|
|
Fyzickogeografická analýza výskytu rysa ostrovida na Šumavě
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
V důsledku lidské činnosti došlo k přeměně přírodní krajiny a následné fragmentaci lesních stanovišť. Podepsalo se to i na úbytku lesních druhů, mezi které patří rys ostrovid. V České republice byla tato šelma v minulosti vyhubena. Česká a německá strana Šumavy patří k nejlesnatějším oblastem Evropy a je vhodným místem k trvalému výskytu savců s velkými prostorovými nároky. Proto došlo během 80. let k obnově šumavské populace této šelmy reintrodukcí 24 jedinců. V současné době představuje Šumava jednu z hlavních jádrových oblastí pro trvalý výskyt rysa ostrovida v České republice. Na základě radiotelemetrických dat pocházejících od 10 rysů (6 samců a 4 samic) byly analyzovány prostorové nároky této šelmy pomocí tří metod (Minimum Convex Polygon, Kernel Home Range a Local Convex Hull). Dále byla řešena preference krajinného pokryvu a otázka vlivu lidských aktivit a charakteru reliéfu na výskyt rysa. Bylo zjištěno, že rozšíření této velké šelmy je limitováno zástavbou, dopravní infrastrukturou a fragmentací lesa, což potvrzují i zahraniční studie. Výskyt rysa je také determinován hustotou kořisti, ale tento vliv nebyl v bakalářské práci zkoumán. Pokud má být rys ostrovid součástí přírody, tak by se mělo předcházet konfliktům s dalšími uživateli krajiny, aby se snížily největší hrozby pro jeho...
|
|
|
Vývojová stadia klešťanky horské (Glaenocorisa propinqua) (Heteroptera: Corixidae)
KUBŮ, Anežka
Práce předkládá soubornou informaci o vývojových stádiích klešťanky horské (Glaenocorisa propinqua). Zabývá se morfologickými znaky jednotlivých preimaginálních vývojových stádií, jejich popisem a rozdíly mezi jednotlivými vývojovými stádii. Práce obsahuje klíč k určování nymf klešťanky horské a také návrh informačního materiálu o tomto druhu, pro návštěvníky glaciálních jezer na Šumavě.
|
|
| |
|
|
Preference atributů naučných stezek v NP a CHKO Šumava
ŠTOLKOVÁ, Petra
Cílem diplomové práce je návrh a vypracování projektu optimalizace naučných stezek ve vybrané oblasti Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. V rámci diplomové práce je navržen nový produkt cestovního ruchu, konkrétně projekt naučné cyklistické trasy, propojující Šumavské podhůří s Chráněnou krajinnou oblastí Šumava. Naučná cyklotrasa jako ideální produkt šetrného cestovního ruchu umožňuje poznávání přírodních a kulturních atraktivit vymezené lokality. Záměrem projektu je seznámit návštěvníky se zdejší krajinou a historií a nenásilnou formou podporovat jejich informovanost v oblasti ochrany životního prostředí. V rámci diplomové práce jsou specifikovány možnosti financování projektu a vymezen finanční plán projektu.
|
|
|
Návrh projektu rozvoje cestovního ruchu ve vybrané oblasti Šumavského podhůří
JANEČEK, Petr
Účelem projektu je vybudování multifunkčního objektu pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Pro tento účel je nutná rekonstrukce budovy bývalé fary a jejího okolí. Zatraktivnění centra obce a vytvoření podmínek pro podporu rozvoje a řízení cestovního ruchu v regionu podhůří Šumavy. S tím souvisí vybudování kanceláře organizace destinačního managementu, informačního koutku (infopointu) pro turisty a prostor pro malou muzejní expozici. Projekt bude nápomocen nejen turistům, kteří do místa přijíždějí, ale také bude pomáhat provozovatelům služeb cestovního ruchu v regionu a místním obyvatelům. Smyslem projektu je využít potenciálu cestovního ruchu v regionu pro jeho rozvoj. Podmínkou je mimo jiné navrátit budovu fary do provozního stavu a pomoci tak ke zlepšení vizuálního pohledu na centrum obce.
|
|
|
Současný vztah obyvatel Šumavy k repatriované populaci rysa ostrovida (Lynx lynx).
