|
| |
|
|
Možná rizika zneužívání radioaktivních materiálů z bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary
ŘEPA, Libor
Možná rizika zneužití radioaktivních materiálů jsou v současné době velmi diskutovaným tématem. Práce se právě tímto tématem zabývá a je zaměřena na možná rizika při zneužití radioaktivních materiálů z bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary. V úvodních kapitolách popisuji současný stav bývalé úpravny uranových rud. Zabývám se historií provozu MAPE, údaji o odkalištích a o uložených kalech v nich a dalšími charakteristikami týkající se tohoto provozu. Po celá léta byly do odkališť ukládány kaly, ve kterých jsou obsaženy radionuklidy, a proto se také zabývám ionizujícím zářením. Jelikož tématem je zneužití radioaktivních materiálů, kterého by mohli využít především teroristé, popisuji také tento celosvětový fenomén posledních let, kde jsem se především zaměřil na superterorismus pomocí radiologické zbraně, konkrétně tzv. ?špinavé bomby?. Cílem práce je zjistit možnosti zneužití radioaktivních materiálů z bývalé úpravny. Proto jsem na určitých místech areálu MAPE zjistil prostřednictvím exploračního výzkumu hodnoty radioaktivity a expozice záření. To znamenalo odebrání vzorků zemin a vody a také měření příkonu dávkového ekvivalentu záření gama. Po zjištění potřebných radiačních hodnot jsem provedl simulace možných zneužití radioaktivních materiálů z areálu MAPE. U zneužití radioaktivního materiálu pomocí špinavé bomby jsem využil program TerEx. Poté jsem provedl několik výpočtů, které byly zaměřeny na inhalaci, ingesci nebo zevní ozáření z radioaktivních materiálů a také výpočet, kolik je potřeba materiálu k získání významného zdroje ionizujícího záření. Z těchto podkladů jsem vyvodil dopady pro člověka, společnost či životní prostředí. Na základě analýzy a zhodnocení dané problematiky se potvrdila stanovená hypotéza ?Zneužitím radioaktivních materiálů z bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary nedojde k závažnému ohrožení osob?. Výsledky práce mohou být použity jako studijní materiál k doplnění a rozšíření znalostí o rizicích vyplývajících ze zneužití radioaktivních materiálů. Dále také zvýšení informovanosti a osvětlení určitých následků ionizujícího záření na člověka z materiálů z bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary, pro obyvatele Mydlovar a přilehlého okolí a taktéž i užitečné informace pro laickou a odbornou společnost, která se o tuto problematiku zajímá.
|
|
|
Aktivní částice na ETE, jejich radiobiologická rizika a způsoby ochrany proti nim
KAŇKOVSKÝ, Josef
Aktivní částice na ETE, jejich radiobiologická rizika a způsoby ochrany Pojem aktivní částice (AČ) se na jaderné elektrárně Temelín (ETE) používá pro drobné shluky vysoce radioaktivního materiálu o velikosti do jednotek milimetru majícího původ v primárním okruhu. Dle dosavadních poznatků jsou tvořeny převážně korozními produkty, které se aktivují průchodem aktivní zónou reaktoru. V důsledku technologických manipulací na roztěsněném primárním okruhu při odstávkách bloku dochází k jejich uvolňování do pracovního prostředí v kontrolovaném pásmu. AČ vykazují v poměru ke svým rozměrům relativně vysokou aktivitu a mohou tak pro pracovníky, kteří s nimi přijdou do styku, představovat radiační riziko. Toto riziko se vztahuje zejména k případu, kdy by došlo k průniku AČ do vnitřního prostředí organismu cestou ingesce či inhalace. Cílem práce je provést analýzu příčin výskytu aktivních částic na ETE, zhodnotit jejich radiobiologická rizika a zhodnotit postupy radiační ochrany a prostředky ochrany osob ohrožených výskytem AČ. V práci jsou rozšířeny a sumarizovány dosavadní poznatky o aktivních částicích vyskytujících se na ETE. To spolu s návrhem postupů radiační ochrany a prostředků ochrany osob napomůže k omezení rizik z jejich výskytu plynoucích. Analýzy se týkají následujících oblastí: - analýza vzniku a materiálového složení AČ - popis AČ z hlediska jejich fyzikálně radiačních parametrů - určeních hlavních zdrojů uvolňování AČ z primárního okruhu - stanovení a zhodnocení radiobiologických rizik spojených s výskytem AČ v pracovním prostředí KP ETE - zhodnocení postupů radiační ochrany a prostředků ochrany osob ohrožených výskytem AČ
|
|
|
Plynné výpusti 14C z ETE
JANOVSKÝ, Daniel
V rámci předkládané práce byly shromážděny údaje o výpustech chemických forem 14C z ventilačních komínů HVB1, HVB2 a BAPP ETE za období 2001 až 2006. Tato data jsou porovnávána s výkony obou reaktoru a koncentracích amonných iontů v chladivu primárního okruhu HVB1 a HVB2.
