|
| |
|
| |
|
|
Specifická izolace microRNA pomocí magnetizovatelných mikročástic
Vlahová, Veronika
MicroRNA jsou malé nekódující molekuly RNA, které dosahují délky okolo 22 nt. Tyto molekuly se podílejí na regulaci genové exprese na post-transkripční úrovni. Tvoří největší skupinu regulátorů v buňce a z tohoto důvodu se také účastní všech důležitých procesů, jako je proliferace, diferenciace či apoptóza. Také se velkou mírou podílejí na nádorové transformaci. Tyto malé molekuly mají veliký potenciál stát se diagnostickými markery či pomáhat při léčbě a prevenci onemocnění. Tato práce byla zaměřena na vyvinutí izolační metody pomocí magnetizovatelných částic s následnou elektrochemickou detekcí microRNA. Byly provedeny optimalizační kroky a následně byla celá metoda úspěšně aplikována na reálné vzorky. Těmito vzorky byly modifikované HEK293 buňky, které exprimovaly vyšší množství miR-124. Tato metoda se ukázala jako dostatečně specifická a použitelná pro analýzu microRNA.
|
|
| |
|
|
Ověření možnosti terapie nádorových onemocnění pomocí bakterií Stenotrophomonas maltophilia. Optimalizace této terapie, vliv agonistů signálních receptorů.
SVÁČKOVÁ, Petra
Nádorové onemocnění neboli rakovina, je velice obávaným onemocněním, které je staré jako lidstvo samo. Rakovina je chápana jako civilizační onemocnění, kterým je postiženo čím dál tím více lidí. Ze statistických průzkumů vyplývá, že jde o problém více než aktuální, kterému je třeba věnovat velkou pozornost. Hlavními cíli této bakalářské práce je pochopení problematiky terapie nádorových onemocnění a ověření možnosti terapie za použití mikroorganismů. Bakalářská práce má část teoretickou a experimentální. V části experimentální byly ověřeny poznatky a hypotézy získané rešeršní prací v teoretické části Teoretická část je zaměřena na pochopení rozsáhlého tématu rakoviny, od definice co rakovina je, jak vzniká až po možnosti terapie. Druhá část teoretické části je zaměřena na terapii nádorových onemocnění za použití mikroorganismů. Byla zpracována rešerše zabývající se použitím bakterií k léčbě rakoviny. Dále bylo rešerší zjištěno, že nádorové buňky mají při přirozeném pH náboj negativní. To znamená, že pokud se najde bakterie, která má náboj přirozeně pozitivní a aplikuje se do místa nádoru, dojde k navázání pozitivně nabité bakterie na negativně nabitou nádorovou buňku. Po navázání bude následovat imunitní reakce organismu bojující nejen proti zánětu, vytvořeném po aplikaci bakterie, ale současně i proti nádorovým buňkám. Jako pozitivně nabitou bakterií se jeví S. maltophilia. K potvrzení této hypotézy bylo třeba nalézt bakterii s podobnými vlastnostmi, velikostí a schopností pohybu jako má S. maltophilia, ale s nábojem záporným. Nejvíce vyhovující je bakterie S. marcescens, která byla také součástí Colleyho toxinu. Pokusy byly prováděny na samicích myší inbredního kmene C57BL/6 od Charles River Laboratories. Byla použita buněčná linie myšího melanomu B16-F10. Ve fázi prvního in vitro experimentu byla zavedena metoda kultivace bakterií S. maltophilia a S. marcescens. Při prvním in vivo experimentu se ověřila hypotéza, že intratumorálním aplikováním vakcíny s inaktivovanou bakterií S. maltophilia došlo k ovlivnění melanomu. V druhém in vivo experimentu došlo k ověření hypotézy týkající se negativního náboje nádorové buňky a pozitivního náboje bakterie S. maltophilia. Jako kontrolní bakterie s negativním nábojem byla použita S. marcescens. V pokusech byl sledován růst a objem nádorů. Nádory byly měřeny jednou za dva dny pomocí kaliperu, čímž byla zjištěna velikost nádoru. Objem nádoru byl