|
|
Kvalita života u chronicky nemocné populace, na příkladu mentální anorexie a mentální bulimie
KORECKÁ, Tereza
Tato práce je zaměřena na poruchy příjmu potravy, především na mentální anorexii a mentální bulimii. Je to téma aktuální a je důležité mu věnovat pozornost, především proto, že nemocní s poruchou příjmu potravy trpí nejen fyzicky, ale i duševně. Nutno zmínit, že někteří mohou této nemoci i podlehnout. Na poruchy příjmu potravy, jejich vznik a průběh působí mnoho faktorů. Jedná se především o sociální a kulturní faktory, biologické, rodinné a genetické faktory. Vyšší riziko onemocnění touto chorobou je u ženského pohlaví. Důležité je také fakt, že této nemoci dnes napomáhá trend módy a celý životní styl. Přemrštěné diety, jarní hladovky a očistné kůry se mohou snadno stát životním stylem. Tento hon za zdravím ovlivňuje především mladé dívky ve školním věku, které na diety nemají zdravý náhled. Snadno sklouznou ke špatnému stravování a módní časopisy s fotografiemi vyhublých modelek je utvrdí v tom, že jejich jednání je správné. A že anorexie s bulimií jsou jen nějaký strašák, kterého se vlastně nikdo nebojí, a když už tím někdo trpí, prostě jen začne jíst a je vyléčen. Při tom zdravotní komplikace, ke kterým při této nemoci dochází, nejsou nijak zanedbatelné. Jsou důsledkem hladovění, zvracení či užíváním diuretik a laxativ. Poruchy příjmu potravy mohou způsobovat například chronickou únavu, zhoršují kvalitu pleti, způsobují ztrátu vlasů a narušují krevní oběh. Dochází také k poškození jater a oslabení obranyschopnosti organismu. Mentální anorexie a bulimie výrazným způsobem ovlivňují psychickou pohodu, osobní a společenský život pacienta. Léčba je zde velice obtížná a měla by probíhat komplexně. Velkou roli zde hraje kognitivně-behaviorální terapie, svépomocné skupiny a farmakoterapie. Cílem práce je potvrdit hypotézu, že lidé, trpící touto chorobou, mají sníženou kvalitu života, stejně jako jejich rodinní příslušníci. Pro výzkumnou část byl použit dotazník typu SF-36.
|
|
|
Body image u poruch příjmu potravy a jeho zdravotně - sociální dopady.
PULCOVÁ, Klára
Poruchy příjmu potravy představují závažný zdravotní a sociální problém. Jedná se o psychické poruchy, které mají mnohdy nezvratné zdravotní následky. V současnosti touto skupinou poruch trpí přibližně 5% zejména mladých dívek. Dle výzkumů tento počet neustále vzrůstá. Poruchy příjmu potravy jsou v přímé souvislosti se zkresleným (negativním) sebeobrazem, zejména s neadekvátním vnímáním vlastního těla. Cílem této práce bylo zmapovat problematiku body image ve vztahu k poruchám příjmu potravy a zjistit možné společné znaky či rozdíly v sebehodnocení s dívkami, které poruchou příjmu potravy netrpěly. Práce je pojata jako explorační výzkum kombinující prvky kvalitativního a kvantitativního výzkumu. U obou výzkumů byla použita metoda dotazování - v kvalitativní části byla použita technika polostandardizovaných rozhovorů a v kvantitativní části technika dotazníku. Cílovou skupinou kvalitativního výzkumu byly dívky, které trpěly poruchou příjmu potravy. U kvantitativního výzkumu byly cílovou skupinou dívky ve věkovém rozmezí 14-25 let. Výzkum probíhal na základních, středních a vysokých školách v Českých Budějovicích. Na základě kvalitativního výzkumu byly zformulovány hypotézy týkající se body image dívek ve věku 14-25 let. V kvantitativním výzkumu pak bylo zjištěno sice převážně kladné hodnocení vlastního vzhledu bez ohledu na věk, ale i patrná nespokojenost - ne však tak významná jako u dívek s poruchou příjmu potravy. Tato práce by měla vést ke zvýšení informovanosti o dané problematice a to jak u laické tak i odborné veřejnosti. Doporučila bych zvýšit informovanost nejen o důsledcích těchto poruch, ale též o dlouhodobé neúčinnosti a zdravotních následcích neadekvátních metod hubnutí a to jak na základních tak i středních školách, protože právě toto období je pro vznik poruch příjmu potravy nejvýznamnější.
