|
|
Zvláštnosti řízení ve věcech mladistvých pachatelů
KALIVODOVÁ, Martina
Ve své bakalářské práci se budu zabývat trestním právem procesním s mladistvými pachateli. Důraz budu klást zejména na zvláštnosti týkající se řízení ve věcech mladistvých pachatelů. Tyto řízení budu porovnávat s řízením s dospělými pachateli. Na úvod zmíním historii trestního práva s mladistvými pachateli, která zaznamenala velkých změn. Nejdříve bylo trestní právo upraveno pouze v trestním zákoníku a trestním řádu, které obsahovaly pouze ustanovení týkající se mladistvých. Tato úprava byla ovšem nedostatečná a neumožňovala dostatečně reagovat na kriminalitu mládeže. V roce 2004 kvůli narůstající kriminalitě mládeže došlo na základě potřeby řešit trestní věci mladistvých odlišně ke vzniku nového samostatného zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů. Tento zákon sebou přinesl nejen spoustu změn, ale je především pozitivním přínosem v soudnictví mladistvých. Ve své práci se seznámím se zákonem o soudnictví ve věcech mládeže a poukážu na skutečnosti z něj vyplývající. Na začátku mé práce ve stručnosti vymezím základní pojmy zabývající se trestním právem hmotným ve věcech mladistvých, které jsou odlišné od trestního práva dospělých a které považuji za nutné znát k pochopení mé práce. Hlavním cílem mé bakalářské práce bude zdůraznit odlišnosti v trestním právu procesním, tedy v trestním řízení s mladistvými pachateli a komparovat trestní řízení s mladistvými a dospělými pachateli, neboť se tato řízení v podstatných věcech liší. Podrobněji se potom zaměřím na určité zvláštnosti, které popíši, srovnávám s obecnými ustanoveními a nakonec je zhodnotím. Na závěr zhodnotím současný stav soudnictví ve věcech mladistvých a podám svůj vlastní názor na toto téma. Popíšu jisté nedostatky v zákoně a navrhnu jejich změnu, respektive popíšu moje představy o soudnictví ve věcech mládeže.
|
|
|
Stíhání mladistvých v České republice
SCHMIEDOVÁ, Lucie
Práce se zabývá procesem trestního stíhání mladistvých pachatelů v České republice a vychází především ze zákona o soudnictví ve věcech mládeže. V rámci případové studie trestního řízení mladistvého pachatele se opírá o dokumenty z hlavního líčení před soudem s mladistvým pachatelem z České republiky. Pro větší množství informací využívá rozhovorů s probačními úředníky, sociální pracovnicí z oddělení výkonu trestu ve věznici ve Všehrdech a s mluvčím jihočeské policie.
|
|
|
Výchovná opatření ukládaná mladistvým pachatelům
BURCAROVÁ, Božena
V roce 2004 nabyl účinnosti zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, nazývaný zkrácenou formou "zákon o soudnictví ve věcech mládeže". Tento zákon významně upravil postavení mladistvých pachatelů a došlo ke změně přístupu k mladistvému delikventovi. Zákon vymezil mnoho nových pojmů, mimo jiné pojem opatření výchovná, ochranná a trestní. Stanovil tedy nové formy ukládaných opatření mladistvému pachateli. Cílem nové právní úpravy je zamezit trestné činnosti mládeže výchovným působením, zejména správným působením a usměrňováním jejich dalšího způsobu života a tím podporovat a zajišťovat jeho řádnou výchovu. Ve své bakalářské práci nazvané ?Výchovná opatření ukládaná mladistvým pachatelům? se zabývám spoluprací institucí vstupujících do přípravného trestního řízení ve věci mladistvého pachatele na území bývalého okresu Český Krumlov. Práce je rozdělena na dvě části. V první části s názvem "Současný stav" se věnuji teoretickým poznatkům. Popisuji jednotlivé instituce a jejich úkoly v rámci přípravného řízení týkající se mladistvého pachatele a jednotlivá výchovná opatření, která lze mladistvému pachateli v průběhu přípravného trestního řízení uložit. Ve druhé části práce zpracovávám výsledky prováděného výzkumu. Výzkumným cílem bakalářské práce bylo zjistit působení jednotlivých institucí na mladistvého pachatele a jejich vliv při ukládání výchovného opatření v rámci přípravného trestního řízení. Z provedených rozhovorů a analýzy spisové dokumentace jsem v kapitole s názvem ?Výsledky? shrnula postup práce s mladistvým pachatelem při ukládání výchovných opatření v jednotlivých institucích. Lze shrnout, že největší podíl na ukládání výchovným opatření má Probační a mediační služba ČR-středisko Český Krumlov. Ostatní instituce mladistvého pachatele o možnosti uložení výchovných opatření informují jenom v nutném rozsahu, bez dalšího výchovného působení. V této části bakalářské práce se také zabývám možným postupem, který je při řešení trestné činnosti mladistvých pachatelů dle mého názoru vhodnější. Tato práce může sloužit jak jednotlivým institucím působících v rámci trestního řízení mladistvého pachatele, tak i laické veřejnosti.
