|
|
Mikrohabitatové preference samce jelena evropského v Doupovských horách
Vlasák, Tomáš ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Kušta, Tomáš (oponent)
Má práce se zabývá problematikou mikrohabitatových preferencí samce jelena evropského (Cervus elaphus). Lokalita výzkumu se nacházela ve Vojenském výcvikovém prostoru Hradiště na lesní správě Dolní Lomnice v oblasti Doupovských hor. Výzkum byl prováděn pomocí GPS zařízení. První část bakalářské práce je zaměřena na literární rozbor jako je popis, biologie, etologie a škody působené jelení zvěří na lesních porostech. Druhá část bakalářské práce je samotný výzkum. Ze zimních a letních stanovišť byla vypočtena velikost domovského okrsku. Sledovaný samec jelena evropského preferoval viditelnost na jih. Nejmenší viditelnost byla zjištěna na západ. Přes den je výskyt mysliveckých zařízení v zimním i letním období minimální. Pouze v zimním období byl zjištěn větší výskyt mysliveckých zařízení v nočních a ranních hodinách. Nasbíraná data byla vyhodnocena pomocí grafů a tabulek, které jsou v závěrečné části práce.
|
|
|
Tepelné čerpadlo
Klíma, Martin ; Kloss, Ondřej (oponent) ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce popisuje a charakterizuje tepelné čerpadlo. Obsahuje souhrn jednotlivých druhů tepelných čerpadel z hlediska získávání energie, princip jejich funkce a popis odlišností mezi jednotlivými druhy kompresorů, použití pracovní látky a její vývin do budoucna. Závěrem je zde uveden můj vlastní názor na tepelné čerpadlo, které bych preferoval.
|
|
|
Vliv geomagnetismu na chování psů
PLACHOVÁ, Denisa
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení vlivu geomagnetismu na psa. Teoretická část obsahuje poznatky z odborné literatury a článků týkající se schopnosti různých druhů zvířat (od primitivních organismů až po velké savce) vnímat magnetické pole Země a využívat ho pro svou orientaci a navigaci. Praktická část se zabývá vlastním pozorováním psa plemene mops, kdy byla sledována spontánní směrová orientace psa při krmení, odpočinku a vyměšování. Sledování probíhalo v řádu několika měsíců a jedinou používanou pomůckou byl kompas, kterým byl zaznamenáván směr, jakým byla orientována hlava psa při jednotlivých činnostech. Všechny naměřené hodnoty byly zapsány do tabulek vytvořených v tabulkovém procesoru Microsoft Excel a následně byly statisticky vyhodnoceny. Z vyhodnocených dat vyplynulo, že pes při každé ze sledovaných činností vykazoval určitou směrovou preferenci. Při krmení pes preferoval osu SZ/JV, při odpočinku J/JV směr a během vyměšování preferoval osu SZ/JV.
