|
|
Osobnostní charakteristiky u záchranářů
DAVIDOVÁ, Klára
Záchranářská profese je psychicky i fyzicky velmi náročná a vyžaduje vysokou hladinu odolnosti vůči zátěži spojenou s prosociálními tendencemi a to altruismem a empatii.Teoretická část práce je rozdělena do 5ti částí, které úzce souvisí s výzkumem. Tyto části jsou rozděleny na: pomáhající profese, kompetence pomáhajících profesí, prosociální chování, integrovaný záchranný systém ČR a poslední téma teoretické části se zabývá osobností. Cílem výzkumné práce bylo zjistit některé osobnostní charakteristiky záchranářů v Jihočeském kraji, se zřetelem k prosociálnímu chování. Výzkum byl proveden ve střediscích ZZS Jihočeského kraje a na Jihočeské univerzitě. Pro výzkumnou část byla použita metoda dotazníkového šetření. Dotazníky vyplnilo 77 záchranářů (12 z nich bylo studenty oboru Zdravotnický záchranář na Jihočeské univerzitě).
|
|
|
Kompetence zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci
ŠUSTA, Jan
Téma mé bakalářské práce zní "Kompetence zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci". Jedním cílem bylo zjistit názory lékařů a záchranářů ke kompetencím zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci. Druhým cílem bylo zmapovat situaci na jednotlivých pracovištích záchranných služeb v Jihočeském kraji. V teoretické části práce se věnuji zdravotnické záchranné službě z hlediska jejího vzniku, charakteristiky a činnosti. Dále se věnuji popisu profese zdravotnický záchranář z hlediska vzdělání, činnosti a právní odpovědnosti, která je s výkonem této profese spojena. V praktické části jsem zvolil metodu kvantitativního výzkumu. Jako metoda sběru dat byl použit dotazník a znalostní test. Výzkumný soubor tvořili lékaři a zdravotničtí záchranáři pracující na výjezdových místech ZZS Jihočeského kraje. Ve vztahu k cíli práce jsem stanovil 3 hypotézy. První hypotéza zněla: "Většina zdravotnických záchranářů považuje své kompetence, vzhledem k svému vzdělání, za nedostačující". Druhá hypotéza zněla: "Většina lékařů považuje kompetence zdravotnického záchranáře za dostačující". Třetí hypotéza zněla: "Většina zdravotnických záchranářů má odpovídající odborné znalosti o rozsahu svých kompetencí". Provedeným výzkumem byly dvě hypotézy potvrzeny. Druhá hypotéza v pořadí se nepotvrdila. Ačkoliv v posledních letech je téma kompetencí zdravotnického záchranáře v odborných kruzích aktuálním tématem, nepodařilo se do dnešní doby prosadit jakékoliv legislativní změny týkající se rozšíření současných kompetencí.
|
|
|
Znalost práce s traumatologickým plánem pracovníky zdravotnické záchranné služby
SCHLINDENBUCHOVÁ, Eliška
Téma {\clqq}Znalost práce s traumatologickým plánem pracovníky zdravotnické záchranné služby`` jsem si vybrala z důvodu aktuálnosti dané problematiky. V dnešní době stále častěji dochází k tzv. mimořádným událostem. Mezi nejčastější v České republice bychom mohli zařadit povodně, vichřice a dopravní nehody a to jak železniční, tak silniční. Také hrozba teroristických útoků je čím dál aktuálnější nejen ve světě, ale i na našem území. Mimořádná událost je prakticky vždy spojována s vyšším počtem raněných osob. Proto je třeba, abychom na tyto situace (události) byli co nejlépe připraveni a to především z hlediska poskytnutí včasné a efektivní přednemocniční neodkladné péče, tedy poskytnutí odborné zdravotnické první pomoci na místě mimořádné události. Pro tyto účely byl sestaven traumatologický plán zdravotnické záchranné služby, který je dvakrát ročně aktualizován podle nejnovějších poznatků. Cílem práce bylo zmapovat znalost práce s traumatologickým plánem v přednemocniční neodkladné péči u pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Pro výzkum byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje mají teoretickou znalost traumatologického plánu, se potvrdila celkovým podílem 71% všech správných odpovědí všech respondentů. Toto číslo je dle mého názoru na spodní hranici únosnosti, tak aby bylo možné hypotézu 1 potvrdit. Nicméně tuto hodnotu považuji za dostatečnou pro konstatování potvrzení teoretické znalosti traumatologického plánu a tedy hypotézy 1. Hypotézu 2, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje dokáží využít teoretické znalosti traumatologického plánu v praxi, se nepotvrdila na základě 52% podílu respondentů, kteří za dobu svého působení na zdravotnické záchranné službě účastnili praktického cvičení v rámci traumatologického plánu. Podíl 52% však v tomto případě nepovažuji za dostatečný pro potvrzení hypotézy 2. Z toho plyne vyvrácení hypotézy 2. Tato bakalářská práce by se mohla využít jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů na vysokých a vyšších odborných školách.
