|
|
Fyzioterapeutické postupy u pacientů s plochonožím v různých věkových kategoriích
VANDOVÁ, Alena
Plochá noha, pes planus, je velmi častou diagnózou, se kterou se můžeme v ortopedické ambulanci setkat. Plochá noha je popisována jako snížení nebo úplné vymizení podélné klenby nožní. Vyskytuje se často jak u dětí, tak i u dospělých. V teoretické části je popsána anatomie nohy, stavba nožní klenby a též svaly a vazy, které napomáhají k jejímu udržení. Dále je popsán vývoj nožní klenby a vztahy nohy k ostatním částem těla. Poslední kapitola se věnuje ploché noze, jejímu vzniku, ovlivnění a prevenci. Cílem této práce bylo zmapovat možnosti terapeutického a fyzioterapeutického ovlivnění klenby nožní a popsat a vyhodnotit výsledky terapie u probandů jednotlivých věkových kategorií. Praktická část byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu, formou kazuistik. Výzkumu se účastnilo 6 probandů mužského pohlaví různých věkových kategorií, rozdělených do 3 skupin podle věku. Terapie probíhala 8 týdnů. Před začátkem terapie jsem vytvořila cvičební jednotku, která byla individuálně upravována na základě aktuálních schopností probandů. Jednotka zahrnovala cviky s prvky senzomotoriky, pozice z dynamické neuromuskulární stabilizace s využitím opory a správným nastavením nohy a cvik na uvědomování si odvíjení plosky nohy. U všech probandů lze vidět zlepšení v oblasti nohy po terapii. Došlo k lepší aktivaci krátkých svalů nohy, k lepšímu zatížení prstců, v některých případech ke korekci stavu podélné nožní klenby. Probandi začali své nohy lépe vnímat. Tato práce by mohla být přínosem pro klinickou praxi fyzioterapeutů nebo jako zdroj informací pro laickou veřejnost.
|
|
|
Ovlivnění plochonoží u dětí s Downovým syndromem
NOVOTNÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce pojednává o jednom z nejčastějších problémů, kterým trpí jedinci s Downovým syndromem plochá noha. Plochonoží se u tohoto onemocnění objevuje mnohem častěji než u zdravé populace. Tento fakt je dán přítomností nadměrného množství kolagenu typu VI, generalizovanou svalovou hypotonií a hypermobilitou. Lidská noha je velice důležitou součástí pohybového aparátu, plní funkci jak statickou, tak dynamickou. Chodidlo je schopné přilnout k terénu, po kterém se pohybuje. Noha zajištuje stabilitu těla ve stoji i při pohybu, dále je zdrojem proprioceptivních informací z drobných svalů planty. Pro plnění těchto funkcí je nutné, aby byla správně vytvořena nožní klenba, aby bylo nastaveno centrované postavení v kloubech nohy a aby nebyly přítomné další deformity nohy. Informací o terapii ploché nohy u zdravých dětí lze nalézt v odborné literatuře mnoho, ale o léčbě plochonoží u dětí takto geneticky zatížených bohužel nikoliv. Na terapii plochonoží se u odborné veřejnosti objevují různé názory, kromě zahájení aktivního cvičení se často doporučuje čekat s léčbou do pozdějšího věku nebo používat pouze pasivní ortopedické pomůcky. Tato práce má přiblížit možnosti léčby ploché nohy u dětí s Downovým syndromem. V teoretické části je popsáno onemocnění Downův syndrom, jeho příčina vzniku a charakteristiky. Pozornost je věnována projevem onemocnění na pohybovém aparátu. Dále teoretická část pojednává o lidské noze, o její anatomii, kineziologii, jejích funkcích a její nejčastější deformitě, kterou je plochá noha. Je zde také popsána diagnostika ploché nohy pomocí metody Chippaux Šmiřák. Praktická část práce je zpracována formou kazuistik pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvoří tři děti s Downovým syndromem, dvě dívky ve věku 11 a 8 let a jeden chlapec ve věku 5 let. Terapie probíhala po dobu pěti měsíců, jedenkrát za čtrnáct dní děti s rodiči docházely do Centra Arpida v Českých Budějovicích na terapii vedenou mnou, dále pak měly denně cvičit v domácím prostředí za pomoci rodičů. Na začátku terapie bylo provedeno vstupní kineziologické vyšetření, byly vyhotoveny otisky nohou a vyšetření stoje na dynamickém chodníku Zebris na Rehabilitačním oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Na konci terapie bylo toto vyšetření zopakováno a byly popsány změny, které v něm nastaly.
