Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 157 záznamů.  začátekpředchozí144 - 153další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
PROENZYMOVÁ TERAPIE SARKOMU S-180
KAISEROVÁ, Pavlína
Cílem této studie bylo zjištění vlivu proenzymoterapie na růst sarkomu S-180 a dobu přežití, její optimalizace a nalezení mechanismu působení.
Studium protinádorového působení viru Langat
FORNBAUMOVÁ, Iva
Cílem této práce bylo testování protinádorového účinku viru Langat a pokusit se zesílit tento protinádorový účinek kombinací s některými imunomodulačními přístupy.
Optimalizace (pro)enzymové terapie rakoviny.
KALFERSTOVÁ, Lucie
Cílem této diplomové práce bylo optimalizovat proenzymovou a enzymovou terapii u zdravých a nádorových myší a lépe porozumět mechanismu této terapie. Našli jsme optimální režim pro aplikaci proenzymové směsi. Dále jsme studovali změny hladiny {$\alpha$}2-makroglobulinu v séru, hodnoty hladin ostatních proteázových inhibitorů v séru a hladiny volného a vázaného TGF-{$\beta$} v různých režimech nádorové terapie.
Studium možnosti ovlivnění metastázování pomocí proenzymoterapie
ČECHOVÁ, Magda
cílem této práce bylo studovat možnosti ovlivnění metastázování pomocí proenzymoterapie. Vyzdvihli jsme nutnost odstranění primárního nádoru. V druhé části práce byly uskutečněny skríningové experimenty v nové oblasti rakovinné terapie, která je založená na instalaci PAMPS do nádoru.
Incidence, prevalence, smrtnost a smrtelnost na novotvary v ČR
Křížová, Jana ; Mazouch, Petr (vedoucí práce) ; Malečková, Romana (oponent)
V posledních několika dekádách došlo v České republice k výrazným změnám v úmrtnostních poměrech. Cílem předkládané práce je zjistit vývoj ve výskytu nádorových onemocnění v České republice za posledních čtyřicet let. Jako nástroj k tomu využívá ukazatele nemocnosti a úmrtnosti. Důraz je kladen zejména na dosavadní vývoj všech nádorových onemocnění u nás a dále podrobněji na ta nádorová onemocnění, která naší populaci zasahují nejvíce. V samotném závěru práce jsou na základě výsledků úmrtnostních tabulek analyzovány změny ve střední délce života v závislosti na vyloučení úmrtí některých nádorových onemocnění. Čtenáři tak tento model, může sloužit jako představa o tom, o kolik let by se v průměru naše populace dožívala déle, kdyby se na nádorová onemocnění vůbec neumíralo.
Dynamika sérových antiproteáz při (pro)enzymoterapii nádorových onemocnění
BARTOŇOVÁ, Irena
Cílem této práce bylo pozorovat dynamiku sérových antiproteáz (alfa-2-macroglobulinu, alfa-1-antitrypsinu a contrapsinu) při (pro)enzymoterapii. Ke kvalitativní i kvantitativní analýze poolovaných myších sér byla použita hmotnostní spektrometrie.
