|
| |
|
|
Rizika spojená s uvolněním radioaktivních látek při transportech na pracoviště nukleární medicíny
HELEŠIC, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá analýzou, rozborem a vyhodnocením rizik spojených s uvolněním radioaktivních látek během transportů, eventuálních dopravních nehod a radiačních zátěží osob při manipulaci, během celého řetězce přepravy na pracoviště nukleární medicíny, v návaznosti na platnou legislativu a technické zabezpečení přepravovaných látek. Teoretická část se zaměřuje na popis současného stavu této problematiky, důvodů využití radionuklidů v České republice, na popis transportů radiofarmak a legislativy s tím spojené. Ve výzkumné části je provedena analýza a rozbor zdravotních rizik osob, které by přišly do kontaktu s uvolněnou radioaktivitou, výpočet radiačního zatížení osoby v blízkosti uvolněné radioaktivity a řešení následků úniku ionizujícího záření. V této práci je mapována výroba a využití umělých radionuklidů, způsoby přepravy a její technické zabezpečení a manipulace s radionuklidy během transportu. Dále výzkum v oblasti případné dopravní nehody během přepravy a připravenost a postupy záchranných složek integrovaného záchranného systému. V diskusi je komentářem porovnáván zjištěný stav legislativy bezpečnosti přepravy, radiační zátěže a rizika transportů. V závěru je zjištěno, že úroveň legislativy a radiační zátěže je na přijatelné úrovni. Práce přichází s vlastním návrhem vylepšení bezpečnosti přepravy radionuklidů v České republice, a to zavedením práva přednosti v jízdě přepravujícím vozidlům.
|
|
|
The Life in the Region of Chernobyl 26 years after Nuclear Catastrophe
BLECHOVÁ, Viktorie
Počet stran - 41, úvod, 4 hlavní kapitoly, závěr, seznam použité literatury, přílohy. Bakalářská práce se zabývá jednou z největších katastrof moderních lidských dějin ? havárií na jaderné elektrárně Černobyl. Zkoumá historii, příčiny havárie, ale především následky, které svět pociťuje dodnes. Práce taktéž obsahuje popis vlastní cesty do zóny povinného přesídlení a informace o tom, jak se legálně dostat do zakázané černobylské zóny (menší ?průvodce?).
|
|
|
Radioterapie nádorů prostaty technikou IMRT a její toxicita
VRÁNOVÁ, Jana
Abstrakt Radioterapie nádorů prostaty technikou IMRT a její toxicita Karcinom prostaty je v současné moderní době jedním z nejčastějších maligních onemocnění u mužů. Nejvíce nemocných touto chorobou jsou muži věku mezi 50 až 70 lety a jejich počet stále roste. Má práce se zabývá vznikem pozdních komplikací po ozařování pacientů s karcinomem prostaty technikou IMRT v Nemocnici České Budějovice, a.s.. Hodnotila jsem počet pozdních komplikací v oblasti gastrointestinálního a genitourinárního traktu, stupeň poškození a dobu latence v závislosti na technice a dávce ozáření. Sledovala jsem, zda je počet pozdních komplikací srovnatelný s údaji v odborné literatuře, nebo se od těchto výsledků výrazně liší. Metodou pro zpracování odborné studie je kvantitativní výzkum. Data jsem získávala z kartotéky onkologického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Ze skupiny 243 pacientů bylo ke statistickému zpracování mého výzkumu vhodných 211 pacientů, kteří byli ozářeni technikou IMRT pro diagnostikovaný karcinom prostaty v letech 2007 ? 2010. Celkem u 114 z nich (54,03%) se objevily komplikace. V oblasti gastrointestinálního traktu se 1. stupeň pozdní toxicity objevil u 47 pacientů (88,68%), 2. stupeň u 4 pacientů (7,56%) a 3. stupeň u 2 pacientů (3,77%). Medián doby latence je 13,86 měsíců. V oblasti genitourinárního traktu se 1. stupeň toxicity objevil u 39 pacientů (82,98%), 2. stupeň u 8 pacientů (17,02%) a 3. stupeň se nevyskytoval vůbec. Medián doby latence je 10,3 měsíců. Po srovnání všech výsledků, které jsem svým absolvovaným výzkumem zjistila, jsem došla k závěru, že v Nemocnici České Budějovice, a.s. je výskyt pozdní toxicity druhého a třetího stupně k mírně nižší v oblasti gastrointestinálního traktu, ale v oblasti traktu genitourinárního dochází k pozdním komplikacím druhého a třetího stupně častěji.
|
|
|
Způsoby detekce ionizujícího záření v provozu JE (monitorování prostředí)
DOUDOVÁ, Vendula
Jaderná elektrárna Temelín je vybavena moderním systémem radiační kontroly na vysoké technické úrovni, který zajišťuje kontrolu všech parametrů dle požadavků české legislativy a orgánů státního dozoru. Systém zajišťuje kontrolu v takovém rozsahu, aby byly zabezpečeny nezbytné informace o ozáření personálu elektrárny i obyvatelstva v okolí elektrárny, stavu radiační situace v elektrárně i v okolí, výpustech do životního prostředí a stavu vybraných technologických okruhů a systémů se zaměřením na sledování neporušenosti bariér ve všech režimech jaderné elektrárny včetně havarijních a pohavarijních podmínek. Pracovní prostředí v kontrolovaném pásmu JE Temelín je monitorováno stabilním (stacionárním) monitorovacím systémem a přenosnými (mobilními) přístroji dle schválené provozní dokumentace. Monitorování pracoviště se uskutečňuje sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů na pracovišti, zejména příkonů dávkového ekvivalentu na pracovišti, objemových aktivit v ovzduší pracoviště a plošných aktivit na pracovišti.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.