|
|
Přesnost měření teploty těla infračervenými technologiemi
Mezera, Jiří ; Chmelař, Milan (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá měřením teploty lidského těla pomocí infračervených teploměrů. Literární rešerše se věnuje popisu teploty lidského těla, způsobům jejího měření a druhům teploměrů. Dále teoretická část pojednává o infračerveném záření, principech jeho měření, fyzikálních veličinách, zákonech infračerveného záření, druzích detektorů a nejistotách měření. Praktická část se zabývá experimentálním měřením s vybranými druhy teploměrů a ověřováním jejich přesnosti. Dále je v praktické části navržen experimentální protokol, podle něhož jsou provedena klinická měření tělesné teploty v různých podmínkách a jejich následné statistické vyhodnocení.
|
|
|
Hypotermie v praxi zdravotnického záchranáře
LOUŽENSKÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá tématem hypotermie v praxi zdravotnického záchranáře. Hypotermie neboli podchlazení je jednou z indikací výjezdu Zdravotnické záchranné služby. Problematika hypotermie je známa řadu let a v přednemocniční neodkladné péči je na ni kladen veliký důraz. Podchlazení je velice závažný stav, který je potřeba odborně a bez časové prodlevy řešit. S hypotermií se nejčastěji setkávají záchranáři, kteří pracují na Vodní záchranné službě. Jejich hlavním úkolem je takového člověka, co nejrychleji najít, přemístit na bezpečné místo a poskytnout mu odbornou pomoc. Poté postiženému pacientovi zajistit transport do zdravotnického zařízení prostřednictvím Zdravotnické záchranné služby. V teoretické části mé práce je uvedeno, co to vlastně hypotermie je, jsou zde vysvětleny související pojmy, popsány projevy hypotermie, je zde zmíněna prevence a léčba hypotermie. V další kapitole uvádím skupiny obyvatel, které jsou ohroženy hypotermií nejvíce. Poslední kapitola se zabývá integrovaným záchranným systémem. Výzkumná část bakalářské práce byla tvořena kvalitativní formou, technikou dotazníků. Dotazník obsahoval otevřené i uzavřené typy otázek. Dotazník obsahoval tři identifikační otázky, které se týkaly pohlaví respondentů, nejvyššího dosaženého vzdělání a délky praxe u Vodní záchranné služby. Další otázky byly zaměřeny na postupy a prostředky, které záchranáři používají. Takto získané informace byly dále zpracovány. Výzkumný soubor tvořili vybraní zdravotničtí záchranáři Vodních záchranných služeb z oblasti Jihočeského a Středočeského kraje a z kraje Vysočina. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat metodické postupy, konkrétní činnosti a následnou péči poskytovanou zdravotnickými záchranáři Vodní záchranné služby, při záchraně člověka postiženého hypotermií. Teoretickou část bakalářské práce bude možné využít jako studijní materiál pro studenty oboru Zdravotnický záchranář, ale i pro ostatní zdravotnicky orientované obory, kde se studenti setkávají s hypotermií. Na základě výsledků výzkumné části bude sestaven metodický postup pro zdravotnické záchranáře Vodních záchranných služeb.