|
|
|
Stravovací návyky u dětí mladšího školního věku
CHRTOVÁ, Libuše
Tato bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky u dětí mladšího školního věku. Byl zde stanoven jeden hlavní cíl a to zmapování stravovacích návyků u dětí mladšího školního věku, zahrnující základní doporučené principy zdravého životního stylu - pravidelná strava, dostatečný a správně naplněný pitný režim, dostatečná konzumace ovoce a zeleniny a vzhledem k tomu, že se jedná o děti mladšího školního věku, tak i dostatečné množství mléčných výrobků. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmů, poukázání na doporučená množství základních živin v jednotlivých stupních vývoje dítěte a výživovou pyramidu - složení jednotlivých pater a jejich naplnění. Je zde diskutována i otázka stravovacího režimu během dne, návštěvnost stánků rychlého občerstvení a kvalita i kvantita pitného režimu. V neposlední řadě jsou zde uvedeny i preventivní programy zaměřující se na zdravou výživu dětí, probíhající přímo v základních školách pod záštitou ministerstev zdravotnictví, zemědělství a školství, ale i soukromých subjektů. K vypracování praktické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, metoda hloubkového rozhovoru, konkrétně polo-strukturovaný rozhovor. Polo-strukturovaný rozhovor byl proveden na základních školách v Českých Budějovicích a v Lišově. Výzkumný soubor tvořilo 6 respondentů, tři chlapci a tři dívky ve věku 7-11 let. Každému dítěti bylo postupně položeno 10 základních otázek a podle potřeby jsem následně položila doplňující otázky pro dokreslení získaných informací. Z výsledků tohoto výzkumu vyplývá, že děti mladšího školního věku mají pravidelný stravovací režim, s občasným vynecháním snídaně. Bohužel naplnění jednotlivých jídel dne již zcela zásady zdravého stravování nesplňuje. Polovina respondentů pravidelně neobědvá oba chody oběda, tedy polévku a hlavní chod, a také nevyužívají možnost vzít si k obědu ovoce či zeleninu. Z výzkumu je také patrné, že u většiny dětí není součástí svačiny ovoce či mléčné výrobky, ale spíše jen pečivo. Dále je z odpovědí respondentů patrné, že u poloviny dotazovaných je pitný režim v pořádku jak po stránce kvalitativní, tak kvantitativní. Druhá polovina bohužel nejen že nedosahuje denní doporučené množství tekutin, ale ani složení pitného režimu u těchto dětí není vhodné, protože pijí samé slazené nápoje. Pozitivem v otázce pitného režimu bylo zjištění, že ani jeden z dotazovaných respondentů neuvedl, že v průběhu dne konzumuje různé stimulující nápoje, jako je například káva či energetické drinky ani kolové nápoje. Doporučené množství pěti kusů ovoce a zeleniny za den dosáhlo pouze jedno dítě z dotazovaných. Konzumace ovoce byla sice dostačující - alespoň 2 kusy denně, ale zároveň převažovala u všech nad konzumací zeleniny, což by mělo být podle doporučení obráceně. Ani jeden z dotazovaných nesplňoval denní doporučené množství zeleniny. Z výsledků dotazů na spotřebu mléka a mléčných výrobků vyplývá, že většina respondentů má alespoň mléko jednou za den. Denní doporučované množství mléčných výrobků pro děti v tomto věku nikdo nesplnil, ale zůstává otázkou, zda se skutečně jedná o neoblibu mléčných výrobků, špatný návyk z domova, nebo se zde projevila moje nezkušenost s vedením rozhovorů s dětmi v tomto věku. Do výzkumu jsem zařadila dvě otázky, které nebyly součástí hlavních výzkumných otázek, ale i přesto je pokládám za důležité pro dokreslení stravovacích návyků jednotlivých dětí. První se týkala preference masa a z výsledků se ukázalo, že dotazovaní preferují maso kuřecí. Nikdo neuvedl, že je vegetarián a ani nikdo neuvedl, že by preferoval maso rybí. Druhá otázka mapovala návštěvnost dnes velmi oblíbených fast foodů. Výsledky ukázaly, že u jednotlivých respondentů není tento typ stravování příliš vyhledávaný. Při závěrečném zhodnocení a porovnání svých výsledků jsem ve většině zkoumaných skutečností dosáhla obdobných výsledků, jaké jsou prezentovány i v jiných studiích zabývajících se podobnou problematikou- tedy stravováním dětí mladšího školního věku.
|
|
|
Vzájemná interakce problematiky body image a médií
Adamcová, Kristina ; Pešek, Ondřej (vedoucí práce) ; Skokanová, Dagmar (oponent)
Obsahem bakalářské práce je popis vlivu médií na vnímání lidského těla, speciálně u mladých žen. Je zde diskutováno působení jednotlivých druhů médií typu televize, novin, časopisů a nejnověji i internetu. Práce se také zabývá vlivem body image na politiku a vzhled politiků. Dále vztahem mezi body image a tvorbou pro děti, kterou v mnoha směrech ovlivňuje, a tím modeluje další generace. Na základě dotazníků byl proveden výběr nejatraktivnějších osobností, které byly rozděleny do typových skupin. Těch je celkem sedm, jak u mužů, tak žen. Byly dány do souvislosti vybrané nejatraktivnější celebrity a jednotlivé demografické údaje (věk, pohlaví, vzdělání a velikost místa bydliště). Také je zde rozebrán vztah mezi výběrem populární osobnosti a typem pleti, kterou respondent preferoval. Poté následuje analýza, zda si dotazovaní myslí, že jsou mladší lidé atraktivnější než starší a zda si myslí, že dnešní společnost vytváří tlak na lidi, aby byli fyzicky atraktivní. Poslední otázka se týká názoru lidí na prosazování "skutečné krásy" a jako předchozí otázky, i tato byla v souvislosti s vybranými nejpreferovanějšími osobnostmi.