|
|
|
Variabilita rozložení tlakových sil v oblasti chodidla se spojením EMG
Semeráková, Nikola ; Kolářová, Jana (oponent) ; Koťová, Markéta (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na variabilitu rozložení tlakových sil v oblasti chodidla se spojením elektromyografie. Součástí práce je fyziologie svalové soustavy dolních končetin, kde jsou také rozebrány konkrétní svaly, které jsou využívány pro zajištění stoje. Dále se práce věnuje posturální stabilitě, nožní klenbě a souvisejícím biomechanickým pojmům. Následně je rozebrán princip elektromyografu a dynamického chodníku. Další kapitola je věnována praktické části a obsahuje popis měření a jeho protokol. Dále se práce zaobírá popsáním zpracování dat nejprve z elektromyografu a pak z dynamického chodníku. V poslední části jsou parametry získané z těchto přístrojů porovnány a jsou zde také vyhodnoceny dílčí parametry pro elektromyograf i pro dynamický chodník.
|
|
|
Variabilita rozložení tlakových sil v oblasti chodidla se spojením EMG
Semeráková, Nikola ; Kolářová, Jana (oponent) ; Koťová, Markéta (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na variabilitu rozložení tlakových sil v oblasti chodidla se spojením elektromyografie. Součástí práce je fyziologie svalové soustavy dolních končetin, kde jsou také rozebrány konkrétní svaly, které jsou využívány pro zajištění stoje. Dále se práce věnuje posturální stabilitě, nožní klenbě a souvisejícím biomechanickým pojmům. Následně je rozebrán princip elektromyografu a dynamického chodníku. Další kapitola je věnována praktické části a obsahuje popis měření a jeho protokol. Dále se práce zaobírá popsáním zpracování dat nejprve z elektromyografu a pak z dynamického chodníku. V poslední části jsou parametry získané z těchto přístrojů porovnány a jsou zde také vyhodnoceny dílčí parametry pro elektromyograf i pro dynamický chodník.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie a problematika plochonoží u dětí staršího školního věku
PODRACKÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou plochonoží u dětí staršího školního věku a fyzioterapeutickými postupy, kterými lze plochonoží ovlivnit. Lidská noha prodělala během vývoje velké změny a z orgánu původně určeného ke šplhání se stal orgán pro zajištění stoje, chůze a běhu. Plochonoží je velmi častou diagnózou, kterou rozumíme snížení až vymizení podélné či příčné nožní klenby. Cílem této práce bylo zmapovat fyzioterapeutické postupy, které lze použít u dětí staršího školního věku s plochonožím, navrhnout cvičební jednotku pro zlepšení postavení nožní klenby a nastínit vliv cvičení na plochonoží a celkovou posturu. V teoretické části je popsána anatomie nohy, funkce nohy a funkční vztahy chodidla v rámci celého těla, problematika plochonoží hlavně u dětí, charakteristika staršího školního věku, a velká část je věnována možnostem fyzioterapie při terapii ploché nohy. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Cílovou skupinou mého výzkumu byli dvě děvčata ve věku 12 a 13 let a chlapec ve věku 12 let. Terapie probíhala po dobu 8 týdnů, z toho jedenkrát týdně pod mým dohledem a pacienti měli za úkol denně cvičit zadané cviky. Data byla zpracována na základě vstupního a výstupního kineziologického vyšetření a doplněna fotodokumentací. Součástí vyšetření bylo objektivní hodnocení pomocí 3D skeneru. Na podkladě zjištěných dat byly sestaveny jednotlivé kazuistiky, krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Cvičební jednotku jsem navrhla předběžně a během terapie jsem ji upravovala dle schopností a momentálního stavu každého pacienta. Součástí posledního sezení byl rozhovor o subjektivních pocitech pacienta z proběhlé terapie. U všech probandů došlo aktivním cvičením plosky nohy k pozitivnímu ovlivnění postavení nožní klenby, dolních končetin a celkového držení těla.
|
|
|
Dynamická plantografie
Grossmann, David ; Sekora, Jiří (oponent) ; Balogh, Jaroslav (vedoucí práce)
V této práci je uvedeno seznámení s metodou dynamické plantografie, jejím principem a klinickým využitím. Dále je popsána anatomie nohy, druhy nožní klenby a proces lidské chůze. Další část je věnována teoretickému popisu vybraných taktilních senzorů a elektronické platformy Arduino. Nejdůležitější část tvoří vlastní návrh zařízení pro měření dynamické plantografie a jeho realizace. Nakonec jsou diskutovány parametry realizovaného systému a výsledky měření na skupině figurantů.
