|
|
Kvalita života sluchově postižených
ŠKOPKOVÁ, Monika
Bakalářská práce nazvaná Kvalita života sluchově postižených se zabývá otázkou, jaké mají lidé se sluchovým postižením v dnešní době možnosti vzdělávání, práce, jakým způsobem mohou trávit volný čas, jaká je opravdová pomoc takto postiženým lidem a co patří mezi největší překážky. V teoretické části bakalářská práce seznamuje se sluchovým postižením jako takovým. Informuje o tom, jak postižení sluchu dělíme, protože termín ,,osoba se sluchovým postižením", je sám o sobě velice široký. Dále obeznamuje o kompenzačních pomůckách, o komunikaci osob se sluchovým postižením, o výchově a vzdělání, o integraci dětí se sluchovým postižením do společnosti a kultuře neslyšících. V praktické části jsou zpracovány rozhovory s pracovníky některých poboček organizace Svaz neslyšících a nedoslýchavých v České republice. Součástí praktické části je dále rozhovor se spoluzakladatelkou občanského sdružení ORBI PONTES (Praha) a představení Tiché kavárny (Praha).
|
|
|
Připravenost nemocnic na přijetí surdopedického dětského pacienta
TENKLOVÁ, Monika
Sluch je pro člověka nejcitlivějším smyslem. Společně se zrakem slouží jako prostředek komunikace a sociální interakce. U dětí, které mají vrozenou vadu sluchu, nedochází k vytvoření předpokladů pro rozvoj řeči. Naopak osoby trpící získanou vadou sluchovou až po rozvoji řeči, nácviku čtení a psaní, tak přijímají informace písemnou formou a také jsou schopni správné a srozumitelné odpovědi. Teoretická část práce se zabývá sluchovými vadami a jejich poruchami. Zmiňuje se o sluchově znevýhodněných dětech a o vzdělávání sester. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle a to zjistit, zda jsou sestry pracující v nemocnici na dětském oddělení připraveny na péči o surdopedického pacienta a zjistit úroveň vybavenosti nemocnic pro péči o surdopedického pacienta. Výzkumná část práce byla zpracována formou kvalitativního šetření prováděného se sestrami na dětském oddělení, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl veden s deseti sestrami, ze třech různých nemocnic, dvě nemocnice byly z Jihočeského kraje a jedna ze Středočeského kraje. První část šetření se zabývala kvalifikačním vzděláváním, celoživotním vzděláváním a možnostmi vzdělávání sester v surdopedii. Dále nás zajímala zkušenost sester s hospitalizací sluchově znevýhodněných dětí na dětském oddělení. V další části šetření jsme se zaměřili na surdopedické pomůcky a moderní technologie, které by mohly zjednodušit péči o děti se sluchovým znevýhodněním. Zajímala nás také možnost spolupráce nemocnic se speciálními pedagogy. Poslední část výzkumného šetření je zaměřená na ošetřovatelskou péči o pacienta s poruchou sluchu. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že se děti s poruchou sluchu vyskytují na dětských odděleních, ale sestry se s nimi nejsou schopny dorozumět pomocí znakového jazyka. Na oddělení mají zkušenosti s hospitalizací těchto dětí, ale i přesto pro ně nemají surdopedické pomůcky, nejsou pro ně k dispozici ani moderní technologie. Sestry na dětských odděleních nejsou informované o možnostech využívání speciálních pedagogů. Nesetkaly se s dětmi používajícími naslouchátko, neznají kochleární implantáty, ale i přesto se domnívají, že jejich uživatelé nevyžadují specifickou péči. Tyto poznatky budou publikovány v odborném časopise pro sestry.
