|
|
Charakteristika práce zdravotnického záchranáře na operačním středisku - stresové faktory a možnosti jejich eliminace
JANDA, Petr
Ve své bakalářské práci, která má název Charakteristika práce zdravotnického záchranáře na operačním středisku - stresové faktory a možnosti jejich eliminace, jsem se zaměřil na Zdravotnické operační středisko a na zaměstnance, kteří na něm pracují. Konkrétně pak na jejich práci a stresové faktory, jenž na tyto zaměstnance působí. Problematika práce na Zdravotnickém operačním středisku Zdravotnické záchranné služby je velmi obsáhlá a zajímavá. Operátoři jsou do velké míry schopni svými znalostmi, zkušenostmi a schopnostmi zvýšit kvalitu záchrany osob. Teoretická část mé bakalářské práce pojednává o zdravotnickém záchranáři, zdravotnické záchranné službě, o problematice práce na zdravotnických operačních střediscích, dále pak o stresu, rekcích na stres a o možnostech eliminace stresu. Ve výzkumné části jsem se zaměřil na stresové situace, které se v této profesi vyskytují a které působí na každého operátora. Výzkum byl proveden kvalitativní formou, kde kvalitativní výzkum byl realizován technikou řízeného rozhovoru. Sběr dat byl pak proveden metodou dotazování s následným zápisem a vyhodnocením. Prvním cílem práce bylo analyzovat pracovní postupy zdravotnických záchranářů na operačním středisku. Jako druhý cíl práce jsem si zadal zjistit stresové faktory specifické pro profesi operátora/ky, blíže je charakterizovat a navrhnout jejich eliminaci. Z výzkumu v této práci vyšlo najevo, že zaměstnanci pracující na operačním středisku znají své pracovní postupy, postupují podle nich a jsou nadále vzděláváni ve svém oboru. Dále pak vyšlo, že operátoři jsou neustále vystavováni stresovým situacím a úkolům, které musí řešit. Ovšem tyto situace se dají částečně ovlivnit, jak je psané v závěru této práce. Závěrem bych zmínil, že tato práce obsahuje mé vlastní názory na danou problematiku a návrhy ke zlepšení současné situace. Zároveň tato práce nabízí prostor k diskuzi a zamyšlení se nad ní.
|
|
|
Možnosti tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči
GUIDA, Mario
Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybral téma Možnosti tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči, neboť bolest patří k nejčastějším příznakům pacientů, kteří jsou v péči Zdravotnické záchranné služby. Cílem bylo zmapovat možnosti tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje o možnostech tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části jsem se zaměřil na současnost Zdravotnické záchranné služby, vzdělávání a kompetence zdravotnických záchranářů. V další části jsem se věnoval různým typům bolesti, hodnocení a následné léčbě bolesti. V poslední teoretické části popisuji ošetřovatelský proces v přednemocniční neodkladné péči u pacienta s bolestí. Výzkum byl proveden pomocí kvantitativní metody, v dotazníkové formě polootevřených a uzavřených otázek. Dotazníky byly rozdány na oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Z výsledků vyplývá, že bolest se v přednemocniční péči tlumí dostatečně. Dále se potvrdilo, že zdravotničtí záchranáři znají možnosti tlumení bolesti a k tlumení bolesti využívají více farmakologických postupů. Také bylo zjištěno, že nefarmakologické postupy jsou využívány v menším rozsahu, než by mohly být. Jedna z hypotéz byla vyvrácena a dvě hypotézy se potvrdily. Z výsledků kvantitativního šetření vyplývá, že v užívání nefarmakologických metod je ještě poměrně velká rezerva. Zdravotničtí záchranáři by jich tak mohli více využívat, a to hlavně v posádkách RZP, nebo u stavů, které nevyžadují bezprostřední farmakologickou léčbu. Lepšímu povědomí o technikách nefarmakologické léčby by mohly pomoci výukové semináře na jednotlivých pracovištích. Pacientovi v přednemocniční neodkladné péči, který trpí bolestí různé intenzity, by se primárně mělo dostat profesionální pomoci kvalifikovanými záchranáři.
