Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 154 záznamů.  začátekpředchozí145 - 154  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Modelová situace úniku amoniaku z průmyslových chladících zařízení
MIRANDOVÁ, Růžena
Pro bakalářskou práci jsem si zvolila téma {\clqq}Únik amoniaku z průmyslových chladících zařízení`` z toho důvodu, že v současné době stále hrozí riziko závažných havárií u průmyslových chladících zařízení disponujících s chladícím médiem {--}amoniak. V úvodu mé práce jsem se zaměřila na problematiku prevence rizik úniku amoniaku z pohledu současných právních norem {--} z hlediska vypracování technické a provozní dokumentace a zajištění odborné způsobilosti obsluhy zařízení. Práce obsahuje také charakteristiku a popis amoniaku jako nebezpečné chemické látky se zaměřením na jeho toxicitu a možné toxické následky na osoby (včetně obyvatelstva v okolí). Dále jsem se zmínila o ochranných prostředcích, které musí mít obsluha chladícího zařízení k dispozici na svém pracovišti. V praktické části práce jsem vypracovala scénáře úniku amoniaku z původního chladícího zařízení akciové společnosti Madeta Pelhřimov a z jejího současného moderního zařízení. Vhodnost technického provedení chladících zařízení s ohledem na možnosti a rizika úniku chladiva {--} amoniaku jsem demonstrovala srovnáním těchto scénářů. K dosažení cíle mé práce jsem využila dostupných technických dat z firemní dokumentace a při zpracování modelové situace největšího a alternativního úniku amoniaku ze zařízení jsem vycházela z modelového programu vypracovaného v USA {\clqq}MODEL RISK MANAGEMENT PROGRAM AND PLAN FOR AMMONIA REFRIGERATION``.
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005
URBAN, Jan
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005 V rozvinuté, hustě osídlené zemi rostou nároky na vodu, která je nepostradatelná pro život na Zemi a pro výrobní procesy lidské společnosti. Zajišťování krytí potřeby vody se v posledních letech stává limitujícím faktorem rozvoje prakticky všech hospodářských sfér. Vodní hospodářství se tak dostává do popředí veřejného zájmu. Nároky pochopitelně rostou i v dalších hospodářských sférách a oblastech života. Naplňování těchto požadavků je spojeno s řadou činností, které mají určitý vliv na čistotu vod. Vedle trvalého znečišťování, či ovlivňování kvality vody se hovoří i o vodohospodářských haváriích. Jedná se zpravidla o akutní stavy, které mají negativní vliv na užitné vlastnosti vody a způsobují biologické, hygienické, estetické a další závady. Opatření k sanaci havárií bývají pracná a také finančně nákladná. Proto je cílem všech sfér činností zavčas předejít znečišťování povrchových, či podzemních vod. Předmětem této práce bylo posouzení ekologických vodohospodářských havárií v okrese Tábor v období 1995 {--} 2005. Na základě řešených případů byla snaha o analýzu příčin vzniku havarijních situací, hodnocení mechanismů řešení vodohospodářských havárií a hodnocení jejich důsledků. Z dosavadních poznatků se vyvozovaly závěry jak pro sféru prevence, akčně-sanační část, tak pro oblast finální konsolidace stavu. Z dostupných dat let 1995 {--} 2005 vyplynulo, že na území okresu Tábor bylo šetřeno 142 havarijních případů znečištění, či ohrožení povrchových a podzemních vod, popř. technických poruch v dané oblasti. Nejvíce havarijních stavů bylo evidováno v zemědělství a vodním hospodářství (po 24 % případů), další havárie byly evidovány v potravinářském průmyslu (13 %) a dopravě (16 %). Velmi závažné havarijní stavy nastaly na produktovodu, který protíná území okresu. Ze závadných látek havárie nejčastěji způsobily ropné produkty a to v 52 případech, statková hnojiva a další látky využívané v zemědělství způsobily havárie v 41situacích. Na vzniku havárií se nejvíce podílel lidský faktor a to hned v celé jedné polovině případů. Z výsledků dále vyplývá, že v 18 případech havárie zasáhly území ochranných pásem vodních zdrojů, ve  4 případech to bylo v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňsko. Při 21 haváriích byl také zaznamenán úhyn ryb, nebo jiných vodních živočichů. Z uvedené bilance a poznatků se pro oblast prevence dospělo k těmto závěrům: stavby, zařízení nebo činnosti, které mohou ovlivnit vodní poměry se uskutečňují se souhlasem vodoprávních úřadů. Jejich stavebně-technické provedení zpravidla nekoliduje s platnými předpisy a normami. Po stránce prevence je nezbytné dodržování zákonných ustanovení týkající se zejména periodických kontrol a revizí objektů určených ke skladování a manipulaci se závadnými látkami, dále provozování kontrolních systémů a využívání prostředků vhodných i pro vodní hospodářství. Jak pro oblast preventivní, tak i pro kontrolní a vlastní sanační činnost by bylo vhodné uplatňovat jednoduché analytické prvky. Negativem při řešení havárií je absence zpětné vazby, výsledků z laboratoře. Více pracovišť a provozů by si zasloužilo vybavit protihavarijními prostředky, soupravami. Havarijní plány by měly být výrazně zjednodušeny, dosavadní rozsah přenesen do provozních předpisů. V zájmu ochrany ryb a dalších vodních živočichů by měla být rozšířena spolupráce s veterinárními orgány a odbornými pracovišti. Legislativní rozdělení kompetencí pro oblast podzemních vod poněkud komplikuje možnosti řešení havarijních situací.