|
|
|
změny tělesné teploty u pacientů během operačního výkonu v celkové anestezii
BENEŠOVÁ, Monika
Předkládaná práce vypovídá v teoretické části o mechanizmu udržení tělesné teploty v optimálním rozmezí, dále rozděluje a hodnotí rozmezí tělesné teploty. Práce se dále zabývá způsoby měření tělesné teploty, jednotlivými metodami měření tělesné teploty a pomůckami, které jsou při měření tělesné teploty nezbytné. V další části práce je uvedena charakteristika anestezie, její rozdělení, způsoby podávání a prostředky které jsou při celkové anestezii využívány. Dále je popsáno, jak se sleduje tělesná teplota během celkové anestezie, jaké jsou negativní důsledky působení hypotermie, regulace tělesné teploty během celkové anestezie a prevence a léčba hypotermie. V druhé části jsou popsány cíle a hypotézy. Celkem bylo vytvořeno pět hypotéz. Ve třetí části je uvedena metodika sběru dat. Jedná se o výsledky ze strukturovaného pozorování změn tělesné teploty u pacientů v celkové anestezii během operačního výkonu. Ve čtvrté části jsou pomocí grafů a tabulek znázorněné výsledky měření tělesné teploty u pacientů v celkové anestezii a výsledky, které byly získány na základě odpovědí z dotazníku, který byl určen sestrám. V diskuzi jsou pak rozebrány jednotlivé hypotézy a jejich výsledky. Hypotéza H 1 byla potvrzena, hypotézu H 2 nelze vyvrátit, hypotéza H 3 nebyla potvrzena, hypotéza H 4 byla potvrzena a hypotéza H 5 byla potvrzena. Z výsledků lze vyvodit, že aktivním používáním pomůcek k udržení tělesné teploty ve fyziologickém rozmezí lze zabránit poklesu tělesné teploty. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že anesteziologické sestry znají komplikace spojené s hypotermií a aktivně používají pomůcky k udržení tělesné teploty ve fyziologickém rozmezí. V závěru práce bylo shrnuto, zda byly splněny předpokládané cíle. Z výsledků práce, je možno říci, že používání pomůcek k udržení tělesné teploty u pacientů v celkové anestezii během operačního výkonu by mělo být standardem, stejně jako měření tělesné teploty během operačních výkonů v celkové anestezii.
|
|
|
Terapeutická hypotermie po srdeční zástavě
JIRCOVÁ, Danuše
Bakalářská práce se zabývá vlivem mírné řízené hypotermie jako poresuscitační nemocniční péče o pacienty po kardiopulmonální resuscitaci pro netraumatickou srdeční zástavu oběhu. Od roku 2005 je součástí Evropských doporučení pro resuscitaci. Jsou známy její pozitivní účinky na neurologický stav pacienta. Použití metody snižuje poškození mozku a srdečního svalu a tím zvyšuje procento přežití pacientů. Teoretická část práce se zabývá vlivem mírné řízené hypotermie na lidský organismus. Uvádí indikační a kontraindikační kritéria pro zahájení řízené hypotermie, popisuje metody ochlazování pacienta a způsoby ukončení terapeutické hypotermie. Věnuje se monitorací fyziologických funkcí a ošetřovatelské péči o pacienty léčené terapeutickou hypotermií. Praktická část bakalářské práce mapuje postupy při aplikaci terapeutické hypotermie u pacientů léčených ve dvou velkých nemocnicích. Jde se o Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze a Nemocnici České Budějovice, a.s. Použitá výzkumná strategie byla kvalitativní. Byla provedena obsahová analýza 10-ti kazuistik, 5 z každé nemocnice. Jedná se o kazuistiky pacientů po kardiopulmonální resuscitaci,u kterých byla v rámci nemocniční péče aplikována terapeutická hypotermie. Cílem této práce bylo zmapovat postupy používané při aplikaci terapeutické hypotermie u pacientů po kardiopulmonální resuscitaci. Výzkum probíhal formou sběru dat v podobě informací získaných ze zdravotnické dokumentace. Ta byla zpřístupněna nemocnicemi po udělení souhlasu Etických komisí na základě podaných žádostí. Z informací byly následně vytvořeny kazuistiky, které byly analyzovány. Výsledky byly pro přehlednost zpracovány do kategorizačních tabulek. V diskuzi byly výsledky porovnány s publikovanými