|
|
|
Jaderné testy a jejich důsledky pro zdraví obyvatel a kvalitu životního prostředí
FABIÁN, Lubomír
Předmětem této bakalářské práce je zmapování průběhu jaderného testování a jeho možný dopad na zdravotní stav obyvatelstva. V úvodní části práce popisuje jednotlivé druhy jaderných testů a jejich rozdělení, jaderné zkoušky uskutečněné v minulosti jednotlivými zeměmi, charakterizuje druhy ionizujícího záření, ochranu před nimi a biologické působení ionizujícího záření na tkáň a věnuje se i úpravě této problematiky v mezinárodních smlouvách o zákazu jaderných zkoušek v ovzduší, vesmíru a pod vodou, o omezení podzemních zkoušek až k úplnému zákazu jaderného testování. Následující část sumarizuje počet, sílu a geografické rozložení v minulosti provedených jaderných testů, vysvětluje způsob distribuce uvolněných radionuklidů v podobě globálního spadu, charakterizuje velikost dávek ozáření pocházejících z pokusných jaderných výbuchů v atmosféře a vztah závislosti těchto dávek na pravděpodobnosti projevu pozdních stochastických účinků v lidském organismu. Cílem této práce bylo zhodnotit příspěvek dávek z jaderného testování k celkovému ozáření populace a následně kvantifikovat zdravotní dopady na populaci. Metodika spočívá v teoretickém výpočtu hodnot onkologických onemocnění zaviněných jadernými testy, které jsou pro ilustraci porovnány se statistickými údaji popisujícími vývoj rakovinných incidencí ve vybraných světových lokalitách, shromážděných z odborných zdrojů a publikací mezinárodních organizací. Výsledkem této práce bylo potvrzení první hypotézy, že jaderné testy mají statisticky významný vliv na zvýšení četnosti rakovinných onemocnění globální populace, jakkoli je tento vliv spíše méně důležitý ve srovnání s ostatními zdroji radiačního záření a ve srovnání s mírou spontánního, radiací nepodmíněného výskytu zhoubných nádorů u světového obyvatelstva. Potvrzena byla rovněž druhá hypotéza, že podzemní jaderné testy mají menší důsledky pro zdraví obyvatel a kvalitu životního prostředí než ostatní druhy jaderných testů.
|
|
|
Nezávislé monitorování ETE RC SÚJB České Budějovice, návrh nezávislého monitorování ETE za MÚ RC SÚJB České Budějovice
ZEMAN, Karel
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a Státní ústav radiační ochrany (SÚRO) se podílejí na nezávislém monitorování okolí jaderných elektráren (JE) v souladu s požadavky legislativy ČR (vyhláška č. 319/2002 Sb. o radiační monitorovací síti RMS, ve znění vyhlášky č. 27/2006 Sb.). Součástí monitorování je sledování vzorků životního prostředí, kde v případě radioaktivního úniku z JE mohou být radionuklidy detekovány. Odběry jsou prováděny ve složkách životního prostředí s pravidelnými intervaly týdenní periodou (2 odběrová místa z řeky Vltavy pod zaústěním odpadního kanálu z JE Temelín {--} Kořensko pod hrází, Újezd) a s měsíční periodou (5 odběrových míst z řeky Vltavy {--} 2 nad zaústěním, 3 pod zaústěním, a 1 odběrové místo z retenční nádrže dešťových vod Býšov). K měření aktivity Cs je podle metodiky používána gamaspektrometrie s vyhodnocovacím programem Gamat. K měření aktivity tritia podle metodiky ČSN ISO 9698 (757635) v povrchových vodách je používán kapalinový scintilační spektrometr beta TriCarb od firmy CANBERRA PACKARD. Cílem práce je shrnutí nezávislého monitorování ETE v letech 1999-2009 stanovení objemové, hmotnostní nebo plošné aktivity bodových vzorků životního prostředí z monitorovacích bodů SÚJB v okolí ETE. V práci je diskutována možnost zpětného stanovení aktivity a doby výpustě z ETE, jež by umožnilo SÚJB konfrontaci s poskytovanými údaji jadernou elektrárnou. Výsledky měření objemové aktivity tritia ve vodních tocích v okolí JE se nacházejí v dobré shodě při mezilaboratorním porovnání SÚJB a JETE. Výsledky prováděných měření umožňují v návaznosti na znalost doby a množství vypouštěných odpadních vod z JE Temelín posoudit šíření tritia ve vodním toku řeky Vltavy, jak v časovém horizontu, tak i v kvantitativním odhadu ředění vypouštěných aktivit v závislosti na průtocích. Vzhledem k dlouhodobosti sledování okolí JE je možné prokazatelně doložit, že v průběhu provozu JE nedochází k ohrožení zdraví kritické skupiny obyvatel v okolí JE Temelín, že radiační situace je stabilní a provozovatel JE plní požadavky a podmínky autorizovaných limitů pro uvádění radionuklidů do životního prostředí.
