Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  začátekpředchozí16 - 25  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kompartment syndrom u poranění bérce a problematika ošetřování z pohledu pacienta
BÁRTOVÁ, Marcela
Soubor klinických příznaků, které vznikají při zvýšení tlaku v uzavřeném anatomickém prostoru, je nazýván kompartment syndromem. Musíme věnovat velkou pozornost této diagnostice, protože při rozvoji kompartment syndromu dochází k lokální ischemii a v některých případech je indikována fasciotomie. Pro pacienty to znamená náročnou a dlouhodobou léčbu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda mají pacienti informace o způsobu operačního řešení kompartment syndromu, jakými informacemi disponují o následném ošetřování fasciotomie a jak velké má pacient obavy z eventuelní amputace dolní končetiny při stanovení diagnózy kompartment syndrom. Posledním cílem bylo zjistit, jak velké má pacient obavy o následující funkčnost dolní končetiny. Rozhovory byly vedeny se čtyřmi pacienty hospitalizovanými na Traumatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s., a s třemi sestrami, které pracují též na tomto oddělení. Šetření bylo provedeno metodou nestandardizovaného rozhovoru. Z šetření vyšlo, že informace o způsobu operačního řešení kompartment syndromu a o následném ošetřování fasciotomie jsou podávány, ovšem někdy s časovou prodlevou, a to v situacích, kdy se pacient tyto informace dozví až po provedení operačního zákroku. Pacienti se zaměřovali na svou poraněnou končetinu, sestry péči o fasciotomii vnímají komplexně a informují pacienta o veškerých ošetřovatelských postupech, které se pacienta týkají. Dále z výzkumného šetření byla potvrzena obava pacientů nejen z eventuelní amputace postižené dolní končetiny, ale i o následující funkčnost dolní končetiny. To má vliv na psychiku pacienta, která je pro kvalitní ošetřovatelský průběh velmi důležitá. Tato bakalářská práce nastiňuje problém v časném podávání informací pacientům o možných komplikacích a následných řešeních těchto komplikací. Tím se mohou zvětšovat celkové obavy pacienta o jeho zdravotní stav či, jako v našem případě, o poraněnou končetinu. Výsledky šetření budou publikovány v odborných časopisech, mohou probíhat přednášky na toto téma na vzdělávacích akcích a bude vytvořena brožura pro pacienty: Kompartment syndrom a jeho ošetřování.
Aplikace modelu Oremové v péči o seniory v Centru sociálních služeb Staroměstská.
SOUKUPOVÁ, Hana
Bakalářská práce má za cíl naučit všeobecné sestry, které pracují v tomto zařízení, porozumět modelu Oremové tak, aby uměly zpracovávat podle něj individuální ošetřovatelské plány. Doposud byly zpracovávány tyto anamnézy u seniorů podle modelu Gordonové. Jelikož Oremová se zabývala deficity sebepéče, které u seniorů nalézáme nejčastěji, proto stálo za zvážení tento model vyzkoušet v každodenní praxi. Byly stanoveny 3 cíle, v kterých se měla najít vhodnost modelu Oremové v péči o seniory z pohledu zjišťování jejich soběstačnosti a ošetřovatelské péče, objevit zda tento model je vhodnější pro ošetřovatelskou péči u seniorů, než stávající model Gordonové a zjistit, jak se všeobecným sestrám pracuje s novým modelem. Z těchto stanovených cílů byly vytvořeny 4 výzkumné otázky, které byly zodpovězeny. Model Oremové je vhodný k určení soběstačnosti seniora. Aplikovaný model Oremové je vhodnější pro ošetřovatelskou péči u seniorů, než stávající model Gordonové. Sestrám i seniorům, z Centra sociálních služeb Staroměstská lépe vyhovuje model Oremové. Na závěr lze říci, že všechny stanovené cíle byly splněny. Výzkumný soubor tvořilo celkem 8 respondentů. Z tohoto počtu zvořily jednu polovinu všeobecné sestry, tu druhou pak senioři z Centra sociálních služeb Staroměstská. Všechny odpovědi se zaznamenali pomocí diktafonu. Pro tuto práci byla použita kvalitativní metoda a sběr dat pomocí zpracovávání jednotlivých anamnéz podle modelu Oremové a Gordonové. Během vyplňování těchto anamnéz byly použity pozorovací archy, jak na sestry, tak také na seniory. Pozorování u sester, bylo přímé, nezúčastněné a skryté a pozorování u seniorů bylo přímé, zúčastněné a zjevné. Dále byl sběr dat realizován u sester standardizovaným rozhovorem a u seniorů také standardizovaným rozhovorem.
Problematika edukace rodičů dětí s onemocněním pohybového aparátu.