poznatky, uvedenými v teoretické části práce, a byly komentovány. Analyzováno bylo následující: složení souboru pacientů podle věku a pohlaví, poskytnutí laické resuscitace před příjezdem posádek zdravotnické záchranné služby, vstupní rytmus na EKG záznamu při příjezdu zdravotnické záchranné služby, doba uplynulá od vzniku zástavy oběhu do obnovení krevního oběhu, zahájení terapeutické hypotermie již v přednemocniční péči, doba uplynulá od zahájení terapeutické hypotermie po dosažení cílové tělesné teploty, doba působení terapeutické hypotermie, metody použité pro chlazení pacienta, způsob snímání tělesné teploty a neurologický stav při propuštění z oddělení nemocnice. Výsledky výzkumu prokázaly překvapivě dobrou informovanost laické veřejnosti. Svědci byli schopni rozpoznat srdeční zástavu, časně přivolali odbornou pomoc a byli ochotni poskytnout masáž srdce. Svědčí to i o úspěchu při implementaci metody telefonicky asistované resuscitace do praxe, jelikož svědci byli v řadě případů k resuscitaci instruováni pracovníkem zdravotnického operačního střediska. U většiny pacientů byla jako vstupní rytmus na EKG záznamu diagnostikována komorová fibrilace. Doba do obnovení spontánního oběhu se pohybovala ve většině případů do 29 minut. Dosáhnout cílové teploty v doporučovaném časovém limitu se podařilo u poloviny pacientů. Cílová tělesná teplota byla udržována vždy v doporučeném časovém rozmezí a byla monitorována teplota tělesného jádra. Znepokojení vyvolalo zjištění absence aplikace metody již v přednemocničních podmínkách. Práce poukázala na závažnost náhlé zástavy oběhu a vysoký výskyt pacientů propuštěných z oddělení s těžkým neurologickým deficitem. Proto je potřeba nadále tuto metodu zkoumat, vylepšovat a snažit se jí zakomponovat již do přednemocniční péče.
|
|
|
Problematika monitorace tělesné teploty ve zdravotnických zařízeních na JIP a ARO
TŮMOVÁ, Pavlína
Monitorování fyziologických funkcí je na JIP či ARO jedním z nejdůležitějších ošetřovatelských výkonů. Mezi fyziologické funkce monitorované v intenzivní péči patří sledování tělesné teploty, jejíž správně naměřené výsledky jsou nezastupitelnou částí ke stanovení diagnózy a následné prognózy. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se sestry orientují v problematice monitorace tělesné teploty. Výzkumné šetření bylo provedeno kvantitativní metodou. Výzkumný soubor byl tvořen všeobecnými sestrami pracujícími na JIP a ARO v šesti zdravotnických zařízeních Západočeského kraje. Po schválení výzkumného šetření hlavními sestrami nebo náměstkyněmi pro ošetřovatelskou péči bylo rozdáno celkem 150 dotazníků. Celkové množství řádně vyplněných dotazníků pro zpracování bylo 120 a tento údaj byl uváděn jako 100 %. Z dotazníků pro sestry vyplynulo, že měření tělesné teploty vnímají jako automatickou, rutinní součást své práce, při níž je důležitým předpokladem technická vybavenost každé sestry a znalost manipulace s jednotlivými pomůckami. Prvním cílem bylo zmapovat, zda sestry chápou důležitost správné monitorace tělesné teploty na ARO a JIP. Sestry udávaly správné hodnoty tělesné teploty a nejsou jim lhostejné jakékoliv výkyvy. Druhým cílem bylo zmapovat měřicí techniky, které sestry používají, což bylo splněno a výsledek se odráží v teoretické části, kde jsou všechny měřicí metody popsané. Třetím cílem bylo zjistit dostupnost vhodných pomůcek k monitoraci tělesné teploty. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda mají sestry vypracovaný standard k monitoraci tělesné teploty. Pátým cílem bylo zjistit, zda umějí sestry správně používat dostupné pomůcky k monitoraci tělesné teploty. Tyto cíle byly naplněny. Posledním šestým cílem bylo zjistit, zda mají sestry podporu managementu v nákupu nových pomůcek. Bylo zjištěno, že sestry potřebují k návštěvě přednášek na téma monitorace tělesné teploty motivaci a pokud budou přednášky zajímavě připravené i pro sestry, budou pro ně přínosem.
