Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 153 záznamů.  začátekpředchozí137 - 146další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Postoj zdravotnického záchranáře k umírání a smrti
MARKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá postojem zdravotnických záchranářů k umírání a smrti. Záchranáři vyjíždějí k různým situacím, ve kterých poskytují za každých podmínek svou odbornou péči. Tyto vlivy mají posléze odraz do praxe a do vlastního života zdravotnických záchranářů.Záchranáři potřebují bezprostředně po zátěžové situaci vyhodnotit své pocity, postoje k dané situaci, která proběhla.Cílem této bakalářské práce je zjistit postoje zdravotnických záchranářů k umírání a smrti. Byly vybráni respondenti Jihočeského kraje. Bakalářská práce je vypracována ve formě kvalitativního výzkumu.Byla aplikována metoda polořízeného rozhovoru.Výsledky jsou téměř doslovně přepsány v kapitole Výsledky výzkumu.Z výsledků byly následně vytovřeny hypotézy.V bakalářské práci byla zjištěna duševní zátěž zdravotnických záchranářů vlivem opakujících se setkávání s umíráním a smrtí u dospělých, i u dětí. Dále byl zjištěn vyrovnaný postoj záchranářů bezprostředně po ukončení resuscitace.
Aplikace speciálních dovedností zdravotnických záchranářů v integrovaném záchranném systému
JEŘÁBEK, Jan
Tato závěrečná práce se zabývá problematikou záchrany jedinců z volné hloubky a z výšky. V úvodní části bakalářské práce jsem se zabýval technikami užívanými k záchraně osob z volné hloubky a z výšky. Nejprve byl definován materiál, uzlové techniky a také základní dovednosti, které jsou z velké většiny nezbytností při záchraně raněných při využití lanových technik. Poté byly rekapitulovány a definovány nejčastější situace, do kterých se může záchranář při záchraně, ale i při práci nad volnou hloubkou a výškou dostat a které musí následně také umět řešit. V praktické části jsem se zaměřil na zjištění, zda profesionální záchranáři, působící v rámci Jihočeského kraje znají v úvodní části nastíněnou problematiku. Metodami, využitými při skladbě této části bakalářské práce byl kvantitativní výzkum. Kvantitativní výzkum byl veden formou sběru informací dotazníkovou metodou. Dotazník byl sestaven z 24 uzavřených otázek. V úvodu na respondenta čekalo 12 identifikačních otázek. Druhá polovina dotazníku sestávala z dotazů na odborné znalosti materiálu a pracovních postupů v oblasti záchrany z volné hloubky a z výšky a měla za cíl zjistit úroveň znalostí a připravenosti pro práci s lanovými technikami. Výzkumem bylo tjištěno, že střední zdravotnický personál Zdravotnických záchranných služeb Jihočeského kraje disponuje dostatečnou znalostí v oblasti záchrany z volné hloubky a z výšky.
Úkoly zdravotnického záchranáře při gynekologických stavech v přednemocniční etapě
ŠÍMA, Oldřich
Tato bakalářská práce nese název Úkoly zdravotnického záchranáře při gynekologických stavech v přednemocniční etapě. Na začátku kapitoly Současný stav je stručně charakterizováno povolání zdravotnického záchranáře a přednemocniční neodkladná péče. Jsou zde zahrnuty informace o anatomii a fyziologii pohlavních orgánů ženy, o vyšetřovacích postupech v přednemocniční etapě se zaměřením na gynekologii a především je zde uveden přehled nozologických jednotek a syndromů. Mimo jiné je v závěru této kapitoly uvedena chrakteristika znásilnění a zneužití včetně doporučených postupů pro zdravotnické záchranáře v přednemocniční etapě. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotnický záchranář, na výjezdech s gynekologickou diagnózou, postupuje dle doporučených schémat, dále zjistit teoretické vědomosti zdravotnických záchranářů v gynekologické tématice a zmapovat konkrétní praktické zkušenosti zdravotnických záchranářů v gynekologické oblasti. Pro výzkum, na němž je bakalářská práce založena, byla využita kvantitativní metoda sběru dat, přičemž data byla získána dotazníkovou metodou určenou zdravotnickým záchranářům Jihočeského kraje. Z výsledků práce vyplývá, že zdravotničtí záchranáři mají s gynekologickými stavy v přednemocniční etapě dostatečné zkušenosti včetně vyhovujících teoretických znalostí. Dále však vyplývá, že mnoho zdravotnických záchranářů není ochotno si od pacientky odebrat podrobnou gynekologickou anamnézu a mnoho z nich není ani ochotno pacientku vyšetřovat. V této souvislosti se potvrzuje to, co uvádí Pokorný, že gynekologické příhody jsou ženami považovány za specifickou osobní záležitost se zvýšeným nárokem na respekt ke studu a na soukromí, čemuž odpovídá často i velmi rezervovaná anamnéza a údáje o nynějším onemocnění anebo poranění. Na základě těchto dat si myslím, že výsledky obsažené v bakalářské práci mohou být využity k prohloubení praktických dovedností zdravotnických záchranářů v problematice gynekologických stavů, zvlášť s ohledem na odebírání anamnézy a klinického vyšetření v podmínkách přednemocniční péče.
