|
|
Práce se životními příběhy bezdomovců
KAŠPAROVÁ, Eliška
Diplomová práce se zabývá problematikou práce s životními příběhy bezdomovců. Cílem výzkumného šetření je analýza životních příběhů bezdomovců a analýza změn v životě bezdomovců po čase. Sběr dat byl prováděn individuálními rozhovory a respondenti byli vyhledávání v azylových domech. Analýzou získaných dat byla zjištěna různá období života lidí bez domova a jejich postoje a názory na jejich situace. Dále byly zjištěny změny, které se v jejich životě odehráli po čase pěti měsíců. Dále byla rozebírána otázka odpovědnosti u bezdomovců.
|
|
|
Bezdomovectví - řešení fenoménu v kontextu pobytových služeb
ŠPERLOVÁ, Markéta
Bezdomovci tvoří specifickou subkulturu naší společnosti. Jedná se o společensky negativní jev, ke kterému zaujímáme smíšené postoje vycházející často z pouhé neznalosti. V současné době je nabízeno mnoho forem pomoci při řešení tohoto fenoménu. V teoretické části jsou nejprve vymezeny základní pojmy související s touto problematikou, historie a obecné charakteristiky bezdomovectví. Nedílný doplněk zastupuje legislativní úprava a vybrané statistické ukazatele. Dále práce poukazuje na možná řešení situace bezdomovectví v České republice, zejména v našem hlavním městě. Zmíněny jsou projekty, plány a koncepce, a také jsou popsány systémy a možnosti sociální pomoci zaměřené na soběstačnost, reintegraci a na pobytové služby. Pro zajímavost je uveden přehled některých pomáhajících organizací. Závěr této části je věnován Armádě spásy. Na teoretickou část volně navazuje část praktická. Zde je představena pobočka Armády spásy, Centrum sociálních služeb Bohuslava Bureše, kde bylo uskutečněno praktické šetření. Cílem mé bakalářské práce bylo prozkoumat, zda jsou sociální a pobytové služby azylového domu Armády spásy, Centra sociálních služeb Bohuslava Bureše, poskytovány v takovém rozsahu, aby umožnily svým klientům komplexní reintegraci zpět do běžné (konformní) společnosti. Údaje byly zjišťovány od samotných uživatelů služeb - klientů azylového domu Armády spásy. Byly zkoumány především jejich potřeby a rozsah služeb azylového domu, který by měl tyto potřeby pokrývat. V rámci mého šetření byly situace vybraných klientů zkoumány z širšího časového hlediska. Otázky tak byly koncipovány z hlediska ukazatelů minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Pro získání dat byla použita metoda kvalitativního přístupu a byla zvolena metoda analýzy případových studií. Stěžejní technikou byl polostrukturovaný rozhovor, kterého se zúčastnilo celkem 7 klientů. V rámci šetření byl nejprve vymezen výzkumný problém týkající se efektivity a účinnosti poskytovaných sociálních služeb v azylovém domě. Dále byla stanovena hlavní výzkumná otázka a rámcové otázky, které sloužily jako podklad k vypracování rozhovorů s klienty. Získaná data byla analyzována a následně interpretována ve vztahu k rámcovým otázkám. Praktická část je obohacena o záznamy z rozhovoru, který byl poskytnut pro účely mé práce sociální pracovnicí Armády spásy, Centra služeb Bohuslava Bureše, a tvoří tak součást šetření. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že azylový dům rozsahem svých služeb umožňuje reintegraci svým klientům zpět do společnosti. Byla stanovena další doporučení. Cíl práce byl naplněn.