|
|
|
Rozvoj oboru nukleární medicína (didaktický program)
BUČEK, František
Bakalářská práce se zabývá rozvojem nukleární medicíny v Československu. Připomíná její současné známé odborníky i zakladatele oboru, ke kterým patří žijící pamětníci doc. MUDr. Bohuslav Vavrejn, CSc. a prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc., z jejichž vzpomínek autor rovněž čerpal. Popisuje počátky nukleární medicíny v Československu - první aplikaci radiofarmaka, vznik specializovaných pracovišť a osamostatnění oboru po schválení první koncepce v roce 1964. Zmiňuje problémy, se kterými se zpočátku obor potýkal v oblasti přístrojové techniky, radiofarmak a vzdělávání. Popisuje vznik České společnosti nukleární medicíny; a spolupráci se zahraničími institucemi. Zaznamenává dovoz přístrojové techniky ze zahraničí zejména od firem Nuclear Chicago a Picker; a vlastní výrobu v tuzemsku od prototypů až po sériovou výrobu ve výzkumných ústavech nebo podnicích, k nimž patřily například Výzkumný ústav přístrojů jaderné techniky Přemyšlení, TESLA Vráble, TESLA Brno a METRA Blansko. Bakalářská práce dále podává stručnou charakteristiku radiofarmak a uvádí přehled aktuálních i již nepoužívaných vyšetřovacích metod v nukleární medicíně. Popisuje obtíže při jejich prvotním použití. Radiofarmaka byla poprvé dovezena již roku 1949 z Francie. Koncem padesátých let minulého století začala vlastní výroba radioizotopů v Československu v Řeži u Prahy. Nastiňuje koncepci oboru a legislativu, kterou se řídí. Popisuje jednotlivé typy pracovišť a požadavky na vzdělání personálu. V závěru stručně hodnotí přednosti oboru, jeho úzkou provázanost s novými technickými poznatky a vývojem přístrojů, jako například hybridní zobrazovací přístroje PET/CT, SPECT/CT a molekulární zobrazování. Práce je upravena i do e-learningové podoby, která informace obsažené v písemné formě zájemci názorně a schématicky přibližuje a rozšiřuje.
|
|
|
Informovanost a postoje obyvatelstva Mydlovar v návaznosti na rizika úniku radioaktivity z bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary
HUSOVÁ, Iva
V jižních Čechách, v blízkosti města České Budějovice, mezi obcemi Mydlovary, Nákří, Olešník, Zahájí a Dívčice se nachází 286 ha uranových odkališť spolu s bývalou chemickou úpravnou uranové rudy nazývanou MAPE Mydlovary. Přestože činnost této společnosti byla v roce 1991 ukončena, jsou zde trvale nalézány důležité kontaminanty odkališť, mezi něž patří prašnost, emise radonu a mimo jiné další i gama záření. Přitom emise radonu představují stále riziko pro okolní obyvatelstvo a jeho vzdušný transport i pro další území. Obyvatelé v širokém okolí jsou tedy již dlouhodobě zatíženi zvýšenými dávkami záření. Bakalářská práce pojednává o negativních důsledcích bývalé provozovny uranových rud MAPE Mydlovary na lidské zdraví a zároveň popisuje průběh likvidačních prací probíhající v dané lokalitě. Dále se tato práce zabývá názory, postoji a mírou informovanosti občanů Mydlovar o poškozeném území. Teoretická část bakalářské práce je koncentrována nejprve na stručnou charakteristiku a historii bývalé provozovny uranových rud, dále jsou zde popsány následky činnosti MAPE Mydlovary a s tím související rizika (např. zvýšené dávky radonu), která ohrožují obyvatele přilehlých obcí. V další části jsou uvedeny informace pojednávající o prováděné sanaci v dané lokalitě a s ní přidružené problémy. Praktická část bakalářské práce je věnována samotnému výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, zda a jakou měrou jsou obyvatelé Mydlovar informováni o možném poškození půd, vody, ovzduší a možným negativním dopadem na jejich zdraví. Dále nás výzkum informuje, jaké postoje obyvatelé zaujímají k probíhající sanaci v této lokalitě a jak by si přáli poškozenou oblast po ukončení sanace využít. Pro uskutečnění výzkumu bylo osloveno 73 obyvatel obce Mydlovary v období leden-březen 2010. Z výsledků výzkumu vyplývá poměrně vysoká informovanost obyvatel o negativních dopadech na jejich zdraví vlivem radioaktivních látek a nebezpečných kontaminantů, zároveň poukazují na nedostatečnou informovanost respondentů o probíhající sanaci a nastiňují, co obyvatele v současné době sužuje.
