|
|
Nozokomiální nákazy a jejich příčiny.
KROUPOVÁ, Lucie
Diplomová práce je zaměřena na nozokomiální nákazy a jejich příčiny. V teoretické části shrnuji informace zejména o zdrojích, cestě přenosu a o nejčastějších původcích nákazy. Detailnější pohled je zaměřen na Clostridium difficile. Onemocnění vyvolané tímto patogenem způsobuje především komplikace u hospitalizovaných pacientů s předchozí antibiotickou terapií a u imunitně oslabených jedinců. A právě tomuto problému se má práce také věnuje. Práce dále obsahuje rozdělení nozokomiálních nákaz dle klinické manifestace, základní protiepidemická opatření a metody surveillance. V empirické části jsem se zaměřila na popis výskytu vybraných nozokomiálních nákaz v Nemocnici Strakonice, a.s., zejména na výskyt patogenu Clostridium difficile a methicilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA).
|
|
|
Ošetřovatelská bariérová péče na oddělení intenzivní péče
DUŠKOVÁ, Ludmila
Ošetřovatelská bariérová péče je jednou z důležitých metod spadající do prevence nozokomiálních nákaz, kterou by měly sestry znát a při výkonu práce dodržovat. Teoretická část práce se věnuje nozokomiálním nákazám, charakteristice intenzivní péče a vysvětluje zásady ošetřovatelské bariérové péče. Praktická část práce se zabývá znalostmi sester o zásadách ošetřovatelské bariérové péči, dodržováním těchto zásad a pomůckami potřebnými k ošetřování bariérovou technikou. Výzkumné šetření bylo prováděno metodou kvantitativního výzkumu. Sběr dat se realizoval dotazníkem. Byly stanoveny tři cíle. Cíl 1 Zjistit, znalosti sester pracujících na odděleních intenzivní péče o zásadách ošetřovatelské bariérové péče. Cíl 2 Zjistit, jaké zásady ošetřovatelské bariérové péče dodržují sestry pracující na odděleních intenzivní péče. Cíl 3 Zjistit, jaké problémy vidí sestry pracující na odděleních intenzivní péče v rámci dodržování zásad ošetřovatelské bariérové péče. K upřesnění cílů byly vymezeny čtyři hypotézy. Hypotéza 1 Sestry na odděleních intenzivní péče znají zásady ošetřovatelské bariérové péče, nebyla potvrzena. Jelikož sestry při výkonu práce zásady bariérové péče nedodržují, předpokládáme, že je neznají. Hypotéza 2 Sestry na odděleních intenzivní péče vyhledávají informace o zásadách ošetřovatelské bariérové péče, nebyla potvrzena. O vzdělávací akce týkající se zásad ošetřovatelské bariérové péče ve své nemocnici má zájem pouze 58,5 % sester. Zbývající sestry (41,5 %) by školící akce nenavštěvovaly. Hypotéza 3 Sestry na odděleních intenzivní péče pracují dle zásad ošetřovatelské bariérové péče, nebyla potvrzena. Ze sedmi otázek prověřující pracovní návyky sester při ošetřování podle zásad bariérové péče, jen v jedné odpovědělo správně více než 70 % sester. Hypotéza 4 Sestry na odděleních intenzivní péče nevidí problém při ošetřování dle zásad bariérové péče v nedostatku pomůcek, byla potvrzena. Většina (89,6 %) sester si myslí, že má na svém pracovišti k dispozici dostatek pomůcek k ošetřování podle zásad bariérové péče. Výsledky výzkumného šetření také poukazují na zásady, které sestry dodržují. Mezi ně patří používaní potřebných pomůcek k ošetřování bariérovou technikou a izolování pacienta na samostatném pokoji či uzavíratelném boxu. Akutní stavy související s intenzivní péči udávají sestry jako problém, který někdy vede k porušení zásad bariérové péče při péči o pacienta Výzkum odhalil potřebu sestry motivovat k prohlubování informací v této problematice a k dodržování zásad ošetřovatelské bariérové péče. Dále je nezbytné sestry při výkonu práce více kontrolovat a na jejich pochybení včas upozornit. Výsledky budou předloženy managementu nemocnice, ve které výzkumné šetření probíhalo. Vedoucím pracovníkům je možné navrhnout naše doporučení, které by měly u sester přispět ke zvýšení zájmu o problematiku nozokomiálních nákaz a o ošetřovatelskou bariérovou péči. Dalším námětem zkoumání by mohla být příčina neinformovanosti sester a jejich nízkého zájmu při získávání znalostí o ošetřovatelské bariérové péči.
