|
| |
|
| |
|
|
Populačně genetická struktura pstruha obecného jako základ úspěšného obhospodařování lososových vod ve střední Evropě
KOHOUT, Jan
Za účelem vyhodnocení dopadu rybářského hospodaření na populace pstruha ve střední Evropě byla analyzována genetická struktura 25 divokých populací a pěti populací odebraných na líhních v České republice a na Slovensku. K tomu byly použity markery mitochondriální (kontrolní oblast) a jaderné (mikrosatelity, LDH-C1*) DNA. Z výsledků je patrné, že vysazování ryb různého původu způsobilo rozsáhlé křížení populací atlantického a dunajského původu a vedlo ke ztrátě variability mezi populacemi v povodí středního Dunaje na Moravě a na Slovensku. Změny genetické variability v důsledku vysazování byly zaznamenány také v populacích povodí horního Dunaje, Visly, Odry a Labe. Nicméně, populace v povodí Labe mají zachovaný určitý stupeň genetické odlišnosti a zdají se být mnohem méně ovlivněny rybářským obhospodařováním než populace dunajské. Dále byly analyzovány populace z dolních částí dunajského povodí za použití stejných mitochondriálních a mikrosatelitových markerů. Zahrnuty byly také populace z egejského úmoří, aby bylo možné vyhodnotit dopad rybářského hospodaření a porovnat jej s výsledky ze střední Evropy. Byla zjištěna pouze nízká úroveň introgrese z atlantických a jiných populací pstruha. Genetická diferenciace mezi populacemi východního Balkánu byla v porovnání s populacemi ze střední Evropy značně vyšší. Na základě mikrosatelitů byly analyzovány také populace z horních přítoků řeky Otavy a populace z líhně Borová Lada s cílem ověřit původ divokých populací v oblasti Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Analyzované populace byly geneticky odlišitelné od dříve analyzovaných populací z povodí Labe a byly také vzájemně diferencované v důsledku geografické vzdálenosti a přítomnosti migračních bariér. Vysazování pstruha z líhně v Borových Ladech však mohlo také ovlivnit genetickou variabilitu analyzovaných populací. Populace z této líhně se vyznačuje vyšší genetickou proměnlivostí a je geneticky odlišná od populací z horních přítoků Otavy, což by mohlo být způsobeno jejím nejednotným původem. Porovnání analyzovaných populací s výsledky z jiných oblastí naznačuje, že mitochondriální haplotypy nalezené v populacích dolní části Dunajského povodí a jižní části úmoří Černého moře jsou značně odlišné od statisticky podpořené skupiny haplotypů z horního a středního Dunaje, povodí Kaspického moře a Aralského jezera. To dokazuje složitou evoluční historii pstruha v jižní a západní části úmoří Černého moře.
|
|
| |
|
| |
|
|
Potravní konkurence vysazovaných pstruhů duhových a volně žijících pstruhů obecných a lipanů podhorních
BLASZCZOK, Roman
Cílem práce bude v definovaných časových intervalech sledovat složení potravy vysazených pstruhů duhových a volně žijících pstruhů obecných a lipanů podhorních a posoudit míru potravní konkurence mezi sledovanými druhy. Experiment probíhal v druhé polovině září roku 2010 na řece Blanici v chráněné rybí oblasti u obce Těšovice, kde bylo vysazeno několik desítek tržních pstruhů duhových. V předem definovaných několikadenních odstupech bylo odloveno celkem 30 kusů pstruha duhového (SL = 266 ? 14 mm, m = 347 ? 54 g), 33 pstruhů obecných (SL = 244 ? 19 mm, m = 219 ? 51 g), 14 lipanů podhorních (SL = 256 ? 27 mm, m = 240 ? 91 g) a 12 rezidentních pstruhů duhových (SL = 255 ? 13 mm, m = 280 ? 47 g), původem z minulých vysazovaní. U odlovených ryb byl analyzován obsah žaludku a následně byla hodnocena potravní selektivita použitím Ivlevova indexu selektivity (1961), potravní konkurence pomocí Schoenrova indexu potravního překryvu (1970) a důležitost jednotlivých potravních složek prostřednictvím indexu významnosti dle Natarajana (1961). Pstruh duhový začal přijímat přirozenou potravu ihned po vysazení do toku a její výskyt byl zaznamenán u všech ulovených ryb po celé sledované období. Jako přednostní potrava pstruha duhového byl určen hmyz (Insecta), který tvořil dle indexu významnosti (IP) 54%, v potravě se z hmyzu nejvíce uplatňovaly dle (IP) řády Trichoptera (24%) a Ephemeroptera (19%). K sekundární potravě řadíme plže (Gastropoda), kteří tvořili dle indexu významnosti (IP) 25%. Pstruh duhový přijímal v toku obdobné potravní složky jako původní druhy lososovitých ryb. Dle indexu potravního překryvu (S) se potravní konkurence mezi pstruhem duhovým a pstruhem obecným za celé sledované období rovnala hodnotě (S = 0,566), u lipana podhorního (S = 0,520). I když obě tyto hodnoty jsou pod hranicí významného potravního přesahu (S = 0,6), můžeme říct, že potravní konkurence mezi těmito druhy ryb existovala a její úroveň nebyla zanedbatelná.