|
|
|
Kontrola kvality a fantomová scintigrafická měření pořizovaných záznamů
BLÁHOVÁ, Jana
Práce se v teoretické části zabývá přístrojovou technikou zahrnutou do programu zabezpečení jakosti v nukleární medicíně, především gamakamerou, a předávacími a provozními zkouškami, ve kterých se kontroluje, zda jsou naměřené hodnoty parametrů v doporučené toleranci vzhledem k hodnotám stanoveným při předávací zkoušce. Dále se věnuje kvalitě detekce, správnosti a přesnosti měření aktivity a řadě faktorů, jež ji ovlivňují, a chybám měření. Aby nedošlo k nesprávné interpretaci chybných výsledků měření, je potřeba průběžně kontrolovat kvalitu funkce přístrojů určených pro detekci ionizujícího záření. Dalším tématem teoretické části práce je kvalita zobrazovacích přístrojů. Důvodem je skutečnost, že snížená kvalita výsledného obrazu je důsledkem chyb nastavení a poruch zobrazovacích přístrojů. Závěr této části je zaměřen na pomůcky a zdroje záření používané pro kalibraci a testování zobrazovacích vlastností scintilačních kamer {--} tzv. fantomy. Cílem práce bylo ověřit stabilitu základních parametrů dvou gamakamer a prokázat, zda pravidelná fantomová scintigrafická měření mají zásadní význam na kvalitu vyšetření. Praktická část je věnována srovnání dvou SPECT kamer typu E.CAM firmy Siemens odlišného data výroby z hlediska jejich stability. Pro srovnání byly vybrány základní parametry kontrolované v rámci zkoušek provozní stálosti programu zabezpečování jakosti. Získané hodnoty byly zapsány do tabulek, graficky zobrazeny a bylo provedeno základní statistické zpracování. Výsledky této práce budou použity při tvorbě standardů na oddělení nukleární medicíny FN Plzeň-Lochotín a poslouží také při rozhodování o případné obměně přístrojové techniky.
|
|
|
Radionuklidy v životním prostředí
LEVÝ, Leoš
Radionuklidy vyskytující se v životním prostředí na Zemi je možno rozdělit podle mechanismu jejich vzniku do tří hlavních skupin. Kosmogenní radionuklidy jsou takové, které vznikají kontinuálním působením kosmického záření na jádra stabilních prvků převážně v horních vrstvách atmosféry. Terestrální radionuklidy jsou takové, které pocházejí přímo z naší planety. Poslední skupinou jsou radionuklidy antropogenní, které se do životního prostředí dostávají kontrolovanou činností člověka (např.: výpustě u jaderných elektráren) nebo při různých nehodách či haváriích (havárie Černobylské jaderné elektrárny). U všech výše zmíněných druhů radionuklidů uvádím popis jejich výskytu a koncentrací v životním prostředí a jejich podíl na celkové efektivní dávce, kterou člověk za rok obdrží. Díky faktu, že radon může z celkové efektivní dávky tvořit až 50 % je mu věnována samostatná kapitola. Cílem této práce je vytvoření uceleného přehledu výskytu radionuklidů v životním prostředí. Předpoklad pro zpracování této práce byl, že informovanost obyvatel České republiky o této významné problematice je nedostatečná (nezájem ze strany lidí; přejímání neověřených, neúplných nebo zkreslených informací od hromadných sdělovacích prostředků nebo různých zájmových sdružení). Zpracovaná dotazníková akce, jejíž výsledky jsou součástí této práce, tento předpoklad potvrdila, a proto je možné tuto práci využít ke zlepšení informovanosti.
|
host ::
RSS.