|
|
Výber najvhodnejších klonov odrody 'Velkopavlovická' a ich genetická variabilita.
Mészáros, Martin
Cílem této práce bylo zhodnotit vybranou skupinu 26 klonů odrůdy meruněk 'Velkopavlovická' a vybrat nejlepší klony a sublkony pro pěstitelskou praxi v podmínkách jižní Moravy. Vedle klasických přístupů hodnocení pomocí pomologických a biologických vlastností, využívaných v dosavadních selekčních pracích, bylo v práci za cíl ověřit některé méně známé, starší i novější metodické postupy pro hodnocení relevantních vlastností klonů. Pro hodnocení klonů byly použity biologické a pomologické vlastnosti meruněk popsaných v deskriptoru. Klony byly podrobeny molekulárně genetickému studiu s cílem zjistit genetickou příbuznost spojenou s hledáním možnosti rozlišení jednotlivých klonů. V práci byla hodnocena květní morfologie a její vliv na plodnost hodnocených klonů. V rámci morfologie klonů byla hodnocena tvorba plodných výhonů podle jejich délky, jejich morfologická stavba, schopnost nasazovat generativní orgány a jejich životnost pomocí moderních metod hodnocení. Fyziologický stav klonů byl hodnocen pomocí kalorimetrie. Na konec byla použita rozšířená metoda hodnocení zdravotního stavu klonů pomocí molekulární identifikace přítomných patogenů a biochemické analýzy obranné reakce v souvislosti s výskytem patogenů způsobujících předčasné uhynutí. Pro zpracování dat byly použity testy ANOVA, X2, Mantel test. Pro hodnocení klonů bylo vybrano 11 biologických a pomologických znaků. Jedná se o znaky: 1. výskyt předčasného hynutí, 2. poškození kmínků nekrózami, 3. výskyt patogenu Gnomonia erythrostoma, 4. násada květů, 5. násada plodů, 6. plodnost, 7. specifická plodnost, 8. termín kvetení, 9. hmotnost plodů, 10. šířka plodů, 11. relativní podíl hmotnosti pecky k celkové hmotnosti plodu. Pomocí molekulárně genetické studie S-SAP bylo možné klony odrůdy 'Velkopavlovická' částečně rozlišit do 5 skupin na základě přítomných polymorfních lokusů na bázi transpozonů. Pomocí molekulárně genetických metod S-SAP a AFLP společně s nedávno publikovanou metodou navrženou na základě iPBS sekvencí byly zjištěny podobné výsledky v rozdělení hodnocených klonů. Zjištěné rozdíly v květní morfologii klonů naznačují nestabilitu pořadí klonů v počtu jednotlivých květních orgánů jako i podstatně nižší výskyt v počtu anomálií v květní morfologii naproti dosavadním zkušenostem. Na základě získaných poznatků se vzpomínaná metoda jeví spíše jako neperspektivní. Hodnocení morfologické stavby polokosterních větví s ohledem na tvorbu jednotlivých typů plodných výhonů, jejich plodnosti a životnosti poskytlo poměrně bohaté informace o morfologické struktuře klonů a je vhodnou metodou pro jejich hodnocení v klonové selekci. Rozdíly mezi klony byly zjištěny ve znacích průměrného počtu generativních orgánů na krátkých a středně dlouhých plodných výhonech a jejich rozmístění na plodných výhonech podél hlavní osy polokosterních větví. Fyziologické vlastnosti dospělých jedinců hodnocených klonů v polních podmínkách se pomocí použité metody čistého výkonu asimilace jeví z hlediska interpretace jako komplikované a jeho případná využitelnost je závislá na dalším výzkumu. Výzkum přítomnosti patogenů molekulárními metodami PCR potvrzuje významný výskyt patogenů ESFY a Cytospora cincta v pletivech hodnocených klonů. Uvedené patogeny se pravděpodobně nejvíce podílejí na předčasném hynutí meruněk. Mezi biochemické markery zdravotního stavu je pravděpodobně možné zařadit obsah kyseliny salicylové a počet kopií transkriptu genu kódujícího beta-1,3-glukanázu a genu Pru ar1. Výsledky biochemického rozboru látek spojovaných s obrannou reakcí naznačují možnost hodnocení zdravotního stavu s ohledem na předčasný úhyn meruněk pomocí použitých markerů v terénních podmínkách. Jejich využitelnost pro klonovou selekci však vyžaduje další výzkum. Na základě výsledků biologických a pomologických vlastností se klony LE-108, LE-111, LE-120 a M.72A jeví jako nejperspektivnější z hodnocené skupiny klonů. Jako nejlepší subklony je možné doporučit následující jedince: klon LE-120 - strom 36 (1. řádek výsadby), klon M.72A - stromy 26, 37 a 49 (8. řádek výsadby), klon LE-108 stromy 28 a 29 (3. řádek) a klon LE-111 strom 27 (6. řádek).
|
|
|
Dozrávání meruněk podle látkových složek při rozdílné teplotě plodu těsně po sklizni
Nekužová, Nikola
Byly hodnoceny dvě odrůdy meruněk, které byly sklizeny na počátku klimakterické fáze. Použité odrůdy meruněk byly sklizeny na pozemku Zahradnické fakulty v Lednici. Jedná se o odrůdu Leskora sklizenou dne 22. 6. 2016 a odrůdu Betinka sklizenou dne 1. 7. 2016. Plody byly uloženy do teploty 1°C, 5°C a 20°C po dobu 9 dnů. Po každých třech dnech skladování byly hodnoceny hmotnostní ztráty, rozpustná sušina, titrační kyseliny, penetrometrická pevnost a fyziologické parametry hodnoceny produkcí etylenu a intenzitou dýchání (produkce CO2).