|
|
|
Prevence nozokomiálních nákaz v ordinacích zubních lékařů
TESAŘOVÁ, Petra
Diplomová práce je zaměřena na základní charakteristiku nozokomiálních nákaz, jejich prevenci a dodržování protiepidemických opatření v oblasti stomatologie. Ačkoli měly v minulosti tyto infekce značnou souvislost s mortalitou i morbiditou ve zdravotnických zařízeních, dnes jejich počet významně klesá. Rozhodující v této oblasti bylo zejména zavedení dodržování základních hygienických zásad a pravidel. Jejich opomíjením může dojít k závažnému ohrožení zdraví a života pacienta a následně k růstu nákladů na další léčbu. I v dnešní době je proto třeba věnovat těmto nemocem a jejich prevenci značnou pozornost. Průzkumná část práce je zaměřena na posouzení preventivních opatření souvisejících s nozokomiálními nákazami ve stomatologické praxi, a proto je i rešerše literatury v teoretické části soustředěna tímto směrem. Teoretická část nejprve pojednává o nejčastějších původcích nozokomiálních nákaz, se kterými se lze setkat. Pozornost je zaměřena na stručnou charakteristiku těchto onemocnění, jejich zdroje a proces šíření. Dále je zmíněno základní rozdělení těchto nemocí i konkrétní způsoby jejich prevencí. V oblasti stomatologie práce shrnuje základní historické souvislosti a blíže identifikuje jednotlivé úseky tohoto oboru. V souvislosti s nozokomiálními nákazami je zmíněn jejich přesah do stomatologie a nutnost ochrany před těmito infekcemi, zahrnujících epidemiologická opatření, význam hygieny rukou, nutnost sterilizace, dezinfekce a úklidu. Cílem práce je poukázat na důležitost prevence při vzniku a šíření těchto infekcí a nutnost dodržování epidemických zásad při pracovních procesech ve stomatologických ordinacích. Provedený průzkum shrnuje zjištěná fakta o dodržování hygienicko-epidemiologického režimu a to nejen z hlediska celkového pohledu na problematiku, ale i z pohledu lokálních rozdílů, rozdílů v délce praxe jednotlivých stomatologů i ve vztahu k četnosti prováděných hygienických kontrol. Definuje problematické oblasti z hlediska nozokomiálních infekcí a dodržování bez stanovených předpisů u stomatologů. Současně poukazuje na vliv lokality i četnosti šetření na dodržování těchto hygienických pravidel v ordinacích lékařů.
|
|
|
Dodržování některých zásad bariérové ošetřovatelské péče u studentů ZSF-JU
STEHLÍKOVÁ, Jaroslava
Pojem ošetřovatelská bariérová péče lze definovat jako soubor různých pracovních postupů, jejichž cílem je zničit patogenické organismy a zabránit jim v opětovném rozšiřování. V podstatě se jedná o prevenci nozokomiálních nákaz. Každý student Zdravotně-sociální fakulty je během studia seznamován s principy správného mytí a dezinfekce rukou, s bezpečnou manipulací s použitým prádlem a biologickým materiálem a také se základními zásadami osobní bezpečnosti, například používání osobních ochranných pomůcek, bezpečná likvidace odpadů a jiné. Bakalářská práce s názvem Dodržování některých zásad bariérové ošetřovatelské péče u studentů ZSF-JU je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce se snaží pojmout komplexně téma bariérové péče se zaměřením na přenos nozokomiálních nákaz, typy mytí a dezinfekce rukou, metody sterilizace, používání osobních ochranných pomůcek a na některé zásady bezpečnosti práce. Výsledky ošetřovatelského výzkumu jsou shrnuty ve výzkumné části práce. V průběhu výzkumu byla použita kvantitativní metoda sběru dat, technika skrytého pozorování. Pozorovanými studenty byli studenti 2. a 3. ročníků prezenčního studia oboru Všeobecná sestra ze Zdravotně-sociální fakulty Jihočeské univerzity. Výzkumné šetření probíhalo na neurologickém, interním a chirurgickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle a s nimi souvisejících šest hypotéz na případné potvrzení nebo vyvrácení. Autorka se snažila zjistit, zda studenti ze Zdravotně-sociální fakulty Jihočeské univerzity dodržují správný postup při mytí a dezinfekci rukou, do jaké míry používají osobní ochranné pomůcky a do jaké míry dodržují některé ze zásad bezpečnosti práce. V závěru práce jsou popsány nejdůležitější informace týkající se výzkumu a doporučení na možná řešení problémů. Autorka se domnívá, že by bakalářská práce mohla sloužit jako informační materiál pro ostatní studenty a zároveň napomoci vyučujícím zaměřit se na problematické části ve výuce nebo při procvičování praktických dovedností.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u klienta s multiresistentními kmeny
ZAJÍCOVÁ, Lucie