|
|
|
Vliv senzomotorické stimulace pomocí speciálních pomůcek a fyzioterapeutických postupů na funkci nohy u dětí mladšího školního věku
VOTAVOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou funkce dětské nohy a její ovlivnění v rámci senzomotorické stimulace. Noha je důležitý orgán, který plní mnoho funkcí. Jednou z hlavních je lokomoce. K dalším funkcím patří adaptabilita na nestejné typy povrchů. Pro nohu je chůze po různorodém terénu přirozená. Bohužel vlivem moderní doby se od přírody distancujeme a zavíráme nohy do nevhodně konstruované obuvi. A v neposlední řadě je důležitá senzitivní složka, která umožňuje motorickému systému správně reagovat na podněty. Termín označující tento jev se nazývá senzomotorika. Pracuje na základě zpracování dat pramenících z proprioreceptorů uložených v tělesných strukturách. CNS informace zpracuje a vyhodnotí v podobě určité reakce organismu. Je nezbytným předpokladem fyziologického pohybu. V teoretické části jsou zapsány základní informace umožňující pochopení dané problematiky. Je v ní popsaná anatomie a struktura pohybového systému v oblasti dolní končetiny, včetně biomechaniky chůze. Velká pozornost je věnována právě senzomotorické stimulaci a možnosti jejího využití. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor obsahuje čtyři respondenty mladšího školního věku, jejichž terapie trvala 3 měsíce. Výsledky byly získány vyhodnocením ze vstupního a výstupního vyšetření. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat a zpracovat, jakým způsobem lze senzomotorickou stimulací ovlivnit funkce nohy. Ze získaných údajů vyplývá, že pozitivní efekt dosáhli jedinci, kteří vykazují parametry plochonoží. Plochá noha má svaly ochablé, tedy senzomotorická stimulace je vhodnou terapií. Dochází při ní k aktivaci hlavních stabilizátorů nožních kloubů a krátkých svalů kleneb. V případě zvýšené nožní klenby jsou výsledky méně znatelné, nicméně i zde došlo ke zlepšení. Zvýšená klenba má svaly v napětí a mnohdy jsou přítomny strukturální změny, které lze řešit pouze operativně například pes cavus. Nicméně pokud se začne s terapií v mladém věku a s vhodnou intenzitou, i zde se může docílit kladného výsledku. Senzomotorická stimulace by měla být pro lidské tělo přirozenou součástí vývoje. Zajišťuje správné a hospodárné zapojení svalových jednotek během lokomoce.
|
|
|
Vliv fyzioterapie u dospělých pacientů s plochonožím a chronickým vertebrogenním algickým syndromem v oblasti krční páteře
KUŽELOVÁ, Blanka
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku plochonoží u dospělých pacientů s výskytem chronického vertebrogenního algického syndromu v oblasti krční páteře. V pohybovém systému je noha klíčovou oblastí, která v první řadě umožňuje lokomoci a zajišťuje oporu pro vzpřímené držení. Díky velkému počtu proprioreceptorů získáváme informace o terénu, ve kterém se právě pohybujeme. Noha je přes svalové řetězce propojena s vyššími segmenty pohybového aparátu a výskyt její dysfunkce může vést ke zřetězení funkčních poruch a následného vzniku bolestí v okolí kolenního a kyčelního kloubu a také v oblasti celé páteře včetně krčního regionu. Plochá noha u dospělé populace je častá statická deformita vyvíjející se na noze původně normální a může vznikat v jakémkoli věku. Nejčastěji vzniká dlouhodobým přetěžováním, jako je dlouhé stání, zvedání těžkých břemen, výskyt nadváhy a v první řadě nošením nevhodné obuvi. Především ženy podléhají módním trendům a nosí těsnou špičatou obuv, nejlépe na podpatcích, která je hlavní příčinou vzniku ploché nohy. Nejčastěji bývá doprovázená s deformitami, jako je vbočený palec nebo kladívkovité prsty. V důsledku ploché nohy se snižuje její pružnost, klouby a páteř už nejsou chráněné před nárazy. Dochází k abnormálnímu zatěžování kloubů dolní končetiny a celé páteře. Vertebrogenní algický syndrom, neboli bolesti zad, které sužují velkou část naší populace, vznikají v důsledku sedavého způsobu života a jako takové patří k nejčastější příčinně pracovní neschopnosti. Jsou zde projevy vadného držení a svalové dysbalance v oblasti krční páteře. Práce zahrnuje teoretickou i praktickou část. V teoretické části je popsaná problematika snížení klenby nožní, její vztah ke krční páteři, terapie a prevence. Dále jsou zde popsané svalové dysbalance v oblasti krční páteře, jejich předcházení a možnosti léčby. V praktické části byla uplatněna metoda