|
|
|
Vliv revitalizačních úprav malých toků na rybí společenstvo
ANTONÍN, Petr
Cílem mé práce bylo posoudit vliv revitalizace Mlýnského potoka na rybí společenstvo, na základě ichtyologických průzkumů před a po provedené revitalizaci. Potok je situován mezi údolní nádrží Lipno a státní hranicí s Rakouskem na Šumavě. Provedená revitalizace pozitivně ovlivnila druhovou diverzitu, početnost a biomasu ryb. Zároveň jsou zde popsány jednotlivé požadavky pro úspěšnou revitalizaci vodních toků a pro návrat živočichů, především ryb, do těchto toků. V mé práci porovnávám dosažené výsledky z kontrolních odlovů ryb ze tří sledovaných potoků Horského, Bukového a Mlýnského.
|
|
|
Druhová variabilita bentických organismů v řece Dračici hodnocených systémem PERLA
KOUTNIK, Dalibor
Posouzení ekologického stavu vybraného úseku řeky (od obce Františkov až k hranicím s Rakouskem) na základě terénního sledování. Zjištěné údaje jsou vyhodnoceny systémem PERLA. Metoda je založena na hodnocení biodiverzity vzorků makrozoobentosu z broditelných tekoucích vod. Vzorkování je možné aplikovat do tekoucích vod, kde sloupec hladny vody nepřesahuje nad 1 m a rychlost proudu do 1 m/s. Odběr se provádí za normálního nebo nízkého stavu vody v řece.
|
|
|
Rybářský management na lokalitách výskytu perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v České republice
JIRUŠKOVÁ, Lenka
Kvalita populací pstruha obecného přímo výskyt perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), která je na tyto populace v našich tocích vázána. Perlorodka říční patří mezi kriticky ohrožené druhy živočichů. Vzhledem ke specifickým nárokům nejen na životní prostředí, ale hlavně na specifického hostitele pro uchycení glochidií (larvální stadium perlorodky říční), je z hlediska podpory stávajících populací, velmi důležitý rybářský management a migrační prostupnost toku. Základní a zásadní předpoklad pro podporu populací perlorodek je přítomnost životaschopné populace pstruha obecného (Salmo trutta m. fario), jež představuje jediného vhodného hostitele glochidií. V České republice je evidováno 5 oblastí s výskytem nejpočetnějších populací perlorodky říční, a to lokality v povodí Blanice, Teplé Vltavy, Malše, Rokytnice a Jankovského potoka. Na těchto tocích je hospodaření v rámci místních organizací ČRS, NP a CHKO Šumava, SRŠ Vodňany a FROV JU. Současné rybářské hospodaření bylo zjištěno dotazníkovou metodou u zástupců hospodařících organizací Na základě dotazníkového šetření bylo v povodí Teplé Vltavy a Jankovského potoka doporučeno změnit zarybňovací plány, v povodí Rokytnice byla doporučena přeshraniční spolupráce s Německem. V povodí horní Malše by bylo vhodné znovuobnovení rybí líhně a v povodí Blanice, vzhledem ke kvalitní místní populaci pstruha obecného, bylo doporučeno pokračovat ve stávající činnosti pro další rozvoj těchto populací v návaznosti na populace perlorodky říční.
|
|
|
Chov ryb v horských podmínkách rybí líhně Borová Lada na Šumavě
PLIČKA, Vítězslav
Horské oblasti centrální Šumavy na území Národního parku Šumava mají své specifické přírodní podmínky, které je nutno respektovat i při chovu ryb. V roce 1998 byla Národním parkem Šumava založena rybí líheň v Borové Ladě. Tento rybochovný objekt existuje již více než deset let, ale zatím nebyla odborně posouzena jeho činnost, možnosti uplatnění různých technologií a způsoby odchovu v poloumělých podmínkách. Cílem práce proto je zhodnocení dosavadních výsledků v jednotlivých úsecích chovu a navržení technologických změn vedoucích k dosažení lepších výsledků. V této práci je také pokus s odkrmem plůdku pstruha obecného (Salmo trutta morpha fario) provedený na jaře 2008. Součástí pokusu je vyhodnocení přežití, specifické rychlosti růstu (SGR) a konverze krmiva (FCR). Získané poznatky ukazují na to, že chov plůdku s použitím umělých krmiv je v Borové Ladě možný. Konkrétně v roce 2008 bylo po 17 týdnech odchovu dosaženo přežití 38,2 % a konečné průměrné kusové hmotnosti 4,9 g při délce těla ryb SL = 69,0 mm.
|
host ::
RSS.