|
|
|
Problematika zajištění periferního cévního vstupu zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči
BRATRÁNEK, Pavel
V dnešní době je pro zdravotníky absolutní nezbytností znalost způsobu přístupu do cévního řečiště jak v oblasti přednemocniční péče, tak ve sféře zdravotnické péče. Cévní řečiště je ideální volbou v případech, kdy hlavní roli hraje čas nástupu účinku léku. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na problematiku týkající se zajišťování periferního cévního řečiště zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči. Soustředil jsem se na zajišťování intravenózního přístupu a v současné době stále více diskutovaného intraoseálního vstupu. Nyní, kdy spousta zdravotnických záchranářů prahne po navyšování svých kompetencí, je třeba se zamyslet, zda opravdu znají a aplikují základní dovednosti při zajišťování periferního cévního řečiště. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotničtí záchranáři mají odpovídající teoretickou průpravu a znají zásady pro zajištění periferního žilního systému, zda tyto postupy v praxi také dodržují a zda existují rozdíly v problematice zajišťování cévního řečiště na vybraných oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje dané rozdílnou dojezdovou vzdáleností do nemocničního zařízení. Použitou metodou byl zvolen kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl použit anonymní dotazník, který byl rozdán zdravotnickým záchranářům pracujícím na Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři nemají příliš hluboké znalosti v případě intravenózního vstupu, ale naopak u intraosseálního přístupu mají znalosti dobré. Vyplynulo také, že zdravotničtí záchranáři nedodržují předepsané postupy při intravenózní kanylaci a také, že ne všichni používají bezpečností pomůcky. Dalším výsledkem výzkumu je fakt, že zdravotničtí záchranáři sice teoreticky znají intraosseální kanylaci, ale nemají s ní dostatečné praktické zkušenosti. Posledním z nejdůležitějších výsledků výzkumu byl poznatek, že zdravotničtí záchranáři v Českých Budějovicích kanylují s menší frekvencí, než zdravotničtí záchranáři z ostatních oblastních středisek, kde již nejsou tak znatelné rozdíly. Na základě získaných dat si myslím, že výsledky výzkumu obsažené v bakalářské práci mohou být použity k prohloubení teoretických znalostí zdravotnických záchranářů v oblasti problematiky kanylace periferního cévního řečiště.
|
|
|
Ošetření popáleninového traumatu v přednemocniční neodkladné péči
HASMANOVÁ, Ilona
Závažných termických úrazů neustále přibývá. Jejich léčba vyžaduje rychlou, prvotřídní profesionální, dobře organizovanou, materiálně i kádrově zajištěnou službu, která bude schopna řešit i náhlý výskyt většího množství postižených na jednom místě. Jejich léčba vyžaduje týmovou mezioborovou spolupráci včetně péče ve specializovaných zařízeních. Téma Ošetření popáleninového traumatu jsem si vybrala, protože tato problematika je aktuální pro nás všechny a každého z nás se může, ať chceme či ne, týkat. Ošetření popálenin v terénu je mnohdy nesnadný úkol a má svá určitá specifika. Tyto problémy se týkají nejen ošetřovatelské činnosti somatické, ale především také psychické. Cílem práce bylo shrnout teoretické poznatky v ošetření popálenin v podmínkách přednemocniční péče a dále zmapování vědomostí a dovedností v této oblasti u zdravotnických záchranářů, pracujících na záchranné službě. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části je charakterizován pojem přednemocniční neodkladné péče, rozsah její působnosti a vykonavatele. Popáleniny jsou zde přehledně rozděleny dle mnoha aspektů, je zde popsána jejich incidence a v neposlední řadě také prevence. Práce se dále věnuje specifikám ošetřovatelské péče v podmínkách přednemocniční neodkladné péče z pohledu sestry a následně samotnou léčbou popáleninového traumatu v terénu. Praktická část byla provedena kvantitativní formou, metodou dotazování, prostřednictvím dotazníku. Z výsledků vyplývá, že zdravotničtí záchranáři jsou znalí postupů v ošetření popáleninového traumatu, dále je zřejmé, že spolupráce záchranné služby s popáleninovými centry je dostatečná a třetím bodem je, že intraoseálního přístupu u dětí se využívá nedostatečně. Všechny tři hypotézy se tedy potvrdily. Vzhledem k výsledkům výzkumu je patrné, že na ošetřování popálenin by měl být brán větší zřetel a to nejen v rámci teoretické výuky, ale hlavně také praktického nácviku. Vznik popáleninového úrazu totiž může zanechat následky na celý život a jeho ošetření v přednemocniční neodkladné péči musí být tím pádem té nejprofesionálnější kvality.