KVASNIČKOVÁ, Simona
Tato diplomová práce poukazuje na problematiku edukace rodičů, jak vnímají způsob a obsah podávaných informací, jak se adaptovali na onemocnění svého dítěte, co jim chybělo a bránilo v uspokojování potřeb. Součástí komplexní péče o malé pacienty s onemocněním pohybového aparátu je i péče o jejich doprovod ? rodiče. Sestra musí vycházet též z jejich potřeb, znalostí, postojů, dbát na jejich psychiku, poskytovat jim po celou dobu odbornou pomoc a psychickou podporu při zvládání pro ně náročné a zatěžující životní situace, kterou nemoc, postižení pohybového aparátu jejich dítěte, bezesporu je. Součástí této diplomové práce je i pohled sester na danou problematiku.
Využití bariérového režimu při výskytu nozokomiální nákazy na oddělení
JAREŠOVÁ, Marie
Nozokomiální nákaza vzniká v přímé souvislosti s pobytem osob ve zdravotnických zařízeních. Historie těchto nákaz je stejně dlouhá jako existence prvních zařízení, ve kterých se nemocné osoby sdružovaly. K tomu, abychom vzniku nozokomiálních nákaz předcházeli, napomáhá ošetřovatelská bariérová péče. Jedná se o soubor pracovních postupů, které mají za úkol zabránit výskytu a šíření nozokomiální nákazy. Je nutné, aby si sestry a veškerý zdravotnický personál význam dodržování této bariérové ošetřovatelské péče plně uvědomoval. Náplní bakalářské práce bylo zjistit informovanost všeobecných sester v oblasti nozokomiálních nákaz, zda sestry pracující na lůžkových odděleních nemocničních zařízení, znají zásady ošetřovatelské bariérové péče a zda tyto zásady dodržují. Šetření probíhalo pomocí distribuce anonymního dotazníku v Nemocnici Písek a.s. a v Nemocnici Strakonice a.s. Rozdáno bylo celkem 110 dotazníků a do výzkumu bylo zařazeno 90 dotazníků. Výsledky výzkumného šetření byly zpracovány v grafické podobě. Stanoveny byly následující hypotézy: Hypotéza 1: Sestry znají správný postup využívání bariérového režimu při výskytu nozokomiální nákazy na oddělení. Hypotéza 2: Sestry dodržují zásady bariérového režimu při výskytu nozokomiální nákazy na oddělení. Obě tyto hypotézy byly po provedení výzkumného šetření potvrzeny. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že informovanost sester v oblasti prevence nozokomiálních nákaz a dodržování bariérové ošetřovatelské péče je na velmi dobré úrovni. Je velmi pravděpodobné, že zásluhu mají povinné účasti na seminářích v rámci prevence nozokomiálních nákaz. Výsledky práce budou poskytnuty managementu nemocnice, kde byl výzkum proveden
Využití edukačních plánů v péči o diabetiky
LEOPOLDOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je {\clqq}Využití edukačních plánů v péči o diabetiky``. Diabetes mellitus je onemocnění charakterizované poruchou metabolismu cukrů, ale též bílkovin a tuků, které se projeví zvýšenou glykémií a glykosúrií. Edukaci chápeme jako výchovu k samostatnému zvládání diabetu a lepší spolupráci se zdravotníky. Jedná se o nezbytnou a nenahraditelnou součást úspěšné léčby diabetika. Cílem práce je zmapovat využití edukačních plánů v péči o diabetiky. Práce má teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá informacemi o diabetu mellitu, edukaci všeobecně a specifice edukace u diabetiků. Ve výzkumné části byla použita kvalitativní metoda sběru dat a to technika pozorování a polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumné šetření proběhlo v diabetologickém centru a v ordinaci diabetologa. Zúčastnilo se ho 10 diabetiků, z nichž bylo 6 mužů a 4 ženy. Pozorování probíhalo během návštěvy diabetika u diabetologa a zahrnovalo 18 bodů, které byly rozděleny do 7 oblastí zaměřujících se na fázi edukačního procesu, formu realizace edukace, formy edukace, teoretické a praktické dovednosti diabetika, edukační prostředí a ostatní. Rozhovory byly prováděny po ukončení návštěvy diabetika u diabetologa. Rozhovor obsahoval 37 otázek, z nichž v 18-ti byla možnost výběru odpovědi a podle příslušné odpovědi i možnost položit doplňující otázku. Zbylých 19 otázek bylo otevřeného typu. Otázky rozhovoru se zaměřovaly na léčebný režim, spokojenost, znalosti a dovednosti diabetiků. Prvním cílem práce je zjistit, v čem je diabetikovi přínosná edukace. Druhým cílem je zmapovat, zda diabetici získané informace a dovednosti plně využívají v každodenním životě. Třetí cíl zahrnuje zjistit formy a metody edukace u diabetologa a v diabetologickém centru. Čtvrtým cílem je vytvořit edukační plán a ověřit jej v praxi. Cíle bakalářské praxe byly splněny. Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny. Z výzkumné části tedy vyplývá, že edukace je pro diabetiky přínosná, získané informace a dovednosti využívají ve svém životě, formy a metody edukace jsou v diabetologickém centru a v ordinaci diabetologa stejné. Práce může být využita jako zhodnocení efektivity prováděné edukace u diabetiků a základním obsahem onemocnění diabetu mellitu a edukace.