|
|
|
Sociální dopad mentální anorexie u dětských pacientů na rodinu
ŠOUNOVÁ, Jitka
Diplomová práce {\clqq}Sociální dopad mentální anorexie u dítěte na rodinu`` se zabývá rodinou dítěte s mentální anorexií ve vztahu k tomuto závažnému a dlouhodobému onemocnění. Případové studie, které jsou spolu s rozhovory s rodiči hlavním předmětem praktické části práce, zachycují vývoj vztahů a dalších podstatných souvislostí, které jsou nemocí ovlivněny.
|
|
|
Vliv sociální skupiny vrstevníků a rodiny na vznik a rozvoj mentální anorexie u dívek ve věku 15-18 let
NOVOTNÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit, zda a do jake míry se sociální skupina vrstevníku a rodiny (vím, jak se to řekne v anj) na vznik a rozvoji mentální anorexie u dívek ve věku 15 až 18 let (také vím). Výzkum šetřené problematiky se opíral o dotazníkové šetření (celkem 270 dotazníků, 30 3e na každém typu školy), které bylo prováděno na SOU, Střední zdravotnické škole a gymnáziu u studentek 1.,2.,3. ročníku v Českých Budějovicích. Hypotézy předpokládaly zvýšené riziko vzniku poruchy příjmu potravy, větší zaujatost vlastním tělem a zaroven zvysenou uzkostnost u studentek gymnázia což výzkum také potvrdil. Závěr práce obsahuje doporučení preventivního opatření pro rodiče, pedagogy i vychovatele, které by jim poskytlo dostatečné množství informací o možných rizicích a léčebných postupech díky kterému by bylo možno vzniku poruch příjmu potravy zamezit vůbec.
|
|
|
Možnosti primární prevence u dětí mladšího školního věku ve vztahu k problematice poruch příjmu potravy
FITTLOVÁ, Michala
Poruchy příjmu potravy patří k závažným zdravotním problémům a jejich prevalence neustále narůstá, u dětí představují závažný problém a to z důvodu, že by je u nich málokdo očekával. Boj s touto nemocí je složitý. Nejsnadnější je těmto poruchám příjmu potravy (mentální anorexii a mentální bulimii) předcházet cílenou primární prevencí a to na základních školách a v rodině. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na definování mladšího školního věku. Další část práce je věnována charakteristice poruch příjmu potravy a prevenci u dětí a mládeže. Poslední část teorie se zabývá správnou výživou dětí. Výzkum je rozdělen na dvě části. Ke kvantitativnímu výzkumu byla použita technika e-mailového dotazování. Otázky byly určeny pro základní školy v Jihočeském kraji. V kvalitativním výzkumu byl použit polořízený rozhovor s rodiči dětí mladšího školního věku. Prvním cílem práce bylo zmapovat možnosti primární prevence v rámci poruch příjmu potravy v Jihočeském kraji na vybraných základních školách. Druhým cílem bylo zjistit názory rodičů na problematiku poruch příjmu potravy. Oba cíle byly splněny. Hypotéza I měla doložit, že v rámci základních škol není cílená primární prevence u dětí mladšího školního věku v problematice poruch příjmu potravy zajišťována. Hypotéza II měla potvrdit, že chybí nabídka uceleného vzdělávání pro pedagogy v problematice poruch příjmu potravy. Obě tyto hypotézy se rovněž potvrdily. Z kvalitativního výzkumu {--} polostandardizovaného rozhovoru vyplynuly dvě hypotézy. Hypotéza III: Je potřeba zvýšit informovanost v oblasti výskytu Poruch příjmu potravy. Hypotéza IV: Zdravá výživa je pouze jedním z důležitých aspektů prevence. Bakalářskou práci na téma {\clqq}Možnosti primární prevence u dětí mladšího školního věku ve vztahu k problematice poruch příjmu potravy`` jsem si vybrala proto, že v poslední době je toto téma velmi aktuální a konečně se o něm začalo veřejně mluvit a zajímá mě, jaké možnosti primární prevence existují a zda jsou využívány.