|
|
|
Vliv způsobu obhospodařování lučních ekosystémů na výskyt samců chřástala polního ve vybrané části NP a CHKO Šumava
PEKSA, Martin
Cílem této práce byl monitoring výskytu samců chřástala polního v západní části NP a CHKO Šumava a ze zjištěných dat zjistit vliv managementu lučních ekosystémů na výskyt tohoto ptačího druhu. Byla praktikována metoda nočního sčítání volajících samců za pomoci bodového transektu a audionahrávky hlasu samce chřástala polního. Sledování výskytu probíhalo v hnízdních sezónách chřástala polního od roku 2008 do roku 2010. Průměrná nadmořská výška zkoumaných lokalit (celkem 74 lokalit) činila přibližně 879,5 m n. m. Celková plocha všech těchto lokalit je 803,9 ha. Ve sledované oblasti chřástal polní preferoval nejvíce nepasené a nehnojené travní porosty s dobou sklizně po 15. 7., a typ mezické a trvale zamokřené lokality. Negativní vliv na výskyt měly lokality s pastvou hospodářských zvířat. Od roku 2008 do roku 2010 byl zjištěn úbytek samců na sledovaných lokalitách až o 61,5 %. Z této práce vyplývá, že nejvhodnějším managementem pro výskyt chřástala polního je nespásaný a nehnojený travní porost s pozdní dobou sklizně, v případě nezařazení půdních bloků do agroenvironmentálního opatření na ochranu chřástala polního.
|
|
|
Vliv predace norkem americkým na populace raka kamenáče
PAVLUVČÍK, Petr
1. Vliv predace norkem americkým (Mustela vison) na populace ohroženého raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) byl sledován během dvou let na středně velkých potocích v Západních Čechách. Jako hlavní cíl této studie byla zkoumána potravní selektivita norka a její vliv na početnost kořisti. 2. Potrava norka byla popsána na základě exkrementů nalezených na sledovaných úsecích. Důležitost různých druhů kořisti byla určena na základě jejich frekvence výskutu v potravě. množství ulovených raků bylo zjištěno z počtu nalezených pozůstatků ulovených raků, které byly sesbírány během dvou let. Početnost populace raků byla určena na základě metody zpětného odchytu. 3. Raci byli nejčastěji zaznamenanou složkou potravy norků. Míra predace norkem na racích byla závislá na hustotě populace raků. Míra predace byla nižší během zimních měsíců než během letních. Norek prokazatelně preferoval v potravě větší raky než byl velikostní průměr v jejich populaci. 4. Přestože raci byli významnou součástí potravy norků, význam vlivu norků je stále nejasný. Bylo by důležité pokračovat vtomto výzkumu, což by umožnilo přesně určit vztahy mezi těmito dvěma živočišnými druhy.