|
|
| |
|
|
Bioenergetika reprodukce a postnatálního vývoje dvou sociálních druhů rypoše rodu \kur{Fukomys}
ZEMANOVÁ, Milada
Úroveň klidového metabolismu rypošů byla měřena uzavřeným průtokovým respirometrem a tělesná teplota byla stanovena rektálním teploměrem, oba parametry při okolí teplotě v a pod termoneurální zónou. Byl sledován vývoj termoregulačních schopností mláďat rypoše Fukomys sp. Přítomnost dospělých jedinců měla vliv na snížení tepelných ztrát mláďat, ale u mláďat mladších dvou měsíců neměla žádný vliv na úroveň jejich metabolismu. Vliv sociální termoregulace na tělesnou teplotu a úroveň metabolismu dospělých rypošů obřích (Fukomys mechowii) nebyl prokázán. Náklady na reprodukci samic byly sledovány na samicích dvou druhů rypošů rodu Fukomys. Energetické výdaje samic se zvyšovaly s postupujícím věkem mláďat.
|
|
|
Termoregulační schopnosti rypoše \kur{Fukomys darlingi} a jejich vývoj u mláďat
ZEMANOVÁ, Milada
Spotřeba kyslíku a tělesná teplota byla měřena u dospělců a mláďat sociálního rypoše(Fukomys darlingi), abychom otestovali poikilotermní vlastnosti tohoto druhu a vliv přítomnosti dospělých na termoregulační schopnosti mláďat. Úroveň klidového metabolismu dospělců byla 0.76 {$\pm$} 0.20 mlO2g-1hod-1 v termoneutrální zóně 27-34°C. Poikiolotermní vlastnosti u tohoto druhu nebyly prokázány, protože tělesná teplota byla při nízkých okolních teplotách stabilní (33.0 {$\pm$} 0.5°C). Mláďata začala termoregulovat ve věku jednoho měsíce a stabilní tělesnou teplotu si dokázala udržet velmi pozdě až ve věku tří měsíců. Moje výsledky ukazují, že přítomnost dospělých je důležitá pro termoregulaci mláďat.
|
|
|
Termoregulační schopnosti rypoše \kur{Fukomys darlingi} a jejich vývoj u mláďat
ZEMANOVÁ, Milada
Spotřeba kyslíku a tělesná teplota byla měřena u dospělců a mláďat sociálního rypoše(Fukomys darlingi), abychom otestovali poikilotermní vlastnosti tohoto druhu a vliv přítomnosti dospělých na termoregulační schopnosti mláďat. Úroveň klidového metabolismu dospělců byla 0.76 {$\pm$} 0.20 mlO2g-1hod-1 v termoneutrální zóně 27-34°C. Poikiolotermní vlastnosti u tohoto druhu nebyly prokázány, protože tělesná teplota byla při nízkých okolních teplotách stabilní (33.0 {$\pm$} 0.5°C). Mláďata začala termoregulovat ve věku jednoho měsíce a stabilní tělesnou teplotu si dokázala udržet velmi pozdě až ve věku tří měsíců. Moje výsledky ukazují, že přítomnost dospělých je důležitá pro termoregulaci mláďat.
|
|
|
Speciální relaxační a regenerační techniky pro rozvoj zdraví (kryoterapie).
CYMLOVÁ, Radka
Teoretická část mé práce zachycuje množství erudovaných informací o metodě celotělové kryoterapie a shrnuje je v přehledný celek. V praktické části jsou zpracovány a vyhodnoceny výsledky mého praktického šetření, které bylo zaměřeno na zjištění stavu informovanosti o celotělové chladové terapii a to vzhledem k věku, pohlaví, způsobu života a místu bydliště. Díky podkladům a studiím rovněž dokazuje, že celotělovou chladovou terapii lze zařadit mezi léčebné procedury. Tato skutečnost je podložena diskusemi s odborníky a zkušenostmi klientů celotělové kryoterapie. Závěrem předkládá možnosti rozšíření informovanosti o metodě celotělové kryoterapie mezi širokou veřejnost.
|
host ::
RSS.