|
|
|
Začlenění osob se sluchovým postižením do sociokulturního prostředí majoritní společnosti
URBÁNKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce se zaměřuje na začlenění osob se sluchovým postižením do společnosti. Cílem této diplomové práce je analýza možností začlenění osob se sluchovým postižením do sociokulturního prostředí majoritní společnosti. Diplomová práce je prací výzkumnou a je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a praktickou.V první, teoretické části se zabývám stručným dělením sluchových vad, komunikací a osobností jedinců se sluchovým postižením, dále pak oblastem vzdělávání, zaměstnávání a kultury. V praktické části jsou využity metody a techniky kvalitativního výzkumu. V diplomové práci je použita metoda dotazování a technikou sběru dat je polořízený rozhovor s osobami se sluchovým postižením. Realizace výzkumu proběhla na území hlavního města Prahy. Výzkumný soubor je tvořen celkem 10 respondenty s různým typem sluchového postižení. V rámci výzkumu byla stanovena hlavní výzkumná otázka ?Jaké možnosti začlenění do sociokulturního prostředí majoritní společnosti mají osoby se sluchovým postižením?? a dále pak byly stanoveny vedlejší výzkumné otázky. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že možnosti vzdělávání osob se sluchovým postižením nejsou dostatečné a dále, že osoby se sluchovým postižením mají v důsledku své sluchové vady omezen přístup na trh práce. Mimo toho výzkum ukázal, že největší bariéry ve vztahu ke slyšící společnosti spočívají v komunikační a informační bariéře a dále v přetrvávajících předsudcích ve společnosti a že osoby se sluchovým postižením nemají dostatečný přístup ke kulturnímu vyžití rovnoměrně po celém území České republiky. Jedním z praktických využití výstupů práce je deskripce zjištění možností začlenění osob se sluchovým postižením do sociokulturního prostředí majoritní společnosti, což může posloužit nejen k větší míře informovanosti odborné i laické veřejnosti, ale i ke zjištění případných potřeb sociálních služeb pro tyto osoby.
|
|
|
Specifika civilní ochrany obyvatelstva u zdravotně postižených osob Slovenské republiky
HARMANOVÁ, Veronika
V Slovenskej republike je základné vymedzenie problematiky ochrany osôb, majetku a životného prostredia dané Ústavou SR, Bezpečnostnou stratégiou SR a radom konkrétnych zákonov, vyhlášok či nariadení vlády, ktoré sa týkajú ochrany obyvateľstva a integrovaného záchranného systému. Legislatívne normy z hľadiska ochrany zdravia či majetku však neberú ohľad na ľudí so zdravotným postihnutím, aj napriek skutočnosti, že právo na bezpečnosť a včasné varovanie pred hroziacim nebezpečenstvom ma každý občan na území Slovenskej republiky.Cieľom diplomovej práce je zistiť pripravenosť orgánov podieľajúcich sa na riešení mimoriadnych udalostí, ktoré zasiahli ľudí so zdravotným postihnutím. Na základe výsledkov kvalitatívneho výskumu by sme chceli poukázať na nedostatky v danej problematike a navrhnúť riešenie na zlepšenie postupov integrovaného záchranného systému a civilnej ochrany s ohľadom na ľudí so zdravotným postihnutím. Ďalším cieľom je spracovať návrh metodickej pomôcky, ktorá bude obsahovať základné posunky, dôležité pre komunikáciu so sluchovo postihnutým. Teoretická časť diplomovej práce sa skladá z niekoľkých kapitol. Prvá časť pojednáva o jednotlivých základných druhoch, rozdelení a typoch zdravotného postihnutia. Ďalej sme spracovali systém civilnej ochrany a jej úlohy. Poslednú časť tvorí integrovaný záchranný systém. V tejto kapitole sme popísali základné a ostatné záchranné zložky, ktoré sa významnou mierou podieľajú na riešení mimoriadnych udalostí. Teoretická časť je spracovaná pomocou právnych predpisov, literárnych prameňov a internetových zdrojov. V empirickej (praktickej) časti diplomovej práce bola využitá kvalitatívna metóda výskumu. Pretože je problematika veľmi náročná, tak sa zber dát uskutočňoval prostredníctvom riadeného rozhovoru s odborníkmi civilnej ochrany a vedúcimi pracovníkmi jednotlivých záchranných zložiek (hasičský a záchranný zbor, záchranná zdravotná služba, policajný zbor) len v troch vybraných okresoch Prešovského kraja (okres Poprad, Stará Ľubovňa, Prešov). Výsledky riadeného rozhovoru sme hodnotili SWOT analýzou, ktorá porovnáva vnútorné a vonkajšie prostredie. Na základe zistených skúmaných javov sme si zvolili stratégiu hľadania (WO), pri čom sme sa zamerali na využitie príležitostí a odstránenie