|
|
Pobřežní dřevinná vegetace štěrkopískového jezera Cep
HEYDUKOVÁ, Kateřina
Cílem práce bylo vypracovat metodiku analýzy kvality a kvantity pobřežních dřevin pomocí obrazové analýzy. Navržená metodika byla testována v pilotní studii - vyhodnocením sady fotografií pobřeží z r. 2005 a změn zachycené vegetace v porovnání s aktuálními fotografiemi z roku 2009. Byla analyzována dřevinná ekotonální vegetace cca 13 km dlouhého pobřeží štěrkopískovny Cep v uvedených dvou časových horizontech. V rámci práce jsou diskutovány vlivy, působící v sukcesi pobřežních dřevin.
|
|
|
Sukcese na zatravněných a spontánně zarostlých polích v Pošumaví: krajinný a detailní pohled
VÍTOVCOVÁ, Kamila
V této práci byla sledována sukcese na zatravněných a spontánně zarostlých polích v Pošumaví a v detailním pohledu vliv managementu (seče) na změny vegetace a vybraných mikrobiálních charakteristik v půdě. Hlavními cíly bylo zjistit: i) zda jsou rozdíly ve vegetaci zatravněných a spontánně zarostlých polí, ii) ověřit vliv okolí na opuštěná pole a iii) určit, které vlastnosti lučních druhů jsou pozitivně korelovány se sukcesním stářím, iiii) zjist vliv seče na vegetace a vybrané půdní charakteristiky. Data pro krajinný pohled byla sbírána během jedné sozony (2008) a vyhodnocena použitím ordinačních metod (DCA, CCA) a metody ANCOVA. Pro detailní pohled byla zpracována data ze tří vegetačních sezon (2006-2008) s použitím ordinační metody (RDA) a jednorozměrných metod (Repeated Measures ANOVA, One Way ANOVA). Nebyl nalezen průkazný rozdíl mezi zatravněnými a spontánně zarostlými poli. Vliv nejbližšího okolí na vegetaci polí byl důležitý, neboť většina rostlinných druhů v okolí (86% v průměru) se vyskytovala také na studovaných polích. Sukcesní stáří polí bylo pozitivně korelováno s některými vlastnostmi přítomných lučních druhů. Zatímco kosení nemělo signifikantní vliv na společenstvo rostlin, rychlost mineralizace půdní organické hmoty se průkazně zvýšila.
|
|
| |
|
|
Rozšíření a denzita chřástala polního (Crex crex) ve vybraných územích NP Šumava v závislosti na způsobu obhospodařování jeho biotopu
PEKSA, Martin
V západní části národního parku Šumava byla zkoumána početnost samců chřástala polního v závislosti na obhospodařování jeho biotopu. Bylo praktikováno noční sčítání volajících samců metodou bodového transektu s použitím teritoriální nahrávky. Výzkum probíhal od 9. 6. 2008 do 8. 7. 2008 na rozloze 598,3 ha a v průměrné nadmořské výšce stanovišť 877,7 m n.m.. Celkem bylo zjištěno 62 výskytů volajících samců. Průměrná populační hustota chřástala polního činila 0,07 ex./ha. Ze sledovaných 39 lokalit byly z 53,9 % zastoupeny trvalé travní porosty (TTP), dále z 23,8 % tzv. sukcesní lokality (ponechané přirozenému vývoji), z 11,9 % pastviny a nejmenší zastoupení měly plochy zařazené do agroenvironmentálního programu (10,5 %). Byl potvrzen pozitivní vliv lokalit zařazených do agroenvironmentálního programu pro výskyt chřástala polního. Přesto, že procentuální zastoupení těchto ploch je nejmenší, průměrný výskyt chřástala je zde největší. Z daných výsledků je zřejmá prospěšnost agroenvironmentálního programu s titulem "Ptačí lokality na travních porostech {--} hnízdiště chřástala polního".
|
|
|
Vliv extrémních klimatických jevů na rekultivované a sukcesní plochy v CHKO Třeboňsko
NEMEŠKALOVÁ, Pavla
CHKO Třeboňsko se nachází v jihovýchodní části jižních Čech a má rozlohu 700 km{$^2$}. Je to mimořádná oblast, kde jsou zachovány cenné přírodní hodnoty, ale i mnoho set let člověkem přetvářená kulturní krajina. Základní říční osu Třeboňské pánve a CHKO Třeboňsko tvoří řeka Lužnice, v jejíž nivě se nachází 14 jezer, vzniklých po těžbě štěrkopísku. Pobřeží jezer bylo zčásti uměle lesnicky rekultivováno, zčásti zůstalo ponecháno přirozené sukcesi. Extrémní klimatické jevy (povodně, sněhové kalamity a silný vítr) v letech 2002, 2005, 2007 měly různé následky na aktuální stav vegetace pobřeží rekultivovaného ve srovnání s přibližně stejně starou přirozenou sekundární sukcesí.