|
|
|
Bezdomovectví v genderové perspektivě
ROKOSOVÁ, Michaela
Gender je často chápán coby sociální pohlaví, ukazuje na kulturně podmíněné rozdíly mezi muži a ženami. Důležitou součásti genderu jsou genderové vlastnosti neboli typické vlastnosti přisuzované mužům a ženám. Genderová identita je nabývána z kulturního prostředí společnosti, ve které daný člověk žije. Jde o rozdíly ve vlastnostech, ale i o rozdílné vnímání různých životních situací mužů a žen. Pro pojmy bezdomovec a bezdomovectví není určena přesná definice, i přesto se mnozí specialisté snaží vystihnout podstatu tohoto fenoménu. Jedním z vymezení pojmu je, že bezdomovec je osoba bez stálého bydlení nebo bez možnosti dlouhodobě užívat určité přístřeší. Přesnější vymezení lze najít v typologii ETHOS, kde jsou bezdomovci rozděleni do čtyř kategorií: bez střechy, bez bytu, v nejistém bydlení a v nevyhovujícím bydlení. Cílem výzkumu bylo zjistit základní rozdíly ve vnímání nastalé životní situace - bezdomovectví - z pohledu mužů a žen, a to především z pohledu životní dráhy, zdravotních a sociálních kontextů, vztahu k rodině, sociálních vazeb apod. Pro naplnění cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. První z nich zjišťovala, jakým způsobem se stali osobami bez přístřeší muži a jakým ženy. Druhá otázka se zabývala současným životem, který aspekt života bez přístřeší považují za nejproblematičtější, a třetí otázka se věnovala budoucímu životu osob bez přístřeší. Ve výzkumu byly zjištěny rozdíly ve vnímání především v první výzkumné otázce. Ženy před ztrátou domova žily s rodinou, partnerem nebo přáteli, a jejich ztráta byla příčinou odchodu na ulici. Naopak muži žili dříve sami a u většiny bylo prvotní příčinou ztráty domova propuštění ze zaměstnání. Bakalářská práce přináší poznatek, že genderová perspektiva je zajímavým pohledem na fenomén bezdomovectví, který by mohl pomoci lidem, pracujícím v přímém kontaktu s osobami bez přístřeší.
|
|
|
Sociální vyloučení u bezdomovců a jeho vliv na zdraví
ZLATUŠKOVÁ, Vendula
Diplomová práce zpracovaná na téma "Sociální vyloučení u bezdomovců a jeho následný vliv na zdraví" podává ucelený pohled na problémy lidí, kteří se nacházejí bez střechy nad hlavou, rodinných a společenských vazeb a často trpí zhoršeným zdravotním stavem a nedostatkem kvalitní sociální a zdravotní péče. V teoretické části, nazvané kapitolou "Současný stav", se zabývám myšlenkami a prostudováním základních pojmů. Definováním objektivních a subjektivních faktorů bezdomovectví, dále a stěžejně problematikou zdraví a jeho determinant, přičemž nastiňuji právě problematiku zdraví týkající se osob bez přístřeší, především somatické a psychické komplikace, navazující na systém zdravotní péče poskytovaný těmto lidem. Cílem bylo odhalit a vydefinovat prvky sociálního vyloučení u bezdomovců a nalézt jejich podmíněnost ve vztahu k subjektivnímu vnímání zdravotního stavu. Základním položeným podkladem pro výzkum byly následující výzkumné otázky: V1: Jaké příčiny hrály významnou roli v ocitnutí se respondentů na ulici? V2: Jak lidé bez domova hodnotí své momentální zdraví? V3: Jak lidé bez domova vnímají pomoc v oblasti zlepšení jejich situace? Předmětem výzkumu jsou souvislosti mezi životní (sociální) situací vybrané skupiny obyvatel a jejich subjektivně vnímaným zdravotním stavem. Ke zjištění potřebných údajů byla použita metoda kvalitativního charakteru, technika polořízeného rozhovoru doplněna pozorováním. Výzkum byl proveden v Azylovém domě sv. Pavla v Českých Budějovicích. Rozhovory byly uskutečněny s 10 respondenty a výsledky zkoumaného souboru jsou shrnuty v podobě kazuistik. Následně rozděleny do kategorií a interpretovány podle podobnosti či rozdílnosti uvedených tvrzení. Tato práce může být využita jako podklad pro další kvantifikovatelné zkoumání sociálních determinant zdraví souvisejících s bezdomovectvím. Společně se sociální pracovnicemi AD sv. Pavla vnímám absenci propojení zdravotně sociálních služeb pro osoby bez domova. Tuto problematiku je třeba dále prohlubovat, aby posléze mohla sloužit k ovlivnění veřejné politiky při formování prostředí ovlivňujícího naše zdraví.