|
|
|
Zkušenosti veřejnosti se zdravotnickou záchrannou službou v Jihočeském kraji
URBANOVÁ, Pavla
Cílem práce bylo zjistit a zmapovat zkušenosti veřejnosti se Zdravotnickou záchrannou službou Jihočeského kraje. Odhalením zkušeností od samotných příjemců péče o přístupu, informovanosti a důvěře v tým pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, můžeme nejlépe odhalit skutečně nejčastější chyby, jichž se v naléhavých a psychicky náročných situacích zdravotníci dopouštějí. Závěrem je, že se službami zdravotnické záchranné služby se setkávají lidé různého věku, pohlaví a vzdělání. Avšak všechny spojuje obrovská důvěra v pracovníky zdravotnického záchranného týmu. Pozornost je třeba věnovat i hraničním výsledkům v oblasti představování záchranného týmu a nabídnutí opětovného zavolání na operační středisko tísňové linky 155 dispečerem. Chci, aby tato práce byla použita k následnému podrobnějšímu rozpracování studie v této oblasti. Doporučuji, aby se záchranáři školili v odborných technikách komunikace. Přála bych si, aby získané údaje napomohly pracovníkům záchranné služby i budoucím zdravotnickým záchranářům získat lepší přehled v problematice.
|
|
|
Výchova (edukace) v přednemocniční neodkladné péči
AUGUSTA, Martin
Tato závěrečná práce se zabývá problematikou edukace pacientů v přednemocniční neodkladné péči. Jelikož je edukace nedílnou součástí zdravotnictví, je tedy nezbytné, aby byla zahrnuta i ve fázi, která jí předchází v podobě práce zdravotnických záchranářů. Teoretická část závěrečné práce se zabývá pedagogikou, jako základem vzdělávání, edukací pacientů v přednemocniční neodkladné péči, autodiagnostikou a sebereflexí zdravotnických záchranářů jako základním článkem pro jejich další sebezdokonalování v edukaci. Důležitou součástí teoretické části je i komunikace, zvláště pak užití komunikace jako prostředku k navázání kontaktu, který je nezbytný k důvěře mezi pacientem a zdravotnickým záchranářem, ale také zásad komunikace s pacienty se specifickými potřebami, jako například s poruchami sluchu, zraku aj. Do závěru teoretické části je zahrnuta etická problematika přednemocniční neodkladné péče. V praktické části jsou prezentovány výsledky získané pomocí kvantitativního výzkumu sestaveného ze dvou výzkumných souborů. Prvním výzkumným souborem byli zdravotničtí záchranáři z výjezdových stanovišť Tábor a České Budějovice, druhým výzkumným souborem byli pacienti ošetření zdravotnickou záchrannou službou z těchto výjezdových stanovišť. Kvantitativní výzkum byl proveden pomocí dotazníků, které obsahovaly pro zdravotnické záchranáře 13 a pro pacienty 12 uzavřených otázek. Dotazy byly položeny tak, aby z nich bylo možno určit, zda zdravotničtí záchranáři edukují pacienty v přednemocniční neodkladné péči a zda je u nich užití edukace podmíněno výškou dosaženého vzdělání. Výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři s vysokoškolským vzděláním využívají edukaci v podstatně vyšší míře, něž zdravotničtí záchranáři s vyšším odborným a středoškolským vzděláním.