|
|
|
Hodnocení vegetačních pozůstatků někdejšího osídlení ve vybrané příhraniční oblasti
KALNÁ, Eva
Eva Kalná, 2010:Hodnocení vegetačních pozůstatků někdejšího osídlení ve vybrané příhraniční oblasti.Pro tuto práci byla vybrána oblast Zhůří, která je jednou z vysídlených šumavských obcí, jež se stala součástí vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda. První část práce je věnována historii vesnice, další pak změnám ve vegetaci přímo i nepřímo ovlivněné člověkem. Dílčím tématem této práce bylo zkoumání zájmové oblasti z hlediska rostlinných druhů, které by dokládaly někdejší osídlení včetně pořizování fotodokumentace a mapových výstupů. Dalším tématem bylo zhodnocení využití oblasti od roku 1949 po současnost, které se během několik desítek let zásadně změnilo. Práce se věnuje také srovnání mezi stavem využití z roku 1949 a dnešním stavem přítomných biotopů.
|
|
|
Spontánní sukcese vegetace v opuštěných lomech v Českém krasu: Porovnání výskytu druhů v lomech a okolí
KAREŠOVÁ, Petra
Průběh spontánní sukcese vegatece byl sledován v 10 opuštěných vápencových lomech v Českém krasu. Vybranné lokality zahrnovaly 5 lomů s převahou lesní vegetace v okolí a 5 lomů s převahou společenstev bezlesí v okolí. Věk vybranných lomů se pohyboval od 33 let do 97 let. V každé sledované lokalitě a jejím nejbližším okolí (do 100m) byl pořízen kompletní seznam vyskytujících se rostlinných druhů. Z výsledků analýz vyplývá silná závislost výskytu jednotlivých druhů uvnitř lomu na jejich výskytu v okolí. Dalším závěrem práce je ověření funkce lomů jakožto refugií ohrožených druhů rostlin.
|
|
|
Spontánní sukcese na mladém opuštěném poli
VÍTOVCOVÁ, Kamila
V této práci byl sldován průběh spontánní sukcese na dvou různě starých polích. Hlavním cílem bylo odpovědět na otázky: Jsou rozdíly ve vegetaci v různých vzdálenostech od louky? Které konkrétní druhy se nejlépe šíří od zdroje diaspor? Byl nalezen signifikantní vliv blízkosti louky na vegetaci opuštěného pole. Sukcese vede rychleji k obnově lučního společenstva.
|
|
|
Hodnocení vlivů na životní prostředí {--} případová studie. Sukcese vybraných druhů organismů (rostlin a živočichů) na náspech železničního koridoru v lokalitě Vomáčka.
MÜLLEROVÁ, Tereza
Dnešní krajina je značně ovlivněna dopravou, a to jak z hlediska fragmentace krajiny, tak díky jejím negativním vlivům na rostlinná a živočišná společenstva. Nemalý dopad má i na vznik nových společenstev a jejich následnou sukcesi. Těmito vlivy antropogenní činnosti v krajině dochází k ničení a ztrátě cenných biotopů, které jsou útočištěm mnoha druhů organismů, dochází k izolaci jednotlivých populací, mnohdy končící jejich značnou redukcí. K posuzování kvality prostředí a antropogenních vlivů na něj se využívají rostlinná společenstva a společenstva bezobratlých. Bezobratlí jsou pro tento účel velmi vhodní, tvoří totiž ve všech typech ekosystémů většinovou složku zoomasy. Totéž platí o rostlinných společenstvech. Zkoumané území je železniční násep na železniční trati č. 190, ze Zlivi do Zbudova na trase České Budějovice {--} Plzeň , a to v lokalitě Vomáčka, kde blízce sousedí s mokřady nalézajícími se v PR Mokřiny u Vomáčků. Na tomto úseku bylo vybráno pět lokalit, které byly vzájemně odlišné, ale zároveň se na daném úseku opakovaly. Práce se zaměřuje na rostlinné druhy a druhy brouků, které se na daných lokalitách vyskytovaly, tzn. na biodiverzitu území.
|
|
|
Experimentální iniciální stádia sukcese na různých substrátech: analýza pokryvnosti rostlin, vybraných půdně biologických charakteristik a jejich vzájemného vztahu
KRESÁČ, Martin
Diplomová práce porovnává průběh iniciálních stádiích sukcese na různých typech substrátů (písek, rašelina, výsykové miocénní jíly) a půdách, ve dvou rozdílných krajiných. Cíle práce jsou: - Charakterizovat iniciální stádia sukcese na vybraných typech substrátů ve dvou rozdílných krajinách pomocí pokryvnosti a několika vybraných biologických vlastností druhů rostlin; kvantifikovat relativní význam vlastností substrátů a typu krajiny v iniciálních stádiích sukcese. - Charakterizovat iniciální stádia sukcese na vybraných typech substrátů ve dvou rozdílných krajinách pomocí vybraných půdně biologických charakteristik; kvantifikovat relativní význam vlastností substrátů a typu krajiny v iniciálních stádiích sukcese. - Zhodnotit vztah vybraných půdně biologických charakteristik studovaných substrátů a pokryvnosti rostlin v průběhu iniciálních stádií sukcese.
|
host ::
RSS.