|
|
|
Problematika bezdomovectví a jeho motivace
CEJPOVÁ, Anne
Fenomén bezdomovectví představuje extrémní projev sociální exkluze a chudoby. Bezdomovců stále přibývá, společně například s nárůstem nezaměstnanosti a s tlakem a vysokými nároky moderní společnosti na jednotlivce. Má bakalářská práce se zabývá vnitřními a vnějšími faktory, které vedou ke vzniku tohoto jevu, dále potom vnitřními a vnějšími faktory, které napomáhají k návratu do společnosti. V úvodní teoretické části jsem se věnovala přiblížení problematiky bezdomovectví - definování pojmu, typologii a příčinám vzniku, navázala jsem motivací a průběhem změny chování klienta a část zakončila formami a druhy sociální práce s touto skupinou klientů. V následující empirické části jsem se zabývala příčinami vzniku bezdomovectví a motivací klientů ke změně jejich životního stylu. Pro výzkum k mé bakalářské práci jsem využila kvantitativní metodu. Data jsem sbírala prostřednictvím vlastně sestaveného dotazníku u klientů Nízkoprahového denního centra pro lidi bez domova v Brně. Z výsledků mého šetření plyne, že nejčastější příčinou vedoucí k bezdomovectví jsou materiální důvody spojené se ztrátou zaměstnání, ale i ztrátou bydlení a dluhy. Dalšími závažnými příčinami jsou vztahové problémy spojené s rozpadem partnerství či nefunkčními vztahy v rodině a dále problémy osobní, které vyplývají z duševního či tělesného postižení či různých typů závislosti. V centru pozornosti byly také vnější a vnitřní motivační faktory vedoucí ke změně životního stylu lidí bez domova. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíce tyto osoby vnitřně motivuje touha po založení rodiny, zázemí, důstojném životě či penězích. Na druhé straně zevně se cítí být motivováni nabídkou sociálních služeb, možností prodeje Nového prostoru nebo i rodinou a přáteli. Výsledky mého výzkumu mohou být využity k poskytnutí zpětné vazby organizacím zabývajícím se problematikou bezdomovectví, popřípadě k sestavení odborného článku do časopisu.
|
|
|
Alternativní životní styl jako varianta spokojeného bytí
BENDOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce nese název Alternativní životní styl jako varianta spokojeného bytí. Pro specifikaci subkultury, které se tato práce věnuje, jsem definovala subkulturu osob bez přístřeší, které, jak jsem nejen předpokládala, ale i vlastní výzkumná data ukázala, mohou spokojenou formu bytí vykazovat. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitolu jsem pojala jako určitý teoretický rámec této diplomové práce, kde je kladen důraz na sociální normy a teorie sociální deviace, které jsou stěžejní pro osoby bez přístřeší vykazující alternativní životní styl značně se lišící od většinové konformní společnosti. Druhá kapitola je věnována charakteristice bezdomovectví. Třetí kapitola obsahuje postupy v pomoci osobám bez přístřeší v jejich životní situaci. Jsou zde obsaženy také sociální služby určené právě osobám bez přístřeší. V poslední kapitole se věnuji životnímu a alternativnímu životnímu stylu. Zabývám se zde také otázkou dobrovolného bezdomovectví. Cílem této diplomové práce je popis aspektů životního stylu u sledované subkultury osob bez přístřeší. Cílová skupina je tvořena 20 osobami bez přístřeší ve věku od 18 do 70 let. Pro sběr dat byla aplikována metoda kvalitativního přístupu a byla zvolena metoda analýzy případových studií. Stěžejní technikou sběru dat byl rozhovor pomocí návodu, který jsem použila u 10 osob bez přístřeší vyskytujících se v azylovém domě, a u 10 osob bez přístřeší vyskytujících se bezprostředně na veřejných prostranstvích. V rámci této diplomové práce bylo stanoveno těchto pět výzkumných otázek. Primární data byla kódována/indexována a následně zpracována metodou rámcové analýzy dle Ritchie a Spencer. Výsledky výzkumu ukázaly, že nejčastější příčinou vzniku bezdomovectví je závislost na alkoholu. Nejčastěji