Zdroje rizika chladících zařízení s amoniakem a jejich případné havarijní dopady
MIRANDOVÁ, Růžena
Pro tuto diplomovou práci jsem zvolila téma "Zdroje rizika chladících zařízení s amoniakem a jejich případné havarijní dopady", protože i v současné době stále přetrvává riziko úniků z chladících zařízení disponujících chladícím médiem {--} amoniak. U několika vybraných zimních stadionů, disponujících tímto chladícím médiem, byly namodelovány případné havarijní úniky. Na základě těchto výsledků bylo vyhodnoceno, jak velké nebezpečí představují tyto zdroje pro obyvatelstvo žijící v jejich okolí a také byla navržena opatření ke zvýšení bezpečnosti.
Možnosti zemědělského využití kaustifikačních kalů z papíren ve Větřní
JAREŠOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá možností využití kaustifkačních kalů z papíren ve Větřní. Literární rešerše je sestavena z přehledu o půdě, jejím znečišťování, dále obsahuje procesy, které jsou spojeny s výrobou papíru a způsoby využití odpadů, které při této činnosti vznikají. Praktická část je zaměřena na sledování vlivu toxicity kaustifikačních kalů na klíčivost hořčice bílé, stanovení maximální sorpční kapacity konduktometricky dle Sandhofa, dále stanovení výměnného pH, CaO a CaCO3 v kaustifikačním kalu.
Hodnocení kontaminace ryb ve vybraných rybářských revírech
ČERVENÝ, Daniel
Tato práce se zabývá hodnocením kontaminace ryb vybranými cizorodými látkami z řad toxických kovů, polychlorovaných bifenylů a dioxinů ve vybraných rybářských revírech. Pro účely hodnocení kontaminace byly vybrány rybářsky atraktivní revíry Vltava 20 ? Kořensko (421090), Údolní nádrž Rozkoš (451200), Odrava 1 - ÚN Jesenice (431200) a Vltava 28 P (423040). Odlovy byly prováděny pomocí elektrických agregátů a rybářských udic. Sledování obsahu cizorodých látek bylo prováděno ve svalovině ryb odlovených v dané lokalitě. Ve svalovině ryb byly sledovány koncentrace Hg, Cd, Pb, PCB, DDT, HCH, HCB, a dioxinů.
Chemická obrana slunéček proti mravencům
ROZSYPALOVÁ, Adéla
Tato práce studovala nechutnost alkaloidů osmi druhů slunéček (Adalia bipunctata, Calvia quatuordecimguttata, Coccinella septempunctata, Cynegetis impunctata, Exochomus quadripustulatus, Halyzia sedecimguttata, Harmonia axyridis, Psyllobora vigintiduopunctata) pro mravence Lasius niger. Reakce na extrakty z jednotlivých druhů slunéček není korelována s velikostí těla. Mírná závislost je pouze na zbarvení.
Hliník v povodí šumavských jezer- mobilita, toxicita a možnosti jeho stanovení
PEROUTKOVÁ, Marie
Tato práce popisuje na základě literární rešerše současné znalosti o pohybu a chování hliníku v šumavských jezerech a jejich povodí.
Cytotoxicita vláknitých sinic v návaznosti na jejich ekologii
TOMEK, Petr
Cílem této studie bylo vyhodnotit cytotoxickou aktivitu 53 kmenů sinic rodů Nostoc a Anabaena pocházejících z různých biotopů a porovnat její výskyt v závisloti na ekologii zkoumaných izolátů. Složení aktivních extraktů bylo vyhodnoceno pomocí HPLC-MS. Kmeny obsahující neznámé sekundární metabolity se silným cytotoxickým efektem byly podrobněji analyzovány a frakcionovány. Získané aktivní frakce byly dále charakterizovány pomocí HPLC-MS a TLC postupu. Nakonec byla hodnocena toxicita vybraných kmenů v závislosti na expoziční koncentraci a čase.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 154 záznamů.   začátekpředchozí145 - 154  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.