Vznik bakteriální rezistence se objevil již pět let po uvedení antibiotik do praxe. V současné době má výskyt rezistentních či multirezistentních kmenů stoupající charakter. Z tohoto důvodu je velmi důležité dodržování bariérové ošetřovatelské techniky u klientů kolonizovaných či infikovaných multirezistentními kmeny. Minimalizuje se tak riziko přenosu nákazy mezi pacienty, ale také mezi zdravotnickým personálem. Význam dodržování bariérové péče si mnohé z řad sester plně neuvědomují. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum pomocí anonymních dotazníků. Výzkumné šetření probíhalo na specializovaných odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. Zjišťovány byly identifikační údaje, informovanost sester o bariérové péči a možnosti sester tuto péči dodržovat v praxi u klientů s multirezistetními kmeny. Bylo rozdáno 139 dotazníků, z toho 110 (100 %) bylo do výzkumu zařazeno. V bakalářské práci byla zjišťována informovanost sester o bariérové ošetřovatelské péči a možnost efektivně tuto péči dodržovat při ošetřovatelské péči u klientů s multirezistentními kmeny, což bylo také stanoveno v cílech práce ( byly tři ), které se výsledky výzkumného šetření splnily. Stanoveny byly tři hypotézy. První měla potvrdit, že sestry dodržují bariérovou péči u pacientů s mutlirezistentními kmeny. To bylo potvrzeno. Druhá hypotéza měla potvrdit, že sestry mají dostatek pomůcek k zajištění bariérové péče u pacientů s multirezistentními kmeny. Ta byla také potvrzena. Třetí hypotéza měla potvrdit, že sestry jsou seznámeny se zásadami bariérové ošetřovací techniky jako prevence přenosu multirezistentních kmenů, byla taktéž potvrzena. Obecně lze říci, že ačkoli sestry jsou ve své práci mnohdy fyzicky i psychicky přetěžovány, je zjevný nedostatek sester na všech odděleních, uvědomělost a dodržování bariérové ošetřovatelské péče a tím minimalizovaní rizika přenosu rezistentních či multirezistentních kmenů je zjevná. Z šetření vyplynulo, že i přes problémy, se kterými se sestry potýkají v každodenní praxi, je pro ně dodržování bariérové ošetřovatelské péče důležité. Informovanost v této oblasti je na velmi uspokojující úrovni, stejně tak i materiální vybavení a pomůcky potřebné k dodržování bariérové péče. Viditelná je i snaha ze strany nadřízených informovat o aktualitách v problematice ošetřovatelské péče u klientů s multirezistentními kmeny na pravidelných seminářích pořádaných v rámci nemocnice. Dodržování bariérové ošetřovatelské péče je nedílnou součástí péče u klientů s multirezistentními kmeny. Výsledky práce budou použity k seznámení zdravotníků s touto problematikou, aby pozitivně ovlivňovaly názory zdravotnických pracovníků na dodržování ošetřovatelské bariérové péče v rámci prevence přenosu multirezistentních kmenů.
|
|
|
Vytvoření jednotné metodiky v otázkách hygieny, dezinfekce a sterilizace na pracovištích UZ, RTG, CT, MR a AG.
HLOUŠEK, Jan
V předkládané bakalářské práci ,,Vytvoření jednotné metodiky v otázkách hygieny, dezinfekce a sterilizace na pracovištích UZ, RTG, CT, MR a AG`` jsem zpracoval problematiku oblasti, která s oborem radiologie velmi úzce souvisí. Hygiena provozu radiologického pracoviště, dezinfekce a sterilizace jsou nedílnou součástí náplně práce radiologického asistenta. Svojí prací jsem chtěl dát vodítko nově vznikajícím pracovištím v oboru zobrazovacích metod, jak zvládnout tuto problematiku. Některé poznatky z této práce mohou uplatnit i zavedená pracoviště, např. při rozšiřování spektra svých výkonů. Riziko přenosu nozokomiálních nákaz ve zdravotnických zařízeních je velmi vysoké a zejména na radiologických pracovištích, kde dochází k vzájemnému kontaktu osob s různými infekčními onemocněními a osob hospitalizovaných s ambulantními. Každá zobrazovací metoda má svoje specifické požadavky a různé nároky na hygienu provozu. S rozvojem diagnostických metod a s vývojem nových technologií a materiálů se také zvyšuje množství invazivních a diapeutických výkonů, které se nemalou měrou podílejí na zvyšování těchto rizik. Zdravotnické zařízení není pro pacienta bezpečným místem. Uvádí se, že každý 8 až 10 pacient je při hospitalizaci nakažen nozokomiální infekcí. Proto je povinností každého radiologického asistenta v maximální možné míře eliminovat veškerá hygienická a epidemiologická rizika spojená s vykonáváním jeho profese a to striktním dodržováním hygienických norem. Každý zdravotnický pracovník by se měl při své práci řídit heslem {\clq}qPrimam non nocere`` (především neublížit).