Možnosti transportu dětí zdravotnickou záchrannou službou
LANČARIČOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce byla zpracována na téma "Možnosti transportu dětí zdravotnickou záchrannou službou." Hlavním cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem provádějí bezpečné zajištění dětských pacientů před transportem sanitním vozidlem zdravotnické záchranné služby v Moravskoslezském a Jihočeském kraji. V teoretické části se zaměřuji na historii sanitních vozidel a počátky vzniku zdravotnických záchranných středisek u nás, dále faktory ovlivňující transport dítěte, dodržování bezpečnosti práce, zabezpečení převáženého dětského pacienta, zaměření na důsledky autonehod a mezinárodní postupy a standardy zdravotnického transportu. Bakalářská práce byla zpracována kvantitativním způsobem za využití dotazníků. Výzkumný soubor tvořili pracovníci výjezdových skupin Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Moravskoslezského kraje. K výzkumu jsem stanovila dvě hypotézy. Hypotéza první zněla, že personál ZZS Jihočeského kraje i ZZS Moravskoslezského kraje nezná zásady bezpečného transportu dětí do zdravotnického zařízení a ta se nepotvrdila. Druhá hypotéza, že personál ZZS Jihočeského kraje i ZZS Moravskoslezského kraje nepoužívá zásady bezpečného transportu dětí do zdravotnického zařízení, se též nepotvrdila. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že respondenti z obou krajů preferují transport dítěte s použitím zádržného systému. Pracovníci záchranných služeb v obou krajích prokázali, že bezpečnost dětí, které jsou naše budoucnost jim není lhostejná. Příjemným výsledkem této práce tedy je, že se na pracovníky záchranných služeb v Moravskoslezském a Jihočeském kraji můžeme kdykoli spolehnout a vlastní dítě jim svěřit, protože jim bezpečnost dětí při transportu není cizí. Tato bakalářská práce by měla sloužit jako impuls pro optimalizovaný postup při zajištění dětských pacientů před převozem do zdravotnického zařízení včetně školení pro pracovníky výjezdových skupin ZZS a dále jako podklad pro potřebu deficitních pomůcek pro bezpečný transport dětí ZZS.
Současný stav a perspektiva vzdělání v oboru zdravotnický záchranář
KLINGEROVÁ, Helena
Současný stav a perspektiva vzdělání v oboru zdravotnický záchranář Tématem této bakalářské práce je Současný stav a perspektiva vzdělání v oboru zdravotnický záchranář. Jde v dnešní době o hodně diskutované téma, protože se v oboru zdravotnický záchranář vzdělává a vzdělávat bude hodně mladých lidí, kteří by měli znát perspektivu svého vzdělání, kterého chtějí dosáhnout a nebo ho již dosáhli. V teoretická části práce se zmiňuji o historii a současnosti přednemocniční neodkladné péče v České Republice. Současný stav je zaměřen na zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje, kde zaměstnanci této nestátní organizace tvořili zkoumaný soubor. Teorie popisuje kdo je to zdravotnický záchranář z právního hlediska, jaké jsou možnosti vzdělání v tomto oboru. Cílem práce bylo zmapovat možnosti uplatnění zdravotnických záchranářů u ZZS JčK a zároveň zmapovat názor pracovníků ZZS JčK na perspektivu tohoto oboru. Bylo použito kvantitativního výzkumu, který byl prováděn technikou dotazníku. Výsledkem práce bylo zjištěno, že možnosti uplatnění všech zdravotnických záchranářů u zdravotnické záchranné služby v současné době není možné, ale v případě přijetí zákona o zdravotnické záchranné službě dojde k vytvoření nových výjezdových středisek, a také k potřebě přijmout více zdravotnických záchranářů. Perspektivu oboru pracovníci zdravotnické záchranné služby JčK vidí dobře, protož pokud se neuplatní u ZZS, uplatní se na jiných pracovištích. Tímto se první hypotéza o tom, že se zvyšujícím se počtem vystudovaných zdravotnických záchranářů se snižuje do budoucna i perspektiva možného zaměstnání každého z nich u ZZS z části potvrdila.Druhá hypotéza, že vzdělání v oboru zdravotnický záchranář je perspektivnější po muže než pro ženy se nepotvrdila. Z dalších výsledků výzkumu bych doporučovala změnit formu i délku studia zdravotnických záchranářů, neboť dle většiny respondentů absolventi zdravotničtí záchranáři nejsou adekvátně připraveni pro výkon práce v terénu.