|
|
|
Hodnocení odrůd meruněk při dozrávání na stromě
Kochová, Eliška
V této diplomové práci na téma Hodnocení odrůd meruněk při dozrávání na stromě byla objasněna v teoretické části charakteristika meruňky obecné, významné látkové složky v plodech meruněk a metody jejich stanovení. Dále zrání meruněk a změny zásobních látek během zrání a skladování. Diplomová práce se zabývá změnami látkového složení během zrání na stromě a během skladování po dobu 4 a 8 dnů při teplotě 20 °C ve třech stupních zralosti: nezralé, zralé, přezrálé. V praktické části byly sledovány dvě odrůdy meruněk ('Leskora', 'Goldrich'). Plody těchto odrůd byly odebrány ze školního sadu Zahradnické fakulty v Lednici. Hodnotily se změny hmotnosti plodů, hmotnosti pecky, penetrometrické pevnosti plodů, obsah rozpustné sušiny a obsah titračních kyselin. Dále se u plodů stanovovala produkce etylenu a produkce oxidu uhličitého. Z hodnot penetrometrické pevnosti, rozpustné sušiny a titračních kyselin byl spočítán index zralosti. Získané hodnoty byly tabulkově a graficky zpracovány a bylo provedeno jejich vyhodnocení. Dané hodnoty platí pro daný rok a stanoviště.
|
|
|
Kvalita teplomilného ovoce v průběhu skladování
Čížková, Jitka
Teoretická část práce Kvalita teplomilného ovoce v průběhu skladování zahrnuje popis teplomilných druhů a podmínek skladování, zahrnuje též kapitolu o chorobách a škůdcích daných druhů, jejich látkovém složení a nových trendech při skladování a to obalový materiál Xtend. V praktické části byly uskladněny meruňky odrůd Betinka a Moi Chua Sin ve třech variantách: volně uskladněné plody, skladované v polyethylenovém obalu a Xtendu při teplotě cca 1 stupeň a vlhkosti vzduchu cca 80 %. Za těchto podmínek byl sledován zdravotní stav, úbytek hmotnosti, hmotnost plodu a pecky, rozměry plodů a index tvaru, rozpustná sušina, titrační kyseliny a pevnost plodů. Výsledky byly vyhodnoceny statisticky, do tabulek i grafů. Jako nejvhodnější varianta pro skladování bylo vyhodnoceno skladování v Xtendu.
|
|
|
Hodnocení vzájemného synergismu fytoplazmy ESFY a viru šarky švestky (PPV) u meruněk a broskvoní
Vašková, Barbora
Hodnocení vzájemného synergismu fytoplazmy ESFY a viru šarky švestky (PPV) u meruněk a broskvoní. Tato práce se zabývá společným působením Candidatus phytoplasmy prunorum a Plum Pox virus. Obě choroby jsou celosvětově rozšířené a velice nebezpečné. Jedinou známou ochranou je prevence. Evropská žloutenka peckovin je způsobována Candidathus Phytoplasma Prunorum. Candidathus Phytoplasma Prunorum je mikroorganismus bez buněčné stěny, který je taxonomicky řazen Tenericutes třídy Mollicutes. Nemoc šarky švestky je způsobována Plum Pox virus. Plum Pox virus je mikroorganismus patřící do Potyviridae třídy Potyvirus. Na ústavu ovocnictví na Zahradnické fakultě Mendelovi univerzity na MENDELEU v Lednici byl roku 2014 založen dlouhodobý experiment zkoumající interakci fytoplazmy ESFY a PPV. Tento výzkum se zabývá možným synergickým efektem (PPV a ESFY). Symptomy obou chorob byly pozorovány každé dva týdny a zapisovány do tabulky. Jelikož se jednalo o dlouhodobý výzkum, výsledky jsou pouze dílčí. Klíčová slova: Synergický efekt, křížová ochrana, meruňky, broskvoně, PPV, fytoplazma ESFY
|
|
| |
|
|
Hodnocení hybridního potomstva meruněk s očekávanou resistencí vůči viru šarky švestek (PPV)
Kelečeniová, Daniela
V této diplomové práci bylo cílem u zvoleného hybridního potomstva křížení ' Betinka ' x ' Harlayne ' převést pomologická hodnocení plodů podle stanovené metodiky. Vyhodnotit heritabilitu a korelaci znaků mezi rodiči a potomky. Hodnocení bylo provedeno v měsíci červenci v roce 2013 v hybridním sadě na Ústavu ovocnářství na Zahradnické fakultě v Lednici na Moravě. Vzorky byly odebírány v sklizňové zralosti a byly pomologicky vyhodnoceny v laboratoři . V hodnocení bylo pozorovaných pár zajímavých hybridů. Hybridy H998 11 / 39 s hmotností plodu 50,3 g a H998 11 / 157 o hmotnosti 48,9 g, který měl velmi dobré chuťové vlastnosti. Ani na jednom hybridu nebyly zpozorovány příznaky napadení virem šarka PPV. Nejvyšší heritabilitu dosahovaly znaky: refraktometrická sušina v % , odlučitelnost dužiny a plodnost hybridů. Nejvyšší korelační závislost u rodičovských odrůd a hybridů projevily znaky atraktivnost a hmotnost plodů, hmotnost plodů a hmotnost pecky. Hodnocení je prováděno za jeden rok.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.