|
|
|
ZPŮSOBY DEKONTAMINACE POMŮCEK V OŠETŘOVATELSKÉ PRAXI
SMÍTKOVÁ, Šárka
Pojem dekontaminace je definován jako soubor opatření, který znamená usmrcení nebo odstraňování mikroorganismů z prostředí a předmětů bez ohledu na stupeň snížení počtu zárodků. Dekontaminace je nedílnou součástí ošetřovatelské praxe, zabraňuje přenosu a šíření infekcí. Kvalitativní výzkum byl prováděn v Nemocnici České Budějovice a.s. na interním oddělení metodou nestandardizovaného rozhovoru a doplněn strukturovaným pozorováním. Výzkumný soubor tvořilo osm sester. Rozhovor se skládal z 11 otázek a pozorování bylo rozděleno do šesti bloků. Byly stanoveny čtyři cíle. Cíl 1: zmapovat pomůcky, které jsou v ošetřovatelské praxi dekontaminovány, cíl 2: zjistit, kdo na oddělení připravuje roztoky určené k dekontaminaci pomůcek, cíl 3: zmapovat, jakým způsobem je dekontaminace pomůcek prováděna a cíl 4: identifikovat nejčastěji používané přípravky k dekontaminaci. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Jaké pomůcky se na interním oddělení nejčastěji dekontaminují? Jakým způsobem je zajištěna příprava dekontaminačních roztoků? Jak postupují sestry při dekontaminaci pomůcek? Jaké přípravky jsou k dekontaminaci používány? Na základě výsledků hloubkového rozhovoru a pozorování bylo zjištěno, že na oddělení jsou dekontaminovány pomůcky z plastu, a to nejčastěji močové lahve, podložní mísy a emitní misky, dále pracovní plochy, nádobí používané pacienty a chirurgické nástroje. Roztoky určené k dekontaminaci připravují sestry a sanitárky za používání doporučeného postupu, avšak nedodržují přesné dávkování dezinfekčního prostředku. Při dekontaminaci pomůcek sestry využívají dvouetapový postup dekontaminace. K dekontaminaci pomůcek používají sestry nejčastěji přípravky Persteril 0,5% a Presept tablety. Výsledky šetření budou poskytnuty oddělení, kde bylo prováděno. Jako možnost ke zlepšení navrhuji provést sezení malé skupiny sester k vzájemné interakci k tématu dekontaminace pomůcek a k zopakování si zásad podle nemocničního standardu, aby si sestry uvědomily, jaké dělají chyby a jaké z toho mohou plynout důsledky pro ně i pro jejich pacienty.