Možnosti umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči a anesteziologicko-resuscitačních odděleních
BINTEROVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit možnosti umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči a anesteziologicko-resuscitačních odděleních metodou kvalitativního výzkumu. První část výzkumu byla zaměřena na zjištění způsobu využití, včetně nejužívanějších ventilačních režimů, a četnosti umělé plicní ventilace. Výzkumem bylo zjištěno, že v přednemocniční péči jsou využívány metody invazivní i neinvazivní ventilace a nejužívanější ventilační režimy v přednemocniční péči jsou IPPV , CPAP, a SIMV. V druhé části je výzkum zaměřen na možnosti umělé plicní ventilace na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a zjištění neužívanějších režimů. Jsou to IPPV, BIPAP, SIMV, APRV,PS a CPAP. Poslední část výzkumu se zabývá hlavně porovnáním možností umělé plicní ventilace na základnách zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje a Jihočeského kraje. Narazila jsem na velmi rozdílné názory na význam umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči, nicméně ve výsledku se možnosti umělé plicní ventilace v jednotlivých krajích moc neliší.
Ochrana vlastní bezpečnosti a zdraví při hromadném výskytu postižení zdraví
KAMENICKÁ, Nikola
Téma mé bakalářské práce bylo vypsáno s názvem ochrana vlastní bezpečnosti a zdraví při hromadné výskytu postižení zdraví. Předmětem mé práce bylo stručně nastínit problematiku mimořádné události, za kterou se považuje i hromadný výskyt postižení zdraví. Dále popsat základní činnosti zdravotnického záchranáře na místě takové události, aby byla patrná možná rizika hrozící záchranáři v této situaci. Má práce obsahuje i přehled běžně používaných ochranných pomůcek a základy bezpečnosti práce. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit dodržování zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví při hromadném výskytu postižení zdraví. Zmapovat znalost rizik, která vyplývají z výkonu povolání zdravotnického záchranáře při hromadném výskytu postižení zdraví a porovnat dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví mezi zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Na tyto cíle byly následně vytvořeny hypotézy. V bakalářské práci byla použita kvantitativní metoda sběru dat. Výzkum byl realizován dotazníkovou technikou v rámci Jihočeského kraje. Získaná data byla zpracována do grafů. Hodnoty jsou následně i procentuelně přepočteny a umístěny v komentáři pod grafy. Obecně lze však říci, že zdravotničtí záchranáři i všeobecné sestry dodržují zásady bezpečnostních opatření a znají možnosti vlastní ochrany. Výzkum však prokázal, že věk nemá zásadní vliv na dodržování bezpečnostních opatření a rovněž i vzdělání zásadně neovlivňuje dodržování pravidel bezpečnosti práce. Výsledné hodnoty ukazují, že zásady bezpečnosti a ochrany zdraví dodržují více zdravotničtí záchranáři, než všeobecné sestry na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, i když jsou zde malé procentuelní rozdíly. Výzkum byl značně ovlivněn neznalostí pojmu hromadný výskyt postižení zdraví a nepřítomností zdravotnických záchranářů u této mimořádné události. Bylo by proto vhodné více seznámit zdravotnické záchranáře s problematikou mimořádných událostí ať už v průběhu studia nebo povolání prostřednictvím seminářů.