Ošetřovatelský proces u dětí s onemocněním dolních cest dýchacích.
LAZOROVÁ, Hana
Dýchání patří mezi základní biologickou potřebu člověka. Uspokojování potřeb člověka se uskutečňuje pomocí ošetřovatelského procesu. V tomto procesu se sestry zabývají člověkem jako celkem. Neustálé vyhodnocování a opakované posuzování měnících se potřeb nemocného zajišťuje kvalitu poskytované péče. U dětí je mnoho stavů, kde je zapotřebí zvýšená péče o dýchací cesty. Mezi tyto stavy patří i onemocnění dolních cest dýchacích. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní metodou. Na základě rozhovorů a obsahové analýzy dat byly vypracovány kazuistiky. Šetření probíhalo u dětí, které byly hospitalizované s diagnózou laryngitida, bronchitida a astma bronchiale. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním dolních cest dýchacích. Pro tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky. V1 Jaké ošetřovatelské diagnózy se vyskytují u dětí s onemocněním dolních cest dýchacích? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že u všech pozorovaných dětí s onemocněním dolních cest dýchacích byly stanoveny podobné ošetřovatelské diagnózy. U všech dětí se vyskytovala ošetřovatelská diagnóza 00032 Neefektivní dýchaní, 00095 Porušený spánek a 00039 Riziko aspirace. V2 Jaké ošetřovatelské intervence se používají v péči o děti s onemocněním dolních cest dýchacích? U všech dětí s onemocněním dolních cest dýchacích se ošetřovatelské intervence v některých bodech shodují. Výběr intervencí je ovlivněn druhem onemocnění a také věkem nemocných dětí. V3 Jsou rozdíly v ošetřovatelské péči u dětí s laryngitidou, bronchitidou a astma bronchiale? Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že ošetřovatelská péče o děti s laryngitidou, bronchitidou a astma bronchiale je podobná, ale ne stejná, neboť každé onemocnění má svá specifika. Výsledky tohoto výzkumného šetření mohou sloužit sestrám pracujícím na dětském oddělení ke zkvalitnění ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním dolních cest dýchacích.
Problematika edukace pacienta s pankreatitidou
LOUDOVÁ, Veronika
Edukace je důležitou a nezastupitelnou součástí léčby a ošetřovatelského procesu. Cílem edukace pacienta s pankreatitidou je, aby pochopil, že změna životního stylu a stravovacích návyků povede ke zlepšení celkového zdravotního stavu a zkvalitnění dalšího života. Cílem práce bylo zjistit, zda sestry provádí edukaci pacientů s pankreatitidou, jakým způsobem ji provádějí, zda-li přizpůsobují edukační plán individuálním potřebám pacientů a co považují za největší problém edukace pacienta s pankreatitidou.
Náročnost a rizika práce sester při poskytování ošetřovatelské péče agresivnímu klientovi.
VORLOVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce je zaměřená na náročnost a rizika sester při poskytování ošetřovatelské péče agresivnímu klientovi. Teoretická část práce je zaměřena na vznik agresivního chování, na druhy agrese a vyvolávající příčiny agresivního chování. Jsou zde popsány ošetřovatelské části problému, jako je příprava na oddělení na příjezd neklidného klienta, příjem agresivního jedince na oddělení, úloha sestry na psychiatrii. Dále jsou zde rozebrány metody slovního a jiného uklidňování a formy fyzického omezení klienta. Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativního přístupu, metody dotazování, techniky sběru dat polostrukturovaného rozhovoru. Polostrukturovaný rozhovor měl 28 a každý respondent měl možnost se vyjádřit svými slovy. Sběr dat probíhal v Psychiatrické léčebně v Havlíčkově Brodě, v Psychiatrické léčebně v Bohnicích a na psychiatrickém oddělení v Českých Budějovicích a odpovídali sestry, které pracují s agresivními klienty. Část s výsledky byla zpracována částečně do grafů, částečně do tabulek a nebo popsáním a rozebráním jednotlivé otázky podle odpovědí dotazovaných. V práci bylo vytyčeno 5 cílů, všechny tyto cíle byly ve výsledcích výzkumné části postupně splněny. Na výzkumné otázky, kterých bylo dohromady 8, bylo postupně ve výzkumné části odpovězeno a byly pro ně stanoveny hypotézy. Závěrem lze tedy dodat, že náročnost a rizika práce sester při ošetřování agresivních klientů jsou značná. Sestry znají bezpečnost práce s agresivními klienty a znají plán postupu jak předcházet poranění ošetřovatelského personálu, samotného klienta i ostatních klientů. Vědí, čím se řídit při fyzickém napadení agresivním klientem a využívají při své práci omezovací prostředky. Výsledky dále ukázaly, že sestry by uvítali tréninkový výcvik a výcvik sebeobrany, který se neprovádí a praktický nácvik komunikace s agresivním klientem považují za přínosný. Sestry by uvítali na svých odděleních více mužského ošetřovatelského personálu.