ROCHOVÁ, Markéta
Rys ostrovid (Lynx lynx) byl na území České republiky vyhuben na počátku 19. století. Díky reintrodukčním programům se u nás od 80. let 20. století zase vyskytuje. Velikost jeho populace od roku 1996, kdy dosáhla maxima, klesá a to především vinou nelegálního lovu. Šumavská populace, která je naše největší, má asi 70 jedinců. Byly vytvořeny dotazníky pro školy pro vyhodnocení odlišností v přístupu k ochraně přírody na jednotlivých úrovních školství a dále dotazníky pro veřejnost a myslivce, které byly zaměřené na aktuální problematiku vztahu místního obyvatelstva k rysovi ostrovidovi. Cílem práce bylo stanovení závěrů a doporučení k zlepšení objektivní a správné informovanosti místního obyvatelstva o rysovi v jejich krajině se zaměřením na mládež a předškolní děti. Celkem bylo osloveno 432 dětí a studentů, 26 myslivců a 130 lidí ze Sušice a okolí. Byla zjištěna velmi dobrá úroveň vzdělání u žáků mateřských a základních škol. Potvrdilo se, že myslivci mají k rysovi převážně špatný vztah. Veřejnost má k němu naopak vtah především pozitivní.
|
|
|
Dendrochronologie vybraných autochtonních dřevin na gradientech prostředí
ČEJKOVÁ, Alžběta
Dendrochronologické metody a přístupy byly využity pro výzkum ekologických a historických aspektů vybraných lesních společenstev, jejich vývoje ovlivněného lidskou činností spojeným mimo jiné s historickým využitím dřeva. Práce se zabývala přírůstovými reakcemi autochtonních dřevin s rozdílným typem morfologie stavby dřeva v různých typech lesních společenstev zahrnujících smrčiny, olšiny a lužní lesy. Zároveň tato práce ukázala nutnost dynamického rozvoje regionálních chronologií pro Českou republiku.
|
|
|
Naučné stezky v cestovním ruchu vybrané části Šumavy
ŠTOLKOVÁ, Petra
Hlavním úkolem této bakalářské práce je zhodnocení současného stavu využití naučných stezek ve vybrané oblasti Šumavy. Práce vyhodnocuje naučné stezky z hlediska jejich významných charakteristik a objasňuje, zda se tyto charakteristiky u jednotlivých naučných stezek liší. Kromě toho se práce věnuje posouzení struktury návštěvníků naučných stezek, jejich vztahu k nim a vyhodnocuje rozdíly v postojích k atributům naučných stezek mezi návštěvnickými segmenty na základě analýzy dotazníkového šetření. V rámci projektu optimalizace se práce snaží identifikovat možnou optimalizaci naučných stezek v zájmové oblasti a to na základě hypotézy, že v této oblasti možnosti optimalizace využití naučných stezek existují.
|
|
| |
|
|
Změny ve společenstvech pancířníků (Acari: Oribatida) v původních smrkových lesích na Šumavě
Starý, Josef
V letech 2001 -2003 bylo provedeno celkem 5 odběrů půdních vzorků na 5 stacionárních plochách, nacházejících se v autochtonním smrkovém lese na lokalitách Trojmezná, Smrčina a Boubín. Celkem bylo získáno 88 druhů pancířníků. Společenství pancířníků s největší druhovou bohatostí a nejvyšší abundancí bylo nalezeno na lokalitě Boubín. Kvantitativní a kvalitativní rozdíly v druhovém složení společenstev pancířníků na plochách s těžbou smrkových lesů a na plochách bez těžby nebyly statisticky prokázány.
|
host ::
RSS.