahovou analýzou sekundárních dat. Pro zmapování postojů vztahujících se k cílům a testování hypotéz byl proveden kvantitativní výzkum. Sběr dat byl realizován metodou dotazování s využitím techniky dotazníku, který obsahoval 26 otázek. Celkem bylo distribuováno sto čtyřicet dotazníků (100 %). Kompletně vyplněných a pro výzkum použitelných bylo sto pět (75 %). Dotazníkové šetření probíhalo v únoru a březnu roku 2009. Dotazníky byly anonymní, předem ověřené na vzorku respondentů v rámci provedeného předvýzkumu. Technika dotazníku byla určena k získání primárních dat u cílové populace získané náhodným výběrem respondentů svobodných mladých žen v okrese České Budějovice, podmínkou však bylo, aby ženy byly svobodné a bezdětné. V souvislosti s cílem práce se dvě ze tří stanovených hypotéz nepotvrdily. Výsledky výzkumu však ukazují, že v manželství chce a zřejmě i bude žít větší část mladých žen, i když často až po fázi nesezdaného soužití. Vstup do manželství či nesezdaného soužití pak podstatně nezávisí na úrovni dosaženého vzdělání, určitou roli však může hrát délka studia. V souvislosti se založením rodiny již ale manželství není nezbytným předpokladem, ani momentem, který by v ženě vzbudil touhu po dítěti. Výzkum dále potvrdil současný trend odkládání sňatků do vyššího věku i trend zvyšujícího se věku prvorodiček. Výsledky práce mapují současnou situaci v oblasti postojů svobodných mladých žen k instituci manželství a k rodičovství. Jsou cenným zdrojem informací o plánovaném rodinném a reprodukčním chování. Mohou být také základem pro další studie a výzkumy v této oblasti. Rovněž mohou být použity jako studijní materiál v rámci výuky této problematiky.
|
|
|
Vícerychlostní rodičovský příspěvek jako podpora rodiny
PÍSKOVÁ, Jana
Rodičovský příspěvek je rodinnou dávkou systému státní sociální podpory v ČR. Účelem vyplácení je finanční pomoc státu rodině s dítětem v době, kdy rodič zůstává doma a celodenně pečuje o dítě po jeho narození. Rodičovský příspěvek byl v průběhu jeho historie od roku 1995 nejčastěji upravovanou dávkou. Docházelo postupně ke změnám týkajícím se délky vyplácení, finanční výše, byla zaváděna opatření umožňující rodičům současně se zachováním nároku vykonávat výdělečnou činnost a umístit dítě v omezeném rozsahu do jeslí nebo mateřské školy. Poslední a nejkomplexnější úprava platná od roku 2008 zavedla pro rodiče několik variant čerpání: do dvou let, do tří let a do čtyř let věku dítěte. Bakalářská práce je zaměřena na význam rodičovského příspěvku jako finanční podpory rodiny. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jestli současný vícerychlostní model vyhovuje potřebám žadatelů v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích. Druhým cílem, zda žadatelé využívají opatření umožňující jim současně s čerpáním dávky vykonávat výdělečnou činnost. Byl vymezen výzkumný soubor tvořený žadateli v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích, kteří požádali o rodičovský příspěvek. K dosažení cílů byla zvolena strategie kvantitativního výzkumu, metoda dotazování a technika dotazníku. Byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza H1: "Většina žadatelů v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích volí základní variantu rodičovského příspěvku do třech let věku dítě". Hypotéza H2:"Většina žadatelů v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích využívá možnosti výdělečné činnosti souběžně s čerpáním rodičovského příspěvku". Hypotéza H1 byla potvrzena. Hypotéza H2 nebyla potvrzena. Smyslem práce bylo zmapovat rodičovský příspěvek z pohledu rodičů, kterým je dávka určena a rozšířit informovanost veřejnosti o variantách čerpání rodičovského příspěvku. Výsledkem práce je zjištění, že nejvíce žadatelů upřednostňuje variantu do třech let věku. Žadatelé, kteří nemají možnost vlastní volby, nejsou spokojeni s pomalou variantou čerpání do čtyř let věku dítěte. Navrhuji umožnit volbu čerpání základní varianty do třech let věku dítěte všem žadatelům.
|
|
|
Proměny rodiny a manželství
ANTOŠOVÁ, Pavla
Diplomová práce se věnuje proměnám rodiny a manželství zejména v posledním století. Proměny v charakteru českého demografického chování, především v oblasti reprodukce, jsou výsledkem moderní kulturní změny, jejíž nositelkou je současná mladá česká populace. Manželství se odsouvá do vyššího věku, stejně tak narození prvního dítěte. Celkový počet sňatků poklesl a teké poklesla porodnost. Nabývají na legitimitě a na významu jiné typy domácností a preferují se alternativní formy soužití,například nesezdané soužití nebo singles.Změna zasáhla i postoj k tradičnímu modelu rozdělení rolí v rodině. V textu jsem poukázala také na to, jak tyto změny vnímá církev a snažila jsem se je porovnat s názory odborníků.
|
|
| |
host ::
RSS.