se jedná o svobodné a rozvedené muže a ženy. Režim dne osob bez přístřeší je z větší poloviny pravidelný. Mezi nejčastější denní aktivity v azylovém domě patří sledování televize, úklid společných prostor azylového domu, pevné aktivity a popíjení kávy. Mezi denní aktivity venku patří především sběr kovu, vaření, nakupování potravin a vybírání popelnic. Zimní noci tráví respondenti v zařízeních sociálních služeb (noclehárna, azylový dům), ve stanu, provizorních boudách a ve squatu. Většina osob tráví dny s kamarády či partnery. Snahu o přivýdělek mají více respondenti žijící na veřejných prostranstvích. Zkušenost se žebráním se objevila třikrát častěji u osob žijících na veřejných prostranstvích než u osob v azylovém domě. Osoby v azylovém domě si většinou platí celodenní stravu. Respondenti žijící venku si jídlo obstarávají v supermarketech, nízkoprahových denních centrech, noclehárnách a v popelnicích. Závislost na nikotinu je u osob bez přístřeší častější než závislost na alkoholu. Osobní hygienu vykonávají většinou v zařízeních sociálních služeb (nízkoprahové denní centrum, noclehárna a azylový dům). Oblečení si obstarávají převážně v sociálním a azylovém šatníku. Partnerský život neudržují, ale sexuální kontakty nachází více osoby žijící na veřejných prostranstvích. Více než polovina respondentů nepřemýšlí o budoucnosti. Jejich životní situace se více líbí osobám žijícím v azylovém domě, přesto by změnu životní situace uvítala větší polovina respondentů. Na základě výsledků tohoto výzkumu byly indukovány teoretické koncepty.
|
|
|
Občané s úředně zrušeným trvalým pobytem na území Českých Budějovic
HOLZÄPFELOVÁ, Vlasta
Údaj o místu trvalého pobytu je pro každého občana České republiky velmi nezbytným údajem, neboť je úzce spjat s některými uplatňovanými právy a povinnostmi. Občan České republiky může být hlášen k trvalému pobytu jen v jednom místě, obvykle tam, kde má rodinu, byt nebo zaměstnání. Místo trvalého pobytu ovšem nemusí mít nic společného se skutečným místem pobytu a v bakalářské práci je poukázáno na tuto realitu, která velmi často komplikuje životní situaci občana. Počátky vzniku a účelu trvalého pobytu jsou zkoumány z pohledu historického v návaznosti na současný stav. Námět bakalářské práce se zabývá přesným legislativním vymezením institutu trvalého pobytu občanů České republiky a poměrně novým jevem v historii evidence obyvatel České republiky, možností tzv. úředně zrušeného trvalého pobytu za předpokladu, že tato adresa neodpovídá místu, kde se občan skutečně zdržuje. Majitel nebo nový nájemce objektu využije v tomto případě svého práva a podá žádost o zrušení místa trvalého pobytu bývalému nájemníkovi, který je stále hlášen na této adrese. V průběhu zahájeného správního řízení je vyzván, aby se dobrovolně přihlásil na základě platného užívacího práva na jinou adresu, jestliže tak neučiní v určené lhůtě, je mu trvalý pobyt úředně zrušen, následně přihlášen na adresu pouze evidenční a místem jeho trvalého pobytu se poté stane sídlo ohlašovny příslušného městského úřadu, v jejímž územním obvodu mu byl trvalý pobyt zrušen. Otázka zrušeného trvalého pobytu s sebou přináší mnoho aspektů, nejen v kontextu s fenoménem bezdomovectví. Snahou je upozornit na skutečnost, že všichni občané s úředně zrušeným trvalým pobytem nejsou bez domova, a přesto jsou to lidé, kteří řeší naléhavé životní poměry a jiné existenční obavy. Bakalářská práce je zaměřena na oblast území města Českých Budějovic, jejím cílem je zmapovat strukturu složení občanů s úředně zrušeným trvalým pobytem na jeho území z hlediska genderu. Dalším záměrem této práce je také zjistit, ze kterých městských částí Českých Budějovic jsou nejčastěji podávány žádosti o zrušení adresy trvalého pobytu na území Českých Budějovic, a mimo jiné i navrhnout prognózu počtu občanů s úředně zrušeným trvalým pobytem na území Českých Budějovic. Velmi zajímavým indikátorem se jeví i skutečnost, ze které vyplývá určitá souvislost úředně zrušeného trvalého pobytu a zvýšené kriminality na vybraném území města České Budějovice. Zpracování demografických ukazatelů se opírá o kvantitativní výzkum, který byl proveden na základě vlastních pracovních empirií analýzou sekundárních dat a trendů z dokumentace o zahájených správních řízeních, jejich průběhu a dále již vydaných správních rozhodnutích o zrušení trvalého pobytu na území Českých Budějovic.