|
|
|
Zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickým záchranářem
NOVOTNÁ, Magdalena
Zajištění a udržení průchodnosti dýchacích cest je jeden z nejdůležitějších úkonů, který musí zdravotnický záchranář ovládat. K tomu je nezbytné znát i opatření k prevenci aspirace. Udržení průchodnosti dýchacích cest je základním předpokladem pro ventilaci a oxygenaci raněného. Správné zprůchodnění a zajištění dýchacích cest může být i život zachraňujícím výkonem. Bakalářská práce se zaměřuje na možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem ve Středočeském kraji. V práci jsou uvedeny způsoby zajištění dýchacích cest bez pomůcek i s pomůckami, které má zdravotnický záchranář v přednemocniční péči k dispozici. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři na výjezdových stanovištích Středočeského kraje. Výzkum byl proveden kvantitativní metodou. Za účelem sběru dat byla využita technika anonymního dotazníku, kde bylo rozdáno 100 dotazníku po stanovištích zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Návratnost z celkového počtu 100 rozdaných dotazníku byla 76, tedy 76% z celkových 100%. Cílem práce bylo zmapovat možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem ve Středočeském kraji, kde byl cíl splněn. Hypotéza 1, že nejefektivnějším způsobem zajištění dýchacích cest je pro zdravotnického záchranáře endotracheální intubace se potvrdila, stejně tak jako hypotéza 2, že zdravotničtí záchranáři nepoužívají k zajištění dýchacích cest {\clqq}LMA {--} Fastrach``.Výsledky práce mohou být využity v oblasti utváření standardizovaných metod a postupů zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči a mohou být použity k dalšímu vzdělávání studentů vysokých škol zdravotnických oborů.
|
|
|
Etické aspekty ošetřování nespolupracujících pacientů v rámci záchranné služby
KRÁL, Václav
Záchranná služba je specifická součást zdravotnické péče a v souvislosti s etickým přístupem k nespolupracujícím pacientům se zde objevuje mnoho otázek: {\clqq}Do jaké míry je vhodné nutit pacienta ke spolupráci a do jaké míry je nutné a důležité ponechat pacientovi právo na rozhodnutí o jeho zdraví a životě?`` Je v souladu s etikou pacientovi říci tzv. milosrdnou lež o jeho stavu, aby byl ochoten spolupracovat? Cílem této práce je zjistit, jaký je eticky vhodný přístup při ošetřování pacientů, kteří nespolupracují. Dále zjistit názory zdravotnických záchranářů na etická dilemata, která jsem nastínil výše.
|
|
|
Utrpení, umírání a smrt v přednemocniční péči
MAJSTR, Jiří
Tato práce je tematicky zaměřena na utrpení, umírání a smrt pacienta (pacientů) v přednemocniční neodkladné péči. Zabývá se výše uvedenými jevy z pohledu profese zdravotnického záchranáře. Poukazuje na dopad těchto událostí na zdravotnické záchranáře, jejich vnímání pacientů při náhlém zhoršení chronického onemocnění, akutním zhoršením zdravotního stavu, bezprostředním ohrožení života či smrti. Cílem práce je zmapovat a interpretovat postoj oslovených zdravotnických záchranářů k daným skutečnostem, s nimiž se v praxi běžně setkávají a posouzení zpětného promítnutí výše uvedených prožitků do etického přístupu k pacientům. Tato práce je založena na kvalitativním výzkumu. Využívá metody polřízeného rozhovoru s vybranými deseti zdravotnickými záchranáři, kteří mají rozdílnou dobu odborné praxe. Rozhovory jsou přepsány v kapitole Výsledky výzkumu. V práci jsou porovnány odpovědi na jednotlivé otázky a výsledkem výzkumu jsou hypotézy, které mohou být v budoucnu vyhodnoceny pomocí kvantitativního výzkumu.
|
host ::
RSS.