|
|
Postkonfliktní rekonstrukce Kosova (případová studie socioekonomická oblast)
Janouškovec, Jiří ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Cílem této bakalářské práce je za pomoci vhodných socioekonomických ukazatelů zhodnotit úspěšnost dosavadní postkonfliktní rekonstrukce v Kosovu. Analýza byla provedena primárně z dat Světové banky, jíž je Kosovo od roku 2009 členem, a soustředila se na vývoj ukazatelů v čase a na jejich kvantitativní a kvalitativní zhodnocení. Údaje a data byla čerpána také z databáze Eurostatu, publikací Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Výsledek práce přináší přehled současné socioekonomické situace v zemi a dochází k závěru, že je stav kosovské ekonomiky a společnosti stále neuspokojivý. V zemi je nadále přítomno násilí a vztah mezi kosovskými Albánci a Srby zůstává být napjatý. Autorem vytvořený teoreticko-metodologický rámec je možné použít při dalším výzkumu Kosova a jeho aplikováním na postkonfliktní rekonstrukce v jiných zemích.
|
|
|
Postkonfliktní rekonstrukce Bosny a Herzegoviny (pohledem institucionální ekonomie)
Šejdová, Kateřina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením postkonfliktní rekonstrukce Bosny a Hercegoviny perspektivou institucionální ekonomie. Cílem této práce je odpovědět na otázku,zda je možné transplantací osvědčeného modelu institucionálního uspořádání dosáhnout očekávané změny rekonstruované společnosti. První kapitola se zaměřuje na studium institucí, významu institucí pro další směřování společnosti a možnosti institucionální změny. Druhá kapitola postihuje hlavní momenty vývoje v poválečné Bosně a Hercegovině. Třetí kapitola se věnuje analýze úspěšnosti postkonfliktní rekonstrukce Bosny a Hercegoviny a identifikuje překážky, které bránily úspěšnému přenosu modelu konsociační demokracie, který měl být zárukou mírového fungování multietnické společnosti v Bosně a Hercegovině.
|
|
|
Usmíření jako součást postkonfliktní rekonstrukce ve Rwandě
Kneblová, Alena ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Bakalářská práce se zabývá usmířením jako součástí postkonflitkní rekonstrukce ve Rwandě. Cílem práce je zjistit, zda projekty a programy rwandské vlády a NGOs napomohly usmíření rwandské společnosti. V teoretické části práce jsou vymezeny pojmy, týkající se termínu postkonfliktní rekonstrukce a to s větším zaměřením na oblast usmíření. Druhá kapitola se věnuje aktérům usmíření, kteří byli v průběhu genocidy nejvíce zasaženi a jejichž postavení v africké patriarchální společnosti prošlo v postgenocidním období největší změnou. Třetí kapitola analyzuje projekty rwandské vlády (tábory solidarity Ingando a pracovní tábory TIG) a NGOs (The Cows for Peace a Girinka) na základě použitého nástroje usmíření. Poslední část práce hodnotí úspěšnost postkonfliktní rekonstrukce v oblasti usmíření a také srovnává výše zmíněné projekty.
|
|
|
Role of NATO in the postconflict reconstruction of Iraq
Mizerová, Katarína ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postkonfliktní rekonstrukcí Iráku, konkrétně kontribucí Severoatlantické aliance k této aktivitě. Cílem práce je analyzovat a zhodnotit přispění NATO, zjistit, ve kterých bodech obnovy se na ní organizace účastnila, a zda byla její mise provedena efektivně. První část je teoretickým východiskem řešení konfliktů, druhá část se věnuje základním charakteristikám Severoatlantické aliance. Třetí část se zabývá konkrétní problematikou Iráku. Závěr je věnován postkonfliktní obnově Iráku po OIF a přispěním NATO.
|
|
|
Mezinárodní nevládní organizace v postkonfliktní rekonstrukci (případová studie Bosna a Hercegovina)
Macoun Pilská, Alžběta ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí nevládních organizací při postkonfliktní rekonstrukci, případová studie je aplikována na poválečnou Bosnu a Hercegovinu. Zde probíhá postkonfliktní rekonstrukce od ukončení občanské války v roce 1995. Cílem této práce je zhodnocení naplnění čtyř pilířů postkonfliktní rekonstrukce v Bosně a Hercegovině. První kapitola práce se věnuje teorii mírových operací a teoretickému zařazení postkonfliktní rekonstrukce. V druhé kapitole je aplikace Daytonské mírové dohody na čtyři pilíře postkonfliktní rekonstrukce. Třetí kapitola se zabývá činností nevládních organizací v Bosně a Hercegovině, představuje některé významné projekty a celkově hodnotí jejich vliv. Jako metodologie bylo zvoleno kvalitativní a kvantitativní hodnocení a dále analýza a syntéza dat.