|
|
|
Spokojenost s vlasním tělem u žen v současné společnosti
ČERNÝ, Petr
Práce se zabývá ženou a spokojeností s jejím tělem nyní i v historii. Teoretická část ukazuje ženu, která je tlakem společnosti nucena k dosažení ideálního těla. Další významnou částí je problematika poruch příjmu potravy, zvláště mentální anorexie a mentální bulimie. Praktická část obsahuje analýzu dotazníku, který zjišťoval spokojenost u dvou generací žen. Tímto výzkumem bylo zjištěno, že mladé ženy jsou se sebou sice více spokojené, ale více také dělají pro svou krásu, než jejich matky.
|
|
|
PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY - MONITORING INFORMOVANOSTI DOSPÍVAJÍCÍCH DÍVEK V DANÉ PROBLEMATICE
TICHÁ, Jana
V této bakalářské práci se věnuji tématu poruch příjmu potravy. Toto téma jsem si vybrala pro jeho naléhavost a pro stále vzrůstající popularitu štíhlosti a neustálému hubnutí mezi mladými lidmi. Podle MKN-10 shodně s DSM-IV Americké psychiatrické asociace zahrnují poruchy příjmu dvě jasně definovaná onemocnění: mentální anorexii a mentální bulimii. Obě tyto poruchy jsou si velice podobné, jsou pro charakteristické následující znaky: intenzivní snaha o dosažení štíhlosti spojená se snižováním přijímané energie a se zvyšováním vydávané energie, strach z tloušťky, nadměrná pozornost věnovaná jídlu, vlastnímu tělu a hmotnosti. Poruchy příjmu potravy nejčastěji postihují dospívající dívky a mladé ženy. Ženy trpí těmito poruchami přibližně desetkrát častěji než muži. Obvykle mívají chronický průběh, závažné duševní, tělesné a sociální následky. Neexistuje jediný klíčový rizikový faktor, vždy se jedná o soubor sociálních, kulturních a rodinných vlivů, životní styl a osobní předpoklady s dospíváním a biologickými faktory. Prevence poruch příjmu potravy je u nás stále na velmi nízké úrovni. Oproti tomu velká pozornost je stále věnována prevenci nadváhy.
|
|
|
VLIV SPOLEČNOSTI NA VZNIK MENTÁLNÍ ANOREXIE
BÜRGEROVÁ, Michaela
Poruchy příjmu potravy představují závažný celospolečenský problém. Frekvence jejich výskytu v populaci zaznamenává stále větší nárůst. Každý rok je v České republice hospitalizováno v průměru 500 pacientek s mentální anorexií. Anorexie je intenzivní strach z přibývání na váze, dochází ke zkreslenému vnímání vlastního těla. Veřejnost je ovlivněna moderními dietami, které ať už využívané z redukčních důvodů či z důvodů jiných zažívají na české půdě boom srovnatelný s ostatními evropskými zeměmi. V současnosti jedním z mnoha důvodů strachu z tloušťky je skandalizace obezity. Svět showbyznysu nám jako ideál krásy vnucuje vychrtlé dívky. Vyhublé slečny útočí na dívky v pubertě z plakátů, obálek časopisů i televizních reklam. Není divu, že děvčata procházející citlivým obdobím vidí samy sebe jako ošklivé, tlusté a tudíž neúspěšné. Z provedeného výzkumu je patrné, že média, potažmo i společnost, ovlivňují život především mladých dívek, ale na vzniku anorexie se vždy podílí několik faktorů, tudíž nestačí pouze tlak veřejnosti.