|
|
|
Fenomén ženského bezdomovectví z pohledu zdravotně sociálního pracovníka
KLUSÁKOVÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce je fenomén ženského bezdomovectví z pohledu zdravotně sociálního pracovníka. Ačkoliv jsou pojmy bezdomovec a bezdomovectví terminologicky nejasné a neexistuje přesné vymezení tohoto pojmu, je fenomén bezdomovectví v naší společnosti známý. Nejedná se ale o bezdomovce jako takové. Zákon o sociálních službách bezdomovce definuje jako osoby bez přístřeší. Přesto, že se objevují informace spíše o mužském bezdomovectví, dostávají se již do popředí i otázky o ženském bezdomovectví. Ženské bezdomovectví je problematika, která je velmi úzce spjata se ztrátou bydlení. Nejde však pouze o ztrátu bydlení, ale rovněž o problematiku domácího násilí, zachování důstojnosti a v neposlední řadě také o zájem dítěte a jeho bezpečí. Také se začíná objevovat bezdomovectví rodin, ať už jde o osamělou matku s dětmi, případně otce s dětmi, nebo o úplnou rodinu. Se zvyšujícím se počtem takto ohrožených žen se začíná objevovat čím dál více organizací, které poskytují sociální služby pro ženy bez domova. Tyto služby jsou poskytovány jako ambulantní služby, terénní služby i pobytové služby. Osobám bez přístřeší, a tudíž i ženám bez domova jsou poskytovány sociální služby jako azylový dům, noclehárny, nízkoprahová denní centra, krizová centra či domy na půl cesty, v rámci prevence bezdomovectví dívek, které opouštějí ústavní výchovu, a také sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, jež jsou tímto fenoménem ohroženy. Nepatří sem ovšem pouze tyto služby. Velkou roli zde hraje i sociální poradenství, poskytované ženám v odborných poradnách. Problematikou sociálních služeb se zabývá Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, ale také kraje, obce a v neposlední řadě nestátní neziskové organizace. V praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím metody rozhovoru pomocí návodu. Na základě rozhovorů byly zpracovány kazuistiky. Výzkum probíhal v Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi v Táboře a v Krizovém centru pro matku a dítě v Kostelci. Rozhovorů se účastnilo celkem 10 respondentek. Dále byly prováděny rozhovory s pracovnicemi sociálních služeb v Jihočeském kraji. Pracovnice v jednotlivých zařízeních byly vybírány podle funkčního zařazení, jednalo se zejména o sociální pracovnice nebo vedoucí zařízení. V Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi se ze 7 dotazovaných respondentek výzkumu zúčastnilo 6 respondentek. Zbylé 4 respondentky byly z Krizového centra pro matku a dítě. Respondentky byly vybírány pomocí záměrného výběru. Po kontaktování vedoucích nebo sociálních pracovnic zařízení sociálních služeb pro ženy bez domova v Jihočeském kraji mi byly, kromě 3 zařízení, poskytnuty potřebné informace o kapacitě zařízení a o tom, zda je služba z tohoto hlediska dostačující, nebo nikoliv. Cílem mé práce bylo zmapovat množství organizací, které poskytují sociální služby ženám bez domova v Jihočeském kraji, a zjistit nejčastější důvody, které vedou ke vzniku fenoménu ženského bezdomovectví. Pro dosažení stanovených cílů byly stanoveny následující výzkumné otázky. Je množství sociálních služeb pro ženy bez domova v Jihočeském kraji dostačující? Jaké jsou nejčastější důvody, které vedou ke vzniku fenoménu ženského bezdomovectví?