vypočítán. Statistické vyhodnocení dat bylo provedeno pomocí Studentova t-testu v programu MS Excel. Přežívání myší bylo vyhodnoceno pomocí testu Kaplan-Meier v programu MedCalc. Provedením in vitro experimentu byla zavedena kultivace obou bakterií na pracovišti. Prvním in vivo experimentem, kde byla použita bakterie S. maltophilia byla potvrzena hypotéza příznivého vlivu intratumorální aplikace bakterie na melanom. Druhým in vivo experimentem byla potvrzena hypotéza o vlivu náboje bakterie na velikost nádoru. Testováním bakterií S. maltophilia a S. marcescens bylo potvrzeno, že bakterie S. maltophilia působí na redukci nádorového růstu mnohem více, než bakterie S. Experimenty provedenými v bakalářské práci došlo k potvrzení hypotézy pozitivního vlivu náboje bakterií na jejich protinádorový účinek při léčbě melanomu B16-F10
|
|
|
The use of artificial opsonization for cancer treatment
PRIMASOVÁ, Hedvika
Tato práce se zabývá možností využití přirozené imunity v boji proti rakovině. Umělá opsonizace buněk B16-F10 myšího melanomu byla zkoumána in vivo a in vitro. K tomuto účelu bylo izolováno IgG ze syngenních myší. Vazba na rakovinnou buňku byla zprostředkována pomocí bifunkčního crosslinkeru SMCC. Pro in vivo experiment byla vyhodnocena analýza přežití. Míra vazby proteinu na buňky B16-F10 pomocí SMCC byla in vitro vyhodnocena za použití spektrofotometrických a fluorimetrických metod. Míra vazby byla vyhodnocována pomocí regresních křivek odpovídajících látek. Výsledky in vivo a in vitro pokusů byly porovnány.
|
|
|
Využití podpůrných skupin pacientkami po operaci prsu
PETRŮ, Lenka
Využití podpůrných skupin pacientkami po operaci prsu Tato bakalářská práce zkoumá důležitost podpůrných skupin v životech žen po operaci prsu. V dnešní moderní době, je známo více případů, které nad onemocněním zvítězily a vybojovaly si tím tak svůj život. To vše díky včasnému zachycení nádoru. Přesto ale neubývá počtu nemocných. Teoretická část mé práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá onemocněním prsu. Tedy hlavně karcinomem prsu, jeho léčbou, která se rozděluje do několika druhů. A ošetřovatelskou péčí, do které spadá nejen fyzická, ale i psychická stránka člověka. Ve druhé části byl vymezen pojem podpůrná skupina. A uvedeno několik vybraných skupin, jejich cíle a služby nabízené a poskytované lidem s různým onemocněním. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo, zjistit důvody využívání podpůrných skupin, a druhým cílem bylo, zjistit jejich přínos pro pacientky po operaci prsu. Výzkum byl realizován formou rozhovoru, který byl proveden s pacientkami po operaci prsu navštěvujícími podpůrnou skupinu Arcus-Život v Českých Budějovicích. Byly stanoveny 2 výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1: Jaké jsou důvody využívání podpůrných skupin pacientkami po operaci prsu? Z odpovědí vyplynulo, že důvodů pro využívání podpůrných skupin je více, ale hlavním důvodem je pocit sounáležitosti a jistoty. Výzkumná otázka č. 2: V čem vnímají pacientky po operaci prsu přínos při využívání podpůrných skupin? Pacientky z podpůrné skupiny v Českých Budějovicích uvedly jako přínos pochopení od stejně nemocných žen, možnost zodpovězení mnoha otázek, cenné rady a již vyzkoušené tipy. Na základě výsledků byl vytvořen letáček, který může být používán nejen v podpůrných skupinách, ale také na odděleních na kterých se mohou vyskytovat tyto pacientky např. chirurgie, onkologie. V letáčku jsou uvedeny důvody, proč skupinu navštívit, co jim skupina může nabídnout a co můžou ve skupině získat.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.