|
|
|
NESPOKOJENOST S VLASTNÍM TĚLEM A DRŽENÍ DIET JAKO RIZIKOVÉ FAKTORY PRO ROZVOJ PORUCH PŘÍJMU POTRAVY A SLEDOVÁNÍ METOD KONTROLY TĚLESNÉ HMOTNOSTI U STUDENTEK STŘEDNÍCH ŠKOL
KOUBKOVÁ, Magda
Poruchy příjmu potravy patří mezi závažná onemocnění, kterými trpí především dospívající dívky a mladé ženy. Mezinárodní klasifikace nemocí rozlišuje řadu poruch příjmu potravy, z nichž nejčastější a zároveň nejnebezpečnější jsou mentální anorexie a mentální bulimie. Cílem této práce bylo zjištění přítomnosti některých rizikových postojů, s kterými se setkáváme u poruch příjmu potravy, a sledování metod kontroly tělesné hmotnosti v populaci středoškolských studentek. Práce ověřila hypotézy, týkající se rozdílu mezi studentkami gymnázia a studentkami ostatních středních škol. Studentky gymnázia byly štíhlejší než studentky středních a učňovských škol. Studentky středních a učňovských škol si častěji než studentky gymnázia přály zhubnout a také častěji držely dietu. A dále práce ověřila hypotézu týkající se nespokojenosti s vlastním tělem, která vzrůstala spolu s tělesnou hmotností. K ověření hypotéz bylo použito šetření pomocí dotazníků.
|
|
|
Problémy s navazováním sociálních vztahů u pacientek/pacientů s mentální anorexií
POSPÍCHALOVÁ, Štěpánka
Cílem práce bylo zmapování situace v sociálních interakcích nemocných s mentální anorexií. Zabývala jsem se osobními dokumenty - deníky jedné pacientky s mentální anorexií. Jeden z deníků jsem podrobila obsahové analýze. Na jejím základě jsem si udělala obraz o sociálních interakcích pacientky. Pro doplnění výpovědí dívky jsem vedla polostrukturované rozhovory s jejím otcem a matkou. Rodiče retrospektivně vypovídali o kamarádech pacientky a o vztazích mezi členy rodiny. Tyto tři zdroje jsem vzájemně porovnala a dopracovala jsem se k výsledkům, které odpovídají na základní výzkumnou otázku: {\clqq}Jak navazují sociální vazby pacientky/pacienti s mentální anorexií?`` Cíl práce byl splněn. Výsledky jsem shrnula do 8 bodů. Každý bod jasně vymezuje vztahový problém u dívky s mentální anorexií. Výsledky dosažené v mém výzkumu jsem porovnala s literaturou. V závěru práce se věnuji komplexnosti problému poruch příjmu potravy. Pacientka je učebnicovým příkladem mentální anorexie. Její sociální interakce jsou komplikované, případně vůbec nejsou. Vztahy v rodině jsou narušené, dívka vyhledává kontakty mimo rodinu, tyto kontakty jsou však nestálé a trvají pouze krátkou dobu. Při aplikaci výzkumu na větší vzorek nemocných by bylo dosaženo kvalitnějších výsledků, které by potvrdily problém v sociálních interakcích. Po kvalitativním výzkumu by mohl následovat výzkum kvantitativní, který by ukázal do jaké míry jsou vztahy pro pacientky s mentální anorexií problematické. Na základě těchto výsledků by měla být věnována při léčení pacientek větší pozornost vazbám k ostatní populaci.
|
host ::
RSS.