kvalitativního výzkumu, kterého se zúčastnily čtyři studentky s výrazným snížením klenby nožní a bolestmi v oblasti krční páteře. Bylo využito technik pozorování a následného zpracování kazuistik, které byly doplněny o dotazník o účinnosti terapie dle subjektivních pocitů pacientů. Schůzky s pacienty probíhali pravidelně každý týden po dobu osmi týdenní terapie. Každé sezení trvalo přibližně 45 minut při kterém byly uvolňovány hypertonické svaly spolu s trigger pointy a docházelo ke stimulaci chodidla. Dále byly kontrolovány cviky z předchozí terapie a následně přiděleny nové. Pacienti prováděli cvičební jednotku 1 - 2 krát denně cca 20 minut. Cílem této práce je nastínit propojení dysfunkce nohy ve formě plochonoží s oblastí krční páteře. Dále navrhnout a uskutečnit krátkodobý rehabilitační plán, díky kterému dojde ke zmírnění následků plochonoží u konkrétních pacientů. Pro každého jedince byla sestavena cvičební jednotka individuálně dle jeho potřeb, která byla každý týden obměňována novými cviky. Pokud pacient nějaký cvik nezvládal, byl mu přidělen do následující terapie. A posledním cílem bylo navrhnout soubor cviků, které budou sloužit jako prevence před funkčními změnami páteře vlivem plochonoží. Z výsledků výzkumu je patrné celkové zlepšení držení těla u všech pacientů. Došlo k výraznému snížení bolestí v oblasti krční páteře a posílení klenby nožní. Terapie byla také zaměřena na úpravu špatného dechového stereotypu, který se projevoval horním typem dýchání, a jeho důsledkem docházelo k přetěžování krčního regionu. Velký důraz byl také kladen na posilování DFL, které byly u všech pacientů velmi oslabeny. Tato práce může sloužit nejen studentům pro účely studia. Pro fyzioterapeuty v klinické praxi může být inspirací při léčbě a v neposlední řadě může posloužit jako zdroj informací pro laickou veřejnost.
|
|
|
Fyzioterapeutické postupy ovlivňující plochonoží a jejich další vliv na posturu u dětí předškolního věku
BOČANOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem mezi plochonožím a celkovou posturou u dětí předškolního věku. Noha je důležitý orgán pro správnou funkci celého pohybového aparátu. Zajišťuje především stoj a lokomoci člověka. Díky receptorům, uloženým ve strukturách nohy, získává CNS informace o okolním prostředí. Pokud je její funkce narušena, dochází vlivem dlouhých svalových řetězců k ovlivnění ostatních segmentů těla. Jedna z častých deformit je plochá noha, která se vyznačuje snížením nebo vymizením podélné nožní klenby. Nožní klenba je základem pro správnou funkci nohy. Vytváří ji tři opěrné body, do jejich středu spadá těžiště člověka. Cílem této bakalářské práce bylo využít stimulaci plosky a použít cviky, pomocí kterých dojde ke zlepšení postavení nožní klenby u dětí předškolního věku. Cvičební jednotka byla zvolena individuálně pro každého pacienta. Obsahovala většinou cviky s prvkem hry, aby děti dokázaly udržet pozornost během terapie. Cviky jsem zvolila nejen na oblast plosky, ale také dynamické cviky, při kterých dochází k zapojení celého pohybového aparátu. Dalším cílem bylo zmapování dopadu plochých nohou na celkové držení těla. Oblast nohy je velmi důležitá pro celý pohybový aparát svým propojením s vyššími etážemi přes svalové řetězce. V teoretické části této práce jsou vyjádřeny informace o dané problematice. První část obsahuje pojednání o anatomii nohy a také o její kineziologii. Rovněž jsou zde vyjádřeny základní funkce nohy. Značný oddíl teoretické stránky tvoří nožní klenba a její dysfunkce. Je zde definována nejčastější deformita nožní klenby, plochá noha. Poslední téma teoretické části se zabývá vztahem mezi plochonožím a posturou. Praktická část byla zpracována kvalitativním výzkumem formou kazuistik. Výzkumný soubor byl tvořen třemi pacienty - dva chlapci ve věku 4 roky a 5 let, jedna dívka ve věku 6 let. Terapie probíhala 12 týdnů, kdy děti denně cvičily pod dohledem instruovaných rodičů. Během první a poslední terapie jsem provedla vstupní a výstupní hodnocení, jehož součástí je objektivní hodnocení plosky pomocí otisků. Terapii jsem nastavila individuálně dle potřeb každého pacienta. Z výsledků této bakalářské práce lze posoudit, že při terapii ploché nohy můžeme ovlivnit celý pohybový aparát. U všech pacientů jsou po třech měsících viditelné změny nejen v oblasti plosky, ale také v oblasti trupu. Z tohoto důvodu by oblast nohy neměla být přehlížena.
