|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv stanovištních podmínek na přirozenou obnovu smrkových porostů na Šumavě
ČERMÁK, Martin
Cílem předkládané práce bylo zhodnotit stav přirozené obnovy smrku ztepilého na třech trvalých výzkumných plochách s rozdílným managmentem po větrné disturbanci z ledna 2007. Dalším cílem bylo zhodnocení vlivu mikrostanovištních podmínek na vzcházení a přežívání náletových semenáčků smrku ztepilého a také vlivu zastínění na výskyt semenáčků. Výzkum se uskutečnil na Černé hoře na Šumavě, v srpnu až říjnu 2008.
|
|
|
Rizika rozpadu a regenerační potenciál smrkových porostů pod vlivem abiotických a biotických stresorů v revíru Štěkeň
STRNADOVÁ, Marta
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci, v které bylo cílem zhodnocení současného zdravotního stavu a odhadnutí environmentálních rizik destabilizace smrkových porostů v lesním komplexu Brdo. Cílem diplomové práce bylo posouzení regeneračního potenciálu smrkových porostů v téže lokalitě na základě analýzy stavu korun dospělých smrkových porostů a studia schopnosti přirozeného zmlazení a závislosti vzcházení a následného přežívání semenáčků na jednotlivých kategoriích půdního pokryvu. Statistické zpracování bylo provedeno pomocí analýzy variance s hierarchickým uspořádáním.
|
|
|
Vliv stanovištních podmínek na přirozenou obnovu smrkových porostů po větrném polomu na Černé hoře (NP Šumava)
ČERMÁK, Martin
Hlavním cílem předkládané práce bylo zhodnotit stav přirozené obnovy smrku ztepilého na třech trvalých výzkumných plochách s rozdílným managmentem po větrné disturbanci z ledna 2007. Dalšími cíli bylo zhodnocení vlivu mikrostanovištních podmínek a zastínění na vzcházení a přežívání semenáčků smrku ztepilého a stavu korun na výzkumné ploše. Výzkum se uskutečnil na Černé hoře na Šumavě, v roce 2009 až 2010. Získané údaje by mohly přispět k rozhodování při volbě managementu lesních porostů po disturbanci v chráněných územích.
|
|
|
Hodnocení rizik rozpadu lesních porostů s převahou smrku ztepilého působením abiotických a biotických stresorů v revíru Štěkeň.
STRNADOVÁ, Marta
Cílem práce bylo zhodnocení současného zdravotního stavu a odhadnutí environmentálních rizik destabilizace smrkových porostů v lesním komplexu Brdo, které patří do revíru Štěkeň. Byla použita metoda retrospektivní analýzy pomocí vizuálního hodnocení defoliace a transformace korun a terénní šetření momentálního působení škodlivých činitelů na smrk ztepilý na výzkumných plochách. Dále bylo provedeno statistické zpracování objemu nahodilých těžeb mnohorozměrnými statistickými metodami v programu Canoco. Tato práce přináší informace, které by mohly přispět k úpravám managementu lesních porostů v revíru Štěkeň, minimalizujícím působení environmentálních rizikových faktorů.
|
|
| |
|
|
Vliv světelných poměrů na vegetaci bylinného patra v horských smrčinách Krkonoš s využitím GIS
ČIHÁK, Jan
Horské lesy jsou významnou krajinnou složkou našeho státu. V uplynulých třech desetiletích byly silně poničeny antropogenními vlivy, zejména pak imisemi. Imisní zátěž zhoršuje zdravotní stav lesa, což má za následek změny ve struktuře vegetace, ve které se zdravotní stav lesa odráží. Hlavními cíly mé práce bylo zmapování stavu bylinného a mechového patra na dvou trvalých výzkumných plochách Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR v Krkonoších (Alžbětinka, Modrý důl), vytvoření map bylinného patra, jejich digitalizace a srovnání těchto map se stavem v letech 1993-1994 za použití vývojové analýzy pomocí GIS a zjištění vlivu světelných poměrů na vegetaci bylinného patra a přirozenou obnovu smrku ztepilého (Picea abies). Jedním z výstupů práce jsou podrobné vegetační mapy obou trvalých výzkumných ploch, jejichž zpracováním (digitalizací a statistickým vyhodnocením) byly prokázány významné změny v pokryvnostech jednotlivých kategorií půdního pokryvu ve srovnání s rokem 1993-1994. Na trvalé výzkumné ploše Alžbětinka byl zjištěn především výrazný ústup třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a naopak nárůst pokryvnosti brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus). Na TVP Modrý důl byl zaznamenán pokles obou pozorovaných vegetačních druhů, metličky křivolaké (Avenella flexuosa) i třtiny chloupkaté. Dalším výsledkem je zjištění vlivu světelných poměrů na vegetaci bylinného patra a přirozenou obnovu smrku ztepilého na TVP Modrý důl. Byla prokázána závislost základních kategorií půdního pokryvu na procentickém podílu světelných děr v korunovém zápoji. Hodnocena byla také závislost výšky semenáčků na podílu světelných děr, která nebyla statisticky prokázána. Byla ale prokázána negativní závislost přežívání semenáčků vzešlých v roce 1996 na podílu světelných děr, naopak nebyla prokázána závislost přežívání semenáčků vzešlých v roce 2004.
|
|
|
Vztah mezi napadením lýkožroutem smrkovým a stavem smrkových ekosystémů v oblasti Černé hory a Smrčiny
VAČKÁŘOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi napadením lýkožroutem smrkovým a zdravotním stavem smrkových porostů. Terénní práce probíhaly v Národním parku Šumava na dvou výzkumných lokalitách, na Černé hoře a na Smrčině. K hodnocení zdravotního stavu smrkových porostů byla použita metodika Cudlína a kol. (2001). Bylo sledováno především procentické zastoupení jednotlivých částí korun, celková defoliace, defoliace primární struktury a procento sekundárních výhonů. Na základě těchto parametrů byl zjištěn stupeň transformace struktury koruny a stromy byly zařazeny do čtyř stresových kategorií. Všechny sledované výzkumné plochy, založené na jaře 2009, s výjimkou plochy ?B? na Černé hoře, byly lýkožroutem nalétnuty. Na ploše ?C? se vyskytoval jen jeden nalétnutý strom z předchozího roku 2009. Při periodickém sledování náletu lýkožrouta smrkového a jednotlivých fází reakce smrkového porostu bylo postupováno dle metodiky Jakuše (2009, 2010). Dále byla ze získaných údajů zkonstruována vrstva výskytu stromů v různém stádiu napadení lýkožroutem smrkovým v GIS prostředí v programu Arc View 9.3. Z ní bylo zjištěno, nakolik byl nálet a další kolonizace okolních stromů lýkožroutem smrkovým závislá na jejich vzájemném postavení a stavu jejich korun. Hypotéza o tom, že lýkožrout smrkový upřednostňuje raději stromy s více transformovanou strukturou koruny (Moravec a kol. 2002), se potvrdila pouze na lokalitě Smrčina. Tato práce by mohla přispět k poznání závislosti napadení lýkožroutem smrkovým na stavu smrkových porostů a jejich dalšího vývoje po napadení.
|
host ::
RSS.