|
|
|
Analýza postkonfliktní rekonstrukce v Afganistanu z pohledu institucionální ekonomie
Hrušková, Adéla ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám postkonfliktní rekonstrukcí v Afghánistánu od americké vojenské invaze v roce 2001, a to především tím, jaké institucionální reformy zde byly provedeny a zda správně fungují. Nejprve se věnuji tomu, k jakým závěrům došli teoretikové institucionální ekonomie ohledně toho, jakou roli hrají instituce v hospodářském růstu, jak politické a ekonomické instituce vznikají a jak se vyvíjejí a zda je možné institucionální prostředí v zemi změnit. Institucemi, které vedou k hospodářskému růstu, jsou především rovnost před zákonem, rovnost příležitostí, vláda práva, svobodné podnikání a obchod. Ne ve všech zemích se ale toto optimální institucionální prostředí vytvořilo, a to z důvodu vzájemného působení odlišného ekonomického a politického vývoje. Tyto země pak často trpí chudobou a nestabilitou a mezinárodní společenství v řadě těchto případů zasahuje, aby tuto nepříznivou situaci změnilo. Jak se však na řadě neúspěšných intervencí ukázalo, změnit institucionální uspořádání země není jednoduché. Spontánně neboli zdola vyvinuté instituce jsou ve společnosti hluboce zakořeněné, a pokud nejsou v souladu s přijatými institucionálními reformami, tyto nové instituce pravděpodobně nebudou fungovat a mohou působit dokonce kontraproduktivně. V případě Afghánistánu došlo lety občanské války k vytvoření válečné ekonomiky a k naprostému rozpadu státních institucí, přičemž toto mocenské vakuum bylo vyplňováno mocenským vzestupem warlordů, kteří pomocí svých ozbrojených milic ovládali určitá území a vydělávali na nelegálním obchodování. Reformní proces nastartovaný po úspěšné vojenské intervenci v roce 2001 a svržení režimu Talibánu s cílem zavést v Afghánistánu liberální demokracii západního typu nebyl úspěšný. Většina území je opět pod kontrolou Talibánu, ekonomiku tvoří převážně pěstování opia a nelegální obchod a země je stále velmi chudá a nestabilní a navzdory změně formálních pravidel se prakticky nic nezměnilo -- Afghánistán je stále válečnou ekonomikou a padlým státem.
|
|
|
Postkonfliktní rekonstrukce na příkladu Bosny a Hercegoviny: role jednotlivých aktérů
Holíková, Alena ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Občanská válka v Bosně a Hercegovině,která se odehrála mezi lety 1992 - 1995, je považována za nejtragičtější konflikt na území Evropy od konce druhé světové války. Ačkoli proces postkonfliktní rekonstrukce na místě probíhá již 17 let a je do ní zapojen bezpočet různých aktérů, stále není ukončen. Tato práce se zabývá tím, jakou roli hrají v procesu postkonfliktní rekonstrukce jednotliví zapojení aktéři. První část textu je věnována teorii postkonfliktní rekonstrukce, druhá se zabývá současnou situací v Bosně a Hercegovině a problematikou Daytonské mírové dohody. Třetí je pak plně zaměřena na analýzu jednotlivých skupin aktérů. V práci jsou analyzovány celkem tři skupiny aktérů: mezinárodní společenství, místní vládnoucí elity a mezinárodní a místní nevládní organizace.Cílem práce je jednak odhalit záměry těchto aktérů v procesu rekonstrukce a jednak zhodnotit jejich možnosti těchto záměrů dosáhnout. Pro analýzu aktérů byla užita metoda SWOT.
|
|
|
Postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu a přínos mikrofinancí
Bizoňová, Jana ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
I přes obrovskou finanční podporu mezinárodního společenství neprobíhá postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu podle očekávání. Pomoc se kvůli nestabilní situaci, vysoké míře korupce a neefektivitě státní administrativy nedostává těm, kterým je primárně určena, tedy nejchudším obyvatelům země. V této souvislosti se mikrofinance, resp. mikroúvěry, jeví jako vhodný komplementární nástroj ekonomické obnovy, neboť umožňují přístup k finančním prostředkům právě těm nejchudším. Práce si klade za cíl zhodnotit, zda Afghánistán splňuje předem stanovené podmínky pro úspěšnou implementaci mikrofinancí, a to s využitím základních poznatků o postkonfliktní rekonstrukci a možném přínosu mikrofinancí.
|
|
|
Vývoj ve Rwandě po genocidě v roce 1994
Švehlová, Eva ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá postkonfliktním vývojem ve Rwandě a její hlavní cíl představuje zhodnocení přijatých prostředků po genocidě v roce 1994 za účelem zabránit recidivě podobného konfliktu v budoucnosti. Práce se soustředí převážně na proces spravedlnosti (na úrovni mezinárodní, národní i místní) a na proces rekonciliace polarizované rwandské společnosti coby dvou klíčových složek postkonfliktní rekonstrukce. Na základě výsledků zevrubné analýzy prostředků z oblasti bezpečnostní, sociální, ekonomické i politické práce v závěru zodpovídá položenou otázku, zda budoucí konflikt ve Rwandě je v současné době málo pravděpodobný, a to právě díky efektivní a úspěšné činnosti přijatých opatření, či zde naopak i nadále existuje určité napětí mezi etniky, jež by se z krátkodobého či střednědobého hlediska mohlo stát spouštěcím motorem pro obnovení vlny násilí.
|
|
|
Zapojení České republiky do postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu
Motýlová, Ivana ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Tato práce pojednává o řešení současného konfliktu v jednom z nejchudších a nejnestabilnějších států světa, v Afghánistánu. Jsou zde připomenuty historické souvislosti tohoto konfliktu probíhajícího v zemi od roku 2001 a determinanty utvářející charakter afghánské společnosti. Dále se práce zabývá vývojem konfliktu samotného a postkonfliktní rekonstrukcí jako nástrojem jeho řešení. Do postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu se zapojuje mnoho vnitřních i vnějších aktérů a jedním takovým vnějším aktérem v rámci mezinárodního společenství je Česká republika, jejíž přínos je podrobněji rozebrán v případové studii této práce.
|
host ::
RSS.