Informovanost zdravotnických záchranářů o nákazách přenášených krví
DALIHODOVÁ, Andrea
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na zjištění informovanosti zdravotnických záchranářů o nákazách přenášených krví. Problematika infekcí přenášených krví je velmi rozsáhlá a komplikovaná. Velký důraz na prevenci je kladen zejména u zdravotnického personálu, který je touto formou nákazy ohrožen v každodenní praxi. Tato práce je pro přehlednost rozdělena do dvou hlavních částí. V teoretické části se zaměřuji na ucelený přehled nemocí přenášených krví, kterými jsou zdravotničtí záchranáři bezpochyby ohroženi při výkonu své profese. Jsou zde taktéž vysvětleny pojmy jako zdravotnický záchranář či význam zdravotnické záchranné služby. V praktické časti je prezentován vlastní výzkum a hodnocení výsledků tohoto výzkumu. Praktická část bakalářské práce je zpracována za využití kvantitativního výzkumu pomocí dotazníkového šetření. Získání dat je realizováno prostřednictvím metody dotazování, technikou anonymní dotazník. Výzkumný soubor je tvořen 90 zdravotnickými záchranáři. Cílem práce bylo zmapovat informovanost zdravotnických záchranářů o nákazách přenášených krví. Zjistit používání osobních ochranných pracovních prostředků zdravotnickými záchranáři. Zjistit dodržování platné legislativy. Na základě výsledků získaných vlastním výzkumem jsem došla k závěru, že zdravotničtí záchranáři nejsou dostatečně informováni o nákazách přenášených krví. Taktéž jsem zjistila, že 33% respondentů porušuje platnou legislativu tím, že nesprávně zachází s použitými nástroji při jejich likvidaci. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou zdravotnickými záchranáři využívány v plném rozsahu. Za nejdůležitější faktor považuji dodržování hygienicko-epidemiologického režimu, vakcinaci, dostupnost kvalitních ochranných prostředků a procvičování jako součást obecných ochranných opatření. Do budoucna by se dle mého názoru měla více zaměřit pozornost na zajištění kvalitního kontinuálního postgraduálního vzdělávání zdravotnického personálu, prevenci nákaz přenášených krví, na dodržování platné legislativy a používání osobních ochranných pracovních prostředků.
Přednemocnicční neodkladná péče u klienta s inspirační dušností
KRATOCHVÍL, Ivo
ABSTRAKT Tato bakalářská práce je zaměřena na poskytování neodkladné péče u klientů s inspirační dušností. Zahrnuje vymezení pojmu inspirační dušnosti, popis jednotlivých stavů inspirační dušnosti, diferenciálně diagnostické a terapeutické postupy. Jsou zde uvedeny nejnovější poznatky z odborné literatury týkající se dané problematiky. V teoretické části práce jsou zmíněna jednotlivá onemocnění spojená se stavy inspirační dušnosti. Teoretická část dále obsahuje terapeutické prostředky a postupy, které lze použít k život zachraňujícím úkonům, v rámci přednemocniční péče u klientů s inspirační dušností. V této práci bylo záměrem poukázat na rozdíly mezi dětskými a dospělými klienty a zároveň na rozdíly v péči o děti a dospělé. Praktická část práce vyjadřuje míru orientace zdravotnických záchranářů v teorii tématu přednemocniční neodkladné péče u inspirační dušnosti a jejich teoretické znalosti a dovednosti k léčbě těchto stavů. Jsou to totiž právě oni, kdo rozhodují o životě a smrti, což je zejména u dětských pacientů, ale i v případě dospělých velmi vážná skutečnost. Výzkum byl proveden formou kvantitativního výzkumu technikou dotazníku. Cílem bylo zmapovat znalost diferenciálně diagnostických postupů a následné adekvátní terapie u pracovníků Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina. K dosažení cíle byly vytyčeny dvě hypotézy. První hypotéza zněla tak, že zdravotničtí záchranáři znají postupy a léčbu v neodkladné péči o klienta s inspirační dušností v dětském věku. Druhá hypotéza zněla, že zdravotničtí záchranáři nemají dostatek možností k nácviku zajištění dýchacích cest u dětí. Dotazníkovým šetřením se obě hypotézy potvrdily. Práce by měla posloužit ke zlepšení teoretické připravenosti záchranářů na poskytování neodkladné péče u klientů s inspirační dušností a může být využita, jako studijní materiál pro dané téma.
Osobnostní charakteristiky u záchranářů
DAVIDOVÁ, Klára
Záchranářská profese je psychicky i fyzicky velmi náročná a vyžaduje vysokou hladinu odolnosti vůči zátěži spojenou s prosociálními tendencemi a to altruismem a empatii.Teoretická část práce je rozdělena do 5ti částí, které úzce souvisí s výzkumem. Tyto části jsou rozděleny na: pomáhající profese, kompetence pomáhajících profesí, prosociální chování, integrovaný záchranný systém ČR a poslední téma teoretické části se zabývá osobností. Cílem výzkumné práce bylo zjistit některé osobnostní charakteristiky záchranářů v Jihočeském kraji, se zřetelem k prosociálnímu chování. Výzkum byl proveden ve střediscích ZZS Jihočeského kraje a na Jihočeské univerzitě. Pro výzkumnou část byla použita metoda dotazníkového šetření. Dotazníky vyplnilo 77 záchranářů (12 z nich bylo studenty oboru Zdravotnický záchranář na Jihočeské univerzitě).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 153 záznamů.   začátekpředchozí137 - 146další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.