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
VLČKOVÁ, Simona
Cílem mé bakalářské práce je objasnit pojem poškozeného v trestním řízení, shrnout jeho procesní práva, upozornit na některé skutečnosti, které se ho týkají a navrhnout doplnění či změny právní úpravy pro posílení jeho pozice. V úvodu práce se zabývám vymezení pojmů a to trestní řízení, subjekty a strany trestního řízení, poškozený. V další části se zmiňuji o zastupování poškozeného zmocněncem, blíže popisuji institut společného zmocněnce. Zvláštní kapitolu věnuji oběti trestného činu a jejímu odškodňování dle současné právní úpravy. V hlavní části práce se zabývám procesními právy poškozeného v trestním řízení, rozděluji je na práva náležející všem poškozeným a na práva náležející poškozeným s nárokem na náhradu škody. Dále se zabývám institutem trestního stíhání se souhlasem poškozeného. Závěr teoretické části práce věnuji adheznímu řízení. Další část práce představuje výzkum, jehož cílem bylo zjistit, zda jsou práva poškozených v právním řádu dostatečně ošetřena. Zvolila jsem metodu kvalitativního výzkumu, polostrukturovaný rozhovor. Vybraným odborníkům jsem položila šest otázek týkajících se procesních práv poškozených a jejich uplatňování v praxi. Na závěr výzkumné části uvádím své vlastní návrhy na úpravu nebo doplnění některých procesních práv, která dle mého názoru v současné právní úpravě chybí. Přílohou bakalářské práce jsou vzory tiskopisů užívaných v praxi orgány činnými v trestním řízení.
|
|
|
Právo na obhajobu sociálně znevýhodněných skupin v trestním řízení
KUBÁNKOVÁ, Hana
Právo na obhajobu je jednou ze základních zásad trestního řízení. Toto práva je zakotveno a upravováno v ustanovení § 2 odst. 13, § 33 a následující zákona číslo 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Právo na obhajobu je vedle trestního řádu garantováno také ústavními zákony, a to Listinou základních práv a svobod v článku 40 odst. 3 a také mezinárodními úmluvami např. Evropskou úmluvou o lidských právech a základních svobodách. Předmětem mé bakalářské práce je objasnění problematiky dostupnosti práva na obhajobu bezplatnou nebo obhajobu za sníženou odměnu sociálně znevýhodněných skupin v trestním řízení, za které jsem si vybrala osoby mladistvé, nezaměstnané, zdravotně znevýhodněné, a osoby odsouzené vykonávající trest odnětí svobody ve Vazební věznici v Českých Budějovicích. Bakalářská práce mapuje dostupnost práva na obhajobu sociálně znevýhodněných skupin v trestním řízení ve světle platné a účinné právní úpravy České republiky.
|
|
|
Psychologické a etické aspekty postavení nezletilých a mladistvých v trestním řízení
JAROŠOVÁ, Erika
Diplomová práce hodnotí pohled na různá postavení nezletilých a mladistvých v rámci trestního řízení (postavení pachatele, oběti trestného činu či svědka) a zabývá se především psychologickými a etickými aspekty těchto pozic. Odborná teoretická východiska a teze jsou v práci konfrontovány s praktickými zkušenostmi sociálních kurátorů pro mládež. V kazuistikách, které jsou součástí práce, jsou nastíněny možné způsoby intervence z pohledu kurátora pro děti a mládež. Práce je jakýmsi zamyšlením nad uvedenou problematikou. Hledá odpověď na otázku, zda zájem společnosti není někdy v rozporu se zájmy dítěte, jehož se trestní řízení týká, či zda nemůže takové řízení dítě dokonce poškodit.