|
|
|
Etická analýza současné Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví v Praze v letech 2013 - 2020
PIŠTĚKOVÁ, Radka
Práce se zabývá komplikovanou problematikou řešení bezdomovectví na území hlavního města Prahy navrhovaných pro období let 2013-2020. Eticky analyzuje Koncepci návrhů řešení problematiky bezdomovectví v Praze v letech 2013-2020 a srovnává ji s tzv. Akčním plánem, který jí předcházel. Etické problémy jsou definovány na základě příkladů praxe sociální práce s lidmi bez přístřeší. Závěr práce obsahuje návrh možného řešení definovaných etických problémů, které z analyzované Koncepce vyplývají.
|
|
|
Bezdomovectví z pohledu sociální práce
NETOPILOVÁ, Lenka
Tato bakalářské práce, bezdomovectví z pohledu sociální práce, byla zaměřena na problematiku bezdomovectví v malých obcích. Bezdomovectví patří mezi negativní sociální jevy ve společnosti. V současné době je jevem, který se dostává do popředí a stává se aktuálnějším problémem. Jde o životní styl, který je charakteristický pro města, ale i v malých obcích se tento fenomén může vyskytnout. Předmětem této práce bylo zjišťování, jak se s fenoménem bezdomovectví potýkají starostové v malých obcích a jaká jsou možná řešení pomoci osobám bez přístřeší. V teoretické části této práce jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů, které se týkají fenoménu bezdomovectví. Zejména jsem se zaměřila na definice osob bez přístřeší, jevu bezdomovectví, typologii a příčiny bezdomovectví, a také na sociální vyloučení. V této části práce je také zahrnut popis sociální práce s osobami bez přístřeší a sociálních služeb, které jsou jim poskytovány. Dále popisuje vývoj legislativy a vyhlášky týkající se bezdomovectví. Praktická část prostřednictvím kvalitativního výzkumu metodou dotazování a technikou rozhovorů podle návodu zjišťovala odpovědi na výzkumné otázky. Celkem mi bylo poskytnuto 10 rozhovorů se starosty v okresech Přerov a Český Krumlov. V každém okrese to bylo 5 starostů. Rozhovory probíhaly na přelomu ledna a února 2012. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se potýkají obce s touto problematikou, a eventuálně jaká opatření se při řešení problému bezdomovectví v jejich obci osvědčila. Z výsledků výzkumu vyplývá, že starostové mají povědomí o fenoménu bezdomovectví a někteří z nich s tímto jevem mají vlastní zkušenost. Výsledky dále ukazují, že by se s touto problematikou uměli starostové vypořádat, ale také uvedli, že žádná opatření se jim neosvědčila v praxi, aby osobám bez přístřeší pomohli se z jejich tíživé situace dostat. Bakalářská práce a její výsledky výzkumu se mohou stát zdrojem informací pro širokou i odbornou veřejnost a studentům zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích ve výuce sociální práce.
|
host ::
RSS.