slabých stránok. Na základe výsledkov sme dospeli k záverom, že problematika zdravotného postihnutia nie je zahrnutá v právnych predpisoch a plánoch, ktoré sa využívajú pri riešení mimoriadnej udalosti. Chýba spoločná edukácia riadiacich a výkonných záchranných zložiek, ktorá by umožnila získať základné poznatky o druhoch a špecifikách zdravotného postihnutia, o možnosti komunikácií a spôsobe poskytnutia pomoci. Pre kvalitatívny a kvantitatívny rozvoj vzdelávania je nedostatok materiálno-didaktických pomôcok, ktoré slúžia k dosiahnutiu daného cieľa. Taktiež sme dospeli k záverom, že pri záchrane ľudí so zdravotným znevýhodnením sa nepočíta so špeciálnymi postupmi a metódami. Zároveň pre ľudí so sluchovým postihnutím neexistuje systém včasného varovania a informovania o hroziacom nebezpečenstve a možnosť privolania záchranných zložiek cez linku tiesňového volania. Na základe zistených nedostatkov sme stanovili odporúčania pre prax. Na zlepšenie komunikácie s ľuďmi so sluchovým postihnutým sme pre riadiace a výkonné zložky vytvorili návrh metodickej pomôcky, ktorá obsahuje základné posunky. Jej súčasťou je taktiež jednoručná a dvojručná prstová abeceda, ktorá slúži na spresnenie či ukázanie slov.
|
|
|
Dostupnost sociálního poradenství pro osoby se sluchovým postižením v Jihočeském kraji.
MURÁŇOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá odborným poradenstvím pro osoby se sluchovým postižením, konkrétně dostupností této služby v Jihočeském kraji. Teoretická část charakterizuje osoby se sluchovým postižením a oblastí sociálního poradenství pro tyto klienty. Dále se zabývá oblastí komunikace s takto handicapovanými osobami a zároveň tato část představuje kompetence Jihočeského kraje v řešení této problematiky. Praktická část je věnována kvantitativnímu výzkumu, jehož cílem je vyhodnotit dostupnost odborného poradenství pro osoby se sluchovým postižením v Jihočeském kraji. Pomocí dotazníků rozeslaných daným organizacím, bylo zjištěno, že dostupnost sociálního poradenství v našem kraji je rozdílná oproti registrům. Tato problematická situace je způsobena hlavně nedostatkem finančních dotací z MPSV, a tím že jsou organizace rozmístěny demograficky nerovnoměrně.
|
|
|
Barevná modifikace Warteggova kresebného testu u dětí se sluchovým postižením (bakalářská práce je součástí širšího výzkumného projektu)
WERNEROVÁ, Tereza
Bakalářská práce zkoumá společné znaky zpracování barevné modifikace Warteggova kresebného testu sluchově postiženými a dětmi s kombinovaným postižením. Kombinované postižení je zde chápáno jako sluchové a mentální postižení u jednoho jedince. Na začátku práce je uveden teoretický základ k dané problematice. Práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a praktické. V teoretické části jsou vysvětlovány pojmy jako kresebné projektivní techniky, Warteggův kresebný test, sluchové a mentální postižení. Bylo vybráno 20 testů vyplněných dětmi se sluchovým postižením, které docházejí do základní školy a do základní školy praktické. V empirické části je zformulována výzkumná otázka, která je v závěru práce zodpovězena. Výsledky zkoumání jsou rozděleny nejprve podle věku a následně podle kritérií. Z výsledků je patrné, že žáci se sluchovým postižením nejčastěji zobrazují geometrické útvary, dopravní prostředky, budovy, postavy a jejich části. Kresby nejsou začleňovány do širšího kontextu. K pojmenování obrázků využívají nerozvinuté názvy vystihující nakreslené.
|
|
|
Rodina s dítětem se sluchovým postižením
KORBELOVÁ, Hana
Práce se zabývá postojem společnosti k lidem se specifickými potřebami, právy těchto osob, integrací a druhy zdravotních postižení s důrazem na problematiku sluchového postižení. Dále popisuje přijetí dítěte se specifickými potřebami rodinou, význam rané péče, rodinnou terapii a vztahy rodiny s okolím. Cílem práce je zpracovat problematiku sluchového postižení a upozornit na problémy, se kterými se rodiny s těmito dětmi musejí vyrovnat. Praktická část obsahuje průzkum, který je zpracován na základě dotazníků, vyplněných rodiči dětí se sluchovým postižením. Zabývá se zejména postoji rodičů, jejich situací, přístupem lékařů, vlivem postižení dítěte na rodinné vztahy a způsobem přijetí této skutečnosti. Kromě otázek v dotazníku měli rodiče možnost vyjádřit se k svým zkušenostem s dětmi. Zpracované výsledky jsou zajímavé z hlediska průzkumu této problematiky a mohly by být inspirací rodinám, které se v podobné situaci ocitnou.