|
|
|
Potravní preference drobných zemních savců a jejich vliv na biodiverzitu rostlinných společenstev mokrých orchidejových luk
CUDLÍN, Ondřej
Během šesti vegetačních sezón (2002 až 2007) byl na třech lokalitách prováděn výzkum potravní preference drobných savců a zjišťování jejich vlivu na hlízy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Na každé lokalitě bylo označeno deset párů rostlin prstnatce májového. Jedna rostlina z páru byla ochráněna trojúhelníkem vytvořeným třemi kovovými hřebeny. Označené rostliny byly měřeny na začátku (výška, délka a šířka listu a počet květů) a na konci vegetačního období (počet tobolek). Ke konci vegetačního období (září {--} říjen) byl proveden v průběhu tří nocí odchyt drobných savců. Na každé lokalitě byly vytyčeny čtyři linie po 25 pastech o celkové délce 500 m délce, vytvořené celekem ze sta sklopných pastí. Dvě linie procházely přes místa s výskytem vstavačovitých rostlin, zbývající dvě přes louky bez přítomnosti vstavačovitých rostlin. V letech 2004 - 2007 byla zjišťována potravní preference drobných savců pomocí kořenů zabalených do pletiva o rozměrech 15 x 6 cm. V každé "návnadě" byl umístěn vždy kořen jednoho druhu jako kontrola a k němu byly přidány další testovací kořeny.Takto vytvořených 50 "návnad" bylo umístěno ob jednu past, tedy mezi 100 pastí, na každé lokalitě. V letech 2005 - 2007 bylo provedeno zjišťování potravní preference hraboše polního v laboratorních chovech PřF JU s kořeny stejných druhů rostlin jako v terénním experimentu. V letech 2006 a 2007 byly přidány i hlízy prstnatce májového, především z agarových kultur a malý počet hlíz z lokality ohrožené zánikem. Také byl provedcen mikroskopický rozbor žaludků jedinců hraboše polního a hraboše mokřadního odchycených na třech lokalitách při podzimních odchytech. Z výzkumu za období v letech 2002 {--} 2007 nevyplývá, že se na poškozování hlíz prstnatce májového podílejí hlodavci, i když hraboš polní v laboratorním experimentu významně preferoval hlízy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), vypěstované v čistých agarových kulturách. Domnívám se, že ke konzumaci hlíz a více preferovaných kořenů (olešníku kmínolistého, vrbiny obecné), by mohlo dojít v gradační fázi populačního cyklu hrabošovitých, který se na sledovaných lokalitách nevyskytnul. Na transektech s výskytem vstavačovitých rostlin bylo odchyceno více druhů drobných savců než na transektech bez výskytu vstavačovitých. V mikroskopických rozborech 28 žaludků hrabošů polních z podzimních odchytů byly nalezeny jen 3% podzemních zásobních orgánů rostlin, zbytek byl tvořen nadzemními částmi jednoděložných a dvouděložných rostlin, což je vzhledem k odchytům ve vegetačním období očekávaný výsledek.
|
|
|
Změny druhového složení na hloubkovém gradientu kaňonovitých nádrží
Prchalová, Marie ; Kubečka, Jan
Během let 2004 a 2005 byl zkoumám hloubkový gradient výskytu ryb ve dvou kaňonovitých vodárenských nádržích (Římov, Švihov), a to pomocí nordických mnohoočkových tenat v pelagických a bentických habitatech. Ve volné vodě byla většina ryb ulovena v horních 5 m vodního sloupce. Pod touto hloubkou nebyly uloveny téměř žádné ryby. Ve společenstvu převládala ouklej a směrem do hloubky se zvyšovalo množství okouna. V bentických habitatech bylo nejvíce ryb uloveno do 3 m hloubky. Početnost klesala do hloubky 10 m a pod touto hranící se nevyskytovaly téměř žádné ryby. Litorálnímu společenstvu dominovali okoun a ježdík. Ježdík preferoval hlubší habitaty. Vzhledem k biomanipulačním odlovným metodám je dostačující lovit v horních 5 m volné vody a v horních 3 m litorálu nádrže. Ke zjištění hrubého, avšak odpovídajícího odhadu rybí obsádky stačí vzorkovat tenaty horních 5 m volné vody a horních 10 m bentických habitatů nádrží.
|
|
|
Lid, národ a František Sušil
Tyllner, Lubomír
Česká a moravská lidová píseň jako příspěvek k vývoji pojmu lid a národ. František Sušil preferoval pojem národ čímž vymezoval českou písňovou produkci od ostatních jazykových menšin na území Moravy.
|
host ::
RSS.