|
|
|
Oběť trestného činu a její právo na plnohodnotný život v současné společnosti
PŘIBYL, Pavel
Bakalářská práce je zaměřena na oběť trestného činu a její postavení v právním řádu České republiky. Zabývá se postoji a přístupy orgánů činných v trestním řízení a dalších zúčastněných subjektů. Práce se podrobněji zabývá předpokládanou hodnotou lidského života z pohledu oběti trestného činu, vyčíslením skutečné finanční škody způsobené nevratným poškozením zdraví nebo úmrtím oběti v porovnání se zákonem stanovenou hodnotou lidského života, vnitřními pocity oběti trestného činu (a to jak z pohledu vnímání přímého aktu trestného činu, tak posttraumatickým stavem a možností zapojit se do běžného způsobu života), změnou rodinných vztahů vyplývajících z přetrvávajících následků trestného činu, patologickými změnami v psychice oběti souvisejícími se změnou zdravotního stavu. Součástí práce je také ucelený pohled na postup orgánů činných v trestním řízení od prvotního oznámení o spáchání trestného činu až k soudnímu řízení a náhradě škody způsobené spácháním trestného činu.
|
|
|
Opatření ukládaná v trestním řízení proti mladistvým.
JAROŠOVÁ, Erika
Zákon číslo 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, nově upravil trestní řízení nad mladistvými a do trestní praxe zavedl zcela nové způsoby sankcionování mladistvých pachatelů, resp. zavedl mnoho nových opatření, která je možno jako trest za spáchané provinění uložit včetně možností alternativního řešení spáchaného provinění. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část seznamuje s možnými řešeními a přístupy při ukládání opatření v trestním řízení u mladistvých pachatelů včetně jejich teoretických východisek. Empirická část pak mapuje poměr opatření uložených orgány činných v trestním řízení v přípravném řízení a opatření uložených soudem pro mládež, dále zpřehledňuje všechna řešení trestních věcí mladistvých, přičemž kvantitativní výzkum byl zaměřen na soudní okres Strakonice a časové období let 2004 až 2008. S cíli výzkumu korelovaly i hypotézy, při jejichž stanovení jsem vycházela především z mých zkušeností z praxe sociální kurátorky pro mládež. Z výzkumu vyplývá, že ve sledovaném období v 64 % případů o trestní věci mladistvých rozhodoval přímo soud pro mládež, pouze 36 % případů mladistvých pachatelů ukončily orgány činné v trestním řízení již v přípravném řízení. Druhá část výzkumu dokazuje, že nejčastěji využívanými opatřeními byla s 54 % opatření trestní, alternativním způsobem bylo vyřešeno 44 % případů trestních věcí mladistvých, kdežto výchovná opatření byla uložena pouze u 2 % mladistvých pachatelů a ochranná opatření nebyla použita vůbec. Diplomová práce měla nastínit, zda je naplňován smysl zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Její závěry jsou určeny odborné veřejnosti a všem zájemcům o otázky trestního práva, trestního řízení a delikvence mládeže.
|
|
|
Syndrom zanedbávaného, zneužívaného a týraného dítěte
JANEČKOVÁ, Petra
Práci se věnuje problematice, která začala být v posledních několika letech, na rozdíl od let předchozích, hodně medializovaná. Jedná se o problematiku syndromu CAN (zanedbávaného, zneužívaného a týraného dítěte). Cílem této práce je upozornění vedoucí k odstranění lhostejnosti k tomuto problému. Z tohoto důvodu jsou v práci uvedené teoretické poznatky, definovány základní pojmy a vymezeny právní úpravy de lege lata a de lege ferenda vztahující se k problematice CAN. Dalším cílem je na základě případové studie zobecnit a vyhodnotit postup orgánů činných v trestním řízení a OSPOD při řešení CAN. Následně navržení možností koordinace zúčastněných orgánů.
|
|
|
Řádné opravné prostředky v českém trestním řízení
Vojta, Martin ; Spirit, Michal (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na problematiku řádných opravných prostředků v českém trestním řízení. V obecné části se nejprve rozebírá opravné řízení obecně, jeho vůdčí principy a zásady. Na ně navazuje přehled jednotlivých řádných opravných prostředků podle současné platné právní úpravy. Části o odvolání proti rozsudku, stížnosti proti usnesení a odporu proti trestnímu příkazu jsou strukturovány dle formálních a obsahových náležitostí, předmětu, důvodech, okruhu oprávněných osob, řízení o opravném prostředku a rozhodnutích, připadajících v úvahu. Třetí část stručně pojednává o změnách chystaných v rámci připravované rekodifikace trestního práva procesního. Opravné řízení přes svou fakultativnost tvoří stěžejní část trestního řízení a slouží jako jedna ze záruk zákonného a spravedlivého rozhodování orgánů činných v trestním řízení, v němž se rozhoduje o zásadních otázkách viny a sankce za trestné činy a zasahuje se do základních lidských práv a svobod.
|
host ::
RSS.