|
|
|
Motivace výběru povolání zdravotnického záchranáře
PETRŮ, Michal
Pojem motivace vyjadřuje skutečnost, že v lidské psychice působí specifické, ne vždy vědomé či uvědomované vnitřní hybné síly. Hollandova profesní typologie osobnosti obsahuje šest základních typů: praktický, zkoumající, umělecký, sociální, podnikavý, tradiční. Cílem této práce bylo nalézt a zhodnotit motivační faktory výběru povolání zdravotnických záchranářů a nastínit hypotézy, které by bylo možno pak ověřit v případném navazujícím výzkumu. Prostředkem pro získání dat k výzkumu byla kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu mezi studenty oboru Zdravotnický záchranář na vyšší odborné škole a vysoké škole a dále pak jako podpůrný materiál výzkum mezi českými a skotskými profesionály z řad ZZS. Hlavním motivačním faktorem studentů pro výběr povolání zdravotnického záchranáře je jejich zájem o daný obor, v některých případech pak ještě podpořený přítomností zdravotníka v rodině. Práci v oboru se chce po ukončení studia věnovat přes 80% respondentů. Nejvíce oblíbenou pozicí je zdravotnický záchranář, nejméně pak dispečer zdravotnického operačního střediska. Překvapivým zjištěním výzkumu je, že u žen-respondentek jsou pracovní pozice spojené s řízením motorového vozidla poměrně oblíbené. V souladu se současnou odbornou literaturou, jsou nejčastějšími kariérními typy mezi profesionály i studenty - typ praktický a sociální. Přínos této práce shledávám v možnosti využití poznatků v dalším výzkumu této problematiky (preference pracovních pozic, kariérní typy). Dále pak v možnosti uvedení dílčích poznatků výzkumu do personalistické praxe a oblasti řízení lidských zdrojů v rámci ZZS. Jedná se hlavně o aktivní vyhledávání zkoumajících a tradičních kariérních typů mezi pracovníky a jejich následné využití pro pedagogickou respektive administrativní práci. Zatraktivnění pracovní pozice dispečera zdravotnického operačního střediska je dalším podnětem pro praktické využití případně rozšíření tohoto výzkumu.
|
|
|
Postoj zdravotnického záchranáře k umírání a smrti
MARKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá postojem zdravotnických záchranářů k umírání a smrti. Záchranáři vyjíždějí k různým situacím, ve kterých poskytují za každých podmínek svou odbornou péči. Tyto vlivy mají posléze odraz do praxe a do vlastního života zdravotnických záchranářů.Záchranáři potřebují bezprostředně po zátěžové situaci vyhodnotit své pocity, postoje k dané situaci, která proběhla.Cílem této bakalářské práce je zjistit postoje zdravotnických záchranářů k umírání a smrti. Byly vybráni respondenti Jihočeského kraje. Bakalářská práce je vypracována ve formě kvalitativního výzkumu.Byla aplikována metoda polořízeného rozhovoru.Výsledky jsou téměř doslovně přepsány v kapitole Výsledky výzkumu.Z výsledků byly následně vytovřeny hypotézy.V bakalářské práci byla zjištěna duševní zátěž zdravotnických záchranářů vlivem opakujících se setkávání s umíráním a smrtí u dospělých, i u dětí. Dále byl zjištěn vyrovnaný postoj záchranářů bezprostředně po ukončení resuscitace.