Dodržování nefarmakologických možností léčby při snižování rizikových faktorů aterosklerózy ze strany pacienta.
REICHERTOVÁ, Stanislava
Ateroskleróza a její rizikové faktory představují jeden z nejvýznamnějších zdravotních problémů západní civilizace, patří k nejčastějším příčinám úmrtí, výrazně snižují kvalitu i délku života a způsobují invaliditu. V České republice zemře na onemocnění srdce a cév ročně více než 50 tisíc lidí. Nedílnou součástí léčby aterosklerózy je nefarmakologická terapie, která spočívá v úpravě životních návyků. Mezi tato opatření se řadí redukce tělesné hmotnosti, vhodná pohybová aktivita, úprava stravovacích návyků, omezení stresových situací a úplné vynechání kouření. Náplní naší práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti a následné dodržování nefarmakologických léčebných opatření u pacientů, u kterých byl již zjištěn minimálně jeden rizikový faktor. V nefarmakologické léčbě sehrává velmi významnou roli sestra, která seznamuje nemocné s nefarmakologickými opatřeními, pomáhá osvojit si žádoucí návyky, změnit chování nemocného a zvládnutí péče o sebe. Proto jsme také chtěli zjistit, jaké mají sestry vzdělání, zkušenosti, možnosti, čas, ale i nadšení pro edukační činnost na různých pracovištích. Data k naší práci jsme sbírali pomocí kvantitativní výzkumné strategie, ke které jsme použili metodu dotazníků. Dotazník pro pacienty obsahoval 31 otázek a pro sestry 23 otázek. Výsledky byly zpracovány v grafické podobě. Výzkumné šetření probíhalo na interní lůžkové stanici a odborných ambulancích kardiologické, diabetologické, interní a v ordinaci závodního lékaře Mulačovy nemocnice Plzeň. Byly stanoveny tři hypotézy. 1. Pacienti znají zásady nefarmakologické léčby rizikových faktorů aterosklerózy. 2. Pacienti dodržují zásady nefarmakologické léčby rizikových faktorů aterosklerózy. 3. Existují rozdíly v možnostech provádění edukace v lůžkovém a ambulantním zařízení u pacientů se zjištěním rizikovým faktorem aterosklerózy. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti se zjištěným rizikovým faktorem znají zásady nefarmakologické léčby, ale tyto zásady nedodržují. První hypotéza byla potvrzena, druhá hypotéza byla vyvrácena. Dále bylo zjištěno, že existují rozdíly v možnostech a vybavenosti sester k provádění edukace v lůžkovém a ambulantním zařízení. Třetí hypotéza byla potvrzena. Výsledky našich zjištění získané touto bakalářskou prací budou použity jako podklad pro edukační činnost sester, a mohou tak přispívat ke zvyšování preventivních opatření u pacientů se zjištěným rizikovým faktorem aterosklerózy.
Možnosti zkvalitnění komunikace s premedikovaným pacientem
ROHÁČKOVÁ, Blanka
Cílem diplomové práce bylo pojmenovat podmínky, za kterých by mohlo dojít ke zkvalitnění komunikace sester, které pečují o pacienty těsně před operačním výkonem. Komunikace tvoří základ veškeré ošetřovatelské péče, při níž dochází ke komunikaci sestry s člověkem.Práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumu, metodou anonymních dotazníků pro skupinu pacientů v pooperačním období a skupinu sester, které pracují na operačním sále.Ze tří hypotéz, které byly stanoveny, se dvě nepotvrdily. Hypotéza 3, která byla potvrzena, je důvodem, aby v této oblasti perioperační péče byly vytvořeny podmínky ke zlepšení komunikace s premedikovaným pacientem. Výsledky výzkumu by se mohly použít pro tvorbu standardu pro komunikaci s premedikovaným pacientem a vypracování edukačního plánu pro pacienty před operačním zákrokem.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   začátekpředchozí16 - 25  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.