|
|
|
Vliv plochonoží na posturu u dětí školního věku
ŤUPOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu plochonoží na posturu u dětí školního věku. Noha je orgánem, který nám zabezpečuje kontakt s terénem. Pokud je určitým způsobem její funkční složka patologicky ovlivněna, neplní správně svou funkci a může patologicky ovlivnit celou posturu daného jedince. Jako plochá noha se označuje noha s výrazně sníženou či zcela chybějící nožní klenbou. Nožní klenba nám umožňuje pružný nášlap a má tři opěrné body: hrbol kosti patní a hlavici prvního a pátého metatarsu. Během prvních dvou let života je plochonoží považováno za fyziologické. Během pozdějšího věku je ovšem plochonoží hodnoceno jako deformita a vyžaduje další vyšetření a léčení. Studie ukázaly, že včasná léčba ploché nohy může zabránit pozdějším příznakům, proto by plochá noha u dětí neměla být nikdy podceňována. Plochá noha u dětí je velmi častým tématem ke konzultaci na jakékoliv úrovni zdravotnické péče, je častým důvodem pro návštěvu lékaře dětským pacientem. Není zcela jasné, kdy se ještě noha považuje za fyziologicky plochou bez patologických příčin a kdy už se plochonoží dá klasifikovat jako patologické. Smyslem této práce je pokusit se zmapovat propojení plochonoží a postury. V pohybovém systému je noha klíčovou oblastí, proto její porucha či dysfunkce může být důvodem i důsledkem řetězení funkčních poruch. Proto by při terapii neměla být oblast nohy přehlížena. Dalším cílem bylo navržení cvičební jednotky a zmapování cviků pro danou problematiku. Cvičební jednotka byla sestavena individuálně pro každého probanda, dle jeho potřeb. Výchozí cvičební jednotka se postupně obměňovala podle toho, jak probandi cvičení zvládali. Obměna byla podstatná také pro udržení pozornosti dětí během terapie. Práce má teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám nohou z anatomického, neurologického a kineziologického pohledu a její patologií ovlivňující posturu. Terapie probíhala deset týdnů, děti cvičily denně deset až patnáct minut za dozoru instruovaných rodičů a dvakrát týdně cvičily individuálně pod mým vedením a za dohledu rodičů. Výzkum byl prováděn pomocí rozhovoru s rodiči a dětmi a kineziologického rozboru. U dětí bylo provedeno vstupní a výstupní hodnocení, dle kterého byla na začátku určena terapie a na konci zhodnoceny výsledky terapie. U každého byla terapie zvolena individuálně dle jeho potřeb. Byl stanoven cíl rehabilitace a z hlediska dlouhodobého plánu byla dětem doporučena cvičení a vhodné pohybové aktivity. Z výsledků vyplývá, že vhodnou terapií plochonoží u dětí můžeme pozitivně ovlivnit celou posturu. Z porovnání vstupních a výstupních vyšetření vyplynuly výsledky, jako je například zvětšený rozsah pohybu v oblasti hlezenního kloubu, kladné ovlivnění plochonoží, zlepšení držení těla, změnění dechové mechaniky a v neposlední řadě subjektivní pocity probandů týkající se zlepšení držení těla. Závěrem chci dodat, že téma této bakalářské práce jsem si zvolila, abych přiblížila, jakým způsobem může plochonoží u dětí ovlivnit jejich posturu. Oblast nohy je nedílnou součástí našeho těla. Pokud pojde k poklesu nožní klenby, je ovlivněno postavení v kloubech celé dolní končetiny a celkové držení těla.
|
host ::
RSS.