|
|
|
Epidemiologická charakteristika nozokomiálních nákaz
VODIČKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce na téma {\clqq}Epidemiologická chrakteristika nozokomiálních nákaz `` má charakter výzkumu. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část předkládá pohled na nozokomiální nákazy. Je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých jsou stručně uvedeny poznatky o historii nozokomiálních nákaz, o původcích nákaz a jejich zdrojích, cestě přenosu na vnímavého jedince, dále o druzích nozokomiálních nákaz a možnostech prevence. V praktické části je pozornost zaměřena především na problematiku státního zdravotního dozoru v prevenci nozokomiálních nákaz. Cílem práce bylo na základě konzultací s pracovníky orgánu ochrany veřejného zdraví a studia dokumentace se seznámit s problematikou státního dozoru nad provozem zdravotnických zařízení včetně rozsahu a posloupnosti úkonů při jeho výkonu. Následně se pokusit o vytipování zdravotnických pracovišť, na kterých je nejvyšší riziko vzniku nozokomiálních nákaz. A zjistit, jak se daná situace vyvíjí po dobu čtyř let. Hypotéza 1 předpokládá, že nejvyšší riziko vzniku nozokomiálních nákaz se týká zdravotnických pracovišť chirurgického charakteru, na kterých se provádějí výkony při nichž je porušována integrita tkáňových bariér. Hypotéza 2 předpokládá, že frekvence závad na zdravotnických pracovištích se za sledované období snížila. Hypotéza 3 předpokládá, že za sledované období došlo ke zlepšení situace ve vybavení zdravotnických pracovišť spotřebním zdravotnickým materiálem. K ověření nebo vyvrácení hypotéz je použit kvantitativní výzkum v kombinaci s kvalitativním, provedený prostřednictvím analýzy dokumentace oddělení kontrol ve zdravotnických zařízeních. Soubor tvoří kontrolní zjištění hygienické stanice za období čtyř let. Smyslem této práce je vyhodnocení poznatků z kontrolních zjištění, pořízení přehledu nejčastěji se vyskytujících závad ve zdravotnických zařízeních a pokus o zjištění trendu vývoje za čtyřleté období. Práce může posloužit jako vodítko na zaměření kontrolních aktivit v příštím období.
|
|
|
Nozokomiální nákazy šířené pracovníky intenzivní péče nemocnice Liberec
MARCINKOVÁ, Helena
Tématem mé bakalářské práce jsou {\clqq}Nozokomiální infekce šířené pracovníky intenzivní péče nemocnice Liberec.`` Hlavním důvodem pro výběr tématu bylo mé setkání s touto infekcí, když jsem pracovala jako zdravotní sestra, během praktické výuky. Nozokomiální nákaza může být definována jako infekce vznikající ze setkání mezi mikroorganismem a pacientem. Pacient může být oslaben svým onemocněním a terapeutickými intervencemi. Tento fakt pomáhá vytvářet optimální prostředí pro šíření infekce. Nozokomiální infekce vznikají pouze ve specifických podmínkách. Představují problém, který je nutný neprodleně řešit. Postihují v průměru 5 -10 % pacientů. Pokud jsou nozokomiální infekce přítomné v organismu může dojít ke zhoršení průběhu základního onemocnění a mohou vyústit v trvalé následky či úmrtí. Přinášejí s sebou i nepříznivé ekonomické důsledky. Vyžadují značné finanční náklady spojené s léčbou a prodlouženým pobytem v nemocničním zařízení. Svou bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou úseků {--} teoretické a praktické části. V obou částech se snažím najít odpovědi na své otázky ( z hypotéz ). V teoretické části popisuji historii nozokomiálních nákaz, která úzce souvisí se vznikem nemocničních zařízení, vznik a šíření nozokomiálních infekcí a také jejich laboratorní diagnostiku, léčbu a prevenci. V praktické části se věnuji výzkumu, kde se zabývám zhodnocením úrovně hygienického mytí u zdravotnického personálu na jednotkách intenzivní péče, ale také jejich informovaností o nozokomiálních nákazách pomocí dotazníků. Celkem jsem hodnotila 80 dotazníků, které jsem rozdala v liberecké nemocnici. Dotazníky byly také vyplněny studenty zdravotnického oboru univerzity v Liberci. Tito studenti vykonávají svou praktickou výuku právě v nemocnici Liberec. Z výsledků mého výzkumu vyplývá, že hygienické mytí zdravotníků na oddělení intenzivní péče je dostačující a jejich informovanost o nozokomiálních infekcích je průměrná. Znalosti studentů o nozokomiálních nákazách jsou také průměrné. Výzkum hygienického mytí potvrzuje, že hygienické mytí není adekvátní prevencí nozokomiálních infekcí.
|
|
|
Nozokomiální infekce v lůžkovém zdravotnickém zařízení
Kopecký, Jindřich Bc. ; Střítecký, Rudolf (vedoucí práce) ; Lešetický, Ondřej (oponent)
Nozokomiální infekce jsou v současné době významnou příčinou vzrůstající morbidity a mortality ve všech zdravotnických zařízení. Neznalost či ignorance metod prevence nozokomiálních nákaz může vést k závažnému ohrožení zdraví a života pacienta a výraznému zvýšení nákladů na léčbu. Práce komplexně představuje problematiku nozokomiálních nákaz a jejich efektů na lůžkové zdravotnické zařízení. Pozornost je věnována charakteristice procesu šíření nákaz, popsání současného stavu ve sledování a prevenci nákaz a konečně popsání situace v jedné nemocnici okresního typu.
|
host ::
RSS.