Bioflavonidy ve výživě člověka a jejich význam v prevenci civilizačních chorob
SKOČNÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá bioflavonoidy a jejich přínosem pro lidský organismus. Je zde popsaná historie, charakteristika bioflavonoidů, chemické složení a jejich zdroje v potravinách. V další části se práce zaměřuje na působení bioflavonoidů v prevenci některých civilizačních chorob, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo rakovina, a zdůrazňuje jejich důležitost ve stravování lidí. Objev bioflavonoidů se datuje do prvé poloviny 19. století, kdy byly izolovány třísloviny. Bioflavonoidy se řadí do skupiny látek nazývajících se polyfenoly a je jich známo již více než 20 000. Jsou to látky všudypřítomné v rostlinné říši a dodávají ovoci a zelenině charakteristické zbarvení či chuť. Flavonoidy se však nenachází pouze v ovoci a zelenině, ale např. i v luštěninách, chmelu, cereáliích, pohance, čaji, révě, čokoládě a v různém koření. Obsah polyfenolů v rostlinné stravě může být ovlivněn odrůdou, podmínkami pěstování, zralostí v době sklizně, zpracováním, skladováním či kulinární úpravou. Nejvhodnější je tedy tepelná úprava v páře, kdy se ztrácí nejméně polyfenolů. Hlavním místem resorpce polyfenolů v trávicím traktu člověka je tenké a tlusté střevo. Bioflavonoidy jsou považovány také za ochránce vitaminu C a vzájemně se ve svém účinku podporují. Bioflavonoidy jako tzv. fytochemické látky rostlinám umožňují bránit se proti infekcím a dalším škodám napáchaným mikroorganismy, hmyzem či jinými nepřáteli. K nejvýznamnějším flavonoidům, kterým byla věnována část této bakalářské práce, patří kvercetin nacházející se často v jablkách či cibuli, rutin v pohance, resveratrol v červeném víně a katechin v čaji. Cílem této práce bylo shrnout problematiku bioflavonoidů a zjistit, jakou roli hrají tyto látky ve výživě člověka. Pozitivní účinky na lidské zdraví vychází hlavně z jejich antioxidačního působení. Epidemiologické studie z různých částí světa prokazují, že některé složky ovoce a zeleniny mají značný vliv na určité typy rakoviny. U ovoce se uvádějí příznivé účinky zejména vůči rakovině ústní dutiny, jícnu a hrtanu, u zeleniny pro ochranu vůči onemocnění žaludku, tlustého střeva, konečníku a močového měchýře. Mnoho studií uvádí vliv bioflavonoidů v prevenci kardiovaskulárních chorob a v současné době rovněž při prevenci stárnutí. V závěru bakalářské práce jsou uvedeny další pozitivní účinky těchto látek v prevenci nejrůznějších nemocí. Tyto účinky jsou dány hlavně jejich schopností inaktivovat volné radikály a redukovat vznikající hydroperoxidy. Bioflavonoidy se uplatňují například při léčbě křečových žil, hemoroidů, paradentózy, různých otoků a zánětů. Hodně lidí dnes paradoxně konzumuje raději vitamíny v podobě doplňků stravy místo čerstvého ovoce a zeleniny. Je proto nutné si uvědomit, že bioflavonoidy v ovoci, zelenině a jiných zdrojích jsou pro naše zdraví nenahraditelné a mnohokrát prospěšnější než syntetické preparáty.
Imunologické aspekty proenzymoterapie maligních onemocnění
KAISEROVÁ, Pavlína
Cílem této práce bylo nalezení cesty, jakou proenzymoterapie ovlivňuje imunitní systém za využití imunodeficientních myší a sledování imunologických parametrů.
Informovanost pacientek o diagnostice a terapii zhoubných gynekologických nádorů
PLOJHAROVÁ, Anna
Byly stanoveny tři cíle práce. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda ženy navštěvují gynekologického lékaře 1x ročně v rámci preventivních prohlídek. Druhým cílem byla informovanost žen o diagnostice a terapii zhoubných gynekologických nádorů. Třetím cílem bylo zjistit, zda mají ženy dostatečnou informovanost o prevenci vzniku nádorového onemocnění. Na cíle byly postaveny tři hypotézy, které měly potvrdit stanovené cíle. V hypotéze jsem předpokládala, že ženy nedochází 1x ročně na pravidelné gynekologické prohlídky. Hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza, že ženy jsou dostatečně informovány o gynekologických nemocech, tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza, zda mají ženy dostatečnou informovanost o prevenci vzniku nádorového onemocnění. Moje hypotéza byla, že mají a tato hypotéza se potvrdila.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 157 záznamů.   začátekpředchozí144 - 153další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.