|
|
|
Aplikace speciálních dovedností zdravotnických záchranářů v integrovaném záchranném systému
JEŘÁBEK, Jan
Tato závěrečná práce se zabývá problematikou záchrany jedinců z volné hloubky a z výšky. V úvodní části bakalářské práce jsem se zabýval technikami užívanými k záchraně osob z volné hloubky a z výšky. Nejprve byl definován materiál, uzlové techniky a také základní dovednosti, které jsou z velké většiny nezbytností při záchraně raněných při využití lanových technik. Poté byly rekapitulovány a definovány nejčastější situace, do kterých se může záchranář při záchraně, ale i při práci nad volnou hloubkou a výškou dostat a které musí následně také umět řešit. V praktické části jsem se zaměřil na zjištění, zda profesionální záchranáři, působící v rámci Jihočeského kraje znají v úvodní části nastíněnou problematiku. Metodami, využitými při skladbě této části bakalářské práce byl kvantitativní výzkum. Kvantitativní výzkum byl veden formou sběru informací dotazníkovou metodou. Dotazník byl sestaven z 24 uzavřených otázek. V úvodu na respondenta čekalo 12 identifikačních otázek. Druhá polovina dotazníku sestávala z dotazů na odborné znalosti materiálu a pracovních postupů v oblasti záchrany z volné hloubky a z výšky a měla za cíl zjistit úroveň znalostí a připravenosti pro práci s lanovými technikami. Výzkumem bylo tjištěno, že střední zdravotnický personál Zdravotnických záchranných služeb Jihočeského kraje disponuje dostatečnou znalostí v oblasti záchrany z volné hloubky a z výšky.
|
|
|
Úkoly zdravotnického záchranáře při gynekologických stavech v přednemocniční etapě
ŠÍMA, Oldřich
Tato bakalářská práce nese název Úkoly zdravotnického záchranáře při gynekologických stavech v přednemocniční etapě. Na začátku kapitoly Současný stav je stručně charakterizováno povolání zdravotnického záchranáře a přednemocniční neodkladná péče. Jsou zde zahrnuty informace o anatomii a fyziologii pohlavních orgánů ženy, o vyšetřovacích postupech v přednemocniční etapě se zaměřením na gynekologii a především je zde uveden přehled nozologických jednotek a syndromů. Mimo jiné je v závěru této kapitoly uvedena chrakteristika znásilnění a zneužití včetně doporučených postupů pro zdravotnické záchranáře v přednemocniční etapě. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotnický záchranář, na výjezdech s gynekologickou diagnózou, postupuje dle doporučených schémat, dále zjistit teoretické vědomosti zdravotnických záchranářů v gynekologické tématice a zmapovat konkrétní praktické zkušenosti zdravotnických záchranářů v gynekologické oblasti. Pro výzkum, na němž je bakalářská práce založena, byla využita kvantitativní metoda sběru dat, přičemž data byla získána dotazníkovou metodou určenou zdravotnickým záchranářům Jihočeského kraje. Z výsledků práce vyplývá, že zdravotničtí záchranáři mají s gynekologickými stavy v přednemocniční etapě dostatečné zkušenosti včetně vyhovujících teoretických znalostí. Dále však vyplývá, že mnoho zdravotnických záchranářů není ochotno si od pacientky odebrat podrobnou gynekologickou anamnézu a mnoho z nich není ani ochotno pacientku vyšetřovat. V této souvislosti se potvrzuje to, co uvádí Pokorný, že gynekologické příhody jsou ženami považovány za specifickou osobní záležitost se zvýšeným nárokem na respekt ke studu a na soukromí, čemuž odpovídá často i velmi rezervovaná anamnéza a údáje o nynějším onemocnění anebo poranění. Na základě těchto dat si myslím, že výsledky obsažené v bakalářské práci mohou být využity k prohloubení praktických dovedností zdravotnických záchranářů v problematice gynekologických stavů, zvlášť s ohledem na odebírání anamnézy a klinického vyšetření v podmínkách přednemocniční péče.