|
|
| |
|
|
Využití interakčního modelu I. Kingové v péči o pacienta s poruchou sluchu
MALÁKOVÁ, Lenka
V současné době pacientů s poruchou sluchu neustále přibývá. Model I. Kingové je orientován na humánní a komplexní ošetřovatelskou péči. Úkolem sestry je v rámci modelu I. Kingové pomáhat jedincům prostřednictvím interakce. Sestra a pacient si společně vytyčují cíle a stanovují si prostředky k jejich dosažení. Svou práci na téma využití ošetřovatelského modelu I. Kingové jsem si vybrala z důvodu, abych se pokusila více přiblížit problematiku ošetřovatelských modelů a prakticky ukázala jejich využití v praxi. Výzkumné šetření je kvantitativně kvalitativní. Kvantitativní výzkumné šetření bylo prováděno metodou dotazování. Na techniku sběru dat byl použit dotazník. Na odděleních ORL bylo rozdáno celkem 100 dotazníků pro sestry a vrátilo se kompletně vyplněných 50 kusů. Výsledky jsou zpracovány do grafů. Kvalitativní výzkumné šetření bylo prováděno metodou dotazování. Sestry pracovaly s dokumentací dle I. Kingové po dobu jednoho měsíce. Dále byl s nimi proveden individuální hloubkový rozhovor. Sestry se mohly jednotlivě k předložené dokumentaci vyjádřit. Výsledky jsou zpracovány do tabulek. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, možnosti sester v interakci se sluchově postiženým pacientem. Cíl byl splněn. Byly stanoveny hypotézy. H1- Sestry mají zájem o školení ve znakové řeči se potvrdila. H2- Sestry nemají zájem používat piktogramy se nepotvrdila. H3 - Sestry dodržují zásady při komunikaci se sluchově postiženým pacientem se potvrdila. Druhým cílem bakalářské práce bylo zmapovat možnosti využití modelu I. Kingové v péči o pacienty s poruchou sluchu, hospitalizovaných na ORL oddělení. Dále byla položena výzkumná otázka, zda je možno využít dokumentaci dle modelu I. Kingové u pacientů s poruchou sluchu. Cíl byl splněn. Na základě výsledku rozhovorů jsme si stanovili hypotézu. "Vzdělání sester ovlivňuje schopnost pracovat s ošetřovatelskou dokumentací dle modelu I. Kingové". Používání modelu dle I. Kingové hodnotily sestry kladně. Dle jejich názoru získávají více informací o pacientovi a dochází ke zlepšení komunikace mezi pacientem a sestrou. Výsledky práce budou poskytnuty sestrám ORL oddělení, které pracují se sluchově postiženými pacienty. Dále bude možno výsledky uveřejnit v odborných publikacích.
|
|
|
Canisterapie u dětského klienta
KOCAROVÁ, Lucie
Cílem práce je zjistit vliv individuálně praktikované canisterapie na dětského klienta se sluchovým postižením a klienta s ADHD. Teoretická část zahrnuje celkovou charakteristiku canisterapie, její počátky sahající do historie a přípravu psa pro canisterapii. Dále se zabývá vybraným postižením, což je syndrom ADHD a poruchy sluchu. Praktická část se snaží o objektivní hodnocení canisterapie praktikované u klienta s postižením. Je zde podrobný popis zaznamenaných výsledků v průběhu individuálně prováděné canisterapie. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. Na základě zúčastněného pozorování, analýzy dokumentů a polostandardizovaného rozhovoru autor došel k závěru, že canisterapie přispívá ke zlepšení jemné motoriky a koncentrace, rozšíření slovní zásoby a v neposlední řadě se velmi dobře uplatňuje v socializačním procesu.
|
host ::
RSS.