|
|
|
Možnosti transportu dětí zdravotnickou záchrannou službou
LANČARIČOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce byla zpracována na téma "Možnosti transportu dětí zdravotnickou záchrannou službou." Hlavním cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem provádějí bezpečné zajištění dětských pacientů před transportem sanitním vozidlem zdravotnické záchranné služby v Moravskoslezském a Jihočeském kraji. V teoretické části se zaměřuji na historii sanitních vozidel a počátky vzniku zdravotnických záchranných středisek u nás, dále faktory ovlivňující transport dítěte, dodržování bezpečnosti práce, zabezpečení převáženého dětského pacienta, zaměření na důsledky autonehod a mezinárodní postupy a standardy zdravotnického transportu. Bakalářská práce byla zpracována kvantitativním způsobem za využití dotazníků. Výzkumný soubor tvořili pracovníci výjezdových skupin Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Moravskoslezského kraje. K výzkumu jsem stanovila dvě hypotézy. Hypotéza první zněla, že personál ZZS Jihočeského kraje i ZZS Moravskoslezského kraje nezná zásady bezpečného transportu dětí do zdravotnického zařízení a ta se nepotvrdila. Druhá hypotéza, že personál ZZS Jihočeského kraje i ZZS Moravskoslezského kraje nepoužívá zásady bezpečného transportu dětí do zdravotnického zařízení, se též nepotvrdila. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že respondenti z obou krajů preferují transport dítěte s použitím zádržného systému. Pracovníci záchranných služeb v obou krajích prokázali, že bezpečnost dětí, které jsou naše budoucnost jim není lhostejná. Příjemným výsledkem této práce tedy je, že se na pracovníky záchranných služeb v Moravskoslezském a Jihočeském kraji můžeme kdykoli spolehnout a vlastní dítě jim svěřit, protože jim bezpečnost dětí při transportu není cizí. Tato bakalářská práce by měla sloužit jako impuls pro optimalizovaný postup při zajištění dětských pacientů před převozem do zdravotnického zařízení včetně školení pro pracovníky výjezdových skupin ZZS a dále jako podklad pro potřebu deficitních pomůcek pro bezpečný transport dětí ZZS.
|
|
|
Současný stav a perspektiva vzdělání v oboru zdravotnický záchranář
KLINGEROVÁ, Helena
Současný stav a perspektiva vzdělání v oboru zdravotnický záchranář Tématem této bakalářské práce je Současný stav a perspektiva vzdělání v oboru zdravotnický záchranář. Jde v dnešní době o hodně diskutované téma, protože se v oboru zdravotnický záchranář vzdělává a vzdělávat bude hodně mladých lidí, kteří by měli znát perspektivu svého vzdělání, kterého chtějí dosáhnout a nebo ho již dosáhli. V teoretická části práce se zmiňuji o historii a současnosti přednemocniční neodkladné péče v České Republice. Současný stav je zaměřen na zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje, kde zaměstnanci této nestátní organizace tvořili zkoumaný soubor. Teorie popisuje kdo je to zdravotnický záchranář z právního hlediska, jaké jsou možnosti vzdělání v tomto oboru. Cílem práce bylo zmapovat možnosti uplatnění zdravotnických záchranářů u ZZS JčK a zároveň zmapovat názor pracovníků ZZS JčK na perspektivu tohoto oboru. Bylo použito kvantitativního výzkumu, který byl prováděn technikou dotazníku. Výsledkem práce bylo zjištěno, že možnosti uplatnění všech zdravotnických záchranářů u zdravotnické záchranné služby v současné době není možné, ale v případě přijetí zákona o zdravotnické záchranné službě dojde k vytvoření nových výjezdových středisek, a také k potřebě přijmout více zdravotnických záchranářů. Perspektivu oboru pracovníci zdravotnické záchranné služby JčK vidí dobře, protož pokud se neuplatní u ZZS, uplatní se na jiných pracovištích. Tímto se první hypotéza o tom, že se zvyšujícím se počtem vystudovaných zdravotnických záchranářů se snižuje do budoucna i perspektiva možného zaměstnání každého z nich u ZZS z části potvrdila.Druhá hypotéza, že vzdělání v oboru zdravotnický záchranář je perspektivnější po muže než pro ženy se nepotvrdila. Z dalších výsledků výzkumu bych doporučovala změnit formu i délku studia zdravotnických záchranářů, neboť dle většiny respondentů absolventi zdravotničtí záchranáři nejsou adekvátně připraveni pro výkon práce v terénu.
|
host ::
RSS.